Quality of life and quality of society during COVID-19

Eurofound’s unique e-survey, Living, working and COVID-19, provides a snapshot of the impact of the pandemic on people’s lives, with the aim of helping policymakers to bring about an equal recovery from the crisis. Two rounds of the e-survey have been carried out to date, allowing for comparison between the first round launched on 9 April, when most Member States were in lockdown, and the second round in July, when society and economies were slowly re-opening. The data cover a range of topics including life satisfaction, happiness, optimism and resilience, health, support and well-being and trust in institutions. Compare the data for each round and explore by country, gender and age.

Klíčová zjištění

  • Důvěra v EU se v červenci zvýšila, zatímco důvěra ve vnitrostátní vlády poklesla. Největší nárůst byl zaznamenán v Itálii a ve Španělsku, které pandemie těžce zasáhla. Důvěra ve vnitrostátní vlády i EU je výrazně vyšší u občanů EU, kteří během pandemie získali finanční podporu.
  • V době krize musí zůstat zachování důvěry občanů ve vnitrostátní a evropské instituce v centru pozornosti, protože dodržování opatření ke kontrole onemocnění COVID-19 do značné míry závisí na míře důvěry v instituce a vědecká doporučení. Zvýšení míry důvěry v instituce uváděné respondenty, kteří využili podpůrná opatření, rovněž vysílá jasný signál vnitrostátním vládám a EU.
  • Jednou ze skupin nejvíce zasažených omezeními volného pohybu osob jsou mladí lidé kteří spolu s nezaměstnanými uvádějí nejnižší míru pohody, a to i přes určité zlepšení od začátku pandemie. Zatímco od dubna vzrostla životní spokojenost a optimismus, mladí lidé se i nadále cítí vyloučeni ze společnosti a zůstávají vystaveni největšímu riziku deprese, což ukazuje, že omezení volného pohybu osob má na ně větší dopad.
  • Ženy rovněž nadále čelí neúměrnému dopadu a jsou ohledně své budoucnosti stále méně optimistické než muži – tento rozdíl se mezi dubnem a červencem dále prohloubil. U žen také pandemie ovlivnila rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem ve větší míře než u mužů , přičemž ženy zaznamenaly větší dopad, pokud jde o zkrácení pracovní doby a mladé ženy byly ohroženy ztrátou zaměstnání více než mladí muži. Během pandemie se u žen zvýšila zejména zátěž vyplývající z odpovědnosti za péči o rodinu. Zásadním úkolem bude tyto rozdíly odstranit, aby se zajistilo, že ženy na pandemii neúměrně nedoplatí.
  • V případě dalších vln koronaviru budou mít zásadní význam opatření ke zmírnění rizik v oblasti duševního zdraví nezaměstnaných a mladých lidí. Součástí probíhajících politických opatření musí být poskytování cílené podpory s cílem umožnit uchazečům o zaměstnání znovu nalézt pracovní uplatnění a vyrovnat se s dopady pandemie, jakož i zajistit, aby se mladí lidé mohli plně zapojit do společnosti.
  • Výsledky průzkumu ukazují, jakým způsobem pandemie představuje riziko dalšího prohlubování rozdílů mezi socioekonomickými skupinami a jednotlivými zeměmi. Tyto prohlubující se rozdíly mohou rovněž ovlivnit stabilitu EU a poukazují na potřebu v plné míře provést evropský pilíř sociálních práv a jasně sdělovat uvedená opatření občanům EU.

Background and data collection

Suggested citation

Eurofound (2020), Living, working and COVID-19 dataset, Dublin, http://eurofound.link/covid19data

Comments, feedback, questions? Let us know!


S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie dne 31. ledna 2020 je třeba poznamenat, že údaje zveřejněné na internetových stránkách nadace Eurofound mohou zahrnovat 28 členských států EU, neboť do dřívějších výzkumů bylo zahrnuto Spojené království. Postupně budeme tuto situaci napravovat, aby údaje odrážely současné složení EU z 27 členských států. 

COVID-19 data