Pandemie COVID-19 a genderové rozdíly v práci a doma

Javascript is disabled in your browser. Please, enable it for a better user experience.

Authors

Ximena Calò

Paola Profeta

Abstract

Pandemie COVID-19 upozornila na nerovnosti v mnoha aspektech evropských společností, včetně nerovností mezi ženami a muži v několika klíčových oblastech. Tato zpráva se zabývá genderovými nerovnostmi, které existovaly již před krizí COVID-19, a popisuje, jakým způsobem pandemie genderové rozdíly ovlivnila. Analyzuje rovněž různé politické reakce vlád jednotlivých členských států v celé EU s cílem řešit genderové rozdíly a zabránit jejich prohlubování během pandemie. Dopady pandemie na zaměstnanost na úrovni EU byly celkově pozoruhodně genderově neutrální, v některých odvětvích a socioekonomických skupinách se však objevily mírné rozdíly. Již existující genderové rozdíly v oblasti neplacené práce přetrvaly, což způsobuje konflikty mezi pracovním a soukromým životem, zejména u matek malých dětí pracujících na dálku. V neposlední řadě zpráva popisuje výhled v otázce genderových rozdílů v Evropě a poukazuje na faktory, které budou utvářet budoucnost rovnosti žen a mužů: genderová segregace na trzích práce, genderové rozdíly z hlediska práce na dálku a hybridní práce a začleňování genderového hlediska do tvorby politik, zejména v souvislosti s poskytováním péče a pečovatelskými službami.

Pandemie COVID-19 a genderové rozdíly v práci a doma

čeština (640.95 KB - PDF)

Key findings

Tradiční genderové role, podle kterých jsou ženy primárními pečujícími osobami, jsou v sociálních normách stále hluboce zakořeněny, a to jak u žen, tak u mužů, což se projevuje v placené i neplacené práci. Zmíněné rozdíly se promítají do přetrvávajících genderových rozdílů na trhu práce i mimo něj a projevují se v nejrůznějších ukazatelích, včetně pracovních podmínek, chudoby, celkové pracovní doby a konfliktů mezi pracovním a soukromým životem.

Zajímavé je, že na úrovni EU byl dopad pandemie COVID-19 na trh práce pozoruhodně genderově neutrální, což částečně odráží nadměrné zastoupení žen v odvětvích, ve kterých docházelo v době pandemie k přerušení činností, ale také jejich koncentraci v zaměstnáních, která umožňují práci na dálku, a v klíčových odvětvích. Výsledky výzkumu však ukazují, že během krize COVID-19 docházelo ke ztrátám pracovních míst u žen nejvíce mezi pracovnicemi s nejnižšími mzdami, zatímco u mužů byly ztráty pracovních míst rozloženy rovnoměrněji.

Během pandemie COVID-19 došlo k dramatickému nárůstu konfliktů mezi pracovním a soukromým životem, zejména u matek malých dětí pracujících na dálku. Evropa se zotavuje z pandemie a tvůrci politik musí vzít na vědomí skutečnost, že dobrovolné, flexibilní uspořádání práce, k němuž s největší pravděpodobností přistoupí ženy, může zároveň znamenat zvýšení neplacené pracovní zátěže a snížení viditelnosti na pracovišti, což má dlouhodobé důsledky pro kariérní postup, mzdy a důchody.

Krize COVID-19 poukázala na stěžejní úlohu pečovatelských služeb při podpoře účasti žen na trhu práce, jejich finančního zabezpečení a celkově kvalitního života. Je nezbytné, aby členské státy podporovaly poskytování kvalitních, přístupných a cenově dostupných pečovatelských služeb ve všech oblastech a zároveň v těchto odvětvích řešily nedostatek pracovníků a zlepšovaly pracovní podmínky.

Oživení po pandemii je příležitostí k dosažení skutečné změny v genderových normách, chování a politických inovacích. Bude velmi důležité, aby tvůrci politik, a to i sociální partneři, upřednostňovali otázky rovnosti žen a mužů a zároveň pokračovali ve sledování pokroku a jeho hodnocení.

The report contains the following table and figures.

Table: Gender equality policy measures analysed as part of the research

Figure 1: Annual labour market indicators, 2002–2019, EU27
Figure 2: Employment rate in 2019, by gender and country (%)
Figure 3: Average number of actual hours of work a week in main job, annual data by gender, 2002–2019, EU27 (hours)
Figure 4: Main reason for economic inactivity, by gender, 2019, EU27 (%)
Figure 5: Economic inactivity due to care responsibilities, family reasons, or personal reasons in 2019, by gender and country (%)
Figure 6: Top 10 employment sectors, 2019, EU27 (% of total employment by gender)
Figure 7: Mean hours spent on unpaid work, by gender and year, EU27 (hours per week)
Figure 8: Mean hours spent on unpaid work in 2016, by gender and country (hours per week)
Figure 9: Mean total working time among employed individuals in 2016, EU27 (hours per week)
Figure 10: Mean hours spent on total work in 2016, by gender and country (hours per week)
Figure 11: Frequency of sporting, cultural or leisure activity participation by gender in 2015, EU27 (%)
Figure 12: Work–life conflict by gender and parenthood status, EU27 (%)
Figure 13: Risk of depression by gender and year, EU27 (%)
Figure 14: Annual labour market indicators, 2019–2021, EU27 (%)
Figure 15: Monthly unemployment rate by gender, EU27 (%)
Figure 16: Quarterly employment rate by gender (change from Q3 2008/Q4 2019), EU27 (percentage points)
Figure 17: Share of employment in sector groups by gender in 2019, EU27 (% of total employment by gender)
Figure 18: Change in employment compared with Q2 2019, in sector groups by gender, EU27 (%)
Figure 19: Change in annual employment rate compared with 2019, by gender and age group, EU27 (percentage points)
Figure 20: Employment shifts (thousands) by gender and job–wage quintile: two crisis periods compared, EU27
Figure 21: Change in annual employment rate by gender and country (from 2019 to 2020) (percentage points)
Figure 22: Absence from work by main reason, EU27 (thousands)
Figure 23: Changes Q4 2019 to Q4 2021 in average number of actual weekly hours of work in main job by gender, EU27 (hours)
Figure 24: Total duration of school closures up until March 2022, by country (weeks)
Figure 25: Mean hours spent on unpaid work, by gender, EU27 (hours per week)
Figure 26: Mean hours spent on childcare, by gender and presence of children in the household, EU27 (hours per week)
Figure 27: Mean hours spent on unpaid work by gender, EU27 (hours per week)
Figure 28: Mean hours spent on unpaid work, by age and gender, EU27 (hours per week)
Figure 29: Sharing of unpaid work within couples, EU27 (%)
Figure 30: Change in division of unpaid work within couples, EU27 (%)
Figure 31: Change in division of childcare and education of children within couples, depending on both partners’ teleworking status, EU27 (%)
Figure 32: Mean total working time among employed individuals, EU27 (hours per week)
Figure 33: Changes in health during the pandemic by gender, EU27 (%)
Figure 34: Risk of depression during the pandemic by gender, EU27 (%)
Figure 35: Optimism about future during the pandemic by gender, EU27 (scale 1–5)
Figure 36: Risk of poverty or social exclusion by gender, EU27 (%)
Figure 37: Work–life conflicts by gender, EU27 (%)
Figure 38: Work–life conflicts, by gender and parenthood status, EU27 (%)
Figure 39: Difficulties concentrating on job because of family responsibilities, by teleworking and parenthood status, EU27 (%)

Number of pages: 86

Reference nº: EF22010

ISBN: 978-92-897-2275-9

Catalogue nº: TJ-07-22-930-EN-N

DOI: 10.2806/015588

Permalink: eurofound.link/ef22010

Cite this publication
Eurofound (2022), COVID-19 pandemic and the gender divide at work and home, Publications Office of the European Union, Luxembourg.

Key findings

The report contains the following table and figures.

Related publications

COVID-19

COVID-19 pandemic and the gender divide: Longlist of policy measures

Share this page

Tell us what you think