Publications

The rapid rise of the platform economy has led to a marked transformation of European labour markets, and existing regulatory frameworks and voluntary initiatives have yet to catch up. While platform work offers opportunities for workers and employers and potentially contributes to innovation, economic growth and competitiveness in the EU, it has been criticised from the beginning because of the poor employment and working conditions often experienced by workers.

While high-street banks reacted to the COVID-19 pandemic by accelerating the push to digitalisation and cutting jobs, some digital-only banks are recruiting new staff to meet growing demand. An example is the ‘disruptor’ bank Revolut which has recently announced the creation of 1,000 jobs worldwide, including in several EU Member States.

Po dlouhé době zotavování se z hospodářské krize (2007–2013) se ukázalo, že mladí lidé v EU jsou více ohroženi dopady omezení zavedených s cílem zpomalit šíření pandemie COVID-19. Mladí lidé se častěji než starší skupiny potýkají se ztrátou zaměstnání, finanční nejistotou a problémy v oblasti duševního zdraví. V souvislosti s požadavky na pobyt v domácím prostředí a uzavřením škol udávali snížení životní spokojenosti a duševní pohody.

This briefing is co-produced by the European Environment Agency (EEA) and Eurofound. It is based on the results of two complementary analyses by the EEA and the European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions (Eurofound) on the socioeconomic effects of climate policies, in the context of the European Green Deal and the EU transition to a carbon-neutral economy.

This study provides information allowing for an assessment of the representativeness of the actors involved in the European sectoral social dialogue committee for the live performance sector. Their relative representativeness legitimises their right to be consulted, their role and effective participation in the European sectoral social dialogue and their capacity to negotiate agreements. The aim of Eurofound’s studies on representativeness is to identify the relevant national and European social partner organisations in the EU Member States.

While the number of employees earning the minimum wage has increased across Europe over the last decade, spurred by significant minimum wage hikes, a clear gender divide emerges, with minimum wage earners more likely to be women. Minimum wage earners are also more likely to live in materially deprived households.  

Výzkum transformačního potenciálu digitální revoluce má v důsledku digitalizace tendenci uplatňovat kvantitativní přístup ve snaze sledovat změny na úrovni zaměstnanosti. Strach z potenciální ztráty pracovních míst a negativního narušení vyvolaného digitálními technologiemi pronikl do politické debaty o digitalizaci. Tato zpráva založená na výzkumu případových studií naproti tomu zaujímá ke zkoumání dopadu vybraných digitálních technologií (internet věcí, 3D tisk a virtuální a rozšířená realita) na pracovišti kvalitativnější přístup.

Towards a strong Social Europe in the aftermath of the COVID-19 crisis: reducing disparities and addressing distributional impacts - A severe crisis affecting everyone - Socioeconomic impacts of the coronavirus pandemic
12 October 2021, Employment and Social Developments in Europe 2021 (ESDE) conference
Presentation by Ivailo Kalfin, Executive Director, Eurofound

This study provides information allowing for an assessment of the representativeness of the actors involved in the European sectoral social dialogue committee for the audiovisual sector. Their relative representativeness legitimises their right to be consulted, their role and effective participation in the European sectoral social dialogue and their capacity to negotiate agreements. The aim of Eurofound’s studies on representativeness is to identify the relevant national and European social partner organisations in the field of industrial relations in the EU Member States.

Pandemie COVID-19 v roce 2020 ukončila nebo omezila mnoho hospodářských činností, což mělo dalekosáhlé dopady na trh práce. Poklesy zaměstnanosti na počátku pandemie byly prudší než během celosvětové finanční krize. Ještě větší pokles odpracovaných hodin nastal v důsledku velmi rozšířené a státem podporované nucené dovolené pracovníků. Vládní strategie dodržování bezpečného odstupu vedly k další významné a převážně ad hoc úpravě – přechodu k hromadné práci na dálku pro ty, jimž to práce umožňovala.