Employment and labour markets

Oživení po pandemii covidu-19: měnící se struktura zaměstnanosti v EU

Report
Vydáno
20 Říjen 2022
pdf
Formats and languages
Executive summary
Stáhnout

Klíčová zjištění

  • Šok, který pandemie covidu-19 způsobila trhům práce, byl krátký a náhlý, ale díky politickým zásahům a významné veřejné podpoře bylo oživení rychlé, a to na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Celkově se míra zaměstnanosti v EU během dvou let vrátila na úroveň před krizí – po celosvětové finanční krizi to trvalo téměř osm let.
Read more
  • Šok, který pandemie covidu-19 způsobila trhům práce, byl krátký a náhlý, ale díky politickým zásahům a významné veřejné podpoře bylo oživení rychlé, a to na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Celkově se míra zaměstnanosti v EU během dvou let vrátila na úroveň před krizí – po celosvětové finanční krizi to trvalo téměř osm let.
  • Proces oživení po krizi covidu-19 se velmi lišil v závislosti na odvětví. Zatímco v odvětvích ubytování, stravování a pohostinství, velkoobchodu a maloobchodu a dopravy došlo mezi roky 2019 a 2021 ke ztrátě celkem 1,4 milionu pracovních míst, v odvětví IKT počet pracovních míst vzrostl o 1 milion.
  • I když pandemie urychlila některé již existující strukturální trendy, například digitalizaci, zanechala rovněž trvalé hluboké stopy v zaměstnanosti v odvětvích osobních služeb, která byla značně zasažena omezením fyzického kontaktu. Poprvé v rámci jedné generace se pro tvůrce politik postupně jako větší problém jeví spíše nedostatek pracovních sil než nezaměstnanost, tedy obavy vzbuzuje spíše nabídka pracovních sil než poptávka po nich.
  • Přestože ke ztrátě pracovních míst během pandemie došlo převážně u špatně placených pracovních míst, oživení zaměstnanosti v roce 2021 bylo způsobeno růstem dobře placených pracovních míst a povolání. V letech 2019–2021 byl v EU-27 nárůst dobře placeného zaměstnání větší u žen než u mužů, zatímco ztráta zaměstnání byla nejkritičtější u žen na špatně placených pracovních místech.
  • Nárůst práce na dálku zřejmě zůstane dědictvím krize covidu-19, přičemž výkon práce mimo pracoviště v roce 2021 i nadále rostl téměř ve všech členských státech EU, a to i po dramatickém nárůstu zaznamenaném na počátku pandemie. Krize rovněž podpořila růst zaměstnanosti v odvětvích a povoláních, ve kterých je práce na dálku proveditelnější: v období 2019 až 2021 představovalo povolání s největším rozmachem a povolání s nejvyšším podílem práce na dálku v roce 2021 místo odborníka v oblasti IKT.
Read less

Souhrn

Evropské trhy práce se z pandemie covidu-19 velmi dobře zotavily. Na konci roku 2021, více než 18 měsíců po začátku pandemie, byla míra zaměstnanosti v EU na téměř stejné úrovni jako před krizí. Tato zpráva shrnuje vývoj na trhu práce v letech 2020 a 2021 pomocí čtvrtletních údajů získaných ze šeRead more

Evropské trhy práce se z pandemie covidu-19 velmi dobře zotavily. Na konci roku 2021, více než 18 měsíců po začátku pandemie, byla míra zaměstnanosti v EU na téměř stejné úrovni jako před krizí. Tato zpráva shrnuje vývoj na trhu práce v letech 2020 a 2021 pomocí čtvrtletních údajů získaných ze šetření pracovních sil v EU. Činí tak ze strukturálního hlediska se zaměřením na údaje na úrovni odvětví a povolání a na klíčové demografické proměnné: gender a věk. I když se míra zaměstnanosti v členských státech EU vrátí na úroveň před krizí, struktura zaměstnanosti se výrazně změní. Pandemie covidu-19 urychlila některé předchozí trendy: modernizace určitých povolání se zvýšenou zaměstnaností na kvalitnějších a lépe placených pracovních místech a nárůst využívání práce z domova, a to způsobem, který pravděpodobně trvale poznamená strukturu zaměstnanosti v EU.

Read less

Formats and languages

  • Zpráva

    Počet stran: 
    46
    Ref. č.: 
    EF22022
    ISBN: 
    978-92-897-2286-5
    Katalogové číslo: 
    TJ-09-22-521-EN-N
    DOI: 
    10.2806/321685
    Catalogue info

    Oživení po pandemii covidu-19: měnící se struktura zaměstnanosti v EU

    Formáty

    Citovat tuto publikaci: 

    Eurofound (2022), Recovery from COVID-19: The changing structure of employment in the EU, Publications Office of the European Union, Luxembourg.

  • Executive summary

    Ref. č.: 
    EF22022EN1
    Catalogue info

    Recovery from COVID-19: The changing structure of employment in the EU

    Autor/autoři: 
    Eurofound

    K dispozici ke stažení v 1 jazyce

    Stáhnout
  • Tables and graphs

    The report contains the following lists of tables and figures

    List of tables

    • Table 1: Job vacancy rates, by sector, EU27, 2021 (%)
    • Table 2: Year-on-year changes in employment levels and actual weekly hours worked, 2019–2021, EU27
    • Table 3: Year-on-year changes in employment levels and weekly hours worked, by gender and age, 2020–2021, EU27
    • Table 4: Year-on-year changes in employment levels and weekly hours worked for the 15–24 age group, by gender, Q4 2020–Q4 2021, EU27
    • Table 5: Year-on-year changes in employment by gender and sector, Q4 2019–Q4 2021, EU27 (%)
    • Table 6: Year-on-year changes in average number of actual weekly working hours, by age, gender and sector, Q4 2020–Q4 2021, EU27 (hours)
    • Table 7: Main broad occupational trends in employment and hours year on year, Q4 2019–Q4 2020, EU27
    • Table 8: Top three jobs with biggest employment gains and losses, Q4 2019–Q4 2021, EU27

    List of figures

    • Figure 1: Actual and trend estimates of employment levels among workers aged 15 and older, 2019–2020, EU27 (millions)
    • Figure 2: People employed but not working, EU27 (percentage point difference from pre-COVID-19 baseline – same quarter in 2019)
    • Figure 3: People employed but not working, by sector, Q4 2019–Q4 2021, showing peak incidence in Q2 2020, EU27 (%)
    • Figure 4: Year-on-year changes in unemployment levels, by age, 2020–2021, EU27 (percentage points)
    • Figure 5: Labour market slack, 2019–2020, EU27 (% of the extended labour force)
    • Figure 6: Labour market slack, by country, Q4 2021, EU27 (percentage of the extended labour force)
    • Figure 7: The components of labour market slack, by age and gender, Q4 2021 (percentage of the extended labour force)
    • Figure 8: Transitions in labour market status, EU27, Q3 2021–Q4 2021 (million people)
    • Figure 9: Net flows between employment and inactivity, by country and gender, Q3 2021–Q4 2021, EU27 (thousands)
    • Figure 10: Employment shifts by job–wage quintile comparing the financial crisis (2008–2010) and the pandemic (Q4 2019–Q4 2021), EU27 (millions)
    • Figure 11: Employment shifts by job–wage quintile, Q4 2019–Q4 2021, EU27 (millions)
    • Figure 12: Employment shifts by job–wage quintile, by gender, Q4 2019–Q4 2021, EU27 (millions)
    • Figure 13: Employment shifts, by job–wage quintile and broad sector, Q2 2019–Q4 2020, EU27 (millions)
    • Figure 14: Employees working from home, by country, 2019–2021, EU27 (%)
    • Figure 15: Employees working from home, by occupation, 2019–2021, EU27 (%)
    • Figure 16: Change in employment, by occupation and teleworking incidence, Q4 2019–Q4 2021, EU27 (%)
    • Figure 17: Employees working from home, by sector, 2019–2021, EU27 (%)
    • Figure 18: Employees working from home, by gender, EU27
    • Figure 19: Employees working from home, by gender and country, 2021, EU27 (%)
    • Figure 20: Employees in teleworkable jobs, by gender and country, 2020, EU27 (%)
    • Figure 21: Employees working from home, by age, 2016–2021, EU27 (%)

Výzkumy, které byly provedeny před vystoupením Spojeného království z Evropské unie dne 31. ledna 2020 a následně zveřejněny, mohou obsahovat údaje vztahující se k 28 členským státům EU. Po uvedeném datu zohledňují výzkumy pouze 27 členských států EU (EU-28 bez Spojeného království), není-li uvedeno jinak.

Part of the series

  • COVID-19

    Eurofound’s work on COVID-19 examines the far-reaching socioeconomic implications of the pandemic across Europe as they continue to impact living and working conditions. A key element of the research is the e-survey, launched in April 2020, with five rounds completed at different stages during 2020, 2021 and 2022. This is complemented by the inclusion of research into the ongoing effects of the pandemic in much of Eurofound’s other areas of work.

Useful? Interesting? Tell us what you think. Hide comments

Přidat komentář