Working conditions

Rozšíření práce na dálku: dopad na pracovní podmínky a předpisy

Report
Aktualizováno
3 Leden 2023
Vydáno
8 Prosinec 2022
pdf
Formats and languages
Executive summary
Stáhnout

Klíčová zjištění

  • Práce na dálku si našla v našich životech své stálé místo. Nová zjištění průzkumu ukazují, že v roce 2021 pracovalo v EU na dálku 41,7 milionu zaměstnanců, což je dvojnásobek oproti stavu v roce 2019. Zatímco v roce 2022 jejich počet mírně poklesl, tento vzestupný trend se podle předpokladů obnoví, neboť technologický vývoj zvyšuje počet pracovních míst, jež práci na dálku umožňují, a preference zaměstnanců i zaměstnavatelů se stále více přiklánějí k tomuto způsobu práce.
Read more
  • Práce na dálku si našla v našich životech své stálé místo. Nová zjištění průzkumu ukazují, že v roce 2021 pracovalo v EU na dálku 41,7 milionu zaměstnanců, což je dvojnásobek oproti stavu v roce 2019. Zatímco v roce 2022 jejich počet mírně poklesl, tento vzestupný trend se podle předpokladů obnoví, neboť technologický vývoj zvyšuje počet pracovních míst, jež práci na dálku umožňují, a preference zaměstnanců i zaměstnavatelů se stále více přiklánějí k tomuto způsobu práce.
  • Pandemie odhalila obrovský potenciál práce na dálku, která zlepšila životní a pracovní podmínky pracovníků a umožnila jim sladit pracovní dobu se soukromým a rodinným životem. Pracovníci rovněž pocítili výhodu toho, že tráví méně času dojížděním do zaměstnání, a rovněž větší samostatnost a flexibilitu při práci, aniž by to mělo negativní dopad na produktivitu na pracovišti.
  • V rámci rozšíření práce na dálku nehraje nutně roli pohlaví zaměstnanců, i když z domova pracuje o něco více žen než mužů. Vzhledem k přetrvávajícímu rozdělení genderových rolí však existují rozdíly, pokud jde o rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, neboť ženy – zejména během pandemie – s větší pravděpodobností nesly břemeno další neplacené práce a bylo pro ně obtížnější než pro muže vyvážit práci z domova se svým soukromým životem.
  • Několik zemí v EU aktualizovalo své předpisy upravující práci na dálku, avšak univerzální přístup k její regulaci neexistuje. Jednotlivá odvětví a podniky v různých členských státech EU totiž vyžadují různé kombinace regulace, postupů a pracovní kultury. Tato skutečnost poukazuje na to, že při přípravě veškerých budoucích právních předpisů EU bude s cílem usnadnit vypracovávání předpisů upravujících práci na dálku na úrovni členských států nutné zohlednit stávající rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Zjištění průzkumu potvrzují zásadní úlohu sociálního dialogu při provádění předpisů upravujících práci na dálku, které se zaměřují na ochranu pracovních podmínek a dosahování přínosů jak pro zaměstnavatele, tak pro pracovníky.
  • Rozšíření práce na dálku v návaznosti na pandemii mohlo dále prohloubit rozdíly v odměňování a zaměstnanosti mezi pracovníky s vysokou a nízkou kvalifikací, neboť k němu došlo převážně v lépe placených povoláních vyšší úrovně. Tím se vytvořily nerovnosti mezi pracovníky, kteří mají možnost využít práci na dálku, a těmi, kteří ji nemají. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci s možností pracovat na dálku mohou mít větší jistotu zaměstnání, lepší mzdy a potenciálně větší autonomii a lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, hrají tvůrci politik důležitou úlohu při zajišťování rovných podmínek pro ty, kdo mohou pracovat na dálku, a pro ty, kteří tuto možnost nemají.
Read less

Souhrn

Tato zpráva představuje výzkum nadace Eurofound zaměřený na práci na dálku během pandemie COVID-19 v letech 2020 a 2021. Zkoumá změny v míře využívání práce na dálku, změny pracovních podmínek zaměstnanců pracujících z domova a změny předpisů, které řeší otázky s tímto pracovním režimem souvisejíRead more

Tato zpráva představuje výzkum nadace Eurofound zaměřený na práci na dálku během pandemie COVID-19 v letech 2020 a 2021. Zkoumá změny v míře využívání práce na dálku, změny pracovních podmínek zaměstnanců pracujících z domova a změny předpisů, které řeší otázky s tímto pracovním režimem související. Zjištění průzkumu odhalují, že v důsledku pandemie došlo k rychlému rozšíření práce na dálku: v roce 2021 pracovali na dálku 2 z 10 evropských zaměstnanců, což je podíl, kterého by bez pandemie nebylo dosaženo dříve než v roce 2027. Zdravotní krize uvolnila sociální a technologický potenciál pro flexibilitu, pokud jde o pracovní dobu a místo výkonu práce. Zpočátku bylo obtížné určit, jaké má práce na dálku dopady na pracovní podmínky, neboť bylo složité je oddělit od faktorů vyvolaných pandemií, jako bylo omezení volného pohybu osob a uzavření škol. Postupem času se však staly zjevnější jak pozitivní dopady práce na dálku, jako je zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, tak i její negativní dopady, jako je nižší míra sociální interakce a nárůst práce přesčas. Rozšíření práce na dálku a zlepšení povědomí o jejích důsledcích pro pracovní podmínky vedlo k opětovnému zaměření pozornosti na související regulační rámce, přičemž v několika členských státech EU byly přijaty nové předpisy, které práci na dálku upravují.

Read less

Formats and languages

  • Zpráva

    Last updated date: 
    03 Led 2023
    Počet stran: 
    86
    Ref. č.: 
    EF22005
    ISBN: 
    978-92-897-2297-1
    Katalogové číslo: 
    TJ-09-22-648-EN-N
    DOI: 
    10.2806/069206
    Catalogue info

    Rozšíření práce na dálku: dopad na pracovní podmínky a předpisy

    Formáty

    Citovat tuto publikaci: 

    Eurofound (2022), The rise in telework: Impact on working conditions and regulations, Publications Office of the European Union, Luxembourg.

  • Executive summary

    Ref. č.: 
    EF22005EN1
    Catalogue info

    The rise in telework: Impact on working conditions and regulations

    Autor/autoři: 
    Eurofound

    K dispozici ke stažení v 1 jazyce

    Stáhnout
  • Working papers

  • Tables and graphs

    The report contains the following lists of tables and figures.

    List of tables

    Table 1: Frequency working with ICT from home and statistical sources
    Table 2: Share of teleworkable employment, 2020, EU27 (%)
    Table 3: Telework categories based on the EWCTS 2021
    Table 4: Share of employees with a poor work–life balance, by telework arrangement, gender and whether or not they have children, EU27 (%)
    Table 5: Telework regulation clusters
    Table 6: Changes in national regulations of telework
    Table 7: Main topics addressed in telework legislative reforms
    Table 8: Overview of national-level (cross-industry) collective agreements on telework

    List of figures

    Figure 1: Share of employees working from home, 2008–2021, EU27 (%)
    Figure 2: Simple projections of the share of employees working from home in a non-pandemic scenario, 2012–2035, EU27 (%)
    Figure 3: Share of employees working from home, 2019–2021, EU27 (%)
    Figure 4: Employees working from home by sex, 2021 (%) and 2019–2021 (percentage point change), EU27
    Figure 5: Employees working from home by sex and country, 2021, EU27 (%)
    Figure 6: Employees working from home by age, 2021 (%) and 2019–2021 (percentage point change), EU27
    Figure 7: Employees working from home by size of business, 2020 (%) and 2019–2020 (percentage point change), EU27
    Figure 8: Share of employees working from home by country, 2019–2021, EU27 (%)
    Figure 9: Share of employees working from home by settlement type, 2020 (%) and 2019–2020 (percentage point change), EU27
    Figure 10: Share of employees working from home by level of education, 2020 (%) and 2019–2020 (percentage point change), EU27
    Figure 11: Employees working from home by occupation, 2020 (%) and 2019–2020 (percentage point change), EU27
    Figure 12: Employees working from home by sector, 2020 (%) and 2019–2020 (percentage point change), EU27
    Figure 13: Share of employees in teleworkable employment by sex and country, 2020, EU27 (%)
    Figure 14: Average wage levels by degree of teleworkability and sex, 2018 (average wage levels in 2018 are equal to 100), EU27
    Figure 15: Absolute change (thousands) in employment levels by occupations’ degree of teleworkability and sex, 2018–2019 (a) and 2019–2020 (b), EU27
    Figure 16: Share of full-time employees working long (weekly) hours by telework arrangement, 2021, EU27 (%)
    Figure 17: Share of full-time employees working overtime, working during their free time and working more than 40 hours per week by telework arrangement (%)
    Figure 18: Share of employees in telework arrangements (full-time and partial telework) working overtime compared with the national average of all workers, 2021 (%)
    Figure 19: Share of teleworking employees with a poor work–life balance compared with the national average of all workers, EU27 (%)
    Figure 20: Share of employees with a poor work–life balance by gender and telework arrangement, EU27 (%)
    Figure 21: Share of employees feeling too tired after work to do some of the household jobs that need to be done by telework arrangement, EU27 (%)
    Figure 22: Share of employees finding it difficult to concentrate on their job because of family responsibilities, EU27 (%)
    Figure 23: Share of employees reporting headaches and eyestrain by telework arrangement, EU27 (%)
    Figure 24: Share of teleworkers experiencing anxiety, compared with teleworkers and the national average of all workers, 2020–2021 (%)
    Figure 25: Employees’ well-being score (out of 100) by telework arrangement, 2021, EU27
    Figure 26: Regulatory sources of telework in the EU countries
    Figure 27: Number of sectors covered by sectoral agreements with telework provisions by selected Member States, 2021

  • Subscribe to updates

    To be notified of this publication and other publications in this area please visit the subscription management centre to update your contact details and subscription preferences.

Výzkumy, které byly provedeny před vystoupením Spojeného království z Evropské unie dne 31. ledna 2020 a následně zveřejněny, mohou obsahovat údaje vztahující se k 28 členským státům EU. Po uvedeném datu zohledňují výzkumy pouze 27 členských států EU (EU-28 bez Spojeného království), není-li uvedeno jinak.

Part of the series

  • COVID-19

    Eurofound’s work on COVID-19 examines the far-reaching socioeconomic implications of the pandemic across Europe as they continue to impact living and working conditions. A key element of the research is the e-survey, launched in April 2020, with five rounds completed at different stages during 2020, 2021 and 2022. This is complemented by the inclusion of research into the ongoing effects of the pandemic in much of Eurofound’s other areas of work.

Useful? Interesting? Tell us what you think. Hide comments

Přidat komentář