Minimální mzda

27 Červen 2022

Image of young female worker in a café

Pojmem minimální mzda se označují různá regulační omezení nejnižší výše odměny, kterou jsou zaměstnavatelé povinni vyplácet svým zaměstnancům. Zákonné minimální mzdy jsou regulovány formálními právními předpisy nebo zákRead more

Pojmem minimální mzda se označují různá regulační omezení nejnižší výše odměny, kterou jsou zaměstnavatelé povinni vyplácet svým zaměstnancům. Zákonné minimální mzdy jsou regulovány formálními právními předpisy nebo zákony. Kolektivně dohodnutá minima jsou stanovena v kolektivních smlouvách mezi odbory a zaměstnavateli.

Read less

Nejnovější zprávy

Minimum wages pilot project

Following a request from the European Parliament and decision from the European Commission, Eurofound is carrying out a...

How to ensure adequate minimum wages in an age of inflation

Minimum wages have risen significantly in 2022, as the EU Member States leave behind the cautious mood of the pandemic...

Souvislosti v EU

Top

Minimum wages infographic
Infografika

Většina členských států EU má národní zákonnou minimální mzdu, i když její výše, mechanismy úprav a pokrytí se liší. Dánsko, Finsko, Itálie, Rakousko a Švédsko mají minimální mzdy stanoveny v kolektivních smlouvách, zatímco Kypr má zákonné mzdy pro různá povolání.

Orgány EU v listopadu 2017 společně vyhlásily evropský pilíř sociálních práv, v němž stanovily závazek EU zajistit spravedlivé mzdy pro pracovníky. To zahrnuje zajištění přiměřených mezd pro pracovníky, které jim a jejich rodinám umožní důstojnou životní úroveň, a toho, že pracovníci s nízkou kvalifikací a mladí pracovníci budou schopni najít zaměstnání, které bude zároveň finančně atraktivní.

Nová Evropská komise, která se ujala funkce v prosinci 2019, tento závazek zopakovala a na pořad jednání zařadila reformní iniciativu za evropskou minimální mzdu. Vize Komise pro silnou sociální Evropu připravuje cestu pro akční plán pro provádění pilíře sociálních práv . Dne 28. října 2020 předložila Komise (po dvou kolech konzultací se sociálními partnery konaných v únoru a červnu) návrh směrnice EU o přiměřených minimálních mzdách. Cílem je, aby do roku 2024 všichni pracovníci v EU pobírali spravedlivou a přiměřenou mzdu bez ohledu na to, kde žijí.

Práce nadace Eurofound v oblasti minimálních mezd souvisí s prioritou Komise na období 2019–2024, kterou je hospodářství ve prospěch lidí.

Read less

Výzkum

Top

Nadace Eurofound poskytuje pravidelné aktualizované informace o mzdách v EU, včetně každoroční studie o vývoji minimálních mezd v EU (a také Norsku a Spojeném království), která zkoumá, jak se vnitrostátní vlády a sociální partneři zapojují do stanovování nových výší minimálních mezRead more

Nadace Eurofound poskytuje pravidelné aktualizované informace o mzdách v EU, včetně každoroční studie o vývoji minimálních mezd v EU (a také Norsku a Spojeném království), která zkoumá, jak se vnitrostátní vlády a sociální partneři zapojují do stanovování nových výší minimálních mezd. Zabývá se také konceptem životního minima, jehož cílem je zaručit pracovníkům a jejich rodinám důstojnou životní úroveň a zapojení do společnosti v reakci na nedostatečný příjem mnoha domácností pracujících pobírajících stávající zákonné minimální mzdy.

Vývoj mezd

Každoroční přezkum minimálních mezd pro rok 2021 shrnuje, jak se stanovovala výše minimální mzdy v roce 2020, který poznamenala pandemie COVID-19. Posuzuje obtíže, kterým čelili vnitrostátní činitelé s rozhodovací pravomocí a jak při rozhodování o minimální mzdě reagovali na výzvy spojené s hospodářskými a sociálními důsledky pandemie. Mapuje rozsah, v jakém byla minimální mzda zahrnuta v podpůrných opatřeních souvisejících s pandemií COVID-19. Pojednává o dosažených pokrocích v rámci iniciativy EU týkající se přiměřených minimálních mezd a mapuje reakce sociálních partnerů na úrovni EU a vnitrostátních činitelů s rozhodovací pravomocí.

V dřívější studii o mzdách v Evropě ve 21. století nadace Eurofound zkoumala důsledky hypotetického scénáře minimální mzdy koordinované na úrovni EU a stanovené na 60 % vnitrostátní mediánové mzdy.

Dopad pandemie COVID-19 na osoby s nízkými mzdami

Pandemie COVID-19 pravděpodobně ovlivní probíhající debatu o minimální mzdě, protože mnoho pracovníků poskytujících základní služby během pandemie je na spodní hranici mzdového spektra. Patří mezi ně pracovníci v maloobchodě a potravinových řetězcích nebo pracovníci poskytující péči. Nezaměstnanost jako první postihla jiné pracovníky s nízkými mzdami, například pracovníky v odvětví ubytování a stravování nebo ve službách pro volný čas a zábavu. S rostoucí nezaměstnaností bude důležité zjistit, jak mohou minimální mzdy přispět ke kombinaci politik, které vlády a sociální partneři v současnosti uplatňují s cílem zmírnit hospodářské a sociální dopady. Z elektronického průzkumu nadace Eurofound Život, práce a COVID-19 vyplývá, že téměř polovina domácností již má problémy vyjít s příjmem. Minimální mzdy by mohly hrát politickou roli při stabilizaci příjmů.

Minimální mzda ve srovnání s životním minimem

Většina zemí EU má zákonnou minimální mzdu. Souvisejícím, ale odlišným konceptem je životní minimum, což je peněžní příjem určený k zajištění základní, ale přijatelné životní úrovně pro osobu, která jej pobírá (a v některých případech i pro vyživované osoby v domácnosti). Výše životního minima vychází z podrobného, pravidelně aktualizovaného výpočtu nákladů na základní služby a zboží potřebné pro takovou životní úroveň a má částečně odrážet nedostatečnost převládajících zákonných minim pro tento účel. Kampaně zaměřené na životní minimum jsou obecně dobrovolné a spoléhají na spolupráci zájmových skupin, odborových svazů a zaměstnavatelů. Tyto kampaně mohou převzít úlohu obhájce (Irsko) i akreditační úlohu (Spojené království), kdy jsou organizace formálně akreditovány jako zaměstnavatelé zajišťující životní minimum. V souladu s ustanoveními o spravedlivých mzdách stanovenými v sociálním pilíři si výzkum nadace Eurofound klade za cíl poskytnout tvůrcům politik praktického průvodce konceptem životního minima.

Pilotní projekt o změnách minimální mzdy

Na žádost Evropského parlamentu a Komise provede nadace Eurofound pilotní projekt o změnách minimální mzdy v EU v letech 2021 až 2023. Další informace naleznete níže v části „Probíhající práce“.

Read less

Key outputs over the years

Show more (12)

Klíčová sdělení

Top

· Ženy jsou mezi osobami s minimální mzdou nadměrně zastoupeny téměř ve všech členských státech, bez ohledu na to, jak jsou osoby s minimální mzdou definovány.

Read more

· Ženy jsou mezi osobami s minimální mzdou nadměrně zastoupeny téměř ve všech členských státech, bez ohledu na to, jak jsou osoby s minimální mzdou definovány.

· Každý desátý pracovník v EU měl v roce 2017 příjem v blízkosti minimální mzdy (+/- 10 %).

· V roce 2019 diskutovalo mnoho zemí EU o dalším významném zvýšení minimálních mezd po roce 2020, částečně ve vztahu k relativnímu cíli, částečně v absolutních hodnotách.

· Zákonné minimální mzdy jsou od začátku tisíciletí ve srovnání se mzdou ostatních pracovníků spravedlivější, pokud se porovnají zákonné minimální mzdy s mediánovou mzdou všech pracovníků.

· Navzdory této vzestupné tendenci jsou minimální mzdy ve většině zemí stále pod 60 % či dokonce pod 50 % mediánových mezd. To platí zejména pro členské státy ve střední a východní části EU, které na počátku tisíciletí začínaly na velmi nízkých relativních úrovních a v jejichž předpisech o minimální mzdě jsou dosud stanoveny cíle ve výši okolo 50 % či méně.

· Celkově udává sedm z deseti pracovníků s minimální mzdou přinejmenším určité problémy vyjít s příjmem ve srovnání s méně než pěti z deseti ostatních pracovníků. Tyto údaje se však mezi jednotlivými zeměmi velmi liší. Například v Dánsku, Finsku, Německu a Švédsku to považuje za obtížné až velmi obtížně méně než 10 % pracovníků s minimální mzdou oproti 50 až 60 % v Bulharsku, Chorvatsku a na Kypru a 80 % v Řecku.

· Vlády v celé Evropě reagují opatřeními pro stabilizaci příjmů osob dotčených krizí COVID-19. Minimální mzdy mohou hrát určitou roli v kombinaci politik ke stabilizací příjmů, a tudíž pomoci zmírnit sestupnou spirálu vedoucí k recesi nebo depresi.

· Z databáze EU PolicyWatch nadace Eurofound také vyplývá, že vlády často odkazovaly na zákonnou minimální mzdu při určování horních nebo dolních limitů úrovní dávek na podporu příjmu, jako jsou dávky při zkrácené pracovní době.

· Pandemie COVID-19 silně zasáhla zejména odvětví a povolání s větším podílem pracovníků s minimální mzdou: pracovníci v zemědělství (15 % pracovníků s minimální mzdou v celém odvětví a u některých zemědělských prací přibližně 20 %), maloobchod (13 %) nebo pracovníci úklidu a pomocníci (25 %) patří k těm, kteří udržují společnost v chodu v době omezení fyzického kontaktu a volného pohybu osob.

· Ostatní pracovníci v odvětvích a povoláních s větším podílem pracovníků s minimální mzdou, zejména pracovníci v odvětví ubytování a pohostinství (16 %), umění, zábavních služeb, rekreace nebo práce v domácnostech (14 %) nebo pracovníci v osobních službách (16 %), patřili mezi ty, kteří pocítili dopady opatření v oblasti veřejného zdraví bezprostředně po vypuknutí pandemie COVID-19.

Read less

Publikace a údaje

Top

Níže uvedené sekce umožňují přístup k řadě publikací, údajů a probíhajících činnostech týkajících se tohoto tématu. 

  • Publikace (153)
  • Údaje
  • Probíhající činnost (1)

Eurofound publications come in a variety of formats, including reports, policy briefs, blogs, articles and presentations. 

Probíhající činnost

Research continues in this topic on a variety of themes, which are outlined below with links to forthcoming titles. 

Pilot project on minimum wages

Following a request from the European Parliament and decision from the European Commission, Eurofound will carry out a pilot project on the 'Role of the minimum wage in establishing the Universal Labour Guarantee' in the EU from 2021 to 2023. The purpose of this pilot project is to provide data and research evidence that will feed into the monitoring of the European Commission’s initiative on adequate minimum wages. The main objectives will be examined in three distinct modules:

  • Module 1: Enforcement of minimum wages and compliance – providing a measurement of compliance with minimum wage regulation and discussing the methodological and policy issues related to this measurement
  • Module 2: Database on minimum wage rates applicable to low-paid jobs – building a database on minimum wages in collective agreements
  • Module 3: Minimum tariffs in collective agreements – to verify the presence of minimum tariffs for self-employed in collective agreements