Základní informace pro Bulharsko

V letech 2012 až 2022 zaznamenalo Bulharsko silný růst hrubého domácího produktu ve výši 42,49 %, což je výrazně nad průměrem EU ve výši 15,29 %. Od roku 2012 do roku 2022 se nezaměstnanost v Belgii snížila o 9 procentních bodů a v roce 2022 zůstala pod průměrem EU, který činí 6,2 %. Ačkoli nezaměstnanost mladých lidí (nezaměstnanost mezi osobami do 25 let) klesala, v roce 2022 činila 10,7 % a byla stále vyšší než celková míra nezaměstnanosti ve výši 4,3 %. Míra zaměstnanosti se v posuzovaných 10 letech zvýšila, a to z 67 % v roce 2012 na 73,6 % v roce 2022. Zaměstnanost osob ve věku 15–24 let klesla mezi lety 2012 a 2022 o 7,4 procentního bodu.

Mezi hlavní výzvy, kterým bulharská ekonomika a trh práce v letech 2012 až 2022 čelily, patřilo zvládnutí pandemie a inflace a snižování nerovností. V polovině roku 2021 se podnikatelské prostředí zlepšovalo v důsledku vládní politiky a opatření zavedených k omezení dopadů COVID-19. V červnu a prosinci 2021 se však bulharská ekonomika potýkala s výrazným nárůstem cen energií a další vlnou COVID-19. Zintenzivnění války na Ukrajině zvýšilo pravděpodobnost stagflace, protože vyšší ceny energií zdražily výrobu a staly se nekonkurenceschopnou, zatímco vnější trhy se zmenšily. Bulharsko v roce 2021 již druhý rok po sobě zaznamenalo pokles počtu zaměstnaných osob a nárůst nezaměstnanosti (Ekonomický výzkumný ústav, Bulharská akademie věd, 2022).

Zákoník práce (Кодекс на труда) upravuje pracovněprávní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, pracovněprávní vztahy, kolektivní vyjednávání a kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů.

V roce 2022 proběhly novely zákoníku práce (implementované zákonem č. 217 ze dne 5. srpna 2022, kterým se mění a doplňuje zákoník práce), jejichž cílem bylo podpořit jistotu a předvídatelnost pracovněprávních vztahů a zlepšit možnosti slaďování pracovních a rodinných povinností, provést směrnici (EU) 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v EU a směrnici (EU) 2019/1158 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob (KPMG Bulharsko, 2022).

Zastoupení zaměstnanců a kolektivní vyjednávání, jakož i kritéria pro národní zastoupení sociálních partnerů, upravuje zákoník práce. Zákon o řešení kolektivních pracovních sporů (CLD) upravuje řešení sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli v otázkách souvisejících s pracovním a sociálním pojištěním a životní úrovní. Současné podmínky pro zavedení zastoupení zaměstnavatelů a zaměstnanců prostřednictvím organizací jsou stanoveny ve vyhlášce (vyhláška Rady ministrů č. 152 ze dne 11. července 2003).

Generální inspektorát práce má celkovou kontrolu nad dodržováním pracovněprávních předpisů ve všech hospodářských odvětvích. Inspektorát je součástí Ministerstva práce a sociální politiky. Fungování národního systému inspekce práce je stanoveno zákonem o inspekci práce (2009).

Bulharský systém pracovněprávních vztahů je decentralizovaný a funguje prostřednictvím různých tripartitních struktur pro národní a odvětvový sociální dialog a orgánů kolektivního vyjednávání na odvětvové, průmyslové, podnikové a územní úrovni (rady pro sociální spolupráci v obcích). Národní tripartitní spolupráce probíhá v rámci Národní tripartitní rady pro spolupráci (NTCC) od roku 1993 a Hospodářské a sociální rady od roku 2001 a probíhá také prostřednictvím různých tripartitních řídících a kontrolních orgánů v rámci správy zaměstnanosti a sociálního zabezpečení. Průmyslová tripartitní spolupráce je organizována také prostřednictvím (sub)průmyslových rad pod záštitou příslušných ministerstev (v přibližně 50 radách). Přestože se hustota odborů a dopad kolektivního vyjednávání od 90. let 20. století snížily, pokrytí kolektivním vyjednáváním je v několika odvětvích a společnostech stále značné (Kirov, 2019). V červnu 2020 byla podepsána národní tripartitní dohoda, která byla teprve čtvrtou svého druhu za 30 let přechodného období. Zahrnuje opatření v pěti oblastech: podnikatelské prostředí a ekonomika; energie; Zelená dohoda pro Evropu; demografie, vzdělávání, trh práce a pracovní migrace; a politiky sociální ochrany (Dimitrov, 2021).

Od roku 2011 funguje sociální dialog a pracovněprávní vztahy v Bulharsku ve složitém politickém a ekonomickém klimatu a pokračují navzdory tomu, že vláda při rozhodování národního významu nerespektuje tripartitu. Mezi zaměstnavateli, odbory a veřejnými orgány například panuje napětí ohledně fungování NTCC v souvislosti s legislativními změnami souvisejícími s prací, důchodovou reformou, zvýšením minimální zákonné mzdy a bulharským plánem pro oživení a odolnost.

V letech 2020–2021 sociální partneři aktivně podporovali opatření a sociální dialog týkající se COVID-19 a uprchlické krize v důsledku války na Ukrajině.

Aby se vypořádaly s četnými výzvami, které pandemie představuje (Dimitrov, 2021), Konfederace nezávislých odborových svazů Bulharska (CITUB) a tři organizace zaměstnavatelů – Konfederace zaměstnavatelů a průmyslníků v Bulharsku (CEIBG), Bulharská průmyslová asociace (BIA) a Bulharská asociace průmyslového kapitálu (BICA) – iniciovaly podpis bipartitních memorand sociálních partnerů pro prevenci COVID-19, zachování pracovních míst a přizpůsobení dovedností pracovní síly digitalizujícímu se světu práce. Jedná se o chemický průmysl, těžební průmysl, hutnictví, strojírenství a elektrotechnický průmysl, energetiku, vodovody a kanalizace, stavebnictví, textil a oděvy, potravinářský průmysl, pivovarnictví, zemědělství a kulturu.

V letech 2020–2021 se sociální partneři aktivně účastnili diskusí s vládou o návrhu hospodářských a sociálních opatření souvisejících s COVID-19 a jejich udržitelnosti a o stanoviscích k legislativním změnám a návrhům zákonů. Během projednávání novely zákoníku práce došlo k napětí mezi organizacemi zaměstnavatelů a zaměstnanců týkajících se průměrování pracovní doby, pracovní pohotovosti a práce a přesčasů, zvýšení minimální zákonné mzdy a socioekonomických opatření z důvodu inflace. Konečná verze národního plánu pro oživení a odolnost je také předmětem napětí mezi sociálními partnery a vládou. Podle CITUB (Atanasov, 2023) plán obsahuje podstatné změny (například 40% snížení emisí energie do roku 2026), které nebyly předmětem diskuse se sociálními partnery ani širší veřejné konzultace.