Pracovat kdykoliv a kdekoli

Tato výzkumná zpráva zkoumá, jak flexibilní pracovní uspořádání v EU ovlivňují kvalitu pracovní doby, autonomii a pohodu zaměstnanců, přičemž porovnává nedávné události s obdobím před deseti lety. Analyzuje rozdíly mezi úrovněmi dovedností, sektory a členskými státy a hodnotí roli předpisů a politik, jako je právo na odpojení.

Během uplynulého roku národní minimální mzdy nadále výrazně rostly v celé EU, zejména ve středoevropských a východoevropských zemích, čímž pokračovaly v snižování regionálních rozdílů. Směrnice EU o minimální mzdě se stala významným faktorem zvyšování minimální mzdy v mnoha zemích, překračující inflaci a zvyšující se rychleji než kolektivně dohodnuté minimální mzdy v mnoha nízko placených sektorech.

Za poslední dvě desetiletí zaznamenaly trhy práce v EU výrazný nárůst nestandardního zaměstnání. Ačkoliv taková uspořádání mohou nabídnout flexibilitu a lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, zranitelnost nastává, když jsou nedobrovolná nebo když se protíná více nestandardních charakteristik. Tato zpráva analyzuje prevalenci zranitelnosti zaměstnanosti v rámci EU-27 v letech 2009 až 2021 a zkoumá její vztahy k pracovním podmínkám, zdravotním výsledkům a reakcím politiky. Zjištění ukazují, že ženy, mladí lidé a migranti čelí nejvyššímu riziku, přičemž ti, kteří zažívají více rozměrů zranitelnosti, uvádějí horší pracovní vyhlídky, omezené možnosti školení, menší autonomii a vyšší míru úzkosti a deprese. Zpráva také přezkoumává opatření EU a národní politiky zaměřená na posílení smluvní jistoty a podporu přechodů k jistějšímu zaměstnání.