Minimální mzda
Termín "minimální mzda" označuje regulační omezení na nejnižší sazbu, kterou zaměstnavatelé platí pracovníkům. Zákonné minimální mzdy jsou upraveny formálními zákony nebo zákony. Kolektivně dohodnuté minimální mzdy jsou stanoveny kolektivními smugami mezi odbory a zaměstnavateli. Termín "národní minimální mzdy" se používá, když země mají jednu (nebo více) základních sazeb pokrývající pracovníky v celé zemi. Mohou být buď zákonné, nebo kolektivně dohodnuté.
Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.
Minimální mzdy v roce 2026: Roční přehled
Stanovení minimální mzdy v celé EU se stalo stále dynamičtější a pečlivě sledovanou oblastí politiky, formovanou transpozicí směrnice EU o minimální mzdě a desetiletím trvalého reálného růstu zákonných sazeb. Tato zpráva zkoumá diskuse o stanovení mezd, které probíhaly mezi členskými státy a Norskem v roce 2025, se zaměřením na země s a bez národní minimální mzdy, na vzájemné působení mezi minimálními mzdami a kolektivním vyjednáváním v nízko placených sektorech a rostoucí roli indikativních referenčních hodnot při formování národních rozhodnutí.Národní minimální mzdy v EU: růst řízený politikou, pokračující konvergence a větší blízkost vyjednaných mezd
Během uplynulého roku národní minimální mzdy nadále výrazně rostly v celé EU, zejména ve středoevropských a východoevropských zemích, což pokračovalo v snižování regionálních rozdílů. Směrnice EU o minimální mzdě se stala významným faktorem zvyšování minimální mzdy v mnoha zemích, překračovala inflaci a zvyšovala mzdy rychleji, než bylo kolektivně dohodnuto, v mnoha nízko placených sektorech.Nízko placená zaměstnání: Trendy zaměstnanosti a dopad politiky minimální mzdy
Tato zpráva zkoumá dlouhodobé dopady politiky minimální mzdy na struktury zaměstnanosti v rámci EU-27 za poslední dvě desetiletí. Systematicky analyzuje, jak jsou změny v sektorových a profesních vzorcích zaměstnání spojeny s těmito politikami.Poslední aktualizace: 4 September 2026
Naše infografika poskytuje další podrobnosti o situaci k roku 2020.
Eurofound pravidelně poskytuje aktualizace o mzdách v EU, včetně každoroční studie o tom, jak se sazby minimální mzdy vyvíjely v EU (i v Norsku), přičemž zkoumá, jak národní vlády a sociální partneři nastavují nové sazby. Agentura se také zabývá konceptem důstojné mzdy, jehož cílem je zaručit pracovníkům a jejich rodinám slušnou úroveň života a sociální účasti v reakci na nedostatečný příjem mnoha pracujících domácností závislých na stávajících národních sazbách minimální mzdy.
Většina členských států EU má zavedenou národní (zákonnou) minimální mzdu, i když její úroveň, mechanismy úprav a pokrytí se liší. Rakousko, Dánsko, Finsko, Itálie a Švédsko mají minimální mzdy stanovené kolektivními smlouvami.
Evropský pilíř sociálních práv, vyhlášený v roce 2017, stanovuje závazek EU k spravedlivým mzdám pro pracovníky. To zahrnuje zajištění přiměřených mezd pro pracovníky, aby oni a jejich rodiny mohli mít slušnou životní úroveň, zajištění schopnosti nízkokvalifikovaných a mladých pracovníků najít zaměstnání, a zároveň učinit práci finančně atraktivní. Akční plán pro implementaci pilíře, zveřejněný v březnu 2021, otevřel cestu pro reformní iniciativu minimální mzdy v EU.
Dne 28. října 2020 Komise předložila návrh směrnice EU o přiměřených minimálních mzdách. Následovala politická dohoda mezi Evropským parlamentem a členskými státy dne 7. června 2022. Směrnice o minimální mzdě byla přijata v říjnu 2022. Jejím cílem je zlepšit životní úroveň s cílem dosáhnout konvergence směrem nahoru a snížit chudobu v zaměstnání, mzdové nerovnosti a rozdíly v odměňování mezi pohlavími. Členské státy byly povinny převést směrnici do národního práva do listopadu 2024 (článek 17). V roce 2023 Dánsko požádalo Soudní dvůr EU o úplné nebo částečné zrušení směrnice (C-19/23). Dne 11. listopadu 2025 SDEU vydal své rozhodnutí, kterým potvrdil právní platnost tohoto směrnice, s možností částečného anulování.
Poslední aktualizace: 3 June 2026
Profily zemí o minimální mzdě Eurofoundu popisují, jak jsou minimální mzdy regulovány a stanovovány v zemích Evropské unie a Norsku. Lze je číst jako podkladové informace pro každoroční sérii Eurofoundu o stanovení minimální mzdy.
Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.
1 September 2026
Minimální mzdy v roce 2026: Roční přehled
29 January 2026
Národní minimální mzdy, 2026 (graf)
30 January 2026
Skutečný růst minimální mzdy v roce 2026, a to jak v době pokroku, tak i ústupu v ambicích členských států
26 January 2024
Minimum wages for low-paid workers in collective agreements
In this pilot project, Eurofound successfully established the feasibility of, and piloted, an EU-wide database of minimum pay rates contained in collective agreements related to low-paid workers. A conceptual and measurement framework was devised, a total of 692 collective agreements – related to 24 low-paid sectors of interest – were selected to be ‘fully coded’ and representative data on negotiated minimum pay were compiled for 24 EU Member States. Based on more than 3,202 renewal texts, time series of collectively agreed minimum rates were created from 2015 to 2022 for 19 countries. This is the first time that an EU-wide data collection has provided comparative time series on negotiated pay. Key findings are is that in some countries outdated agreements contain rates below the applicable statutory minima, and that the potential of collective agreements to regulate pay generally or for employees earning higher wages than the minimum pay is not always fully capitalised on.
See also the national country reports (Eurofound papers), providing meta-data for the data collection, at the end of this web page.
27 November 2023
Minimum wages: Non-compliance and enforcement across EU Member States – Comparative report
In the EU, non-compliance with statutory or negotiated minimum wages averages 6.93% or 1.3%, depending on the statistics used. The lowest national estimate is 0.01% in Belgium and the highest is 11.59% in Hungary. It mostly affects young workers, those on fixed-term or part-time contracts and those working for small companies. It is more common in services than in manufacturing, and is characterised by shorter working time. Member States monitor, enforce and promote compliance in similar ways, although with some differences. This report identifies hindering and enabling factors. Some countries focus on specific economic sectors, such as construction, domestic work, platform work, agriculture and meat processing. National authorities often enforce minimum wages indirectly by helping employers comply, raising workers’ awareness, and helping stakeholders increase cooperation and develop faster procedures. Combining these soft initiatives with tougher measures increases the effectiveness of inspectorates’ actions in enforcing compliance with minimum wages.
30 November 2022
Regulating minimum wage and other forms of pay for the self-employed
This report is carried out in the context of the three-year pilot project (2021–2023), ‘Role of the minimum wage in establishing the Universal Labour Guarantee’, mandated to Eurofound by the European Commission. Its focus is module 3 of the project, investigating minimum wages and other forms of pay for the self-employed. Out of concern for the challenging conditions faced by certain groups of self-employed workers, some Member States have established or are in discussions about proposing some statutory forms of minimum pay for selected categories of the self-employed. The main objective of the report is to understand how minimum wages, wage rates, tariffs, fees and other forms of pay could be fixed for specific jobs or professions in sectors having a high level of ‘vulnerable’ workers, as well as ‘concealed’ self-employed. While the majority of Member States allow trade union representation, the right to collective bargaining for the self-employed is much more limited. Only a small number of Member States provide examples of collectively agreed minimum wages or other forms of pay for the self-employed.
15 June 2022
How to ensure adequate minimum wages in an age of inflation
22 January 2020
Minimum wages in the EU
Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.
Carlos Vacas‑Soriano
Senior research managerCarlos Vacas Soriano je vedoucím výzkumu v oddělení zaměstnanosti ve společnosti Eurofound. Pracuje na tématech souvisejících s nerovnostmi v mzdách a příjmech, minimálními mzdami, nízkými mzdami, kvalitou práce, dočasným zaměstnáním a segmentací a kvalitou práce. Před nástupem do Eurofoundu v roce 2010 pracoval jako makroekonomický analytik pro Evropskou komisi a jako výzkumník evropských pracovních trhů ve Španělské centrální bance. Má magisterský titul z evropských ekonomických studií z College of Europe v Bruggách a doktorát z ekonomie práce z Univerzity v Salamance (Doctor Europaeus).
Christine Aumayr-Pintar
Senior research managerChristine Aumayr-Pintar je vedoucí výzkumná manažerka v oddělení pracovního života nadace Eurofound. Koordinuje výzkum nadace Eurofound v oblasti sociálního dialogu a pracovněprávních vztahů a dohlíží na síť korespondentů nadace Eurofound (NEC). Její hlavní výzkumná odbornost – přístupná ze srovnatelného hlediska EU – se zaměřuje na minimální mzdy, kolektivně vyjednané odměňování a transparentnost odměňování žen a mužů. Před nástupem do nadace Eurofound v roce 2009 působila jako výzkumná pracovnice v oblasti trhů práce a regionální ekonomie ve společnosti Joanneum Research v Rakousku. Získala magisterský titul v oboru ekonomie a doktorát v oboru společenských věd/ekonomie studiem ekonomie ve Štýrském Hradci, Vídni a Jönköpingu.
Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.

&w=3840&q=75)




