Minimální mzda
Termín "minimální mzda" odkazuje na regulační omezení nejnižší sazby, kterou mají zaměstnavatelé platit zaměstnancům. Zákonné minimální mzdy jsou upraveny formálními zákony nebo stanovami. Kolektivně dohodnutá minimální mzda je stanovena v kolektivních smlouvách mezi odbory a zaměstnavateli. Termín "národní minimální mzda" se používá v případě, že země mají jednu (nebo více) základních sazeb pokrývajících pracovníky na celostátní úrovni. Mohou být buď zákonné, nebo kolektivně dohodnuté.

Nové a nadcházející
Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.
21 July 2025
Letošní zpráva představuje sazby minimální mzdy pro rok 2025 a to, jak byly stanoveny a navýšeny v průběhu roku 2024. Obsahuje informace o zemích s národní minimální mzdou a bez ní. Kromě toho poskytuje první srovnávací přehled o tom, jak členské státy provedly směrnici o minimální mzdě, a předkládá nové odhady podílu osob pobírajících minimální mzdu a jejich schopnosti dovolit si bydlení. V neposlední řadě shrnuje výzkum minimálních mezd zveřejněný v průběhu roku 2024.
23 June 2025
23 June 2025
Zvýšení národních minimálních mezd může mít různé dominové efekty – může například vést k obecnějšímu růstu mezd a může ovlivnit volnost sociálních partnerů při kolektivním vyjednávání. Tato zpráva zkoumá, jak změny národních minimálních mezd ovlivňují kolektivně dohodnuté a skutečné mzdy ve vybraných málo placených pracovních místech a odvětvích. Kvantitativní analýza využívá databázi nadace Eurofound o minimálních mzdách pro pracovníky s nízkými mzdami v kolektivních smlouvách k analýze dopadu vnitrostátních minimálních mezd na kolektivně sjednané minimální mzdy. Údaje ze statistik Evropské unie o příjmech a životních podmínkách se používají k analýze dopadu národních minimálních mezd na skutečné mzdy.
Kvalitativní analýza je založena na vnitrostátních případových studiích odvětví rezidenční a sociální péče a výroby potravin a nápojů v šesti členských státech: Francii, Německu, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku a Španělsku. Tyto členské státy byly vybrány, protože se liší, pokud jde o interakci mezi vnitrostátními minimálními mzdami a kolektivně dohodnutými mzdami. Analýza zjistila, že obecně existuje pozitivní souvislost mezi zvýšením národní minimální mzdy a změnami skutečných i sjednaných mezd v sektorech s nízkými mzdami, i když mezi zeměmi existují rozdíly.
O tématu Minimální mzda
Zjistěte více o tomto tématu a jeho významu pro tvorbu politik EU.
Hlavní body pro Minimální mzda
Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.
21 July 2025
Minimální mzdy v roce 2025: roční přehled
Letošní zpráva představuje sazby minimální mzdy pro rok 2025 a to, jak byly stanoveny a navýšeny v průběhu roku 2024. Obsahuje informace o zemích s národní minimální mzdou a bez ní. Kromě toho poskytuje první srovnávací přehled o tom, jak členské státy provedly směrnici o minimální mzdě, a předkládá nové odhady podílu osob pobírajících minimální mzdu a jejich schopnosti dovolit si bydlení. V neposlední řadě shrnuje výzkum minimálních mezd zveřejněný v průběhu roku 2024.
29 January 2025
National minimum wages, 2025
26 January 2024
Minimum wages for low-paid workers in collective agreements
In this pilot project, Eurofound successfully established the feasibility of, and piloted, an EU-wide database of minimum pay rates contained in collective agreements related to low-paid workers. A conceptual and measurement framework was devised, a total of 692 collective agreements – related to 24 low-paid sectors of interest – were selected to be ‘fully coded’ and representative data on negotiated minimum pay were compiled for 24 EU Member States. Based on more than 3,202 renewal texts, time series of collectively agreed minimum rates were created from 2015 to 2022 for 19 countries. This is the first time that an EU-wide data collection has provided comparative time series on negotiated pay. Key findings are is that in some countries outdated agreements contain rates below the applicable statutory minima, and that the potential of collective agreements to regulate pay generally or for employees earning higher wages than the minimum pay is not always fully capitalised on.
See also the national country reports (Eurofound papers), providing meta-data for the data collection, at the end of this web page.
27 November 2023
Minimum wages: Non-compliance and enforcement across EU Member States – Comparative report
In the EU, non-compliance with statutory or negotiated minimum wages averages 6.93% or 1.3%, depending on the statistics used. The lowest national estimate is 0.01% in Belgium and the highest is 11.59% in Hungary. It mostly affects young workers, those on fixed-term or part-time contracts and those working for small companies. It is more common in services than in manufacturing, and is characterised by shorter working time. Member States monitor, enforce and promote compliance in similar ways, although with some differences. This report identifies hindering and enabling factors. Some countries focus on specific economic sectors, such as construction, domestic work, platform work, agriculture and meat processing. National authorities often enforce minimum wages indirectly by helping employers comply, raising workers’ awareness, and helping stakeholders increase cooperation and develop faster procedures. Combining these soft initiatives with tougher measures increases the effectiveness of inspectorates’ actions in enforcing compliance with minimum wages.
30 November 2022
Regulating minimum wage and other forms of pay for the self-employed
This report is carried out in the context of the three-year pilot project (2021–2023), ‘Role of the minimum wage in establishing the Universal Labour Guarantee’, mandated to Eurofound by the European Commission. Its focus is module 3 of the project, investigating minimum wages and other forms of pay for the self-employed. Out of concern for the challenging conditions faced by certain groups of self-employed workers, some Member States have established or are in discussions about proposing some statutory forms of minimum pay for selected categories of the self-employed. The main objective of the report is to understand how minimum wages, wage rates, tariffs, fees and other forms of pay could be fixed for specific jobs or professions in sectors having a high level of ‘vulnerable’ workers, as well as ‘concealed’ self-employed. While the majority of Member States allow trade union representation, the right to collective bargaining for the self-employed is much more limited. Only a small number of Member States provide examples of collectively agreed minimum wages or other forms of pay for the self-employed.
15 June 2022
How to ensure adequate minimum wages in an age of inflation
22 January 2020
Minimum wages in the EU
Odborníci na Minimální mzda
Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.
Carlos Vacas‑Soriano
Senior research managerCarlos Vacas Soriano je vedoucím výzkumným pracovníkem v oddělení zaměstnanosti nadace Eurofound. Věnuje se tématům souvisejícím se mzdovými a příjmovými nerovnostmi, minimální mzdou, nízkou mzdou, kvalitou pracovních míst, dočasným zaměstnáváním a segmentací a kvalitou pracovních míst. Před nástupem do nadace Eurofound v roce 2010 pracoval jako makroekonomický analytik pro Evropskou komisi a jako výzkumný pracovník v oblasti evropských trhů práce ve španělské centrální bance. Je držitelem magisterského titulu v oboru evropských ekonomických studií na College of Europe v Bruggách a doktorátu v oboru ekonomie práce na univerzitě v Salamance (doktor Europaeus).
Christine Aumayr-Pintar
Senior research managerChristine Aumayr-Pintar je vedoucí výzkumná manažerka v oddělení pracovního života nadace Eurofound. Koordinuje výzkum nadace Eurofound v oblasti sociálního dialogu a pracovněprávních vztahů a dohlíží na síť korespondentů nadace Eurofound (NEC). Její hlavní výzkumná odbornost – přístupná ze srovnatelného hlediska EU – se zaměřuje na minimální mzdy, kolektivně vyjednané odměňování a transparentnost odměňování žen a mužů. Před nástupem do nadace Eurofound v roce 2009 působila jako výzkumná pracovnice v oblasti trhů práce a regionální ekonomie ve společnosti Joanneum Research v Rakousku. Získala magisterský titul v oboru ekonomie a doktorát v oboru společenských věd/ekonomie studiem ekonomie ve Štýrském Hradci, Vídni a Jönköpingu.
Veškerý obsah pro Minimální mzda
Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.