Algoritmické řízení na evropských pracovištích

Algoritmické řízení je využití digitálních technologií k úplné nebo částečné automatizaci manažerských funkcí, včetně organizace, koordinace, monitorování, dohledu a hodnocení práce. Ačkoliv byl původně spojován s digitálními pracovními platformami, nyní je tento pojem chápán širším způsobem napříč širším spektrem pracovních prostředí.

Ačkoli algoritmické řízení může zvýšit efektivitu a řízení rizik a v některých sektorech, jako jsou finanční služby a doprava, může být řízeno regulační shodou, přináší také výzvy a potenciální nevýhody. Ačkoli jsou kvantitativní důkazy založené na reprezentativních průzkumech poměrně omezené, existuje rostoucí množství výzkumu – převážně založeného na kvalitativních studiích – které spojují algoritmické řízení s intenzifikací práce, zvýšeným časovým tlakem a sníženou autonomií pracovníků. Existující důkazy také naznačují, že účinky závisí na pracovních zdrojích dostupných pracovníkům, jako je autonomie, organizační podpora a využití dovedností, což může zmírnit potenciální negativní dopady.

Tato zpráva přispívá k probíhající politické debatě tím, že představuje zjištění z analýzy dat Evropského průzkumu pracovních podmínek 2024, se zaměřením na algoritmické řízení na evropských pracovištích. V této zprávě je algoritmické řízení měřeno podle toho, zda zaměstnanci uvádějí, že se na pracovišti používají počítačové programy k rozdělení úkolů, určení pracovní doby (rozvrhování) nebo monitorování jejich výkonu. Tato zjednodušená operacionalizace zahrnuje tři základní manažerské funkce algoritmického řízení, ale neposkytuje vyčerpávající definici tohoto pojmu. Analýza je omezena pouze na zaměstnance a zkoumá jak rozšířenost algoritmického řízení, tak jeho vztah k pracovním podmínkám a zdraví a pohodě zaměstnanců.

Aby se prozkoumala kombinovaná souvislost algoritmického řízení, pracovních zdrojů a pracovních požadavků na výsledky zdraví a pohody, tato zpráva čerpá z konceptu pracovního tlaku, definovaného jako situace, kdy požadavky na práci převyšují pracovní zdroje. Zaměstnanci jsou rozděleni do různých profilů kvality práce od vysoce náročných pracovních pozic charakterizovaných vysokými požadavky a omezenými zdroji až po vysoce zdrojově zajištěná pracovní místa charakterizovaná příznivější rovnováhou mezi požadavky a zdroji.

Po přijetí směrnice o platformové práci (směrnice (EU) 2024/2831) se pozornost politiky postupně přesunula od původního zaměření na algoritmické řízení v platformové práci směrem k jejímu využití v konvenčnějších pracovních prostředích. Zařazení některých systémů umělé inteligence (AI) používaných pro řízení práce jako vysoce rizikových podle zákona o umělé inteligenci (nařízení (EU) 2024/1689) představuje důležitý krok v přístupu EU k regulaci digitálních technologií na pracovišti a odráží rostoucí obavy z dopadů těchto technologií na zaměstnance.

Další legislativní nástroje EU relevantní pro algoritmické řízení zahrnují Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (Nařízení (EU) 2016/679), které stanovuje záruky pro zpracování osobních údajů pracovníků a automatizované rozhodování; Směrnice o informačním a konzultačním rámci (Směrnice 2002/14/ES), která umožňuje zapojení zástupců pracovníků do rozhodnutí ovlivňujících organizaci práce; a Směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (Rada směrnice 89/391/EHS), která vyžaduje, aby zaměstnavatelé hodnotili a předcházeli rizikům pro zdraví a bezpečnost pracovníků, včetně psychosociálních rizik.

Nedávno Evropský parlament ve své rezoluci o digitalizaci, umělé inteligenci a algoritmickém řízení na pracovišti (2025) uznal jak příležitosti, tak výzvy spojené s rostoucím využíváním digitalizace, AI a algoritmického řízení na pracovišti.

• Algoritmické řízení je nejrozšířenější mezi administrativními pracovníky, techniky a obsluhou zařízení a strojů. V těchto profesích jsou nejčastěji uváděny automatizované funkce algoritmického řízení a monitorování výkonu, zatímco automatizované plánování je výrazně méně rozšířené. Manažeři, profesionálové, pracovníci služeb a prodeje, řemeslníci, pracovníci v základních profesích a zejména kvalifikovaní zemědělští pracovníci uvádějí celkově nižší úroveň algoritmického řízení. Automatizované plánování je také rovnoměrněji rozloženo mezi povolání než ostatní dvě funkce.

• V sektorech s nejvyšší přítomností algoritmického řízení – finance a nemovitosti, informace a komunikace, doprava a skladování – jsou monitorování výkonu a automatizované přidělování úkolů konzistentně nejčastěji hlášenými funkcemi, zatímco automatizované plánování je méně rozšířené. Naopak všechny tři funkce jsou ve vzdělávání, zemědělství a těžbě a stavebnictví poměrně vzácné.

• Ze tří algoritmických funkcí řízení je automatizované přidělování úkolů nejsilnějším prediktorem transformace pracovních pozic, včetně vytváření nových úkolů, odstraňování jiných úkolů a větší interakce s kolegy. Automatizované plánování a monitorování výkonu vykazují podobné, ale mírnější souvislosti s transformací pracovních míst.

• Použití tří algoritmických manažerských funkcí je spojeno s vyššími požadavky na práci, zejména kvantitativními požadavky (zachycení pracovní intenzity). Zaměstnanci podléhající algoritmickému řízení mají také větší pravděpodobnost zažívání pracovního tlaku než ti, kteří nejsou zacházeni. Mezi třemi zkoumanými funkcemi vyniká monitorování výkonu jako ta, která je nejkonzistentněji spojována s horšími výsledky v oblasti zdraví a pohody, a zdá se, že do určité míry zesiluje negativní dopady stávajícího pracovního zatížení již tak náročných pracovních míst.

• Zda algoritmické řízení tyto negativní výsledky zmírní nebo zhorší, závisí na konkrétní algoritmické funkci: automatizované přidělování úkolů ani nezmírňuje, ani nezhoršuje zátěž na práci; automatizované plánování má marginálně významný zmírňující efekt pro zaměstnance v náročných pracovních pozicích; a monitorování výkonu výrazně zhoršuje negativní dopady pracovní zátěže, což dále zvyšuje vyčerpání, konflikty mezi prací a rodinou a snižuje pracovní angažovanost.

• Algoritmické řízení není rovnoměrně rozloženo mezi sektory, profese a členské státy EU, ani nejde o jednotný soubor postupů; naopak, zahrnuje rozmanitou škálu manažerských funkcí a organizačních aplikací. Ačkoliv jsou základní ochrany společných základních hodnot nezbytné, jejich implementaci lze podpořit prostřednictvím sociálního dialogu, kolektivního vyjednávání, praktických pokynů a příkladů dobré praxe, které odrážejí různé způsoby využití algoritmického řízení.

• Průběžné monitorování a srovnání mezi členskými státy může pomoci posílit tvorbu politik založenou na důkazech. Současně je potřeba větší investice do analýzy firemních praktik, abychom lépe pochopili, jak jsou algoritmické manažerské funkce implementovány a integrovány do pracovní organizace, včetně toho, jak různé nástroje a postupy vzájemně ovlivňují a kombinují se k formování výsledků na pracovišti.

• Algoritmické řízení je součástí širší digitální transformace práce. V této analýze je spojeno s vyššími požadavky na pracovní místa, zejména kvantitativními požadavky a větším pracovním tlakem, zatímco jeho vztah k přístupu k pracovním zdrojům je smíšenější. S rozšiřováním jeho přijetí by měla být věnována pozornost dopadům na kvalitu pracovních míst tím, že je zajištěno, že jeho implementace bude doprovázena adekvátními pracovními zdroji, podporou zaměstnanců a zárukami zdravých pracovních podmínek.

• Monitorování výkonu je nejrozšířenější formou algoritmického řízení a je spojeno s vyššími nároky, menšími zdroji a horšími výsledky v oblasti zdraví a pohody, zejména u již tak přetížených pracovníků. Záruky by měly zajistit transparentnost ohledně toho, co je monitorováno, jak se data používají a jak se rozhodují. Důsledné vymáhání zákonů o práci a ochraně dat – spolu s účinnou implementací stávajících práv na informace, konzultace a kolektivní vyjednávání – je nezbytné pro zajištění spravedlivého a přiměřeného algoritmického monitorování výkonu.

• Je nezbytné zajistit odpovědnou implementaci a integraci funkcí algoritmického řízení v organizačních procesech a digitálních systémech prostřednictvím rámců řízení, hodnocení dopadů a zapojení zaměstnanců. Pokud jsou identifikována relevantní rizika, měly by organizace zavést vhodná opatření v souladu se stávající legislativou o pracovním složení, ochraně dat a umělé inteligenci. Algoritmické řízení může přetvořit úkoly a organizaci práce, což vyžaduje lidsky orientovaný redesign pracovních míst tak, aby se produktivita sladila s pohodou zaměstnanců, podpořená politikou a konzultačními mechanismy.