Kolektivní vyjednávání
Kolektivním vyjednáváním se rozumí veškerá jednání mezi jedním nebo více zaměstnavateli (nebo jejich organizacemi) a jednou nebo více organizacemi zaměstnanců (odbory) o stanovení pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání, včetně otázek týkajících se mzdy a pracovní doby, a o úpravě vztahů mezi zaměstnavateli a pracovníky, jak je uvedeno v úmluvě MOP č. 154. Byla identifikována řada rozměrů kolektivního vyjednávání ("vyjednávací struktura"). Patří mezi ně krytí, které se vztahuje k procentu zaměstnanců přímo ovlivněných dohodami; úroveň, na které k vyjednávání dochází; rozsah nebo rozsah témat zahrnutých do vyjednávání; a hloubky – to je rozsah, v jakém jsou dohody společně prováděny a přezkoumávány.
Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.
Národní minimální mzdy v EU: růst řízený politikou, pokračující konvergence a větší blízkost vyjednaných mezd
Během uplynulého roku národní minimální mzdy nadále výrazně rostly v celé EU, zejména ve středoevropských a východoevropských zemích, což pokračovalo v snižování regionálních rozdílů. Směrnice EU o minimální mzdě se stala významným faktorem zvyšování minimální mzdy v mnoha zemích, překračovala inflaci a zvyšovala mzdy rychleji, než bylo kolektivně dohodnuto, v mnoha nízko placených sektorech.Čtyři desetiletí dat ukazují evropskou pracovní sílu proměněnou k nepoznání
Průzkum pracovních podmínek Eurofoundu z roku 2024 mapuje, jak digitalizace, demografie a změna klimatu během 35 let proměnily evropskou pracovní sílu.Formování sociální a zaměstnanosti Evropy
Evropská unie prochází obdobím hluboké transformace – od krize životních nákladů přes zelené a digitální transformace, demografické změny až po geopolitickou nejistotu. V jádru reakce EU na tyto výzvy stojí Výbor pro zaměstnanost a sociální záležitosti Evropského parlamentu. S 60 členy hraje výbor ústřední roli při zajištění spravedlivých pracovních podmínek, silné sociální ochrany a rovných příležitostí v celé Unie.Nadace Eurofound shromažďuje informace o kolektivním vyjednávání v EU na úrovni jednotlivých zemí prostřednictvím své sítě korespondentů nadace Eurofound. Jak ukazuje průzkum nadace Eurofound, pokrytí kolektivního vyjednávání je v celé EU velmi různorodé. Kolektivní vyjednávání se v EU vztahuje na přibližně 60 % zaměstnanců, ale toto číslo se pohybuje od 80 % nebo více v některých zemích až po méně než 10 % v jiných zemích (údaje Evropské komise).
Kolektivní vyjednávání, jádro organizovaných pracovněprávních vztahů, se odehrává v různých institucionálních prostředích. Vnitrostátní systémy se liší v tom, jakou úlohu hraje kolektivní vyjednávání a legislativa při regulaci trhu práce, na jakých úrovních se vyjednávání vede (meziodvětvová, odvětvová, podniková a pracovní, regionální, profesní) a ve způsobu, jakým se vyjednávání na různých úrovních mohou vzájemně propojovat (artikulace). Stupně centralizace a koordinace kolektivního vyjednávání – a zejména vyjednávání o mzdách – jsou důležitými rysy systému, které mají důsledky jak pro trh práce, tak pro makroekonomické výsledky. Výsledkem kolektivního vyjednávání je obvykle kolektivní smlouva. Tyto dohody mohou upravovat jak postupy pro vztahy mezi signatářskými stranami, tak pracovní podmínky těch pracovníků, na které se dohoda vztahuje, jako je mzda a pracovní doba.
Smlouva o fungování Evropské unie sice uznává autonomii sociálních partnerů, zejména pokud jde o vyjednávání o mzdách, avšak politiky EU mají přesto významný vliv na kolektivní vyjednávání a širší systém pracovněprávních vztahů. Například doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru se zabývala otázkami, jako je sladění vývoje odměňování s produktivitou, stanovování minimální mzdy a systémy indexace odměňování. Obecněji řečeno, kolektivní vyjednávání probíhá v rámci, který je částečně stanoven právními předpisy EU, včetně ustanovení týkajících se stejné odměny za rovnocennou práci a požadavků směrnice o pracovní době a souvisejících právních předpisů.
Evropská komise: Evropský semestropens in new tab
Evropská komise: Komise vítá politickou dohodu o přiměřených minimálních mzdách pro pracovníky v EUopens in new tab
Evropská komise: Směrnice o pracovní době (2003/88/ES)opens in new tab
Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.
26 January 2024
Minimum wages for low-paid workers in collective agreements
In this pilot project, Eurofound successfully established the feasibility of, and piloted, an EU-wide database of minimum pay rates contained in collective agreements related to low-paid workers. A conceptual and measurement framework was devised, a total of 692 collective agreements – related to 24 low-paid sectors of interest – were selected to be ‘fully coded’ and representative data on negotiated minimum pay were compiled for 24 EU Member States. Based on more than 3,202 renewal texts, time series of collectively agreed minimum rates were created from 2015 to 2022 for 19 countries. This is the first time that an EU-wide data collection has provided comparative time series on negotiated pay. Key findings are is that in some countries outdated agreements contain rates below the applicable statutory minima, and that the potential of collective agreements to regulate pay generally or for employees earning higher wages than the minimum pay is not always fully capitalised on.
See also the national country reports (Eurofound papers), providing meta-data for the data collection, at the end of this web page.
30 August 2022
Moving with the times: Emerging practices and provisions in collective bargaining
This report analyses recent developments and emerging practices in collective bargaining processes and outcomes, mainly in the private sector. The report covers collective bargaining systems in 10 EU Member States and is based on cases identified through interviews with key stakeholders and negotiating parties at national level. It analyses the effects of the COVID-19 pandemic and the subsequent economic and social crisis on collective bargaining dynamics and collective agreements. It also investigates practices and innovations that have emerged in response to structural drivers such as technological change, decarbonisation and climate-neutrality policies, and workforce ageing. It assesses the capacity of collective bargaining systems to adapt to structural changes in work, production and the labour market as well as medium-term trends.
4 March 2016
The importance of collective bargaining in establishing working time in Europe
1 March 2016
Working time developments in the 21st century: Work duration and its regulation in the EU
This report examines the main trends and milestones characterising the evolution of the most important aspects of collectively agreed working time in the European Union during the first decade of the 21st century. Drawing primarily on information collected by Eurofound across all EU Member States and Norway, it focuses in particular on five sectors: chemicals, metalworking, banking, retail and public administration. The report describes the institutional regimes of regulation and assesses the evolution of agreed working hours (hours expected to be spent on work according to collective agreements or agreed between employers and employees) and usual working hours (hours usually spent in practice in work activities) between 1999 and 2014. The report points to the tension that exists between the pressure for decreased working hours in favour of a better work–life balance and fewer health problems for workers and the need for working time flexibility to meet the demands of a modern world economy.
4 November 2015
Collective bargaining in Europe in the 21st century
Collective bargaining systems in the EU have undergone a steady change since the end of the 1990s. But as businesses across Europe struggle to respond to intensifying global competition, pressure from employers for greater flexibility in collective bargaining is increasing, especially since the 2008 economic crisis. This report sets out to map developments in all major aspects of collective bargaining (apart from pay and working time, which have been analysed separately by Eurofound) over the past 15 years. In doing so, it aims to distinguish long-term trends and to identify changes brought on by the crisis. It also aims to identify the directions collective bargaining is likely to take in the coming years. The study finds a common and strong trend of convergence across the EU towards decentralisation and more flexibility in collective bargaining processes, but with significant asymmetries in the timing and pace of change.
11 September 2015
Pay in Europe in different wage-bargaining regimes
National wage-bargaining institutions are crucial in achieving pay outcomes that help to increase employment and economic growth within the context of avoiding macroeconomic imbalances within the European Monetary Union. Using a large set of empirical macroeconomic data from a variety of sources, including Eurofound and the European Commission AMECO database, this report analyses how the institutional features of national wage bargaining regimes influence pay outcomes. These features include bargaining level, type and level of coordination, use of opening clauses and the existence of wage pacts. The impact of government intervention through extension and derogation clauses and tripartite councils is also examined. The results of the study indicate that the key institutional variables of the wage-bargaining regime that influence pay outcomes are the type of coordination (how coordination is achieved) and the bargaining level.
13 April 2014
Pay in Europe in the 21st century
The issue of wages has attracted particular attention at European level since the onset of the economic crisis. Changes in economic governance, notably within the European semester, have prompted discussions on wage‑setting mechanisms. While, overall, wage‑bargaining regimes have remained relatively stable over time in many countries, the most substantial changes were seen in Member States facing more difficult economic circumstances. This report provides comparative time series on wage‑bargaining outcomes across the EU Member States and Norway, discussing pay developments against the background of different wage‑bargaining regimes and looks into the link between pay and productivity developments. It also investigates the different systems and levels of minimum wages in Europe at present, carrying out an accounting exercise through a hypothetical scenario of a minimum wage set at 60% of the median national wage (with some alternative scenarios as well for comparison) in order to benchmark and evaluate minimum wage levels and systems in Europe, and to discuss the possibilities and difficulties of coordination in this matter.
Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.
Mária Sedláková
Research officerMária Sedláková je výzkumnou pracovnicí v oddělení pracovního života nadace Eurofound. Je zodpovědná za přípravu přehledových zpráv pro odvětvové studie reprezentativnosti, řízení a kontrolu kvality národních zpráv o pracovněprávních vztazích, sociálním dialogu a pracovním životě a rozvoj projektu kolektivního vyjednávání nad rámec odměňování. Před nástupem do nadace Eurofound pracovala jako referentka technického výzkumu v rámci oddělení správy a tripartity Mezinárodní organizace práce v Ženevě na stěžejní zprávě o sociálním dialogu z roku 2022. Působila také jako výzkumná pracovnice na Středoevropském institutu pracovních studií v Bratislavě (2013–2020), kde se zaměřovala na sociální dialog, kolektivní vyjednávání, pracovní podmínky a sociologii práce. Maria je držitelkou magisterského titulu v oboru politologie se specializací na komparativní evropskou politiku na Středoevropské univerzitě.
Christine Aumayr-Pintar
Senior research managerChristine Aumayr-Pintar je vedoucí výzkumná manažerka v oddělení pracovního života nadace Eurofound. Koordinuje výzkum nadace Eurofound v oblasti sociálního dialogu a pracovněprávních vztahů a dohlíží na síť korespondentů nadace Eurofound (NEC). Její hlavní výzkumná odbornost – přístupná ze srovnatelného hlediska EU – se zaměřuje na minimální mzdy, kolektivně vyjednané odměňování a transparentnost odměňování žen a mužů. Před nástupem do nadace Eurofound v roce 2009 působila jako výzkumná pracovnice v oblasti trhů práce a regionální ekonomie ve společnosti Joanneum Research v Rakousku. Získala magisterský titul v oboru ekonomie a doktorát v oboru společenských věd/ekonomie studiem ekonomie ve Štýrském Hradci, Vídni a Jönköpingu.
Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.
