&w=3840&q=90)
Kolektivní vyjednávání
Kolektivní vyjednávání označuje veškerá jednání mezi jedním nebo více zaměstnavateli (nebo jejich organizacemi) a jednou či více pracovními organizacemi (odbory) za účelem stanovení pracovních podmínek a podmínek zaměstnání, včetně otázek týkajících se mzdy a pracovní doby, a za účelem regulace vztahů mezi zaměstnavateli a pracovníky, jak je popsáno v Úmluvě ILO č. 154. Bylo identifikováno několik rozměrů kolektivního vyjednávání ("vyjednávací struktura"). Patří sem pokrytí, které označuje procento zaměstnanců přímo dotčených dohodami; úroveň, na které vyjednávání probíhá; rozsah nebo rozsah témat zahrnujících vyjednávání; a hloubku – tedy míru, do jaké jsou dohody společně realizovány a přezkoumávány.
Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.
Průmyslové vztahy: Diskurz a vývoj v uspořádání pracovní doby v roce 2025
Změny v uspořádání pracovní doby v rámci EU v roce 2025 odrážejí rozmanitost národních systémů pracovních vztahů a úrovně, na kterých probíhá sociální dialog. Tento článek analyzuje diskurz a vývoj v roce 2025 týkající se přesčasů, záznamu pracovní doby, každoroční dovolené a zkracování pracovní doby.Národní minimální mzdy v EU: růst řízený politikou, pokračující konvergence a větší blízkost vyjednaných mezd
Během uplynulého roku národní minimální mzdy nadále výrazně rostly v celé EU, zejména ve středoevropských a východoevropských zemích, což pokračovalo v snižování regionálních rozdílů. Směrnice EU o minimální mzdě se stala významným faktorem zvyšování minimální mzdy v mnoha zemích, překračovala inflaci a zvyšovala mzdy rychleji, než bylo kolektivně dohodnuto, v mnoha nízko placených sektorech.Čtyři desetiletí dat ukazují evropskou pracovní sílu proměněnou k nepoznání
Průzkum pracovních podmínek Eurofoundu z roku 2024 mapuje, jak digitalizace, demografie a změna klimatu během 35 let proměnily evropskou pracovní sílu.Eurofound shromažďuje informace na úrovni jednotlivých zemí o kolektivním vyjednávání v EU prostřednictvím své sítě korespondentů Eurofoundu. V celé EU je pokrytí kolektivního vyjednávání velmi rozmanité, jak ukazuje výzkum Eurofoundu. Přibližně 60 % zaměstnanců je v EU kryto kolektivním vyjednáváním, ale tento počet se pohybuje od 80 % nebo více v některých zemích po méně než 10 % v jiných (údaje Evropské komise).
Kolektivní vyjednávání, jádro organizovaných průmyslových vztahů, probíhá v různých institucionálních prostředích. Národní systémy se liší v roli kolektivního vyjednávání a legislativy při regulaci trhu práce, v úrovních vyjednávání (mezisektorová, sektorová, firemní a pracoviště, regionální, pracovní) a v tom, jak mohou jednání na různých úrovních vzájemně prolínat (artikulace). Stupně centralizace a koordinace kolektivního vyjednávání – a zejména mzdového vyjednávání – jsou důležitými rysy systému, s dopady jak na trh práce, tak na makroekonomické výsledky. Výsledkem kolektivního vyjednávání je obvykle kolektivní smlouva. Takové dohody mohou regulovat jak postupy vztahů mezi signatářskými stranami, tak podmínky zaměstnání pracovníků zahrnutých ve smlouvě, jako je mzda a pracovní doba.
Ačkoli Smlouva o fungování Evropské unie uznává autonomii sociálních partnerů, zejména pokud jde o vyjednávání o odměňování, politiky EU přesto mají významný vliv na kolektivní vyjednávání a širší systém průmyslových vztahů. Například doporučení specifická pro jednotlivé země (CSR) v rámci Evropského semestru se zabývala otázkami jako sladění vývoje odměňování s produktivitou, stanovování minimální mzdy a systémy indexace mezd. Obecněji se kolektivní vyjednávání odehrává v rámci rámce, který je částečně stanoven legislativou EU, včetně ustanovení týkajících se rovné mzdy za práci stejné hodnoty a požadavků směrnice o pracovní době a související legislativy.
Evropská komise: Evropský semestropens in new tab
Evropská komise: Komise vítá politickou shodu ohledně přiměřených minimálních mezd pro pracovníky v EUopens in new tab
Evropská komise: Směrnice o pracovní době (2003/88/ES)opens in new tab
Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.
26 January 2024
Minimum wages for low-paid workers in collective agreements
In this pilot project, Eurofound successfully established the feasibility of, and piloted, an EU-wide database of minimum pay rates contained in collective agreements related to low-paid workers. A conceptual and measurement framework was devised, a total of 692 collective agreements – related to 24 low-paid sectors of interest – were selected to be ‘fully coded’ and representative data on negotiated minimum pay were compiled for 24 EU Member States. Based on more than 3,202 renewal texts, time series of collectively agreed minimum rates were created from 2015 to 2022 for 19 countries. This is the first time that an EU-wide data collection has provided comparative time series on negotiated pay. Key findings are is that in some countries outdated agreements contain rates below the applicable statutory minima, and that the potential of collective agreements to regulate pay generally or for employees earning higher wages than the minimum pay is not always fully capitalised on.
See also the national country reports (Eurofound papers), providing meta-data for the data collection, at the end of this web page.
30 August 2022
Moving with the times: Emerging practices and provisions in collective bargaining
This report analyses recent developments and emerging practices in collective bargaining processes and outcomes, mainly in the private sector. The report covers collective bargaining systems in 10 EU Member States and is based on cases identified through interviews with key stakeholders and negotiating parties at national level. It analyses the effects of the COVID-19 pandemic and the subsequent economic and social crisis on collective bargaining dynamics and collective agreements. It also investigates practices and innovations that have emerged in response to structural drivers such as technological change, decarbonisation and climate-neutrality policies, and workforce ageing. It assesses the capacity of collective bargaining systems to adapt to structural changes in work, production and the labour market as well as medium-term trends.
4 March 2016
The importance of collective bargaining in establishing working time in Europe
1 March 2016
Working time developments in the 21st century: Work duration and its regulation in the EU
This report examines the main trends and milestones characterising the evolution of the most important aspects of collectively agreed working time in the European Union during the first decade of the 21st century. Drawing primarily on information collected by Eurofound across all EU Member States and Norway, it focuses in particular on five sectors: chemicals, metalworking, banking, retail and public administration. The report describes the institutional regimes of regulation and assesses the evolution of agreed working hours (hours expected to be spent on work according to collective agreements or agreed between employers and employees) and usual working hours (hours usually spent in practice in work activities) between 1999 and 2014. The report points to the tension that exists between the pressure for decreased working hours in favour of a better work–life balance and fewer health problems for workers and the need for working time flexibility to meet the demands of a modern world economy.
4 November 2015
Collective bargaining in Europe in the 21st century
Collective bargaining systems in the EU have undergone a steady change since the end of the 1990s. But as businesses across Europe struggle to respond to intensifying global competition, pressure from employers for greater flexibility in collective bargaining is increasing, especially since the 2008 economic crisis. This report sets out to map developments in all major aspects of collective bargaining (apart from pay and working time, which have been analysed separately by Eurofound) over the past 15 years. In doing so, it aims to distinguish long-term trends and to identify changes brought on by the crisis. It also aims to identify the directions collective bargaining is likely to take in the coming years. The study finds a common and strong trend of convergence across the EU towards decentralisation and more flexibility in collective bargaining processes, but with significant asymmetries in the timing and pace of change.
11 September 2015
Pay in Europe in different wage-bargaining regimes
National wage-bargaining institutions are crucial in achieving pay outcomes that help to increase employment and economic growth within the context of avoiding macroeconomic imbalances within the European Monetary Union. Using a large set of empirical macroeconomic data from a variety of sources, including Eurofound and the European Commission AMECO database, this report analyses how the institutional features of national wage bargaining regimes influence pay outcomes. These features include bargaining level, type and level of coordination, use of opening clauses and the existence of wage pacts. The impact of government intervention through extension and derogation clauses and tripartite councils is also examined. The results of the study indicate that the key institutional variables of the wage-bargaining regime that influence pay outcomes are the type of coordination (how coordination is achieved) and the bargaining level.
13 April 2014
Pay in Europe in the 21st century
The issue of wages has attracted particular attention at European level since the onset of the economic crisis. Changes in economic governance, notably within the European semester, have prompted discussions on wage‑setting mechanisms. While, overall, wage‑bargaining regimes have remained relatively stable over time in many countries, the most substantial changes were seen in Member States facing more difficult economic circumstances. This report provides comparative time series on wage‑bargaining outcomes across the EU Member States and Norway, discussing pay developments against the background of different wage‑bargaining regimes and looks into the link between pay and productivity developments. It also investigates the different systems and levels of minimum wages in Europe at present, carrying out an accounting exercise through a hypothetical scenario of a minimum wage set at 60% of the median national wage (with some alternative scenarios as well for comparison) in order to benchmark and evaluate minimum wage levels and systems in Europe, and to discuss the possibilities and difficulties of coordination in this matter.
Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.
Christine Aumayr-Pintar
Senior research managerChristine Aumayr-Pintar je vedoucí výzkumu v jednotce Working Life ve společnosti Eurofound. Její hlavní výzkumná odbornost – přistupovaná z pohledu komparativní celoevropské – se zaměřuje na minimální mzdy, kolektivně vyjednávané mzdy, sociální dialog a transparentnost genderového odměňování. Za poslední desetiletí je spoluautorkou každoročních přehledů Eurofoundu o minimální mzdě, má vášeň pro data o průmyslových vztazích a vyvinula mimo jiné databázi minimálních mezd v kolektivních smlouvách pro nízko placené pracovníky a databázi EU PolicyWatch. V letech 2021 až 2026 také koordinovala výzkum Eurofoundu v oblasti sociálního dialogu a vedla síť korespondentů Eurofoundu. Před nástupem do Eurofoundu v roce 2009 byla výzkumnicí trhu práce a regionální ekonomie ve společnosti Joanneum Research v Rakousku. Má magisterský titul z ekonomie a doktorát ze sociálních věd/ekonomie, přičemž studovala ekonomii v Grazu, Vídni a Jönköpingu.
Mária Sedláková
Research officerMária Sedláková je výzkumná pracovnice v jednotce Working Life ve společnosti Eurofound, specializující se na komparativní průmyslové vztahy, sociální dialog a kolektivní vyjednávání. Má odborné znalosti v obsahové analýze kolektivních smluv. Její současná práce zkoumá roli sociálních partnerů při správě národních veřejných služeb zaměstnanosti a institucí sociálního zabezpečení, stejně jako roli sociálního dialogu v pracovní migraci. Také přispívá k hodnocení reprezentativnosti sektorových sociálních partnerů na úrovni EU a usnadňuje dvouleté Tripartitní výměnné semináře. Před nástupem do Eurofoundu prováděla Mária výzkum kolektivního vyjednávání na oddělení správy a tripartismu Mezinárodní organizace práce v Ženevě (2020–2022), po působení jako výzkumnice v Institutu pro studia práce ve Střední Evropě v Bratislavě (2013–2020). Má magisterský titul v politologii se specializací na komparativní evropskou politiku ze Střední evropské univerzity.
Victoria Cojocariu
Research officerVictoria Cojocariu je výzkumnou pracovnicí v jednotce Working Life ve společnosti Eurofound, kde se zabývá sociálním dialogem a průmyslovými vztahy. Intenzivně se podílí na studiích reprezentativnosti, které Eurofound provádí na podporu evropského sociálního dialogu, stejně jako na studiích analyzujících roli sociálních partnerů na národní i evropské úrovni a kolektivní vyjednávání. Mezi její výzkumné zájmy patří digitalizace, organizace práce a pracovní praxe. Od roku 2025 Victoria spravuje databázi EU PolicyWatch. Před nástupem do Eurofoundu v roce 2019 byla Victoria výzkumnicí v Centru pro veřejné inovace v Bukurešti a pro Open Society Foundation Romania, kde přispívala k národním i mezinárodním výzkumným projektům v oblasti migrace, vzdělávání, přístupu na trh práce pro občany třetích zemí a lidských práv. Má bakalářský a magisterský titul ze sociologie.
Felix Appler
Research support officerFelix Appler je výzkumný podpůrný pracovník v jednotce Working Life ve společnosti Eurofound. Jeho práce se zaměřuje na průmyslové vztahy, minimální mzdy a budování databází spojených s těmito tématy. Dříve pracoval ve Spolkovém statistickém úřadu Německa (Destatis) a Světové bance ve východní Africe, kde prováděl průzkumy domácností a výzkum trhu práce a chudoby. Felix má magisterský titul z ekonomie z Univerzity v Bonnu.
Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.
