Pracovněprávní vztahy
Odbory, organizace zaměstnavatelů a veřejné orgány hrají svou roli při řízení pracovního poměru. Jedná se o vzájemně propojené části systému, který funguje na evropské, vnitrostátní, odvětvové, regionální a podnikové úrovni. V posledních letech, kdy se technologie a formy práce vyvíjejí v neustále se měnícím ekonomickém prostředí, čelí systémy pracovněprávních vztahů kritickým výzvám.
Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.
Minimální mzdy v roce 2026: Roční přehled
Stanovení minimální mzdy v celé EU se stalo stále dynamičtější a pečlivě sledovanou oblastí politiky, formovanou transpozicí směrnice EU o minimální mzdě a desetiletím trvalého reálného růstu zákonných sazeb. Tato zpráva zkoumá diskuse o stanovení mezd, které probíhaly mezi členskými státy a Norskem v roce 2025, se zaměřením na země s a bez národní minimální mzdy, na vzájemné působení mezi minimálními mzdami a kolektivním vyjednáváním v nízko placených sektorech a rostoucí roli indikativních referenčních hodnot při formování národních rozhodnutí.Zapojení zaměstnavatelských organizací a odborů do evropského semestru v roce 2024–2025
Tato zpráva zkoumá roli odborů a zaměstnavatelských organizací při formování střednědobých fiskálních strukturálních plánů a výročních zpráv o pokroku za rok 2025. Analyzuje zapojení sociálních partnerů na národní úrovni s vládami, stejně jako jejich zapojení do Evropských komisí při zjišťovacích misích, zprávách o jednotlivých zemích a doporučeních specifických pro jednotlivé země, a hodnotí jejich účast v širším evropském semestru, včetně nového rámce sociální konvergence.Národní minimální mzdy v EU: růst řízený politikou, pokračující konvergence a větší blízkost vyjednaných mezd
Během uplynulého roku národní minimální mzdy nadále výrazně rostly v celé EU, zejména ve středoevropských a východoevropských zemích, což pokračovalo v snižování regionálních rozdílů. Směrnice EU o minimální mzdě se stala významným faktorem zvyšování minimální mzdy v mnoha zemích, překračovala inflaci a zvyšovala mzdy rychleji, než bylo kolektivně dohodnuto, v mnoha nízko placených sektorech.Nadace Eurofound se již více než 40 let vyvinula v klíčové odborné centrum pro sledování a analýzu trendů v pracovněprávních vztazích. To zahrnuje vazby mezi sociálním dialogem na evropské a vnitrostátní úrovni. Na základě znalostí své sítě korespondentů nadace Eurofound v členských státech EU a Norskuzachytila vývoj ve všech členských státech a v EU jako celku.
Nadace Eurofound vypracovala řadu srovnávacích analýz, článků a případových studií v celé EU a Norsku v oblasti pracovněprávních vztahů, jakož i pravidelně aktualizované databáze týkající se souvisejících témat.
Výzkum mapuje a diskutuje klíčové dimenze a ukazatele relevantní pro systémy pracovněprávních vztahů v Evropě v 21. století. Další část výzkumu se zabývá tím, jak sociální partneři v EU a Norsku zkoumali nová témata, nástroje a inovativní přístupy, aby reagovali na mnoho nových politických, právních a sociálních výzev, které se v posledních letech objevily.
Mzda a pracovní doba jsou i nadále oblastmi velkého zájmu a jsou každoročně přezkoumávány. Jedna část nedávné aktualizace platů se zaměřuje na výši zákonné minimální mzdy v celé EU, zatímco druhá se zaměřuje na kolektivní vyjednávání o mzdách.
Od roku 2006 provádí nadace Eurofound na reprezentativnosti evropských odvětvových organizací sociálních partnerů. Tyto studie jsou navrženy tak, aby poskytly základní informace potřebné pro zřízení a fungování evropských výborů pro odvětvový sociální dialog.
V této souvislosti Evropská komise v roce 2015 zahájila "nový začátek" pro evropský sociální dialog. Ve společném prohlášení z června 2016 Komise, Rada Evropské unie a sociální partneři zdůraznili její zásadní úlohu jakožto významné složky tvorby politik EU v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí.
V září 2023 oznámila předsedkyně Komise von der Leyenová, že v roce 2024 se ve Val Duchesse uskuteční summit sociálních partnerů s evropskými sociálními partnery s cílem řešit nedostatek pracovních sil a dovedností, a navázala tak na summit o sociálním dialogu, který se na stejném místě konal před téměř 40 lety. V březnu 2025 podepsala Komise a mezioboroví sociální partneři společný pakt o posílení evropského sociálního dialogu. Vychází z prohlášení sociálních partnerů Val Duchesse z roku 2024.
Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.
24 October 2023
Working time in 2021–2022
The most important changes in the regulation of working time in Europe in 2021 and 2022 were related to the transposition of two European directives: the Work–life Balance Directive and the Transparent and Predictable Working Conditions Directive. The reduction of working time and more specifically the four-day working week have been increasingly debated in many EU Member States. In 2022, the average collectively agreed working week in the EU stood at 38.1 hours. Of the sectors analysed, agreed working hours were shortest in public administration, at around 37.7 hours – still longer than the overall average – and longest in the retail sector, at 38.5 hours. The average collectively agreed paid annual leave entitlement stood at 24.3 days in the EU, and was higher in the Member States that were part of the EU prior to its 2004 enlargement (EU14), at 25.3 days, than in the other Member States, at only 20.9 days. If working collectively agreed hours, full-time workers in the EU27 would have worked, on average, 1,726 hours in 2022, with an average of 1,698 hours in the EU14 and 1,822 hours in the other Member States.
29 June 2023
Minimum wages in 2023: Annual review
The 2023 annual review of minimum wages was prepared in the context of unprecedented inflation across Europe. While this led to hefty increases in nominal wage rates in many countries, it was in many cases not enough to maintain workers’ purchasing power. Based on developments over the last decade, this report shows that, overall, minimum wage earners in nearly all countries saw their purchasing power rising, the gap between their wages and average wages narrowing, and to some degree growth exceeding labour productivity development. Despite the short-term losses in real terms, these longer-term gains did not disappear in 2023. Even in the context of rising inflation, the processes of wage setting did not change substantially. But the early impacts of the EU directive on adequate minimum wages are noticeable, with more countries electing to use the international ‘indicative reference values’ mentioned in the directive – 50% of the average or 60% of the median wage – when determining their targets for new levels. This year’s report presents, for the first time, an in-depth insight into net minimum wages for single adults, through the EUROMOD tax–benefit microsimulation model, while presenting the latest research findings on minimum wages, published during 2022.
30 August 2022
Moving with the times: Emerging practices and provisions in collective bargaining
This report analyses recent developments and emerging practices in collective bargaining processes and outcomes, mainly in the private sector. The report covers collective bargaining systems in 10 EU Member States and is based on cases identified through interviews with key stakeholders and negotiating parties at national level. It analyses the effects of the COVID-19 pandemic and the subsequent economic and social crisis on collective bargaining dynamics and collective agreements. It also investigates practices and innovations that have emerged in response to structural drivers such as technological change, decarbonisation and climate-neutrality policies, and workforce ageing. It assesses the capacity of collective bargaining systems to adapt to structural changes in work, production and the labour market as well as medium-term trends.
10 December 2021
Social partners going digital: Using digital tools and adapting social dialogue processes
Digital transformation is changing the world of work. This report looks at how social partners – the actors involved in the regulation of employment relationships – are increasingly adopting technological solutions to improve the services that they provide to their members and facilitate collective bargaining processes. Technological tools offer social partners the opportunity to enhance consultation, engage with their members through digitised processes, improve services and increase networking activities, as well as addressing the issue of membership decline. The findings of this report show that the extent to which the social partners use digital technologies varies greatly across the EU Member States, Norway and the United Kingdom. Provisions in collective agreements on several aspects of digitalisation have been identified in about half of the countries. Through these provisions, social partners encourage their members to boost training on digital skills, ensure fair and safe working conditions and take account of data protection and employee monitoring practices. The European social partners’ autonomous framework agreement on digitalisation has provided inspiration to national-level organisations, and follow-up actions in this regard have the potential to greatly benefit their members.
11 December 2020
Industrial relations: Developments 2015–2019
As part of its mandate to promote dialogue between management and labour, Eurofound has monitored and analysed developments in industrial relations systems at EU level and in EU Member States for over 40 years. This flagship report is based on the work done in this context during the last programming period (2015–2019). It draws on the extensive monitoring of industrial relations systems and social dialogue carried out by Eurofound on an ongoing basis. The overall aim of the report is to assist policymakers and industrial relations actors both to understand the challenges facing social dialogue and to identify possible ways to contribute to balanced and well-functioning industrial relations systems going forward.
10 September 2020
Capacity building for effective social dialogue in the European Union
The aim of this report is to add to the discussion on how Eurofound can contribute to supporting capacity building of social partners for effective social dialogue. The report includes a review by Eurofound aimed at identifying the capacity-building needs and initiatives of social partners in relation to national frameworks for autonomous collective bargaining, involvement in European social dialogue and the European Semester, and the development of membership and services for members. It also includes the results from stakeholder consultations and two exchange seminars held in 2019, along with a set of policy pointers for further discussion.
Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.
Victoria Cojocariu
Research officerVictoria Cojocariu je výzkumnou pracovnicí pro studie reprezentativnosti v oddělení pracovního života nadace Eurofound. Je odpovědná za řízení výzkumných vstupů od národních korespondentů nadace Eurofound, kontrolu kvality a přispívá za vypracovávání přehledových zpráv pro odvětvové studie reprezentativnosti a za vytváření údajů pro Evropskou databázi sociálních partnerů. Před nástupem do nadace Eurofound v roce 2019 pracovala Victoria jako programová koordinátorka pro nadaci Open Society Foundation Romania a jako výzkumná pracovnice pro Centrum pro veřejné inovace v Bukurešti, kde přispívala k národním a mezinárodním výzkumným projektům v oblasti migrace, vzdělávání, přístupu státních příslušníků třetích zemí na trh práce a lidských práv. Je držitelkou bakalářského a magisterského titulu v oboru sociologie.
Mária Sedláková
Research officerMária Sedláková je výzkumnou pracovnicí v oddělení pracovního života nadace Eurofound. Je zodpovědná za přípravu přehledových zpráv pro odvětvové studie reprezentativnosti, řízení a kontrolu kvality národních zpráv o pracovněprávních vztazích, sociálním dialogu a pracovním životě a rozvoj projektu kolektivního vyjednávání nad rámec odměňování. Před nástupem do nadace Eurofound pracovala jako referentka technického výzkumu v rámci oddělení správy a tripartity Mezinárodní organizace práce v Ženevě na stěžejní zprávě o sociálním dialogu z roku 2022. Působila také jako výzkumná pracovnice na Středoevropském institutu pracovních studií v Bratislavě (2013–2020), kde se zaměřovala na sociální dialog, kolektivní vyjednávání, pracovní podmínky a sociologii práce. Maria je držitelkou magisterského titulu v oboru politologie se specializací na komparativní evropskou politiku na Středoevropské univerzitě.
Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.
