Zaměstnání a pracovní podmínky nejzranitelnějších pracovníků

00:00:33:26 Mary McCaughey: Dobrý den a vítejte u tohoto vydání Eurofound Talks. Dnes Eurofound Talks hovoří o zaměstnancích, ale především o zranitelných zaměstnancích. Kdo to jsou? Co vlastně představují? Kde je najdeme? A jak reagujeme na jejich potřeby? Víme, že za poslední dvě desetiletí prošly evropské trhy práce obrovskou transformací. Došlo ke změnám v typech zaměstnání, takže došlo k nárůstu nestandardních forem zaměstnání. Více brigády, více dočasné práce; To od devíti do pěti už skončilo. To jsou uspořádání, která nám skutečně nabízejí větší flexibilitu. Ale samozřejmě s touto flexibilitou přichází určitá míra nejistoty, určitá úroveň zranitelnosti, zejména když jsou nedobrovolné, když to nebyla volba pracovníka a když se v dané oblasti spojí více nevýhod. Eurofound provedl mnoho práce v oblasti pracovních podmínek a samozřejmě i pracovních podmínek, mimo jiné prostřednictvím nejnovějšího Průzkumu pracovních podmínek, našeho osmého vydání, jehož zjištění jsme poprvé publikovali loni a poté pokračovali začátkem roku 2026. Tento výzkum nám umožňuje ještě více se zaměřit na různé skupiny pracovníků: kde se nacházejí, v jakých sektorech působí a jak definujeme tuto úroveň zranitelnosti. To je rozhodně výzva, která se vyvíjí napříč Evropou, a možná ještě více s nástupem digitalizace a změnami, které přináší na trh práce a pracoviště. Dnes chceme mluvit o situaci zranitelných pracovníků a není lepší muž, který by mi o tom mohl probrat, než výzkumný pracovník Karel Fric. Není zač.

00:02:34:20 Karel Fric: Ahoj Mary. Rád tu jsem.

00:02:38:00 Mary McCaughey: Můžeme začít základy? Co vlastně myslíme zranitelné pracovníky? Slyšíme pojmy jako nejistá práce nebo nestandardní práce, ale o čem mluvíme, když mluvíme o zranitelných pracovnících?

00:02:58:28 Karel Fric: Dobře. Takže v našem výzkumu máme opravdu pracovní perspektivu. Takže mluvíme o kvalitách samotné práce než o pozadí pracovníků. A když mluvíme o zranitelné práci, díváme se na ni jako na mnohovrstevnatý koncept. To znamená, že jde o práci, která je identifikována nedostatečným příjmem, nejistotou zaměstnání nebo nedostatkem pracovních práv. Možná to zní trochu záhadně, takže vám to podrobněji vysvětlím. Když mluvíme o nedostatečném příjmu, mluvíme o lidech, kteří vydělávají méně než 60 % mediánového příjmu v dané zemi. Když mluvíme o nejistotě zaměstnání, tady se objevuje ta nedobrovolná část, o které jsi mluvil. Jedná se o nedobrovolnou práci na částečný úvazek, nedobrovolnou dočasnou práci nebo okrajovou částečnou práci, která je méně než 15 hodin týdně.

00:03:53:02 Mary McCaughey: A když mluvíme o nedostatku pracovních práv?

00:04:00:20 Karel Fric: Když mluvíme o nedostatku pracovních práv, zabýváme se pojmy jako nedostatek kontroly nad pracovní dobou nebo netypickou pracovní dobu.

00:04:29:16 Mary McCaughey: Takže opět, jsou to pracovníci, kteří by možná raději pracovali více hodin nebo by raději pracovali v jiných hodinách?

00:04:36:06 Karel Fric: Přesně tak, přesně tak. A to je velmi důležité, protože, jak jste si možná všimli, mnoho částí této definice zranitelné práce se týká i nestandardního zaměstnání. Je důležité si uvědomit, že ne všechna nestandardní zaměstnání jsou ze své podstaty zranitelná. Je to přesně tehdy, když je to nedobrovolné, nebo když se více rizikových faktorů překrývá současně.

00:04:56:14 Mary McCaughey: Co myslíme překrýváním více rizikových faktorů?

00:05:03:15 Karel Fric: Představte si například pracovníka, který je na dočasném zaměstnání, ale zároveň pracuje jen okrajově na částečný úvazek, tedy deset hodin týdně. Nebo někoho, kdo má smlouvu na nula hodin a velmi nízký plat. Nebo někoho, kdo má velmi neobvyklou pracovní dobu.

00:05:24:01 Mary McCaughey: Ano.

00:05:30:05 Karel Fric: A to je důležité, protože zranitelnost vnímáme jako spektrum. Takže to není binární rozlišení mezi zranitelným a nezranitelným. Opravdu se díváme a počítáme, kolik konceptů zranitelnosti je současně přítomných v dané práci.

00:05:50:21 Mary McCaughey: Opět jsou založené na práci.

00:05:54:01 Karel Fric: Přesně tak. Nesouvisí například s bezdomovectvím nebo jinými prvky zranitelnosti, které zvažujeme mimo pracoviště.

00:05:59:29 Mary McCaughey: Dobře. O tom budu mluvit. Dobře, když mluvíme o této úrovni zranitelnosti zaměstnanosti, jaký je smysl pro rozsah, který sledujeme napříč Evropskou unií?

00:06:04:05 Mary McCaughey: Zvýšila se v posledních letech? Vidíme jeho soustředění v konkrétních oblastech, zemích, sektorech?

00:06:21:12 Karel Fric: Začnu jednoduchým číslem: 19 %. Když identifikujeme pracovníky, kteří jsou alespoň do určité míry zranitelní, je to 19 % evropské pracovní síly – jeden z pěti zaměstnanců v roce 2021. V našem výzkumu jsme pokrývali období od roku 2009 do roku 2021 kvůli dostupnosti dat. A viděli jsme, že číslo 19 % není vůbec stabilní. Viděli jsme, že po finanční krizi v roce 2008 se výskyt zranitelnosti zvyšoval. Vzrostl z přibližně 21 % v roce 2009 na 24 % v roce 2014, což znamená, že jeden ze čtyř zaměstnanců byl považován za zranitelného. Přesně tak. Poté se situace na trhu práce zlepšila a míra zranitelnosti klesla dokonce na úroveň před krizí, v roce 2021 dosáhla 19 %.

00:07:08:15 Mary McCaughey: Dobře. Ale jak už jste poznamenal, míra zranitelnosti se liší mezi zeměmi. Takže máme velmi vysoké úrovně v zemích jako Španělsko, Portugalsko nebo Nizozemsko, ale nižší úroveň zranitelnosti máme ve středoevropských a východoevropských členských státech. Víme proč, Karle?

00:07:18:06 Karel Fric: Ano. Je to trochu protichůdné, že? Protože byste čekali, že to bude naopak. Ale je způsobena různými vzorci, které podporují zranitelnost. Představil jsem tedy koncepty nedostatečnosti příjmů, nejistoty zaměstnání a pracovních práv, a vidíme, že v každé zemi je složení těchto přispěvatelů odlišné. Například v zemích jako Nizozemsko, Španělsko a Portugalsko by zranitelnost byla příčinou nejistoty zaměstnání. Na druhou stranu v zemích střední a východní Evropy je to nedostatečnost příjmů, která dominuje zranitelnosti. A mohu se opravdu ponořit do detailu, protože index, podle kterého vypočítáváme zranitelnost, nám umožňuje porovnat nejen výskyt – kolik zaměstnanců je zranitelných – ale také hloubku zranitelnosti: kolik rozměrů zranitelnosti je přítomno u konkrétního zaměstnance. A vidíme, že například v Nizozemsku je zranitelnost široce rozšířená. Takže je mnoho zaměstnanců, kteří jsou zranitelní, ale zároveň jsou zranitelní zhruba v jedné rovině. Že jo?

00:08:43:21 Mary McCaughey: Ale kvůli samotnému rozsahu.

00:08:47:00 Karel Fric: Ano, samotný rozsah zranitelnosti znamená, že Nizozemsko by bylo na této škále vysoko. Španělsko by bylo dalším příkladem. Jde o zemi, kde by bylo zranitelných relativně méně zaměstnanců. Ale když jsou zranitelní, soustředí se v nich více dimenzí zranitelnosti. Takže opět, index ve Španělsku výrazně vyskakuje.

00:09:13:18 Mary McCaughey: Dobře. A když jsem dříve mluvil o tom, kde je najdeme na pracovišti nebo na trhu práce, na jaké sektory se díváme? Díváme se na konkrétní oblasti, kde jsou pracovníci více ohroženi zranitelným zaměstnáním než ostatní?

00:09:31:20 Karel Fric: Mezi členskými státy je poměrně velká rozmanitost, takže by bylo těžké zobecňovat. Ale obecně můžeme říci, že nejvyšší úroveň zranitelnosti mají soukromé služby. Veřejné služby mají také zvýšené úrovně v některých členských státech, ale výroba a stavebnictví obecně vykazují nižší úroveň zranitelnosti.

00:09:44:19 Mary McCaughey: Výroba a stavebnictví by měly nižší úroveň zranitelnosti? Dobře. To je zajímavé z hlediska konstrukce. A existuje souvislost mezi tím, co nazýváme zranitelností pracovníků, a kvalitou práce?

00:09:53:05 Karel Fric: Ano, je. Kvalita práce je jasně spojena se zranitelností, ale kvalita práce je širší pojem. Zahrnuje dimenze jako fyzické prostředí, sociální prostředí nebo vyhlídky, které jsou zranitelností pokryty jen částečně. Vidíme, že pracovní místa považovaná za kvalitní mají přirozeně nižší úroveň zranitelnosti, zatímco ty, které jsou považovány za méně dobré – nebo nekvalitní – mají vyšší výskyt zranitelnosti.

00:10:36:20 Mary McCaughey: Ne nutně přímé překryvy, že?

00:10:42:10 Karel Fric: Nemusí to tak být. Může dojít k překryvu, ale protože kvalita práce pokrývá širší spektrum rozměrů, nemusí být úplný. Musíme si také pamatovat, že například když se díváme na sektor, sledujeme agregaci různých profesí a zemí. Takže je tu spousta faktorů, které se spojují. Takže mezi těmito dvěma pojmy neexistuje přímočará souvislost. Když však mluvíme o pracovních podmínkách, možná tím myslíte, zda existuje souvislost mezi zranitelností a pracovními podmínkami. Ačkoliv spojení není zcela přímočaré, můžeme s jistotou říci, že právě nahromadění různých rozměrů zranitelnosti vede k trvale horším pracovním podmínkám. Takže to jsou opravdu pracovníci, kteří jsou hluboce zranitelní—ti, které jsem zmínil dříve, například ve Španělsku—kteří zažívají nejvýraznější nevýhody. Například špatné pracovní vyhlídky, což je docela logické. Tito pracovníci by měli menší jistotu, nižší kariérní postup a nižší očekávání ohledně kariérního postupu. Vidíme také, že mají omezený přístup k výcviku. Méně často dostávají školení poskytované zaměstnavatelem nebo přímo na pracovišti, což omezuje jejich rozvoj dovedností, což posiluje cyklus zranitelnosti. Vidíme také, že mají nižší autonomii a menší účast. Mají tak menší kontrolu nad svými úkoly a menší zapojení do rozhodování v organizaci.

00:12:08:15 Mary McCaughey: Takže méně autonomie.

00:12:12:05 Karel Fric: Přesně tak, přesně tak. A v neposlední řadě se to týká příjmu. Již jsem zmínil, že nedostatečnost příjmu definujeme jako jeden z rozměrů zranitelnosti. Takže nejde jen o to, že tito pracovníci mají nedostatečný příjem, ale jejich příjem je často méně stabilní a těžší se na ně spolehnout. To má také důsledky pro jejich soukromý život, protože jim to ztěžuje vycházet s penězi a plánovat budoucnost.

00:12:40:28 Mary McCaughey: Budoucí plány.

00:12:43:10 Karel Fric: Přesně tak. A má to také dopad na jejich zdraví. U zranitelných pracovníků vidíme zvýšenou úroveň úzkosti a deprese.

00:12:54:03 Mary McCaughey: A je to proto, že když se podíváte na život zranitelného pracovníka, co vidíme v každodenním životě pracovníka, který by měl tento titul? Existují nějaké konkrétní prvky, které lze přiřadit k této pracovní situaci?

00:13:16:23 Karel Fric: Přímo jsme se tím nezabývali, ale hodně z toho souvisí s definicí zranitelnosti. Máte nejisté zaměstnání, takže existuje existenční strach, jestli budete příští rok ještě zaměstnaný. Je také spojena s nedostatečným příjmem. Lidé možná nebudou schopni získat hypotéku. A také to souvisí s nedostatkem pracovních práv.

00:13:37:00 Mary McCaughey: A řekněte mi, jaké typy pracovníků v těchto oblastech vidíme? Vidíme více žen? Vidíme mladší lidi, starší lidi? Díváme se na migrující pracovníky? Jsou to stejné znevýhodněné skupiny, které v této kategorii vždy vidíme?

00:13:58:25 Karel Fric: Je tu velký překryv se skupinami, které jste zmínil. Ale zajímavé je, že každá z těchto skupin má jiné faktory, které je vystavují zranitelnosti. Takže máte naprostou pravdu, že zmiňujete ženy. Ženy mají vyšší výskyt zranitelnosti a podle našeho výzkumu je to dokládáno tím, že jsou více vystaveny přerušení kariéry a pečovatelským povinnostem. Ženy jsou stále hlavními pečovatelkami ve většině evropských domácností. Vidíme také, že jsou nadměrně zastoupeni v nedobrovolné práci na částečný úvazek a jsou více koncentrováni v sektorech služeb s nízkými mzdami. A samozřejmě je tu i platová nerovnost mezi pohlavími.

00:14:40:27 Mary McCaughey: Takže je to opět o té profesní segregaci, sektorové segregaci?

00:14:47:05 Karel Fric: Ano, přesně tak. A často to souvisí s pečovatelskými povinnostmi. Pozitivní je, že rozdíl mezi muži a ženami se mezi lety 2009 a 2021 ve většině členských států snížil.

00:15:07:17 Mary McCaughey: A co se týče ostatních skupin, o kterých jsem mluvila, starších a mladších, vidíme tam nějaké rozdíly?

00:15:15:05 Karel Fric: Ano . Zvláště mladší pracovníci – pracovníci ve věku 15 až 29 let – čelí vyšší náchylnosti. Takže je více mladých lidí, kteří jsou zranitelností ovlivněni, ale zároveň čelí vyšší intenzitě zranitelnosti. Takže by zažívali více rozměrů zranitelnosti. A zajímavé je, že když se podíváme na vývoj, mladí pracovníci byli pandemií COVID-19 více zasaženi. Podíl mladších pracovníků, kteří byli zranitelní, skutečně nepoměrně vzrostl po začátku krize COVID. Vidíme také poměrně významné rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o výskyt zranitelnosti mezi mladšími pracovníky. Mladší pracovníci jsou proto náchylnější k zranitelnosti v zemích jako Dánsko, Finsko a Nizozemsko. Důvodem je, že často vstupují na trh práce prostřednictvím flexibilních a často zranitelných podmínek. Ale jak získávají pracovní zkušenosti, přecházejí na stabilnější pozice a etablují se na trhu práce jiným způsobem. A opět je tu poměrně zajímavý poznatek: mezi mladými a dospělými pracovníky ve východních členských státech, jako je Bulharsko nebo Estonsko, jsou relativně malé rozdíly. Jedním z možných vysvětlení je pozitivní výběr. Buď vezmeš všechno, nebo nevezmeš nic. Takže máme mladé lidi, kteří jsou zaměstnáni na plný úvazek na plný úvazek, ale také mladé, kteří zůstávají zcela mimo trh práce.

00:16:44:17 Mary McCaughey: Dobře. A když mluvíme o zranitelnostech, které tyto různé skupiny zažívají, jak se to projevuje? Máme informace o tom, jak tuto zranitelnost prožívají? Co se týče toho, jaký to na ně má dopad? Jsou vnímáni jako více úzkostní? Mají vyšší míru deprese nebo úzkosti?

00:17:09:02 Karel Fric: Vidíme, že mají vyšší riziko úzkosti a deprese. Ale tohle je spíš existenční úzkost. Zajímavé je, že zažívají nižší úroveň pracovního stresu ve srovnání například s manažery, protože manažeři se mohou obávat výkonu týmu a podobně. Takže je to jiný typ stresu, který zažívají. Zajímavé je, že když jsme se dívali na fyzické zdraví, byly na to jen omezené účinky zranitelnosti.

00:17:53:11 Mary McCaughey: Dobře. A co se týče toho, co se dělá k řešení tohoto problému, Kareli, samozřejmě probíhá mnoho iniciativ napříč celou Evropskou unií, zejména nejnovější Plán kvality pracovních míst a směr, kterým se bude ubírat v oblasti pomoci. Ale máme konkrétní opatření, která se používají k řešení zranitelnosti samotné a k podpoře pracovníků při získávání lepšího, jistějšího zaměstnání a skutečně řešení aspektu nedostatečných příjmů?

00:18:19:11 Karel Fric: Ano . Proto jsme provedli mapovací cvičení napříč členskými státy. A vidíme, že je to pro tvůrce politik poměrně obtížná záležitost, protože se snaží vyvážit flexibilitu tak, aby zaměstnavatelé i zaměstnanci mohli mít pracovní dohody, které skutečně odpovídají jejich potřebám. Na druhou stranu však musí zajistit i bezpečnost v pracovních vztazích.

00:18:43:26 Mary McCaughey: Flexicurity.

00:18:47:05 Karel Fric: Přesně tak, přesně tak. Flexicurity. To je ten termín. A vidíme například opatření, která se snaží zvýšit smluvní jistotu. Důležitým krokem v tomto směru je směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách, která dává pracovníkům právo mít více informací o své práci – ať už jde o pracoviště, pracovní dobu nebo povinnost zaměstnavatelů předem je informovat o pracovních úkolech. Zároveň stanovuje limit na nekonečné série zkušebních období a snaží se zabránit zneužívání smluv na nula hodin. Smlouvy na nulový počet hodin jsou docela zajímavé, protože vyžadují, aby byli pracovníci k dispozici určitý počet hodin, ale zároveň jim nedávají žádnou záruku práce. I když stále nemůžeme plně posoudit dopad směrnice na používání smluv na nula hodin, již vidíme, že jsou v některých zemích, jako je Francie nebo Rakousko, považovány za nelegální, buď přímo, nebo de facto. Druhou skupinou ukazatelů jsou opatření podporující přechod zaměstnanců do bezpečnějších pracovních míst. Už jsem zmínil zaměstnání na dobu určitou, a opět je to docela zajímavý koncept, protože výzkumníci jsou v tomto ohledu rozděleni. Na jedné straně tvrdí, že smlouvy na dobu určitou jsou skvělé, protože poskytují přístup – nebo přístup k přístupu – k práci pro některé lidi a dávají jim příležitost získat zkušenosti. Na druhou stranu však firmy mají menší motivaci investovat do školení a dovedností svých dočasných zaměstnanců. Nejsou si jisti, zda se jim investice vrátí. Směrnice o práci na dobu určitou si klade za cíl zabránit zneužívání vyplývajícímu z po sobě jdoucích zaměstnání na dobu určitou. Současně vidíme také politiky v členských státech, které poskytují pobídky zaměstnavatelům k náboru pracovníků na smlouvy na dobu neurčitou nebo k převádění smluv na dobu určitou na neurčitou. Zmínil bych ještě jednu sadu opatření, a to je umožnění více pracovních hodin. Mnoho členských států zavedlo ustanovení, která umožňují pracovníkům požádat o přeložení na plný úvazek. Vidíme také opatření, která zlepšují přístup k péči o děti a dospělé, což je zvláště důležité pro ženy. Jak jsem zmínila, ženy často pracují na částečný úvazek, protože nemohou skloubit práci na plný úvazek s pečovatelskými povinnostmi. Klíčem k tomu je dostupná péče o děti nebo dospělé, aby se mohli účastnit trhu práce tak dlouho, jak chtějí.

00:21:21:15 Mary McCaughey: Tady se toho děje hodně. A zajímavé je, že jde téměř o úplně samostatný rozměr, který se nemůže přímo přemapovat na kvalitu práce, což je samo o sobě zajímavé. A je to něco, co je, jak říkáte, v přípravě a zavádění několika opatření v celé Evropské unii, která se snaží tento problém řešit. Ale pokud byste chtěli jednat s tvůrcem politiky, který by mohl něco změnit, a měli byste ho po celou dobu rozhovoru na chodbě, jaké by byly tři nejpalčivější otázky, které by podle vás měli řešit?

00:21:58:28 Karel Fric: Ano, myslím, že hlavní výzvou je řešit multidimenzionální zranitelnost, že? Protože vidíme, že právě tato forma zranitelnosti skutečně ovlivňuje pracovní podmínky. Proto bych doporučil nejprve řešit strukturální nerovnosti – řešit zátěže, jako jsou povinnosti péče, diskriminace a nesoulad dovedností. Druhým by bylo vyvážit flexibilitu a ochranu a zabránit zneužívání netypické práce. A třetím bodem podle mého názoru je zajistit efektivní vymáhání práv, ať už prostřednictvím silných pracovních kontrol, mechanismů pro podávání stížností nebo monitorování dodržování předpisů.

00:22:51:17 Mary McCaughey: Dobře. No, to bylo velmi rychlé: tři doporučení od Karla. Děkuji, Karel. Velmi stručné a věcné. Řešení strukturálních nerovností je rozhodně mnohem větší než jen zranitelné pracovníky, a to samozřejmě svědčí o Strategii rovnosti pohlaví a dalších snah zaměřených na řešení strukturálních nerovností na pracovišti. A otázka flexikurity – flexibility a sociální ochrany – je stále předmětem debaty. Pak samozřejmě hraje významnou roli efektivní vymáhání zákonů. Myslím, že jste dnes zdůraznil, Karle, že je v tom hodně věcí a možná se k tomu později vrátíme, abychom viděli, jak se věci vyvíjejí. Doufejme, že statistiky, které jste na začátku podcastu zdůraznili, budou v následujících letech dál klesat. Pokud ne, vrátíme se k vám, abychom probrali proč a co dalšího lze udělat pro jejich řešení. Takže moc děkujeme, že jste se k nám dnes připojil, Karle.

00:23:42:24 Karel Fric: Moc děkuji, Mary. A také děkuji dalším autorům zprávy: Dragoș Adăscăliței, Guillermu Orfaovi a Tině Weberové.

00:23:53:10 Mary McCaughey: Přesně tak. To je vše z tohoto vydání Eurofound Talks, kde jsme mluvili o zranitelných pracovnících. O tomto a dalších tématech se můžete dozvědět více, včetně kvality práce, Evropského průzkumu pracovních podmínek, rovnosti pohlaví a řešení některých výzev a příležitostí, které přinášejí měnící se vzorce práce, pracoviště a zaměstnanost. Vše toto je dostupné na našich webových stránkách. Podcasty Eurofound Talks najdete kdekoliv, kde je máte přístup, buď na Spotify, nebo přímo na webu Eurofound. Sledujte nás na sociálních sítích a přihlaste se k odběru našich různých akcí a newsletterů. Těšíme se na vaše kontakty. A do příště, až s vámi Eurofound bude mluvit.