&w=3840&q=90)
Pracovní doba
Pracovní doba označuje jakékoli období, během kterého pracovník pracuje, je k dispozici zaměstnavateli a vykonává své činnosti nebo povinnosti v souladu s národními zákony a/nebo praxí. Pracovní doba se liší u pracovníků v různých profesích nebo v různých životních etapách, a tyto rozdíly jsou zvláště výrazné při zvažování pohlaví.
Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.
Průmyslové vztahy: Diskurz a vývoj v uspořádání pracovní doby v roce 2025
Změny v uspořádání pracovní doby v rámci EU v roce 2025 odrážejí rozmanitost národních systémů pracovních vztahů a úrovně, na kterých probíhá sociální dialog. Tento článek analyzuje diskurz a vývoj v roce 2025 týkající se přesčasů, záznamu pracovní doby, každoroční dovolené a zkracování pracovní doby.Přechod na hybridní práci: Výzvy v řízení – Digitální příběh
Tento digitální příběh představuje hlavní poznatky o tom, jak hybridní práce mění manažerské postupy na úrovni přímého manažera: Proč hybridní práce vyžaduje nové formy koordinace; Jak manažeři udržují přehled a dohled nad výkonem bez fyzické spoluúčasti; Co udržuje soudržnost a pohodu týmu napříč rozptýlenými týmy; Jak lze zajistit spravedlivý přístup k informacím a příležitostem; Kde je nejvíce potřeba politické vedení nebo podpora.Přechod na hybridní práci: Výzvy v řízení
Pandemie COVID-19 urychlila přechod na hybridní práci, kdy zaměstnanci dělí svůj čas mezi práci na dálku a na pracovišti. Ačkoliv tento model nabízí větší flexibilitu, přináší také nové výzvy pro přímé manažery a další nadřízené. Tato zpráva zkoumá, jak hybridní práce přetváří organizaci práce a ovlivňuje každodenní manažerské postupy na úrovni přímého manažera, se zaměřením na změny v koordinaci, komunikaci, řízení výkonu a pohodě zaměstnanců.Eurofound již mnoho let shromažďuje informace o různých aspektech pracovní doby a jejich dopadech na pracovní podmínky a kvalitu života mužů a žen v EU. Studie Eurofoundu o pracovní době si kladou za cíl zlepšit porozumění tomu, jak dlouho pracovníci pracují a jak je jejich čas organizován, a jaké dopady vzorce pracovní doby ovlivňují zaměstnanost, produktivitu, pohodu a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Data o kolektivně dohodnuté pracovní době a roli sociálních partnerů jsou pravidelně publikována a jsou také analyzována z dlouhodobého hlediska. Výzkum pracovní doby mužů oproti ženám ukazuje, že muži mají mnohem větší pravděpodobnost pracovat déle a ženy častěji tráví více času neplacenou domácí prací. Zatímco většina lidí, bez ohledu na pohlaví, se zdá být spokojena se svou současnou pracovní dobou, většina těch, kteří preferují změnu pracovní doby, říká, že by si rádi zkrátili pracovní dobu.
Pracovní doba je klíčovým prvkem pracovního života a její regulace byla středobodem politických, ekonomických a sociálních debat na úrovni EU i na národní úrovni. Aby byla chráněna ochrana zdraví a bezpečnosti pracovníků, směrnice EU o pracovní době vyžaduje, aby všechny členské státy zaručily minimální standardy délky a organizace pracovní doby pro všechny pracovníky v celé EU. To zahrnuje standardy pro maximální týdenní pracovní dobu (stanovenou na 48 hodin), minimální odpočinkové a přestávkové doby, roční dovolenou, noční práci a práci na směny.
Evropská komise: Směrnice o pracovní době (2003/88/ES)opens in new tab
Evropská komise: Směrnice o pracovní době: Interpretační komunikace ke směrnici 2003/88/ES (Oprava: 2023/C 143/06) opens in new tab
Nejvýznamnější změny v regulaci pracovní doby v EU v letech 2021 a 2022 souvisely s transpozicí dvou evropských směrnic:
Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.
24 October 2023
Working time in 2021–2022
The most important changes in the regulation of working time in Europe in 2021 and 2022 were related to the transposition of two European directives: the Work–life Balance Directive and the Transparent and Predictable Working Conditions Directive. The reduction of working time and more specifically the four-day working week have been increasingly debated in many EU Member States. In 2022, the average collectively agreed working week in the EU stood at 38.1 hours. Of the sectors analysed, agreed working hours were shortest in public administration, at around 37.7 hours – still longer than the overall average – and longest in the retail sector, at 38.5 hours. The average collectively agreed paid annual leave entitlement stood at 24.3 days in the EU, and was higher in the Member States that were part of the EU prior to its 2004 enlargement (EU14), at 25.3 days, than in the other Member States, at only 20.9 days. If working collectively agreed hours, full-time workers in the EU27 would have worked, on average, 1,726 hours in 2022, with an average of 1,698 hours in the EU14 and 1,822 hours in the other Member States.
8 December 2022
The rise in telework: Impact on working conditions and regulations
This report presents Eurofound’s research on telework during the COVID-19 pandemic in 2020 and 2021. It explores changes in the incidence of telework, working conditions experienced by employees working from home and changes to regulations addressing issues related to this working arrangement. The findings reveal a rapid escalation of telework triggered by the pandemic: in 2021, 2 out of 10 European employees were teleworking – a figure that most likely would not have been reached before 2027 had the pandemic not occurred. The health crisis unleashed the social and technological potential for flexibility in terms of working time and place. The impacts of telework on working conditions were initially difficult to determine because it was difficult to disentangle them from pandemic-induced factors, such as lockdowns and school closures. However, both the positive impacts, such as the contribution of telework to improving work–life balance, and the negative impacts, such as reduced social interaction and an increase in overtime worked, have become more evident. The rise in telework and an awareness of its implications for working conditions have prompted a renewed focus on regulatory frameworks, with new telework regulations passed in several EU Member States.
29 November 2022
Working conditions in the time of COVID-19: Implications for the future
The strict public health restrictions implemented by governments in 2020 to control the COVID-19 pandemic abruptly changed working life and continued to shape it over the two years that followed. Between March and November 2021, over 70,000 interviews were carried out in 36 countries by the European Working Conditions Telephone Survey (EWCTS), a high-quality probability-based survey. The aim was to provide a detailed picture of the working lives of Europeans in that exceptional time.
The report documents the working conditions of Europeans in 2021. It examines variation in job quality and identifies its positive association with well-being, health, work engagement and the financial sustainability of work. It highlights the divergences in the experiences of workers depending on workers’ own attributes and their place in the workforce. From this analysis, the report aims to derive lessons for the future, particularly in relation to the enduring marks on how we work and the implications for work organisation, the quality of work, and the interaction between work and private life.
1 September 2022
Telework in the EU: Regulatory frameworks and recent updates
This report sets out to map and analyse legislation and collective bargaining on telework in the 27 Member States and Norway. It highlights the main cross-country differences and similarities regarding telework legislation and recent changes to these regulations. It also examines the current situation regarding collective bargaining on telework. The analysis highlights many of the drawbacks and challenges of telework, focusing on provisions relating to access to telework, flexible working time, continuous availability/connectivity, isolation, occupational and health risk prevention and the costs incurred by the employee while working remotely. With COVID-19 having been an accelerator for regulating telework both in legislation and through collective bargaining, the report sheds light on how the future of telework could be regulated at national and EU level to improve working conditions and the well-being of workers.
11 March 2021
COVID-19: Implications for employment and working life
Disclaimer - Please note that this report was updated with revised data (specifically for Bulgaria) on 23 March 2021.
This report sets out to assess the initial impact of the COVID-19 crisis on employment in Europe (up to Q2 2020), including its effects across sectors and on different categories of workers. It also looks at measures implemented by policymakers in a bid to limit the negative effects of the crisis. It first provides an overview of policy approaches adopted to mitigate the impact of the crisis on businesses, workers and citizens. The main focus is on the development, content and impact of short-time working schemes, income support measures for self-employed people, hardship funds and rent and mortgage deferrals. Finally, it explores the involvement of social partners in the development and implementation of such measures and the role of European funding in supporting these schemes.
26 February 2021
Working conditions and sustainable work: An analysis using the job quality framework
This flagship report summarises the key findings of Eurofound’s research on working conditions conducted over the programming period 2017–2020. It maps the progress achieved since 2000 in improving working conditions and examines whether all workers have benefited equally from positive change. It highlights which groups are the most at risk of experiencing poor working conditions and being left behind. Given the changes in the world of work, emerging challenges for good job quality are identified. The report also provides evidence for measures that could lead to the further improvement of work and the achievement of fair working conditions for all in the EU. The analysis shows that, overall, job quality in the EU is improving, if slowly. Not all workers are benefiting to the same extent, however. Furthermore, gender, age and contractual status have a significant bearing on a person’s working conditions. And while digitalisation helps to address some job quality issues, it also creates new challenges. The COVID-19 pandemic has exacerbated trends, reinforcing concerns and highlighting the importance of achieving job quality for all.
Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.
Jorge Cabrita
Senior research managerJorge Cabrita je senior manažer výzkumu v jednotce Working Life, kde navrhuje, koordinuje a řídí výzkum po celé Evropě a šíří jeho výsledky. Jeho hlavní oblasti odbornosti zahrnují pracovní podmínky a kvalitu zaměstnání, pracovní dobu a rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, zdraví a pohodu pracovníků, rovnost pohlaví a socioekonomické dopady zelené transformace. V současnosti vede výzkum vývoje pracovní doby a kvality zaměstnání v klimaticky zranitelných regionech a spoluvede implementaci Evropského průzkumu pracovních podmínek 2030. Dříve působil jako výzkumník v Centru pro studium sociální intervence a Výzkumném centru pro portugalskou ekonomiku a pracoval jako školitel a konzultant. Má bakalářský titul z ekonomie a magisterský titul v socioorganizačních systémech ekonomické činnosti z Lisabonské ekonomické fakulty.
Oscar Vargas Llave
Senior research managerOscar Vargas Llave is a senior research manager in the Working Life unit at Eurofound and manages projects on changes in the world of work and the impact on working conditions and related policies: organisation of working time, remote work, the right to disconnect, health and well-being and ageing. Before joining Eurofound in December 2009, he worked as project coordinator in the field of health and safety and was responsible for the Professional Card Scheme for the Construction Sector in Spain at the non-profit Fundación Laboral de la Construcción in Madrid. He has a background in industrial sociology (Universidad Pontificia de Salamanca), and also holds a Diploma in Social Science Research Methods from the University of Cardiff and a Master’s degree in Health and Safety from the Autonomous University of Madrid.
Sara Grubanov-Boskovic
Research officerSara Grubanov-Boskovic je výzkumnou pracovnicí v jednotce Working Life ve společnosti Eurofound, kde přispívá k projektům zaměřeným na práci na dálku, pracovní dobu, životní podmínky a rozšiřování EU. Před nástupem do Eurofoundu pracovala jako politická pracovnice v OECD Istanbul Centre v rámci ředitelství globálních vztahů a jako vědecká projektová pracovnice v Knowledge Centre for Migration and Demography Evropské komise. Jako postdoktorandka na Univerzitě v Turíně se její výzkum zaměřoval na nesoulad dovedností, zatímco jako hostující výzkumná pracovnice na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě se věnovala demografické transformaci a stárnutí populace. Sara má doktorát z populace a ekonomického rozvoje z University of Bari.
Carla Blanco Ameneiros
Temporary research support officerCarla Blanco Ameneiros je dočasná výzkumná podpůrná pracovnice v jednotce Eurofoundu pro pracovní život, kde přispívá k výzkumu průmyslových vztahů a sociálního dialogu, zejména reprezentativnosti evropských organizací sociálních partnerů. Před touto pozicí se její výzkum zaměřoval na zkrácení pracovní doby a jeho dopady na pracovní podmínky a produktivitu, stejně jako na flexibilní pracovní uspořádání a práci na platformě v péči. Před nástupem do Eurofoundu byla výzkumnou asistentkou na Pablo de Olavide University, kde studovala pracovníky dlouhodobé péče a postoje k systému sociální péče. Má magisterský titul v evropských interdisciplinárních studiích se specializací na veřejné záležitosti a politiku EU z College of Europe a kombinovaný titul ze sociologie a politologie z Pablo de Olavide University.
Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.
