Profil Bulharska v rámci pracovního života
Tento profil popisuje klíčové charakteristiky pracovního života v Bulharsku. Jeho cílem je poskytnout relevantní základní informace o strukturách, institucích, aktérech a příslušných předpisech týkajících se pracovního života.
To zahrnuje ukazatele, údaje a regulační systémy týkající se těchto aspektů: subjekty a instituce, kolektivní a individuální pracovněprávní vztahy, zdraví a dobré životní podmínky, odměňování, pracovní doba, dovednosti a odborná příprava a rovnost a nediskriminace na pracovišti. Profily jsou systematicky aktualizovány každé dva roky.
"Individuálními pracovněprávními vztahy" se rozumí vztah mezi jednotlivým pracovníkem a jeho zaměstnavatelem. Tento vztah je formován právní úpravou a výsledky vyjednávání sociálních partnerů o obchodních podmínkách. Tato část se zabývá vznikem a ukončením pracovního poměru a nároky a povinnostmi v Bulharsku.
Náležitosti pracovní smlouvy
Začátek pracovního poměru by měl být označen podpisem písemné pracovní smlouvy (zákoník práce, § 61).
Minimální věk pro práci je 18 let. Pro osoby ve věku 16 nebo 17 let musí být pracovní smlouva schválena Generálním inspektorátem práce. O povolení k zaměstnání pro nezletilé osoby (mladší 18 let) je třeba požádat Generální inspektorát práce. Formální požadavky (dokumenty a osvědčení) pro vstup do pracovního poměru jsou uvedeny v nařízení č. 4 (SG č. 44 ze dne 25. května 1993, ve znění a doplnění SG 99 ze dne 12. prosince 2017) a vztahují se na dokumenty potřebné k uzavření pracovní smlouvy.
Pracovní smlouva musí být uzavřena před zahájením pracovního poměru. Do tří dnů od uzavření nebo změny pracovní smlouvy a do sedmi dnů od jejího ukončení je zaměstnavatel nebo pověřená osoba povinna tuto skutečnost oznámit příslušnému územnímu ředitelství Národního úřadu pro správu příjmů. Při uzavření pracovní smlouvy zaměstnavatel informuje zaměstnance o konkrétních povinnostech vyplývajících z jeho pracoviště nebo vykonávané práce.
V červenci 2015 byly do zákoníku práce zavedeny krátkodobé pracovní smlouvy na krátkodobou sezónní práci v zemědělství (článek 114a:1), zejména pro sezónní zemědělské práce na každodenní bázi dohodnuté mezi pracovníkem a registrovaným zemědělcem, pro práce, které se nepovažují za praxi.
Řízení o výpovědi a ukončení pracovního poměru
Zákoník práce umožňuje ukončení pracovní smlouvy vzájemnou dohodou bez výpovědní doby a bez náhrady (zákoník práce, článek 325:1, bod 1), výpověď iniciovanou zaměstnancem s výpovědí (článek 326:2, bod 1), výpověď iniciovanou zaměstnavatelem během zkušební doby (článek 71:1), výpověď iniciovanou zaměstnavatelem s dohodnutou odměnou (článek 331) a zrušení pracovního místa. Důvodem pro ukončení pracovního poměru může být uplynutí sjednané doby nebo dokončení práce uvedené ve smlouvě (zákoník práce, článek 325:4). Pracovní smlouvu lze ukončit také v případě, že má být práce předána osobě, která má právo ji přijmout, například osobě vracející se z rodičovské dovolené, nebo pokud zaměstnanec není schopen vykonávat přidělenou práci z důvodu nemoci vedoucí k trvalé invaliditě nebo z důvodu zdravotních kontraindikací na základě závěru odborné lékařské komise. Na základě tohoto posledního kritéria však není možné dát výpověď v případě, že zaměstnavatel má jinou práci odpovídající zdravotnímu stavu zaměstnance a zaměstnanec je ochoten ji přijmout.
Některé kategorie zaměstnanců jsou chráněny před výpovědí (zákoník práce, § 333), jako jsou matky dětí mladších tří let, přeřazené zaměstnance, zaměstnanci trpící nemocí stanovenou ministrem zdravotnictví, zaměstnanci, kteří zahájili povolenou dovolenou, zaměstnanci, kteří jsou zvoleni zástupci zaměstnanců, zaměstnanci, kteří jsou zvoleni, aby zastupovali pracovníky v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a zaměstnanci, kteří jsou při výkonu svých funkcí členy zvláštního vyjednávacího výboru evropské rady zaměstnanců nebo orgánu zastupujícího evropský obchodní nebo družstevní sektor.
Mateřská a otcovská dovolená
Výpočet náhrady za mateřskou dovolenou se změnil od 1. ledna 2015 s příchodem zákona o rozpočtu státního sociálního zabezpečení na rok 2015. Náhrada za mateřskou dovolenou se vypočítává na základě 90 % průměrného příjmu za 24 kalendářních měsíců před nástupem na mateřskou dovolenou (18 měsíců před 1. lednem 2015). Lidé způsobilí pro tyto příspěvky by měli mít 12měsíční celkový záznam o pojištění pro toto riziko sociálního zabezpečení.
Státní ústav sociálního zabezpečení (NSSI) zveřejňuje čtvrtletní a roční údaje o krátkodobých peněžitých dávkách, včetně mateřské a otcovské/rodičovské dovolené. Údaje o dovolené otců se shromažďují od roku 2008. Využívání je zveřejněno pouze jako poměr mezi počtem dávek (na osobu a měsíc) pro muže a ženy. Nejnovější údaje (2019) ukazují pokles otcovských dávek po mírném nárůstu v letech 2015 a 2016. Může to být proto, že dávky mateřské i otcovské dovolené na výchovu dítěte činí 380 BGN měsíčně a muži mají stále obecně vyšší mzdy než ženy, což znamená, že je logičtější, aby dítě vychovávala žena.
Počet dávek na péči o děti podle pohlaví, 2012–2021
| 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 |
Number of childcare benefits* | 91,678 | 86,463 | 85,420 | 88,212 | 90,773 | 92,048 | 92,976 | 92,569 | 87,833 | 86,083 |
Women | 90,547 | 85,370 | 84,246 | 87,011 | 89,623 | 90,933 | 92,037 | 91,750 | 87,098 | 85,356 |
Men | 1,131 | 1,093 | 1,174 | 1,201 | 1,150 | 1,115 | 939 | 819 | 735 | 727 |
Women (% of total) | 98.8 | 98.6 | 98.6 | 98.6 | 98.7 | 98.8 | 99.0 | 99.1 | 99.2 | 99.2 |
Men (% of total) | 1.2 | 1.4 | 1.4 | 1.4 | 1.3 | 1.2 | 1.0 | 0.9 | 0.8 | 0.8 |
Poznámka: * Údaje se vztahují k počtu osob s vyplacenými dávkami od Státního sociálního ústavu pro výchovu dítěte do dvou let věku.
Zdroj: NSSI, 2021a.
Zákonná úprava dovolené
Maternity leave | |
Maximum duration | 410 calendar days, of which 45 days should be taken before the child’s birth. The father, instead of the mother, could use the remainder of the 410 days parental leave with the consent of the mother after the child is over six months of age |
Reimbursement | 90% of the average gross salary or the average daily insurance contribution on which contributions are paid or payable to insurance; or, for self-employed people, fully paid insurance contributions for a period of 24 calendar months (as of 2015) |
Who pays? | Social security contributions are paid by the employer and the insured person to the General Illness and Maternity Fund (ratio of 60/40). Maternity leave compensation is paid by the fund |
Legal basis | Labour Code, Social Security Code |
Parental leave | |
Maximum duration | Leave for children up to two years old (two years and six months for every additional child). It can be transferred to the father, grandmother or grandfather |
Reimbursement | The cash benefit for raising a child up to two years is fixed annually in the state budget. For 2022, it was fixed at BGN 650 (January–March 2022; €332), then increased to BGN 710 (April–December 2022; €363) |
Who pays? | Social Security Fund |
Legal basis | Labour Code, Social Security Code |
Paternity leave | |
Maximum duration | (1) Where the mother and the father are married or living in the same household, the father of a newborn child acquires the right to use 15 calendar days of leave immediately after the birth of the baby and leaving the hospital (2) The father can use the rest of the 410 days of parental leave with the consent of the mother after the child is over six months |
Reimbursement | (1) 90% of the average gross wage or average daily contributory income for up to 15 calendar days if there are 12 months of social security contributions (2) 90% of the average gross salary |
Who pays? | Social Security Fund |
Legal basis | Labour Code, Social Security Code |
Zdravotní dovolená
Podle článků 40:5 a 41 zákoníku sociálního zabezpečení je obecnou zásadou pro osoby pojištěné pro případ všeobecné nemoci a mateřství to, že denní peněžitá dávka v případě dočasné nemoci z důvodu nemoci se vypočítává ve výši 80 % průměrné hrubé mzdy. V případě dočasné pracovní neschopnosti z důvodu úrazu nebo nemoci z povolání se vypočítává jako 90 % průměrné hrubé mzdy nebo průměrného denního příjmu z pojištění, ze kterého byly nebo jsou splatné příspěvky na sociální zabezpečení.
Za první tři dny trvání dočasné pracovní neschopnosti vyplácí pojišťovna (zaměstnavatel) pojištěnci 70 % průměrné hrubé denní odměny za měsíc, ve kterém pracovní neschopnost vznikla, nejméně však 70 % sjednané průměrné denní mzdy.
Pokud do 30 kalendářních dnů po skončení pracovní smlouvy dojde k obecné nemoci z povolání nebo k pracovnímu úrazu, lze vyplatit odškodnění za dočasnou pracovní neschopnost, nejdéle však po dobu 30 kalendářních dnů (zákon o sociálním zabezpečení, čl. 42 odst. 3).
Důchodový věk
Podmínky pro odchod do důchodu na základě příspěvků na sociální zabezpečení a věku jsou upraveny v zákoníku o sociálním zabezpečení (čl. 68 odst. 1 a 2); v platnosti od roku 2000). Věk odchodu do důchodu je 60 let a 10 měsíců pro ženy a 63 let a 10 měsíců pro muže, s nárokem na důchod 35 let a 2 měsíce pro ženy a 38 let a 2 měsíce pro muže.
Od 31. prosince 2016 se důchodový věk zvyšuje od prvního dne každého kalendářního roku, a to následovně.
Do 31. prosince 2029 se věk odchodu do důchodu žen bude každý kalendářní rok zvyšovat o dva měsíce; od 1. ledna 2030 se zvyšuje o tři měsíce za každý kalendářní rok, a to až do věku 65 let.
Do 31. prosince 2017 se důchodový věk mužů bude v každém kalendářním roce zvyšovat o dva měsíce; od 1. ledna 2018 se zvyšuje o jeden měsíc za každý kalendářní rok, a to až do věku 65 let.
Od 31. prosince 2016 se doba odpracovaná na důchod podle článku 68 zákoníku sociálního zabezpečení (uvedeného výše) prodlužuje od prvního dne každého kalendářního roku o dva měsíce, a to až na dobu odpracovanou na důchod 37 let u žen a 40 let u mužů. Po 31. prosinci 2037 je věk odchodu do důchodu spojen se zvyšováním průměrné naděje dožití.
Osoby, které neměly nárok na důchod podle výše uvedených ustanovení, měly před 31. prosincem 2016 nárok na důchod ve věku 65 let a 10 měsíců, pro ženy i muže, pokud měly odpracováno alespoň 15 let skutečně započitatelného důchodu. Od 31. prosince 2016 se věk od prvního dne každého kalendářního roku zvyšuje o dva měsíce, a to až do věku 67 let. V roce 2021 se váha roku příspěvkové služby v důchodovém vzorci zvýšila z 1,169 % na 1,35 %. Od 1. července 2019 se tento procentní podíl uplatňuje (za každý odpracovaný rok) při výpočtu výše důchodu za odpracovanou dobu a starobní a ostatní zaměstnanecké důchody přiznané s počátečním datem po 31. prosinci 2018 (článek 70 zákona o sociálním zabezpečení).