Aktéři a instituce na Kypru

Poznámky: * Podíl zaměstnanců, kteří jsou členy odborové organizace. ** Členství zaměstnanců v odborových organizacích se odvozuje od celkového počtu členů (pracovních) odborů a v případě potřeby se upravuje o členy odborových svazů mimo aktivní, závislou a zaměstnanou pracovní sílu (tj. pracovníky v důchodu, osoby samostatně výdělečně činné, studenty a nezaměstnané osoby). OECD/AIAS ICTWSS, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj / Amsterdamský institut pro pokročilá pracovní studia Institucionální charakteristiky odborů, tvorba mezd, státní intervence a sociální pakty.

Zdroje: Eurostat [lfsa_eegaed_custom_766159]; OECD a AIAS (2021)

Hlavní odborové konfederace a federace

Na Kypru se počet členů odborů nepovažuje za prvek reprezentativnosti. V této souvislosti tabulka "Hlavní odborové konfederace a federace" zahrnuje odborové organizace, které jsou relativně malé z hlediska členství, ale jsou považovány za vlivné v oblasti kolektivního vyjednávání.

Kromě tří vrcholných národních organizací – Kyperské demokratické federace práce (Δημοκρατική Εργατική Ομοσπονδία Κύπρου, DEOK) – Pankyperské federace práce (Παγκύπρια Εργατ ική Ομοσπονδία, PEO) a Kyperská konfederace zaměstnanců (Συνομοσπονδία Εργαζομένων Κύπρου, SEK) – a navzdory značným rozdílům mezi soukromým a veřejným sektorem jsou v tabulce uvedeny také tři odborové organizace, které působí ve veřejném sektoru: Organizace učitelů řeckého středního vzdělávání (Οργάνωση Ελλήνων Λειτουργών Μέσης Εκπαίδευσης Κύπρου, OELMEK), Pankyperský svaz státních zaměstnanců (Παγκύπρια Συντεχνία δημοσίων υπαλλήλων, PASYDY) a Pankyperská organizace řeckých učitelů (Παγκύπρια οργάνωση ελλήνων δασκάλων, POED). Důvodem pro zahrnutí těchto tří organizací je to, že do značné míry odpovídají klasifikaci centrálních organizací, zejména ve vztahu k jejich schopnosti ovlivňovat výsledky kolektivního vyjednávání. Ze stejného důvodu je zahrnut i Svaz kyperských bankovních zaměstnanců (Ενωση Τραπεζικών Υπαλλήλων Κύπρου, ETYK).

V neposlední řadě je v tabulce uvedena také Pankyperská federace nezávislých odborových organizací (Παγκύπρια Ομοσπονδία Ανεξάρτητων Συνδικαλιστικών Οργανώσεων, POASO; dříve POAS – v roce 2020 změnila název). POAS byl založen v roce 1956. Federace sdružuje nezávislé zaměstnanecké organizace, zejména ty, které působí ve státních podnicích, a má v LAB status pozorovatele. Až do poloviny roku 2000 POAS bojovala o přežití. V roce 2007, poté, co se k federaci připojilo osm nezávislých odborů působících ve veřejných podnicích, se POAS opět ukázala jako klíčový hráč. Svou pozici dále posílila v roce 2020, kdy k federaci přistoupily také Pancyperský odborový svaz zdravotních sester (Παγκύπρια Συντεχνία Νοσηλευτών, PASYNO) a Nezávislý svaz kyperských státních zaměstnanců (Ανεξάρτητη Συντεχνία Δημοσίων Υπαλλήλων Κύπρου, ASDYK). Členské svazy POASO jsou signatáři různých kolektivních smluv v širším veřejném sektoru.

Hlavní odborové konfederace a federace

Zdroj: Odborový registrátor

Na organizační úrovni nedošlo od roku 2011 k žádnému výraznému vývoji, pokud jde o organizaci a úlohu odborů. Ve stejném období nedošlo k žádnému legislativnímu vývoji, který by měl přímý dopad na úlohu sociálních partnerů v sociálním dialogu, kolektivním vyjednávání a pracovněprávních konfliktech.

Nejnovější relevantní vývoj je následující.

1. ASDYK vznikl v listopadu 2014 odštěpením od PASYDY. ASDYK byl zaregistrován jako odborový svaz v lednu 2015. Na rozdíl od organizační struktury PASYDY má vedení nového svazu funkční období tři a dvě funkční období. Navíc každý vedoucí úředník, který bude povýšen, automaticky rezignuje na svůj post v odborech, zatímco odboroví funkcionáři nedostanou žádnou platbu. V březnu 2017 měl odborový svaz 240 členů, většinou státních zaměstnanců mladšího věku.

2. Kyperská odborová organizace Equality (Παγκύπρια Συντεχνία Ισότητα) byla zaregistrována v prosinci 2017. Odborový svaz si klade za cíl sdružovat lidi v pracovním poměru na dobu neurčitou v širším veřejném sektoru a na konci roku 2017 měl 360 členů.

3. Dva odborové svazy, Kyperský odborový svaz stavebních, dřevařských, důlních a všeobecných pracovníků (Συντεχνία Οικοδόμων, Ξυλουργών, Μεταλλωρύχων και Γενικών Εργατών Κύπρου) a Kypr Odborový svaz kovoobráběčů, mechaniků a elektrikářů (Συντεχνία Εργατών Μετάλλου, Μηχανοτεχνιτών και Ηλεκτροτεχνιτών Κύρου) dokončil svou fúzi v roce 2022; Proces začal koncem roku 2021.

4. Nezávislý odborový svaz technických a pracovních pracovníků Kyperského úřadu pro elektřinu (Ανεξάρτητη Συντεχνία Τεχνικού και Εργατικού Προσωπικού Αρχής Κύπρου) byl založen v roce 2021, zatímco Kyperské sdružení hasičů (Σύνδεσμος Πυροσβεστών Κύπρου, odborový svaz) bylo založeno v roce 2022.

5. V roce 2021 byl rozpuštěn Pankyperský odborový svaz státních lékárníků (Παγκύπρια Συντεχνία Κυβερνητικών Φαρμακοποιών) a v roce 2021 byl rozpuštěn Odborový svaz svobodných pracovníků a zaměstnanců Kyperské společnosti pro skladování ropy (Ελεύθερη Συ ντεχνία Εργατουπαλλήλων Κυπριακής Εταιρείας Αποθήκευσης Πετρελαιοειδών, člen SEK) se rozpadla v roce 2022.

Údaje o členství za období 2016–2019, jak jsou uvedeny v předchozí tabulce, naznačují, že dvě vrcholné odborové konfederace v zemi, SEK a PEO, se zotavují z výrazného úbytku členů během nedávné ekonomické krize. Jejich členská základna však zůstává hluboko pod úrovní před krizí v roce 2008. I když jsou údaje od roku 2020 neúplné, zdá se, že obecně zůstává členství v odborech relativně stabilní.

Organizace zaměstnavatelů

O zastupování zaměstnavatele

Pokud jde o organizace zaměstnavatelů, struktura, organizace a fungování organizací zaměstnavatelů na Kypru nebyly dosud systematicky studovány a zkoumány.

Většina odkazů je v tomto ohledu obsažena v literatuře, která se buď zabývá problematikou pracovního práva a pracovněprávních vztahů obecně, nebo přistupuje k problematice fungování zaměstnavatelských organizací historicky.

Dvě národní špičkové organizace zaměstnavatelů jsou Kyperská obchodní a průmyslová komora (Κυπριακό Βιομηχανικό και Εμπορικό Επιμελητήριο, CCCI) a Kyperská federace zaměstnavatelů a průmyslníků (Ομοσπονδία Εργοδοτών και Βιομηχάνων, OEB). Nejsou k dispozici žádné systematické údaje o hustotě organizace zaměstnavatelů. Nicméně jak CCCI, tak OEB uvedly, že existuje jasný trend rostoucího počtu členů a jedinečného shromažďování členů. Podle OEB vedla nová ekonomická situace, která nastala v důsledku hospodářské krize, nejistota podniků v tomto novém prostředí a naléhavá potřeba najít řešení k tomu, že více podniků hledalo způsoby zastoupení a ochrany svých zájmů. V této souvislosti byly ztráty členů kompenzovány vstupem nových členů. Za zmínku stojí za zmínku to, že v prosinci 2015 bylo rozpuštěno Sdružení kyperských bankéřů zaměstnavatelů (Κυπριακός Εργοδοτικός Σύνδεσμος Τραπεζών, KEST). KEST byl rozpuštěn na základě rozhodnutí svých posledních zbývajících členů brzy poté, co asociace opustily velké banky, jako je Bank of Cyprus a Cooperative Central Bank. Nyní musí ETYK vyjednat kolektivní smlouvy s každou bankou zvlášť.

Odborový registrátor (který je rovněž odpovědný za organizace zaměstnavatelů a podnikatelská sdružení) dosvědčil, že v roce 2022 došlo ke zvýšení zájmu a mobilizaci zaměstnavatelů k zakládání nových organizací; ve skutečnosti nejvýznamnějším vývojem bylo zahájení procesu opětovného zavedení KEST v roce 2022, procesu, který byl dokončen v prosinci 2022, osm let po jeho rozpuštění.

Členství a hustota členství v organizacích zaměstnavatelů, 2012–2022

Poznámka: * Procento zaměstnanců pracujících v podniku, který je členem jakékoli organizace zaměstnavatele, která se podílí na kolektivním vyjednávání.

Zdroje: Eurofound a Cedefop (2020); OECD a AIAS (2021)

Hlavní organizace zaměstnavatelů

Kromě CCCI a OEB jsou v tabulce "Hlavní organizace zaměstnavatelů a konfederace" uvedena také dvě odvětvová sdružení zaměstnavatelů, která mají vliv na kolektivní vyjednávání: Federace sdružení stavebních dodavatelů Kypr (Ομοσπονδία Συνδέσμων Εργολάβων Οικοδομών Κύπρου, OSEOK), která je členem OEB, a Kyperská hotelová asociace (Παγκύπριος Σύνδεσμος Ξενοδόχων, PASYXE), která je členem CCCI. Patří sem také Asociace kyperských podniků cestovního ruchu (Σύνδεσμος Τουριστικών Επιχειρήσεων Κύπρου, STEK), která je členem OEB.

Hlavní organizace zaměstnavatelů a konfederace

Tripartitní a bipartitní orgány a jednání ve vzájemné shodě

Na Kypru, i když zákon neinstitucionalizuje orgány sociálního dialogu, existuje dlouhá tradice sociálního dialogu. Realizace téměř všech návrhů a politik týkajících se pracovněprávních vztahů je výsledkem sociálního dialogu mezi vládou, organizacemi zaměstnavatelů a odbory. Sociální partneři však v posledních letech stále častěji upozorňují na jednostranná rozhodnutí a iniciativy vlády.

Na praktické úrovni je spolupráce mezi třemi stranami dosahována částečně prostřednictvím fungování technických výborů a dalších orgánů tripartitního zastoupení, ale hlavně prostřednictvím zastoupení zúčastněných stran v LAB v rámci MLSI, která je považována za nejdůležitější mechanismus tripartitního zastoupení. V minulosti byla každá vládní iniciativa v laboratoři podrobena vyčerpávajícím konzultacím, ale v posledních letech byl větší počet právních opatření zpracován jednostranně vládou bez jakéhokoli tripartitního jednání.

LAB, jako jediný orgán pro sociální dialog, je občas předmětem kritiky. Hlavní kritika spočívá v tom, že zastoupení v sociálním dialogu je omezeno na velmi malý počet odborových svazů, pouze na úrovni konfederace, ale bez účasti všech konfederací. V tomto kontextu jsou všechny ostatní odborové svazy prakticky vyloučeny z oficiálních orgánů tripartitního zastoupení, a zejména z LAB. Konkrétně za zaměstnavatele jsou tři zástupci z CCCI a tři z OEB, zatímco za odbory je to jeden zástupce z DEOK, tři zástupci z PEO a tři zástupci ze SEK. V závislosti na dané otázce však mohou být ad hoc přizváni zástupci jiných odborových svazů nebo sdružení zaměstnavatelů, kteří se však účastní především jako pozorovatelé. Během nedávné ekonomické krize (2012–2015) se LAB nescházela pravidelně. Od roku 2018 se ministr práce, sociálního zabezpečení a sociálního pojištění v rámci LAB stále častěji uchyluje ke konzultacím se sociálními partnery.

Pokud jde o projednávané otázky, existuje poměrně omezený program sociálního dialogu a chybí iniciativa ze strany sociálních partnerů, která by umožnila expanzi do nových oblastí, jako jsou hospodářské a měnové otázky. V rámci evropského semestru se například kyperský národní program reforem připravuje především ministerstvy a dalšími zúčastněnými veřejnými agenturami. Zapojení sociálních partnerů je minimální a omezuje se na počáteční fázi přípravného procesu. Zejména odbory během nedávné hospodářské krize (2012–2015) také kritizovaly vládu za to, že se zavázala k různým dalekosáhlým dohodám se svými mezinárodními věřiteli (Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou), aniž by vedla jakékoli konzultace se sociálními partnery země. Odbory vnímají takové praktiky jako otevřený útok na stávající systém pracovněprávních vztahů, který je založen na principu tripartitní spolupráce.

Po přistoupení Kypru k Evropské unii byl vytvořen Národní výbor pro zaměstnanost (NEC). Národní rada pro národní bezpečnost má tripartitní složení a předsedá jí ministr práce, sociálních věcí a sociálního pojištění. Národní volební rada hrála poradní úlohu v otázkách souvisejících s prováděním evropské politiky zaměstnanosti, výkonností trhu práce, modernizací veřejných služeb zaměstnanosti, monitorováním národního akčního plánu zaměstnanosti a reformou rámce zaměstnanosti státních příslušníků třetích zemí. NEC údajně není aktivní od léta 2015.

Je třeba poznamenat, že sociální partneři se účastní téměř všech organizací vytvářejících politiku, jako je Úřad pro rozvoj lidských zdrojů (HRDA) a různé další výbory a rady menšího významu.

Hlavní tripartitní orgány

Zastupování zaměstnanců na úrovni pracoviště

Kypr má slabou tradici, pokud jde o stávající struktury pro zastoupení zaměstnanců na úrovni podniků. V této souvislosti jsou dosud hlavními strukturami zastoupení odborové zastoupení a bezpečnostní výbory, zatímco nedávno zřízené struktury, jako jsou evropské rady zaměstnanců, se nezdají být příliš životaschopné.

MPSI v rámci své zprostředkovatelské role vybízí sociální partnery, aby podporovali zřizování informačních a konzultačních orgánů (SKŘ). V důsledku toho řada kolektivních smluv na odvětvové i podnikové úrovni nyní obsahuje zvláštní klauzuli, která odkazuje na záměr sociálních partnerů zřídit orgány pro výzkum a řízení v souladu s ustanoveními zákona 78(I)/2005 o vytvoření obecného rámce pro informování a projednávání zaměstnanců. Dosud však nevedla k žádným praktickým a smysluplným opatřením. Zároveň, i když sociální partneři souhlasí s tím, že přijetí zákona 78(I)/2005 je důležité, protože stanoví právo zaměstnanců na informace a konzultace o široké škále důležitých otázek, nejsou motivováni k zavádění opatření a regulace, protože podle jejich názoru jsou práva na sociální péči chráněna samotným systémem pracovněprávních vztahů.

Je třeba poznamenat, že bezpečnostní výbory existují v podnicích s 10 nebo více zaměstnanci, jak je stanoveno v právních předpisech o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (zákon 89(I)/1996) a příslušných předpisech o bezpečnostních výborech (regulační správní zákon 134/1997).