Profil země pracovního života v Česku
Tento profil popisuje klíčové charakteristiky pracovního života v Česku. Jeho cílem je poskytnout příslušné základní informace o strukturách, institucích a příslušných předpisech týkajících se pracovního života.
To zahrnuje ukazatele, údaje a regulační systémy týkající se těchto aspektů: subjekty a instituce, kolektivní a individuální pracovněprávní vztahy, zdraví a dobré životní podmínky, odměňování, pracovní doba, dovednosti a odborná příprava a rovnost a nediskriminace na pracovišti. Profily jsou systematicky aktualizovány každé dva roky.
Stejně jako mnoho jiných zemí i Česko v letech 2020–2021 utrpělo v důsledku pandemie COVID-19.Vládní kompenzační programy a expanzivní fiskální politika pomohly mnoha společnostem udržet se nad vodou. Tato opatření však vedla k výraznému zhoršení rozpočtového salda a veřejného dluhu. V důsledku ruské války proti Ukrajině a energetické krize došlo v roce 2022 k prudkému nárůstu míry inflace, přičemž průměrná míra inflace v roce 2022 vzrostla na 15,1 % (oproti 3,8 % v roce 2021).
Míra nezaměstnanosti zůstala v letech 2021 a 2022 nízká (2,8 % v roce 2021 a 2,2 % ve 4. čtvrtletí 2022) a ani bezprecedentní příliv imigrantů z Ukrajiny v roce 2022 nezměnil situaci na trhu práce. V roce 2023 činila míra nezaměstnanosti 2,6 %, 2,5 % v 1. čtvrtletí, 2. čtvrtletí a 2,6 %
Základní právní předpisy týkající se pracovněprávních vztahů lze nalézt v zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (ve znění pozdějších předpisů) a zákoně č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání (ve znění pozdějších předpisů). Mezi oblasti upravené zákoníkem práce patří vznik, trvání a ukončení pracovního poměru, pracovní kázeň, pracovní podmínky, pracovní doba, přestávky v práci, přesčasy, noční práce a pracovní neschopnost. Mezi další oblasti patří mzdy a jejich náhrady, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, péče o zaměstnance, pracovní podmínky žen a mladých pracovníků, pracovní spory a náhrada škody. Se zákoníkem práce je úzce spjat zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Upravuje požadavky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích. Poslední rozsáhlé změny, které harmonizují pracovněprávní předpisy s právem EU, byly provedeny v letech 2000 a 2006.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, upravuje výkon politiky zaměstnanosti státu, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti, ochrana před nezaměstnaností, zajištění spravedlivého zacházení a zákaz diskriminace osob uplatňujících jejich právo na zaměstnání. Upravuje také působnost úřadů práce a činnosti, které vykonávají.
Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) neobsahuje přímou úpravu pracovněprávních vztahů (která se naopak nachází v zákoníku práce); vztahuje se však na všechny záležitosti, které zákoník práce neupravuje. Dříve se občanský zákoník aplikoval na pracovní právo pouze tehdy, když na něj zákoník práce výslovně odkazoval.
V České republice neexistuje komplexní právní úprava týkající se odborů, organizací zaměstnavatelů a kolektivního vyjednávání; Tyto právní vztahy jsou upraveny v několika zákonech:
zákoníku práce, který tvoří právní základ pro sjednávání kolektivních smluv na podnikové a vyšší úrovni
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, který byl od 1. ledna 2007 v souvislosti s přijetím nového zákoníku práce podstatně novelizován a který nadále upravuje proces kolektivního vyjednávání na podnikové a vyšší (sektorové) úrovni, řešení kolektivních sporů a rozšíření působnosti kolektivních smluv vyššího stupně (HLCA)
Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, upravuje kolektivní vyjednávání mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli a případně účast státu za účelem uzavření kolektivní smlouvy. Upravuje mimo jiné podmínky kolektivní smlouvy, postup při uzavírání kolektivních smluv, kolektivní spory, stávku v rámci sporu souvisejícího s uzavřením kolektivní smlouvy a výluky.
