Individuální pracovněprávní vztahy v Česku

Náležitosti pracovní smlouvy

Zaměstnání je nejčastěji založeno na uzavření pracovní smlouvy. V pracovní smlouvě musí být uvedeny následující informace: druh práce, kterou má zaměstnanec vykonávat, místo výkonu práce a datum nástupu. Zaměstnavatel a zaměstnanec se musí na těchto podrobnostech dohodnout. Kromě toho se smluvní strany mohou dohodnout i na dalších aspektech, které chtějí zahrnout, zejména na zvláštních pracovních podmínkách odchylných od obecně platné právní úpravy (např. podmínky pro práci z domova nebo sdílení pracovního úvazku).

Podle zákoníku práce jsou standardně stanoveny pracovní smlouvy na dobu neurčitou, ale je možné i uzavírání pracovních smluv na dobu určitou. Smlouvu na dobu určitou však lze uzavřít maximálně třikrát, přičemž každé období nesmí přesáhnout tři roky. Další obdobné smlouvy lze uzavírat pouze po splnění zákonem stanovených podmínek (to platí zejména pro sezónní pracovníky). V pracovní smlouvě se smluvní strany mohou dohodnout na délce zkušební doby, která ze zákona nesmí přesáhnout tři měsíce pro řadové zaměstnance a šest měsíců pro vedoucí zaměstnance.

Zákoník práce umožňuje kromě standardních pracovních smluv uzavírat i dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr – dohody o provedeníprácepracovní činnosti,které jsou v některých odvětvích (např. stavebnictví, hotelnictví a restauratérství) poměrně oblíbené. Dohodu o provedení práce lze uzavřít pouze v případě, že rozsah práce nepřesáhne 300 hodin v kalendářním roce u stejného zaměstnavatele. Zaměstnanci pracující na dohody o provedení práce platí pojistné na sociální a zdravotní pojištění pouze v případě, že jejich měsíční příjem činí více než 10 000 Kč (přibližně 390 EUR), a to pouze v těch měsících, ve kterých je tato příjmová hranice překročena.

Dohoda o pracovní činnosti je charakteristická tím, že neumožňuje výkon práce přesahující polovinu stanovené týdenní pracovní doby (obvykle 20 hodin týdně). Dodržování sjednané maximální týdenní pracovní doby se posuzuje po celou dobu, na kterou je dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však po dobu 52 týdnů. Dohoda o pracovní činnosti je také přísnější v otázce pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Povinnost platit tyto příspěvky vzniká v okamžiku, kdy výdělek přesáhne (od 1. 1. 2023) 4 000 Kč (přibližně 115 €) za kalendářní měsíc.

Řízení o výpovědi a ukončení pracovního poměru

Zaměstnavatel nebo zaměstnanec může ukončit pracovní poměr několika způsoby:

• dohodou – mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem písemně, do určitého data

• výpovědí – písemně, zaměstnavatelem (s uvedením zákonných důvodů) nebo zaměstnancem (bez udání důvodu)

• okamžitým zrušením pracovního poměru – ze strany zaměstnance (povoleno pouze z vážných zdravotních důvodů nebo z důvodu neuhrazení mzdy do 15 dnů od data splatnosti)

• zrušením ve zkušební době – ze strany zaměstnavatele nebo zaměstnance, a to i bez udání důvodu

• uplynutím sjednané doby v případě pracovního poměru na dobu určitou

Je zakázáno rozhodovat se zaměstnancem v průběhu ochranné doby. V návaznosti na pandemii COVID-19 je nyní (od roku 2022) karanténa zařazena mezi důvody ochrany i při uplatnění zákazu výpovědi podle zákoníku práce.

Pokud byla výpověď dána, pracovní poměr končí až po uplynutí výpovědní doby. Výpovědní doba je stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a musí být podána výpovědní lhůta alespoň dva měsíce předem.

Zaměstnanec může podat výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez udání důvodu. Zaměstnavatel může jednostranně ukončit pracovní poměr pouze z důvodů výslovně stanovených zákoníkem práce. Tyto důvody jsou následující:

• zaměstnavatel nebo některá z jeho poboček uzavře nebo se přestěhuje

• zaměstnanec se stane nadbytečným v důsledku rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně podnikatelských nebo obchodních cílů zaměstnavatele

• zaměstnanec již nemůže podávat očekávané výkony z důvodu špatného zdravotního stavu

• zaměstnanec nesplňuje předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje požadavky na řádný výkon takové práce

• zaměstnanec závažným způsobem poruší některou povinnost vyplývající ze zákonných ustanovení a související s jím vykonávanou prací, nebo uvede důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru.

Mateřská a otcovská dovolená

Zaměstnankyně (matka) má nárok na mateřskou dovolenou v délce 28 týdnů. Žena nastupuje na mateřskou dovolenou nejméně šest nebo maximálně osm týdnů před očekávaným datem narození. V případě vícečetného porodu má matka nárok na mateřskou dovolenou v délce 37 týdnů. Minimální délka mateřské dovolené čerpané v případě narození dítěte nesmí být kratší než 14 týdnů a nemůže být ukončena nebo přerušena před uplynutím šesti týdnů ode dne narození.

Odpovědnost za výplatu peněžité pomoci v mateřství nese Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc v mateřství) odpovídá 70 % redukovaného vyměřovacího základu žadatele (více či méně hrubé mzdy žadatele). Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má i pojištěnec, který je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud otec uzavřel s matkou dítěte písemnou dohodu, že převezme péči o dítě od matky. Smlouva musí obsahovat údaje stanovené zákonem a může být uzavřena s účinností nejdříve začátkem sedmého týdne po narození.

Rodičovská dovolená se vztahuje na matku dítěte po skončení mateřské dovolené a na otce dítěte od narození dítěte. Mohou požádat svého zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou do tří let věku dítěte. Rodičovský příspěvek lze pobírat do čtyř let věku dítěte. V posledních letech došlo k několika změnám ve výši rodičovského příspěvku a rychlosti jeho čerpání. Od ledna 2020 činí celková výše příspěvku 300 000 Kč (11 682 €) a 450 000 Kč (17 523 €) v případě dětí z vícečetného porodu. Od ledna 2018 si rodič může svobodně zvolit měsíční výši rodičovského příspěvku a tím i dobu jeho čerpání. Příspěvek je vyplácen měsíčně a maximální výše odpovídá výši peněžité pomoci v mateřství (v roce 2021: maximálně 43 470 Kč (1 693 €) a v případě vícečetného porodu 65 205 Kč (2 539 €)). Pokud je zvolena maximální měsíční částka, bude po dobu sedmi měsíců vyplácena celková výše rodičovského příspěvku (300 000 Kč (11 682 €)). Volbu výše rodičovského příspěvku je možné měnit jednou za tři měsíce.

Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, pokud osobně pečuje o nejmladší dítě v rodině na plný úvazek a toto dítě je starší než čtyř let. Podmínka osobní celodenní péče se považuje za splněnou také v následujících případech:

• dítě mladší dvou let navštěvuje jesle nebo jiné zařízení pro předškolní děti v rozsahu maximálně 92 hodin v měsíci

• dítě pravidelně navštěvuje středisko zdravotní péče, jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro předškolní děti se zdravotním postižením po dobu maximálně čtyř hodin denně

• dítě rodičů se zdravotním postižením navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo podobné zařízení pro předškolní děti maximálně čtyři hodiny denně

• dítě se zdravotním postižením navštěvuje zařízení pro předškolní děti maximálně šest hodin denně

• rodič zajišťuje péči o dítě jinou dospělou osobou v době, kdy je rodič výdělečně činný nebo studuje

U dětí starších dvou let není sledována docházka do těchto zařízení.

Příjem rodiče se netestuje; Rodič může vykonávat výdělečnou činnost, aniž by ztratil nárok na rodičovský příspěvek.

Od července 2022 platí, že pokud se při pobírání rodičovského příspěvku narodí další dítě a rodině se nepodaří vyčerpat stávající dávku do výše stanovené částky, vyplatí Úřad práce ČR zbývající část rodičovského příspěvku najednou. Podmínku stanovení denního vyměřovacího základu však musí ke dni narození nejmladšího dítěte v rodině splňovat alespoň jeden z rodičů, nebo alespoň jeden z rodičů musí být k tomuto datu považován za osobu samostatně výdělečně činnou pro účely důchodového pojištění.

Přestože legislativa umožňuje českým mužům čerpat rodičovskou dovolenou za stejných podmínek jako ženám, muži čerpající rodičovskou dovolenou v roce 2019 tvořili pouze 1,7 % všech případů rodičovské dovolené. Tento podíl byl navíc mezi lety 2008 a 2019 konstantní, přičemž procento se pohybovalo od 1,6 % do 1,9 %.

Od 1. února 2018 mají otcové nárok na "dávku otcovské poporodní péče". Doba vyplácení dávky je v současné době stanovena na dva týdny a vyplácená částka se odvíjí od výpočtu peněžité pomoci v mateřství (70 % denního vyměřovacího základu). Tyto dva týdny dovolené lze čerpat kdykoli během prvních šesti týdnů po narození dítěte. V roce 2022 byla do zákoníku práce zavedena otcovská dovolená jako důležitá osobní "překážka" v práci na straně zaměstnance; tato dovolená byla účinná od 1. prosince 2022. V poslední době byla také poskytnuta dovolená v případě narození mrtvého dítěte nebo úmrtí dítěte během prvních šesti týdnů po narození.

Zdravotní dovolená

Pracovní neschopnost je řešena především zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění a § 192 zákoníku práce.

Po dobu prvních dvou týdnů trvání dočasné pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradní mzdu za pracovní dny ve výši 60 % průměrného výdělku zaměstnance. Zaměstnanci náleží náhrada mzdy pouze po dobu trvání pracovního poměru, po kterou odvádí příspěvky na zdravotní a sociální pojištění.

Od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti má zaměstnanec nárok na nemocenskou dávku ze systému nemocenského pojištění. Podpůrná doba netrvá déle než 380 kalendářních dnů ode dne nařízení dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, pokud není stanoveno jinak.

Výše nemocenské dávky za kalendářní den činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu až do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Od 31. do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti činí sazba 66 % denního vyměřovacího základu a od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti činí 72 % denního vyměřovacího základu. Toto postupné zvyšování bylo zavedeno od 1. ledna 2018; Předtím se pohybovala ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Zaměstnavatel nemůže zrušit pracovní poměr se zaměstnancem po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou případů, kdy dojde k ukončení činnosti zaměstnavatele nebo jeho části podniku nebo k přemístění mimo místa, kde má zaměstnanec vykonávat práci v souladu s pracovní smlouvou.

Důchodový věk

Pro výpočet věku odchodu do důchodu platí dva základní procesy.

Prvním procesem je sbližování věku odchodu do důchodu pro muže a ženy. V současné době ženy stále odcházejí do důchodu dříve než muži, a to v závislosti na počtu vychovaných dětí (jejich důchodový věk se snižuje s rostoucím počtem vychovaných dětí). Věk odchodu do důchodu, bez ohledu na počet narozených dětí, bude plně vyrovnán nejdříve v roce 2037, tedy v době, kdy děti narozené v roce 1972 začnou odcházet do důchodu ve věku 65 let.

Druhým procesem je neustálé zvyšování věku odchodu do důchodu pro každou narozenou generaci. Neomezené zvyšování věku odchodu do důchodu bylo přijato Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky v roce 2011. Věk odchodu do důchodu se tak posouvá pro každou věkovou skupinu se stejným rokem narození, a to o dva měsíce oproti předchozí věkové skupině. Zaměstnavatelé i odbory však neomezené zvyšování věku odchodu do důchodu kritizovali.

Dne 5. září 2016 schválila česká vláda zastropování věku odchodu do důchodu na maximálně 65 let. Toto opatření se pozitivně dotkne osob narozených po roce 1965, které by jinak odešly do důchodu ve vyšším věku.

V roce 2021 odcházeli muži do důchodu, když jim bylo 63 let a 10 měsíců, a ženy, když jim bylo mezi 59 lety a 63 lety a 10 měsíci, v závislosti na počtu vychovaných dětí.

Dne 1. ledna 2023 nabyl účinnosti zákon č. 323/2021 Sb., kterým se mění zákon o důchodovém pojištění. Stanoví, že osoba (žena nebo muž), která poskytovala dítě převažující péči, má nárok na dávku přiznanou na výchovu tohoto dítěte (výchovné). V roce 2023 se jednalo o fixní měsíční příspěvek ve výši 500 Kč (cca 20 €) (podléhá postupné valorizaci) na každé odchované dítě.