Protestní akce a spory v Česku

Právní aspekty

České právo rozeznává pouze dva druhy protestních akcí: stávku (stávka) a výluku (výluka). Výluka je de facto protiúder ze strany zaměstnavatele ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy.

Kromě těchto dvou typů, definovaných v zákoně č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, lze v praxi stávkovou pohotovost.

Pojmy "blokáda" nebo "okupace" (okupační stávka) nejsou stanoveny zákonem, a proto k těmto akcím v praxi nedochází.

Bije

Právo na stávku, jako základní lidské právo, je zaručeno v Listině základních práv a svobod, která je součástí Ústavy České republiky. Článek 27 (oddíl IV) Listiny stanoví, že právo na stávku je zaručeno v souladu s podmínkami stanovenými zákonem; Toto právo nemají soudci, příslušníci ozbrojených sil ani příslušníci bezpečnostních sil.

Zákonnost stávky je omezena také zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, který se vztahuje na stávky související s kolektivním vyjednáváním. To znamená, že striky lze rozdělit do dvou skupin.

1. Stávky související se zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání: Tyto stávky, jejich požadavky a průběh jsou přesně upraveny zákonem. Stávka, jak ji chápe zákon, je právním nástrojem řešení kolektivních sporů týkajících se sjednávání a uzavírání kolektivní smlouvy. Za kolektivní spor se považuje i spor o změnu již platné smlouvy, pokud byla možnost a rozsah změn sjednána v kolektivní smlouvě. Kolektivní spory jsou spory, ze kterých nevznikají nároky jednotlivých zaměstnanců. Předpokladem stávky je však dodržování všech předpisů stanovených zákonem.

2. Stávky nad rámec zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání: V právním řádu není žádný zákon, který by prováděl článek 27 Listiny základních práv a svobod týkající se stávek s výjimkou stávek uvedených v zákoně č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. To však neznamená, že jsou zakázány všechny typy stávek kromě těch, které tento zákon řeší – o tom, zda je konkrétní stávka legální či nikoliv, rozhoduje soud.

Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, uznává také solidární stávky na podporu stávky zaměstnanců za uzavření kolektivní smlouvy.

Uzamčení

Výluka je druhým typem protestní akce, na kterou se vztahuje zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání (§ 27). Definicí výluky je částečné nebo úplné zastavení práce ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatel může jako konečné řešení sporu o uzavření kolektivní smlouvy vyhlásit výluku, pokud se nepodaří dosáhnout dohody ani po řízení za přítomnosti mediátora a pokud smluvní strany nepožádají o vyřešení sporu rozhodce. Datum zahájení výluky, její rozsah, důvody k jejímu vzniku a jmenný seznam zaměstnanců, kterých se výluka týká, je zaměstnavatel povinen zaslat příslušnému odborovému orgánu nejméně tři pracovní dny předem. Zaměstnavatel je povinen poskytnout dotčeným zaměstnancům stejnou výpovědní lhůtu. Zákon specifikuje situace, ve kterých je výluka nezákonná. Obecně se jedná o situace, kdy by se výluka dotkla zaměstnanců zdravotnických zařízení, což by mohlo ohrozit zdraví nebo životy veřejnosti, stejně jako výluky týkající se soudců nebo zástupců státu.

Stávky jsou v Česku poměrně vzácné (viz tabulka "Vývoj v oblasti protestních akcí, 2015–2022"). Upozornění na stávku se však používají častěji, ale tento typ stávky není definován zákonem. Tyto dvě formy protestních akcí jsou nejdůležitější a v praxi nejpoužívanější (zejména pokud jde o upozornění na stávku).

Stávky a upozornění na stávku pravidelně monitoruje ČMKOS, největší odborová konfederace v Česku. Data z ČMKOS pokrývají pouze protestní akce v rámci ČMKOS; souhrnné počty protestních akcí za celé ČR nejsou k dispozici.

Výluky jako forma protestních akcí nebyly zaznamenány po mnoho let.

Vývoj v oblasti protestních akcí, 2015–2022

Poznámka: V této oblasti neexistuje žádná právně definovaná služba podávání zpráv. Průměrný počet pracovních dnů zameškaných v důsledku stávky za rok na 1 000 zaměstnanců nebyl od poloviny 90. let centrálně sledován

Zdroj: ČMKOS (2022) (údaje pouze za členy ČMKOS).