Profil země pracovního života v Dánsku
Tento profil popisuje klíčové charakteristiky pracovního života v Dánsku. Jeho cílem je poskytnout relevantní základní informace o strukturách, institucích, aktérech a příslušných předpisech týkajících se pracovního života.
To zahrnuje ukazatele, údaje a regulační systémy týkající se těchto aspektů: subjekty a instituce, kolektivní a individuální pracovněprávní vztahy, zdraví a dobré životní podmínky, odměňování, pracovní doba, dovednosti a odborná příprava a rovnost a nediskriminace na pracovišti. Profily jsou systematicky aktualizovány každé dva roky.
"Ke střetu práv" dochází, pokud je sporná záležitost již upravena kolektivní smlouvou. V případě střetu práv obecně neexistuje žádné právo uchýlit se k protestní akci nebo výluce. Jakmile je uzavřena kolektivní smlouva, dánské pracovní právo předepisuje mírový závazek, dokud je v platnosti.
Pokud se případ týká porušení kolektivní smlouvy, musí být předložen pracovnímu soudu. Pokud však dojde k neshodě ohledně výkladu dohody, musí být spor vyřešen pracovněprávním rozhodčím soudem (faglige voldgiftsretter). Právním základem pro řešení konfliktů jsou Standardní pravidla pro řešení pracovněprávních sporů z roku 1910 (dánská zkratka je Normen).
Ke "střetu zájmů" dochází v obdobích a oblastech, kdy neexistuje žádná platná kolektivní smlouva. V těchto případech mohou být podniknuty protestní akce – jako jsou stávky, výluky nebo blokády – za předpokladu, že existuje rozumná míra proporcionality mezi cílem, kterého má být dosaženo, a prostředky použitými k jeho dosažení. Tato svoboda se vztahuje jak na pracovníky, tak na zaměstnavatele. V souvislosti s obnovením kolektivní smlouvy může dojít ke střetu zájmů. V tomto případě se veřejný smírce pokusí o mediaci, aby se zabránilo dalším konfliktům, jako je generální stávka.
Kromě toho může dojít ke střetu zájmů mezi odbory a zaměstnavateli, na které se nevztahuje kolektivní smlouva. Během období, kdy je kolektivní smlouva v platnosti, by mohlo dojít ke střetu zájmů také v případě, že například nové technologie na pracovišti vytvořily novou práci, na kterou se stávající kolektivní smlouva nevztahuje. V obou situacích mohly odbory podniknout protestní akci proti zaměstnavateli, aby získaly kolektivní smlouvu.
Kolektivní pracovní právo se zabývá především střetem práv. Střety zájmů jsou především politické/ekonomické povahy.
Vývoj v oblasti protestních akcí, 2012–2021
| 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | Source | |
| Working days lost per 1,000 employees | 4.1 | 372.1 | 6.8 | 3.7 | 5.8 | 10.5 | 7.5 | 3.1 | 3.1 | 85.6 | Authors’ calculations based on number of lost working days and employees in the Danish labour market (Statistics Denmark, RAS300) |
| Number of strikes | 225 | 197 | 318 | 158 | 144 | 426 | 148 | 150 | 135 | 160 | Statistics Denmark, work stoppages (ABST1) |
| Number of workers involved | 8,589 | 75,319 | 10,616 | 6,054 | 6,997 | 16,953 | 7,267 | 5,895 | 5,285 | 16,830 | Statistics Denmark, work stoppages (ABST1) |
| Number of working days lost | 10,200 | 930,300 | 16,900 | 9,400 | 15,400 | 28,100 | 20,300 | 8,400 | 8,500 | 243,400 | Statistics Denmark, work stoppages (ABST1) |
Mechanismy kolektivního řešení sporů
Dánské mechanismy kolektivního řešení sporů sestávají z řady mechanismů mimosoudního řešení sporů (různá setkání mezi stranami a zúčastněnými organizacemi) v kombinaci se systémem pracovních soudů, který se skládá z pracovněprávních rozhodčích soudů a dánského pracovního soudu.
Za prvé, strany na pracovišti a za druhé sociální partneři mají povinnost vyřešit konflikt dříve, než se dostane k soudu. Děje se tak prostřednictvím setkání mezi stranami.
Pokud se případ týká porušení kolektivní smlouvy, musí být nakonec postoupen pracovnímu soudu. Pokud však dojde k neshodě ohledně výkladu smlouvy, musí být spor vyřešen pracovněprávním rozhodčím soudem.
Individuální mechanismy řešení sporů
Hlavním mechanismem individuálního řešení sporů je občanskoprávní soud. Systém pracovních soudů se zabývá pouze kolektivními spory. Pokud tedy odborová organizace stěžovatele nechce převzít jeho případ nebo pokud stěžovatel nemá žádnou odborovou organizaci, jedinou možností pro jednotlivce je předložit případ občanskoprávnímu soudu.
Využití mechanismů alternativního řešení sporů
Z žádného statistického zdroje nejsou k dispozici žádné informace o tom, jak často jsou alternativní řešení sporů využívána. Organizace trhu práce je nesledují ani o nich nepodávají zprávy společnému orgánu nebo vyššímu orgánu. Je však všeobecně známo, že mnoho sporů je vyřešeno dříve, než se dostanou do oficiálního systému pracovních soudů.
