Aktéři a instituce v Estonsku

Ministerstvo sociálních věcí (Sotsiaalministeerium) se zabývá politikou zaměstnanosti obecně tím, že připravuje právní předpisy a spolupracuje se sociálními partnery.

Hlavním orgánem odpovědným za vymáhání práv zaměstnanců je inspektorát práce (Tööinspektsioon), jehož úkolem je dohlížet na dodržování požadavků právních předpisů upravujících pracovněprávní vztahy. Inspektorát práce informuje zaměstnance i zaměstnavatele, vyšetřuje závažné pracovní úrazy a analyzuje jejich příčiny, vykonává dozor. Inspektorát práce také monitoruje bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) a snaží se předcházet nemocem. V rámci místních inspektorátů existují výbory pro pracovněprávní spory (töövaidluskomisjonid, nejméně rozvinuté země), které řeší jednotlivé pracovněprávní spory (předsoudní mediace). Zaměstnanci mají také právo obrátit se na soud, pokud byla porušena jejich práva.

V případě diskriminace na pracovišti se osoba může obrátit na komisaře pro rovnost žen a mužů a rovné zacházení (Soolise võrdõiguslikkuse ja võrdse kohtlemise volinik), jehož úkolem je sledovat dodržování požadavků zákona o rovnosti žen a mužů a zákona o rovném zacházení.

V případě kolektivního pracovněprávního sporu, pokud strany nemohou dosáhnout dohody vyjednáváním, mohou se obrátit na národního smírce (Riiklik Lepitaja).

Neexistují žádná oficiální pravidla týkající se reprezentativnosti organizací sociálních partnerů na vnitrostátní úrovni. Podle zákona o odborových organizacích musí být odborová organizace založena nejméně pěti zaměstnanci a federace odborových organizací musí být založena nejméně pěti odborovými organizacemi. Pro organizace zaměstnavatelů žádná taková kritéria neexistují. Kolektivní smlouvy mohou být rozšířeny v oblasti mzdy, pracovní doby a doby odpočinku v případě dohod uzavřených s více zaměstnavateli – to znamená, pokud je dohoda uzavřena mezi sdružením nebo federací zaměstnavatelů a sdružením nebo federací zaměstnanců nebo konfederací zaměstnavatelů a konfederací zaměstnanců. V lednu 2018 však EAKL a ETKL uzavřely dohodu o dobré praxi týkající se rozšíření kolektivních smluv, která stanovuje kritéria reprezentativnosti pro sociální partnery. Podle této dohody mohou být rozšířeny pouze dohody uzavřené s více zaměstnavateli mezi nejreprezentativnějšími sociálními partnery. Nejreprezentativnější sociální partneři jsou ti s nejvyšším počtem členů. Pokud mají podobnou úroveň členství, považuje se za nejreprezentativnější organizace, která je členem EAKL nebo ETKL. Rozšířená kolektivní smlouva se nemůže vztahovat na více než jedno odvětví nebo oblast činnosti. Dohoda o správné praxi není oficiálně závazná, ale důrazně se doporučuje ji dodržovat. V listopadu 2021 vstoupily v platnost změny zákona o kolektivních smlouvách, které stanoví kritéria pro rozšíření kolektivních smluv. Viz část "Mechanismy rozšíření".

O odborovém zastoupení

Odborové organizace působí podle zákona o odborech a zákona o kolektivních smlouvách. První zákon upravuje obecná práva a základy činnosti odborových svazů a jejich vztahy se státními orgány a orgány místní samosprávy a zaměstnavateli. Druhý určuje právní základ pro uzavírání a provádění kolektivních smluv.

Každý v Estonsku má právo svobodně založit, vstoupit nebo nevstoupit do odborů, s výjimkou členů Estonských obranných sil (Kaitsevägi), kteří jsou v činné službě.

Jak členství v odborech, tak hustota odborů se za posledních 10 let snižují. Podíl zaměstnanců, kteří jsou členy odborů, je vyšší mezi zaměstnanci v nevládním, neziskovém sektoru (17 % v roce 2015) a ve veřejném sektoru (12 %) než v organizacích soukromého sektoru (5 %).

Členství v odborech a hustota odborů, 2012–2019

Poznámky: * Podíl zaměstnanců, kteří jsou členy odborů. ** Členství zaměstnanců v odborech odvozené z celkového počtu členů odborů a v případě potřeby upravené o členy odborů mimo aktivní, závislou a zaměstnanou pracovní sílu (tj. pracovníky v důchodu, osoby samostatně výdělečně činné, studenty, nezaměstnané osoby).

Zdroj: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj / Amsterdam Institute for Advanced Labour Studies Institutional Characteristics of Trade Unions, Wage Setting, State Intervention and Social Pact database 2021.

Hlavní odborové konfederace a federace

EAKL je největší odborovou organizací v Estonsku a hlavní odborovou organizací na národní úrovni. Je také partnerem při jednáních o národní minimální mzdě.

Druhou největší odborovou organizací je TALO, která zastupuje převážně kulturní pracovníky a státní zaměstnance.

Hlavní odborové konfederace

Zdroj: Zástupci odborů

V posledních pěti letech nedošlo v odborovém složení k žádnému zásadnímu vývoji. Celkovým trendem je klesající členství v odborech.

O zastupování zaměstnavatele

Práva a povinnosti zaměstnavatelů zakládat organizace zaměstnavatelů nebo do nich vstupovat nejsou v právních předpisech konkrétně upraveny. Ústava (Põhiseadus) však stanoví právo svobodně se k takovým organizacím připojit. Do kolektivního vyjednávání je zapojeno pouze několik organizací zaměstnavatelů. Existuje mnoho podnikatelských sdružení, která se kolektivním vyjednáváním neúčastní.

V posledních letech nedošlo na straně zaměstnavatelů k výrazným změnám či vývoji a hustota organizace zaměstnavatelů zůstala stabilní.

Členství a hustota členství v organizacích zaměstnavatelů, 2012–2019

Poznámky: * Procento zaměstnanců pracujících v podniku, kteří byli v roce 2013 členy organizace zaměstnavatelů, která se v roce 2019 účastnila kolektivního vyjednávání. není k dispozici. OECD/AIAS ICTWSS, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj / Amsterdamský institut pro pokročilá pracovní studia Institucionální charakteristiky odborů, tvorba mezd, státní intervence a sociální pakty.

Hlavní organizace zaměstnavatelů

Jedinou organizací zaměstnavatelů, která je uznána jako sociální partner na národní úrovni, je ETKL. Mezi její členy patří sdružení i podniky. Ačkoli v Estonsku nejsou stanovena žádná kritéria reprezentativnosti, ETKL je největší zaměstnavatelskou organizací zapojenou do kolektivního vyjednávání a jedinou organizací zaměstnavatelů zapojenou do kolektivního vyjednávání na národní úrovni. Proto je považováno za sociálního partnera na vnitrostátní úrovni.

Nejvýznamnějšími podnikatelskými sdruženími v Estonsku jsou Estonská obchodní a průmyslová komora (Eesti Kaubandus-Tööstuskoda) a Estonská asociace malých a středních podniků (Eesti Väike- ja Keskmiste Ettevõtjate Assotsiatsioon). Ani jeden z nich se neúčastní kolektivního vyjednávání a oba se soustředí na rozvoj podnikání a ekonomiky jako celku.

Hlavní organizace zaměstnavatelů a konfederace

Zdroj: Zástupci organizací

Údaje o hustotě organizace zaměstnavatelů jsou vzácné. V posledních letech však došlo k celkovému vzestupnému trendu v úrovni členství v těchto organizacích. Podíl organizací zaměstnavatelů zapojených do kolektivního vyjednávání však zůstává velmi nízký, protože takových organizací je jen několik.

Systém třístranné dohody není v Estonsku výslovně upraven. Sociální partneři se účastní konzultační fáze přípravy právních předpisů. Kromě toho jsou sociální partneři členy dozorčích rad Estonského fondu zdravotního pojištění (Eesti Tervisekassa, EHIF),který odpovídá za správu zdravotního pojištění, pokrytí nákladů na zdravotní služby, vyplácení nemocenských dávek a účast na plánování zdravotní péče; Estonského fondu pojištění pro případ nezaměstnanosti (Eesti Töötukassa, EUIF), který odpovídá za veřejné služby zaměstnanosti a za provádění aktivních politik na trhu práce; a Estonský úřad pro kvalifikace (Kutsekoda),který je odpovědný za rozvoj systému odborných kvalifikací v Estonsku. Například v případě EUIF sociální partneři předkládají návrhy týkající se sazby pojistného na pojištění v nezaměstnanosti a schvalují programy dočasné zaměstnanosti.

Často také existuje mnoho dočasných tripartitních pracovních skupin, výborů nebo jiných skupin, které jsou vytvářeny za účelem projednání konkrétních témat nebo otázek (například imigrace a imigrační kvóty, péče o závislé příbuzné, Plán rozvoje sociálního zabezpečení na období 2016–2023).

Kromě toho od roku 2018 sociální partneři (EAKL a ETKL) a vláda obnovili tripartitní setkání; Ty se konají dvakrát až třikrát do roka. Tato setkání slouží k diskusi o aktuálních tématech a slouží jako platforma pro sociální partnery, kteří mohou nastolit nejdůležitější témata na svém pořadu jednání.

Hlavní tripartitní a bipartitní tělesa

Od roku 2007 má Estonsko dvojí způsob zastoupení zaměstnanců: zaměstnanci mohou být zastupováni odborovou organizací a/nebo správcem zaměstnanců. Zastupování zaměstnanců je upraveno zákonem o odborech a zákonem o správcích zaměstnanců. Zástupci odborů jsou voleni z řad členů odborů a členové správní rady zaměstnanců jsou voleni zaměstnanci na valné hromadě společnosti. Oba mohou být přítomni v dané společnosti ve stejnou dobu; Odborová organizace má však automatické právo účastnit se kolektivního vyjednávání a řešení kolektivních sporů. Pokud ve společnosti neexistuje odborová organizace, má správce právo uzavírat smlouvy nebo zastupovat zaměstnance při řešení kolektivních sporů. Zaměstnanci působí především v oblasti informačních a konzultačních postupů. Tohoto procesu se mohou účastnit i zástupci odborů, a to bez ohledu na to, zda je přítomen obecný zástupce.

Zaměstnance zastupuje také zástupce pro pracovní prostředí, který je zástupcem pro problematiku BOZP: sleduje plnění opatření v oblasti BOZP, podílí se na vyšetřování pracovních úrazů či nemocí z povolání, informuje zaměstnance a podobně. Ve společnosti s 10 a více zaměstnanci si zaměstnanci volí ze svého středu jednoho zástupce pro pracovní prostředí. Pokud podnik zaměstnává méně než 10 zaměstnanců, je zaměstnavatel povinen konzultovat záležitosti BOZP se zaměstnanci. Ve firmách se 150 a více zaměstnanci je navíc zaměstnavatel povinen zřídit radu pro pracovní prostředí, která se musí skládat ze stejného počtu zástupců jmenovaných zaměstnavatelem a zástupců volených zaměstnanci (celkem nejméně čtyři členové). Inspektorát práce má právo požadovat, aby rada pro pracovní prostředí byla zřízena i ve společnosti s méně než 150 zaměstnanci, a to v závislosti na přítomných rizicích a počtu pracovních úrazů a případů nemocí z povolání v podniku. Rada pravidelně analyzuje pracovní podmínky ve společnosti, podílí se na přípravě plánu rozvoje BOZP společnosti a vyšetřuje pracovní úrazy. Práva a povinnosti zástupce a rady pro pracovní prostředí jsou stanoveny v zákoně o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (Töötervishoiu ja tööohutuse seadus).

Regulace, složení a působnost zastupitelských orgánů