Aktéři a instituce ve Finsku

Ministerstvo hospodářství a zaměstnanosti (Työ- ja elinkeinoministeriö) je odpovědné za zajištění fungování trhu práce vytvářením příznivého prostředí pro průmyslové činnosti a zaměstnanost. Navrhuje a kontroluje pracovněprávní předpisy. Ministerstvo sociálních věcí a zdravotnictví (Sosiaali- ja terveysministeriö) je odpovědné za právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a otázek rovnosti. Regionální dohled nad bezpečností práce odpovídají odbory regionálních státních správních agentur (Aluehallintovirasto) pro bezpečnost a ochranu zdraví.

Národní úřad smírce (Valtakunnansovittelija) pomáhá sociálním partnerům ve sporech týkajících se kolektivních smluv tím, že usnadňuje vzájemné dohody, zatímco pracovní soud (Työtuomioistuin) se zabývá případy mezi organizacemi zaměstnavatelů a zaměstnanců souvisejícími s údajným porušením kolektivních smluv a může nařídit kompenzační pokuty. Právní spory týkající se pracovněprávní legislativy, které nesouvisejí s kolektivními smlouvami, jsou řešeny obecnými soudy. Veřejný ochránce práv pro spolupráci (Yhteistoiminta-asiamies) dohlíží na dodržování zákonů týkajících se personálního zastoupení, jako je zákon o spolupráci v rámci soutěžitelů.

Neexistují žádné zákonné předpisy týkající se reprezentativnosti, s výjimkou ústředních zásad kolektivního vyjednávání v zákoně o kolektivních smlouvách. Zákon stanoví následující zásady:

Kolektivní smlouvou ve smyslu tohoto zákona se rozumí jakákoli dohoda uzavřená mezi jedním nebo více zaměstnavateli nebo zapsaným sdružením zaměstnavatelů a jedním nebo více zapsanými sdruženími zaměstnanců o podmínkách, které musí být splněny v pracovních smlouvách nebo v pracovním poměru obecně.

Pro účely tohoto zákona se "sdružením zaměstnavatelů" rozumí jakékoli sdružení, jehož specifickým předmětem činnosti je ochrana zájmů zaměstnavatelů v oblasti zaměstnanosti; a "sdružením zaměstnanců" se rozumí jakékoli sdružení, jehož specifickým předmětem činnosti je ochrana zájmů zaměstnanců v oblasti zaměstnanosti.

O odborovém zastoupení

Podle zákona o pracovních smlouvách mají všichni pracovníci, bez ohledu na odvětví, ve kterém jsou zaměstnáni, právo vstoupit do odborů. Členství v odborech je ve Finsku vysoké a hustota odborů se od roku 2011 drží kolem 70 %. Mezi vysvětlující faktory popularity odborů patří zapojení odborů do penzijních systémů a systémů nezaměstnanosti, což z nich činí poskytovatele individuální jistoty, i když existují i jiné instituce poskytující podobné služby a jsou stále populárnější. Finská historie význačného postavení odborů v pracovním životě a politice může být také důvodem pro normalizaci členství v odborech.

Členství v odborech a hustota prací, 2011–2022

Poznámky: * Podíl zaměstnanců, kteří jsou členy odborové organizace. ** Členství zaměstnanců v odborech se vypočte podle celkového počtu členů odborů a v případě potřeby se upraví o členy odborů mimo aktivní, závislou a zaměstnanou pracovní sílu (tj. pracovníky v důchodu, osoby samostatně výdělečně činné, studenty a nezaměstnané osoby).

Hlavní odborové konfederace a federace

Tři konfederace odborových svazů na nejvyšší úrovni jsou Ústřední organizace finských odborových svazů (SAK) (Suomen Ammattiliittojen Keskusjärjestö), Finská konfederace odborných svazů (STTK) a Konfederace odborových svazů pro odborné a manažerské pracovníky ve Finsku (Akava). SAK zastupuje převážně dělnické profese, zatímco STTK zastupuje úředníky a úředníky (většinou bílé límečky) a Akava je odborová konfederace pro osoby s univerzitním, odborným nebo jiným vysokoškolským vzděláním.

Hlavní odborové konfederace a federace

V roce 2014 zahájily dva největší odborové svazy na nejvyšší úrovni, SAK a STTK, proces směřující ke sloučení. Fúze byla plánována na rok 2016. Jeho cílem bylo zvýšit centralizaci a potenciální vyjednávací sílu zaměstnaneckých organizací. Projekt byl však v červnu 2016 opuštěn poté, co se několik členských odborů STTK a některé členské svazy SAK rozhodly od něj odstoupit.

STTK v posledních letech ztratila členské odbory ve prospěch Akavy. V roce 2016 finský policejní odborový svaz SPJL (Suomen Poliisijärjestöjen liitto) s přibližně 11 000 členy přešel od STTK k Akavě a v roce 2017 učinily totéž další tři odbory ve veřejném sektoru s celkovým počtem 5 700 členů. V letech 2018 až 2022 došlo k několika fúzím mezi odbory v rámci STTK; všechny z nich zahrnovaly jednoho z jejích největších členů, Trade Union Pro (Ammattiliitto PRO). Ke slučování odborových svazů docházelo také pod záštitou SAK, například když se v roce 2018 spojily tři průmyslové odborové svazy a vytvořily jeden z největších odborových svazů v zemi (RAU, 2018; ETUI, 2020; PRO, 2020; Nousu, nedatováno). Během kola kolektivního vyjednávání v roce 2022 zintenzivnily odbory přidružené k SAK svou spolupráci kvůli zaseknutému bodu v kolektivním vyjednávání v soukromém sektoru (Trade Union News from Finland, 2022).

O zastupování zaměstnavatele

Všichni zaměstnavatelé mají právo na svobodu sdružování a členství v organizacích zaměstnavatelů je v soukromém sektoru dobrovolné. Hustota organizace zaměstnavatelů byla během roku 2010 stabilní a v roce 2017 činila přibližně 65 %. Je patrný výrazný trend slučování organizací a očekává se, že tento trend bude pokračovat. Relativně vysoká hustota organizací zaměstnavatelů s největší pravděpodobností souvisí s mocí, kterou mají odborové organizace v kolektivních smlouvách.

Členství a hustota členství v organizacích zaměstnavatelů, 2012–2022

Poznámka: * Procento zaměstnanců pracujících v podniku, který je členem jakékoli organizace zaměstnavatele, která se podílí na kolektivním vyjednávání. není k dispozici.

Hlavní organizace zaměstnavatelů

EK je přední obchodní organizací a zastupuje celý soukromý sektor a společnosti všech velikostí. V posledních letech EK ztratila dvě významné členské organizace: Finská federace lesnického průmyslu (Metsäteollisuus) odešla v roce 2016 s tvrzením, že potřebuje lépe zacílenou podporu zájmů, a Federace zaměstnavatelů silniční dopravy ALT (Autoliikenteen työnantajaliitto) odešla v roce 2017, protože se EK již neúčastnila kolektivního vyjednávání. ALT má přibližně 660 členských společností s 26 000 zaměstnanci a Metsäteollisuus má 62 členských společností s 42 000 zaměstnanci.

Zaměstnavatelé místní správy a župy KT (Kuntatyönantajat) je zájmová organizace pro zaměstnavatele v místní samosprávě, která zastupuje všechny finské místní, regionální a společné orgány. Vyjednává a uzavírá kolektivní smlouvy pro obce, sociální regiony a federace obcí a sociálních regionů, které zaměstnávají celkem cca 434 000 lidí (2021) (KT, nedatováno).

Úřad pro státní správu jako zaměstnavatele VTML (Valtion työmarkkinalaitos) vyjednává a uzavírá kolektivní smlouvy pro přibližně 80 000 (2022) zaměstnanců pracujících pro stát (Explore Administration, nedatováno).

Církevní zaměstnavatelé (KiT) zastupují Finskou evangelickou luteránskou církev (Evankelis-luterilainen kirkko) jako zaměstnavatele a vyjednávají kolektivní smlouvu pro přibližně 20 000 zaměstnanců pracujících pro farnosti (JUKO, 2023).

Federace finských podniků SY (Suomen Yrittäjät) má největší počet členů ze všech federací souvisejících s podnikáním ve Finsku. Její členskou základnu tvoří více než 115 000 podniků všech velikostí (i když polovina členů jsou sóloví podnikatelé) z celé země a zahrnuje celé podnikatelské spektrum. SY byla založena v roce 1996. Nejedná se o vyjednávací stranu v kolektivním vyjednávání.

Hlavní organizace zaměstnavatelů a konfederace

Poznámka: * V návaznosti na změnu pravidel EK by se již neměly konat centralizované dohody a v letech 2017–2018 nebyla podepsána žádná centralizovaná dohoda. Tradičně však byly ústřední organizace hluboce zapojeny do kolektivního vyjednávání a v letech 2017–2018 a 2019–2020 ústřední organizace podporovaly a koordinovaly své členské odbory při odvětvových jednáních.

Vzhledem k silné tradici tripartitní spolupráce existují ve Finsku různé bipartitní a zejména tripartitní pracovní skupiny. Zatímco některé jsou trvalejší povahy, jiné jsou zřizovány ad hoc, vládou nebo na základě dohod na národní úrovni, aby prošetřily určitou záležitost. Nejdůležitějšími z nich jsou tripartitní orgány na národní úrovni uvedené v tabulce "Hlavní tripartitní a bipartitní orgány", existují však i menší diskusní skupiny a regionální tripartitní fóra. Národní pracovní skupiny mají velký vliv, protože se podílejí na tvorbě politik v různých oblastech ve spolupráci s vládou nebo jinými veřejnými subjekty. Mezi tyto oblasti patří otázky spojené s kolektivním vyjednáváním, jako je vývoj mezd a nákladů, ve kterých vláda požaduje zakázky, které vyhovují celkové situaci ekonomiky. Mezi další důležité otázky patří konkurenceschopnost a zaměstnanost, stejně jako nezaměstnanost a důchodové systémy. U stálých orgánů často existují pevně stanovené konzultační mechanismy, zatímco ad hoc skupin se liší případ od případu.

Kromě politických jednání jsou tripartitní a bipartitní orgány diskusními fóry pro rozvoj finského pracovního života a zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti.

Hlavní tripartitní a bipartitní tělesa

Finsko má vysokou míru zastoupení zaměstnanců na pracovišti, přičemž zastoupení zaměstnanců jako celku je zastoupeno v 56 % podniků (průzkum evropských společností, 2019). Zastoupení zaměstnanců je v zásadě charakterizováno jednokanálovým zastoupením prostřednictvím dílenských předáků (luottamusmies), kteří jsou volenými zástupci, přidruženými k odborům a jejichž postavení je upraveno odvětvovou kolektivní smlouvou. Předáci obchodů jsou obecně přidruženi k SAK nebo STTK. Společnost Akava má často nižší úroveň zastoupení zaměstnanců na úrovni pracoviště, jako jsou kontaktní osoby (yhdyshenkilö nebo yhteyshenkilö). Předáci obchodů jsou hlavními partnery pro informační a konzultační postupy, jakož i pro kolektivní vyjednávání na úrovni podniků. Kolektivní smlouvy stanoví, že dílenští předáci musí být přítomni na pracovištích ve všech odvětvích ekonomiky. Volba dílenských předáků a jejich funkční období jsou upraveny vnitřními stanovami odborů.

Na pracovištích, kde není odborový předák, nebo v případech, kdy určitá skupina zaměstnanců nemá odborového předáka, může být místo něj zvolen dílenský předák bez odborové příslušnosti (luottamusvaltuutettu). Postavení těchto dílenských předáků je upraveno zákonem a jejich úkoly jsou podobné úkolům jako u dílenských předáků přidružených k odborům.

Pokud nebyl zvolen ani jeden typ dílenského předáka, mohou si zaměstnanci zvolit zástupce pro spolupráci (yhteistoimintaedustaja), který je bude zastupovat při jednáních a činnostech se zaměstnavatelem týkajících se práce, pracovních podmínek a postavení zaměstnanců na pracovišti. Při jednáních a činnostech týkajících se spolupráce mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, které zahrnují více než jednu personální skupinu, se zaměstnavatel a zaměstnanci mohou dohodnout na zřízení podnikové rady (yhteistoimintaneuvottelukunta) se zástupci všech stran, aby usnadnili vyjednávání. Postavení zástupců pro spolupráci a podnikových rad je stanoveno právními předpisy. Zákon o spolupráci v soutěžitelství specifikuje témata, o kterých je třeba informovat zástupce zaměstnanců a o kterých je třeba s nimi konzultovat, a to včetně otázek jako je ekonomická situace společnosti a vyhlídky výroby a zaměstnanosti, statistika mezd pro jednotlivé kategorie zaměstnanců, konzultace změn v organizaci práce a případech restrukturalizace.

Zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (työsuojeluvaltuutettu) dohlíží na záležitosti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovištích s 10 a více zaměstnanci. Na pracovištích s 20 a více zaměstnanci musí existovat také výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (työsuojelutoimikunta), v němž jsou zapojeni zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců, včetně zvoleného zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

V soukromých společnostech se 150 a více zaměstnanci mají zaměstnanci právo být zastoupeni v příslušných řídících orgánech společnosti (henkilöstön edustaja).

Odborové delegace (ammattiosasto) jsou pobočky odborových svazů na úrovni obcí nebo pracovišť přidružené k SAK a STTK. Poskytují informace, podporu, školení a volnočasové aktivity pro své členy. Protějškem odborové delegace Akavy na velkých pracovištích je podnikový svaz (yritysyhdistys).

Regulace, složení a působnost zastupitelských orgánů