Profil pracovního života ve Francii
Tento profil popisuje klíčové charakteristiky pracovního života ve Francii. Jeho cílem je poskytnout relevantní základní informace o strukturách, institucích, aktérech a příslušných předpisech týkajících se pracovního života.
To zahrnuje ukazatele, údaje a regulační systémy týkající se těchto aspektů: subjekty a instituce, kolektivní a individuální pracovněprávní vztahy, zdraví a dobré životní podmínky, odměňování, pracovní doba, dovednosti a odborná příprava a rovnost a nediskriminace na pracovišti. Profily jsou systematicky aktualizovány každé dva roky.
Právo na stávku se vztahuje na všechny zaměstnance vždy, když je zapojena odborová organizace. I když se nemusí zapojit všichni a dokonce ani většina zaměstnanců, jednotlivec může vstoupit do stávky pouze tehdy, pokud je jeho akce ve vztahu k celostátní stávce.
Aby mohla být akce považována za stávku, musí splňovat tři podmínky.
Musí se jednat o úplné zastavení práce.
Musí zahrnovat konzultace s pracovní silou.
Stávkující musí vydávat požadavky, které souvisejí s podmínkami jejich zaměstnání (například se týkají mezd, pracovních podmínek nebo restrukturalizace).
Pokud nejsou tyto tři požadavky splněny, je stávka považována za nezákonnou. Zaměstnanci, kteří se účastní nezákonných stávek, nejsou chráněni stávkovými právními předpisy a mohou být sankcionováni nebo propuštěni. K nezákonným stávkám patří například pomalé stávky a sabotáže, stávky týkající se určité povinnosti, která je součástí pracovní smlouvy (např. pracovní pohotovost), opakované blokády nebo okupace společnosti bez kolektivního přerušení práce nebo konzultace se zaměstnanci a stávky na úrovni společnosti, které jsou čistě politické.
V soukromém a veřejném sektoru, s výjimkou veřejné dopravy, neexistuje pro pracovníky žádná povinnost informovat svého zaměstnavatele nebo se pokoušet dosáhnout smírné dohody. Neexistuje ani žádná regulace minimální nebo maximální doby trvání stávky. Okupace firemních prostor a bránění nestávkujícím v práci je také nezákonným jednáním.
Pokud je stávka v souladu s legislativou, jsou stávkující chráněni před sankcemi a propuštěním, pokud se stávky zúčastní. Vedení si může ponechat poměrnou část platu stávkujícího a všechny příplatky, jako jsou náhrady cestovních výdajů.
Podle Darese (2023c) se požadavky zaměstnanců týkaly mezd pro 73 % společností, kterých se v roce 2021 dotkla alespoň jedna stávka. To byl nejčastěji uváděný důvod a byl o 25 procentních bodů vyšší než v roce 2020, kdy byl relativní podíl mzdových požadavků v souladu s průměrem za předchozích 10 let (48 %). Pracovní podmínky uvedlo v roce 2021 31 % společností, což představuje nárůst o 7 procentních bodů za jeden rok. Třetím nejčastějším důvodem stávky byla zaměstnanost (13 %), následovaná pracovní dobou (11 %), přičemž oba důvody měly podobný podíl jako v roce 2020. Požadavky spojené s penzijní reformou uvedla v roce 2021 3 % firem, v průmyslu pak 23 %.
Vývoj v oblasti protestních akcí v letech 2011–2022
| 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | |
| Working days lost per 1,000 employees | 77 | 60 | 79 | 81 | 69 | 131 | 71 | 107 | 161 | 67 | 58 | 99 |
| Percentage of companies that have experienced a strike | 1.8 | 1.3 | 1.2 | 1.4 | 1.3 | 1.4 | 1.9 | 1.5 | 2.5 | 1.2 | 1.6 | 2.4 |
| Percentage of employees working in companies that have experienced a strike | 25.7 | 23.9 | 24.4 | 23.0 | 24.4 | 26.0 | 24.0 | 23.4 | 24.9 | 18.2 | 20.5 | 25.2 |
Zdroje: Dares, 2021b, 2023c; Výzvy, 2024a
Mechanismy kolektivního řešení sporů
Podle článku L2522 francouzského zákoníku práce mohou být všechny kolektivní pracovní konflikty předmětem smírčího řízení. Proto existuje síť regionálních smírčích komisí a jedna národní smírčí komise (Commission nationale de conciliation). Tyto tripartitní orgány mohou být povolány v případě jakéhokoli kolektivního konfliktu. Jejich složení je obvykle určeno sektorovou dohodou. Tyto orgány nebo orgány veřejné moci mohou rovněž zahájit mediační řízení za účelem vyřešení sporu (článek L2523-1).
Individuální mechanismy řešení sporů
Řešení individuálních sporů je ve Francii velmi vzácné. Touto otázkou se zabývaly nedávné reformy systému pracovních soudů.
Využití mechanismů alternativního řešení sporů
Mechanismy dohodovacího řízení a mediace nejsou povinné a ve skutečnosti se používají jen zřídka. Proto nejsou k dispozici žádné statistiky.
