Protestní akce a spory v Řecku

Právo na stávku je chráněno řeckou ústavou (čl. 23 odst. 1). Zákonnou stávku mohou vyhlásit pouze "legálně ustavené" odborové organizace. Podle zákona č. 1264/1982 Sb. může základní odborová organizace vyhlásit stávku pouze na základě rozhodnutí své valné hromady. Podle nového zákona (zákon č. 4808/2021, článek 86), kterým se mění předchozí zákon (zákon č. 4152/2018), vyžaduje rozhodnutí o vyhlášení stávky ve společnosti/závodě přirozené nebo distanční hlasování 50 % "finančně usazených členů odborů" (tj. těch, kteří zaplatili členské příspěvky). Pro krátké odstávky v délce několika hodin, které se nesmí opakovat častěji než jednou týdně, však stačí rozhodnutí výkonné rady svazu, pokud její stanovy nestanoví jinak.

Zákon č. 1264/1982 stanovil, že v případě odborů na sekundární úrovni (federace) a na úrovni konfederace (GSEE) je stávka vyhlášena rozhodnutím jejich výkonné rady, pokud jejich stanovy nestanoví jinak. Existuje povinnost oznámit zaměstnavateli záměr stávkovat a požadavky alespoň 24 hodin předem. Pokud jde o podniky veřejných služeb a veřejných služeb, je vyžadováno oznámení čtyři dny předem. Odborová organizace, která vyhlašuje stávku, musí zajistit, aby po dobu trvání stávky zůstal pohotovostní personál k dispozici v dostatečném počtu, aby byla zaručena bezpečnost závodu a zařízení a aby se zabránilo katastrofám nebo nehodám. Nábor stávkokazů není během stávky povolen, výluka je výslovně zakázána zákonem.

Nový zákon (zákon č. 4808/2021 Sb.) zpřísnil kontext, ve kterém lze stávku realizovat. Uvádí se v něm následující.

• Zaměstnavatel musí být informován nejméně 24 hodin před vznikem i krátkého přerušení práce.

• Společnosti veřejných služeb nebo společností veřejných služeb nesmí pořádat stávku, dokud neuplynou alespoň čtyři dny od oznámení jejich požadavků. Toto oznámení musí být uvedeno v dokumentu, který podává exekutor zaměstnavateli, ministerstvu vykonávajícímu příslušný dozor a ministerstvu práce. Kromě toho, než dojde ke stávce nebo krátkému zastavení práce, musí odbory předložit OMED žádost o veřejný dialog. Po dobu trvání veřejné rozpravy je výkon práva na stávku pozastaven a je zakázáno podávat žalobu k příslušným soudům v otázkách souvisejících s danou stávkou.

• Odbory, které vyhlásí stávku, musí mít během stávky k dispozici nezbytný bezpečnostní personál pro bezpečnost areálu společnosti a předcházení katastrofám a nehodám.

• Kromě bezpečnostního personálu existuje povinnost, zejména pro veřejné nebo komunální společnosti, zajistit minimální garantovaný servisní personál pro pokrytí základních potřeb společnosti jako celku během stávky, který je definován jako minimálně jedna třetina běžně poskytované služby. Procentuální podíl minimálního garantovaného servisního personálu (tj. bezpečnostního personálu a v případě potřeby minimálního garantovaného servisního personálu) je proto dohodnut mezi nejreprezentativnější odborovou organizací podniku a zaměstnavatelem a oznámen Ministerstvu práce do 25. listopadu každého roku.

Pokud se nejedná o některou z výše uvedených možností, je stávka prohlášena za nezákonnou.

Jiné formy protestních akcí mimo právní rámec, jako jsou blokády a neoficiální stávky, jsou nezákonné.

Podle nedávného zákona (zákon č. 4325/2015) je "politická branná povinnost stávkujících" (povinnost ukončit stávku a poskytnout povinnou práci nebo služby) obecně zakázána a je povolena pouze a přísně v případě války, národní obrany nebo fyzické katastrofy nebo když je ohroženo veřejné zdraví.

Nejvýznamnější/nejčastější typy stávek v Řecku jsou:

• generální stávky (Γενική απεργία), které svolává konfederace (GSEE) ve všech odvětvích hospodářství; všichni zaměstnanci mají právo přestat pracovat a tento typ stávky má obvykle formu 24hodinové stávky

• přerušení práce (Στάσηεργασίας), které vyhlašuje odborová organizace na příslušné úrovni (vnitrostátní, odvětvové/profesní nebo podnikové) na méně hodin, než je celý pracovní den

• odvětvové stávky (Κλαδική απεργία), které svolává odvětvová federace nebo odvětvová/profesní odborová organizace na nejvyšší úrovni proti zaměstnavateli nebo proti vládě v případě odborů ve veřejném sektoru

Mezi další průmyslové akce patří shromáždění, pochody, stahování pracovních sil, stávkové hlídky a demonstrace.

Vývoj v oblasti protestních akcí, 2012–2021

Zdroj: INE-GSEE, 2022

Mechanismy řešení sporů

Mechanismy kolektivního řešení sporů

Mechanismy kolektivního řešení sporů v Řecku jsou následující.

• Smírčí řízení (zákon č. 4808/2021): Mechanismus probíhá pod vedením OMED. Smírčí řízení zkoumá kolektivní spory týkající se uplatňování pracovněprávních předpisů na pracovišti, provádění kolektivních smluv a otázek, které nejsou upraveny kolektivními smlouvami. Smírčí řízení je dobrovolné a liší se od mediačních a rozhodčích mechanismů.

• Mediace (zákon č. 1876/1990, 3899/2010, 4046/2012, 4303/2014 a 4549/2018): Mechanismus probíhá pod vedením OMED a začíná po neúspěchu jednání o uzavření kolektivní smlouvy. O mediační řízení může požádat kterákoli strana, jednostranně nebo společně. Mediace je vedena nezávislým mediátorem, který pomáhá stranám dosáhnout dohody. Na konci procesu má mediátor právo předložit návrh usnesení, pokud se strany nedohodnou na přistoupení ke kolektivní smlouvě.

• Rozhodčí řízení (zákon č. 1876/1990, 3899/2010, 4046/2012, 4303/2014 a 4549/2018): Mechanismus probíhá pod vedením OMED a začíná v jakékoli fázi jednání, pokud je rozhodčí řízení dohodnuto mezi stranami (zaměstnavateli a odbory) nebo jednostranně v následujících případech: kteroukoli stranou, pokud druhá strana odmítla mediaci, nebo když návrh mediátora byl přijat jednou stranou a druhý byl odmítnut. Rozhodčí řízení je vedeno nezávislou osobou (rozhodcem) nebo tříčlenným výborem rozhodců. Rozhodnutí je stejně závazné jako kolektivní smlouva.

• Revize rozhodčího systému (zákon č. 4635/2019 Sb.): Tento zákon zcela zrušil předchozí právní úpravu týkající se práva na jednostranné využití rozhodčího řízení. Podle tohoto zákona se jednostranné rozhodčí řízení může konat pouze jako poslední možnost pro řešení kolektivních pracovních sporů a výhradně v následujících případech: pokud se kolektivní spor týká společností/podniků sociálního nebo veřejného zájmu, jejichž fungování je životně důležité pro základní potřeby společnosti jako celku, nebo; pokud se kolektivní spor týká uzavření kolektivní smlouvy a jednání mezi stranami s konečnou platností selžou, ale dohoda je nutná v obecném sociálním nebo veřejném zájmu ve vztahu k fungování řeckého hospodářství.

Individuální mechanismy řešení sporů

V této části jsou popsány jednotlivé mechanismy řešení sporů v Řecku.

Zákon č. 4808/2021 (článek 122) zrušil smírčí řízení, který byl stanoven v zákoně č. 3996/2011, a stanovil nová pravidla pro proces řešení pracovních sporů.

• Smírčí řízení: Zákon č. 4808/2021 (článek 98), kterým se mění zákon č. 3996/2011, stanoví, že tento mechanismus probíhá pod vedením OMED za účelem řešení kolektivních sporů nebo individuálních sporů kolektivních zájmů mezi organizací zaměstnavatelů nebo jedním zaměstnavatelem a odborovou organizací nebo zástupci zaměstnanců. Má dobrovolný charakter. Na konci smírčího procesu může smírce předkládat návrhy a problém je zaznamenán do zápisu, v němž je uvedeno, zda mezi stranami existuje shoda nebo neshoda. Před zákonem č. 4808/2021 bylo smírčí řízení v kompetenci SEPE.

• Řešení pracovních sporů: Zákon č. 4808/2021 (článek 122), kterým se mění zákon č. 3996/2011, stanoví, že mechanismus probíhá pod vedením SEPE. Za pracovněprávní spor se považuje jakýkoli druh neshody mezi zaměstnancem nebo skupinou zaměstnanců a zaměstnavatelem vyplývající z pracovněprávního vztahu ohledně implementace a vymáhání ustanovení pracovního práva. Za účelem řešení pracovněprávních sporů mají zaměstnavatel a příslušní zaměstnanci nebo odborové organizace právo požádat o zásah inspektora pracovních vztahů (Επιθεωρητής Εργασιακών Σχεσεων του). Při projednávání pracovněprávních sporů mohou být strany zastoupeny osobně nebo zákonným zástupcem či jinou oprávněnou osobou. Po projednání je problém zaznamenán do protokolu a podepsán stranami a inspektorem pracovních vztahů, který je povinen se ke sporu vyjádřit. Inspektor pracovních vztahů může zároveň po vydání písemného vysvětlení uložit některou ze správních sankcí stanovených zákonem. Pokud je porušení pracovního práva trestným činem, může inspektor pracovních vztahů podat žalobu nebo podat stížnost u příslušného státního zástupce.

Využívání mechanismů řešení sporů, 2012–2019

Zdroje: SEPE, 2014 (pro data za roky 2012 a 2013); data za období 2014–2019 získaná SEPE prostřednictvím e-mailů a rozhovorů