Protestní akce a spory v Maďarsku

Základní zákon Maďarska ze dne 25. dubna 2011 zaručuje pracovníkům, zaměstnavatelům a jejich organizacím právo na kolektivní vyjednávání a právo na kolektivní akci na obranu svých zájmů, včetně práva na ukončení práce (článek XVII, oddíl 2).

Zatímco protestní akce iniciované dělníky nebo jejich organizacemi jsou regulovány poměrně podrobně, zejména stávky, legislativa mlčí o nejzřejmější možné protestní akci zaměstnavatelů: výlukách.

Právo na stávku je upraveno zákonem VII z roku 1989. Právo na stávku je zaručeno jednotlivým pracujícím při prosazování jejich vlastních požadavků, zatímco právo organizovat solidární stávku je zaručeno pouze odborům. Základním pravidlem je, že stávka může být vyhlášena pouze po pokusech o vyřešení protichůdných zájmů trvajících nejméně sedm dní (článek 2).

Existují určitá omezení týkající se držení i výkonu práva na stávku. Žádné právo na stávku není přiznáno zaměstnancům orgánů činných v trestním řízení, ozbrojených sil nebo soudnictví. Státní zaměstnanci pracující ve veřejné správě mají právo na stávku, ale mohou ji vykonávat pouze podle zvláštních předpisů stanovených ve smlouvě mezi vládou a příslušnými odborovými organizacemi.

Zákon VII z roku 1989 vyjmenovává okolnosti, kdy je stávka nezákonná (článek 3).

V případě činností zásadního veřejného zájmu – zejména hromadné dopravy, telekomunikací, dodávek elektřiny, vody, plynu a dalších energií – lze právo na stávku uplatnit pouze v rozsahu, v jakém nebrání poskytování služeb na úrovni považované za dostatečnou. "Dostatečná úroveň" může být definována zákonem parlamentu (podle novel zákona VII z let 2010 a 2012), což se již v některých oblastech stalo. Tyto předpisy silně omezují právo na stávku v určitých veřejných službách.

Jiné formy protestních akcí (kromě stávek) jsou v Maďarsku mnohem běžnější, jako jsou protestní shromáždění a protestní shromáždění, demonstrace, petice a sběr podpisů. První dva jsou upraveny zákonem LV z roku 2018 o právu shromažďovacím. Tento nový zákon je restriktivnější než jeho předchůdce: demonstrace musí být oznamovány měsíce předem a policie má relativně širokou volnost při zakazování shromažďování. Stížnosti a zveřejňování informací ve veřejném zájmu (whistleblowing) byly upraveny zákonem CLXV z roku 2013 až do jeho nahrazení rozšířeným zákonem XXV z roku 2023. Petice a sběr podpisů jsou upraveny zákonem CCXXXVIII z roku 2013 o referendech, evropských iniciativách a postupu referenda.

Vývoj v oblasti protestních akcí, 2013–2021

Poznámka: není k dispozici.

Zdroj: Maďarský ústřední statistický úřad, 2022.

Mechanismy kolektivního řešení sporů

Mechanismy kolektivního řešení sporů jsou upraveny zákoníkem práce (zákon I z roku 2012, články 291–293).

Je důležité si uvědomit, že zákoník práce používá termín "kolektivní pracovní spory", který je vykládán tak, že se vztahuje pouze na spory v kolektivním zájmu.

V závislosti na neshodných stranách mohou zaměstnavatel a rada zaměstnanců nebo zaměstnavatel a odborová organizace zřídit ad hoc smírčí výbor (egyeztető bizottság), který bude jejich spory řešit (viz také oddíl "Zastoupení zaměstnanců na úrovni pracoviště"). Rostlinná smlouva nebo kolektivní smlouva mohou obsahovat i ustanovení o zřízení stálého smírčího výboru.

Dohodovací výbor se skládá ze stejného počtu členů delegovaných zaměstnavatelem a podnikovou radou nebo odborovou organizací a z nezávislého předsedy. Zaměstnavatel a zaměstnanecká rada/odborová organizace se mohou předem písemně dohodnout, že se budou rozhodnutím výboru řídit. V tomto případě je rozhodnutí komise závazné. V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy.

Některé kolektivní spory stanovené zákoníkem práce (§ 236 odst. 4 a § 263) by měl rozhodovat rozhodce.

Od listopadu 2016 je možné, aby MTVSZ – jako orgán alternativního řešení sporů – byla přizvána stranami sporu k pomoci (prostřednictvím smírčího řízení nebo mediace) nebo k rozhodčímu řízení.

Individuální mechanismy řešení sporů

Podle zákoníku práce (§ 285) jsou hlavními jednotlivými orgány pro řešení sporů soudy. Jednotlivé pracovněprávní spory rozhodují specializované soudy, a to správní a pracovní soudy (které jsou na úrovni okresních soudů, ale působí pouze v okresních městech). Tyto soudy poskytují rozhodnutí v prvním stupni, zatímco nevyřešené věci jsou předkládány občanskoprávním soudům ve druhém stupni.

Využití mechanismů alternativního řešení sporů

MTVSZ je zodpovědná za kolektivní, nikoli individuální spory. Výslovným záměrem za založením MTVSZ však bylo poskytnout příležitost transformovat, pokud možno, jednotlivé spory na kolektivní spory sloučením několika individuálních sporů týkajících se stejného problému.

Využívání mechanismů řešení sporů, 2014–2021

Poznámky: *Klasifikace případů pracovních sporů byla výrazně zúžena v důsledku změn přijatých v zákoně I z roku 2017 o soudním řádu správním k 1. lednu 2018, které snížily počet pracovněprávních sporů. ** Vzhledem ke zrušení pracovních soudů k 31. březnu 2020 nejsou čísla v roce 2020 srovnatelná s odpovídajícími čísly z předchozího a následujícího roku. není k dispozici.

Zdroj: Národní soudní úřad, 2022