Profil země pracovního života v Lotyšsku
Tento profil popisuje klíčové charakteristiky pracovního života v Lotyšsku. Jeho cílem je poskytnout relevantní základní informace o strukturách, institucích, aktérech a příslušných předpisech týkajících se pracovního života.
To zahrnuje ukazatele, údaje a regulační systémy týkající se těchto aspektů: subjekty a instituce, kolektivní a individuální pracovněprávní vztahy, zdraví a dobré životní podmínky, odměňování, pracovní doba, dovednosti a odborná příprava a rovnost a nediskriminace na pracovišti. Profily jsou systematicky aktualizovány každé dva roky.
"Individuálními pracovněprávními vztahy" se rozumí vztah mezi jednotlivým pracovníkem a jeho zaměstnavatelem. Tento vztah je formován právní úpravou a výsledky vyjednávání sociálních partnerů o obchodních podmínkách. Tato část se zabývá začátkem a ukončením pracovního poměru a nároky a povinnostmi v Lotyšsku.
Náležitosti pracovní smlouvy
Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně před nástupem do práce. Pracovní právo striktně upravuje obsah jednotlivé pracovní smlouvy (§ 40).
Změny přijaté dne 16. června 2022 zavedly v § 40 několik změn.
Jedním z ustanovení je, že zaměstnanec si může svobodně určit své pracoviště.
Došlo k úpravě pracovní doby: pokud je rozvrh pracovní doby pracovníka zcela nebo z větší části předvídatelný nebo pokud není předvídatelný zcela nebo z větší části, měla by pracovní smlouva obsahovat nejen výpovědní lhůtu pro ukončení pracovní smlouvy, ale také související postupy.
Byla zavedena tři nová ustanovení (11, 12 a 13): pracovní smlouvy by měly obsahovat zkušební dobu a její délku (11); zaměstnanec má právo na školení, pokud zaměstnavatel školení poskytuje (12); a zaměstnanec má právo pobírat dávky sociálního zabezpečení na základě pracovního poměru a jakékoli jiné dávky sociálního zabezpečení poskytované zaměstnavatelem (13).
Požadované informace mohou být nahrazeny odkazem na příslušná ustanovení zákonů a předpisů, kolektivních smluv nebo odkazem na příslušné předpisy o pracovních postupech.
Je v rozporu se zákonem zaměstnávat osobu mladší 15 let nebo osobu mladší 18 let a osobu s denním vzděláním (dále jen "děti") v trvalém zaměstnání.
Děti od 13 let, pokud k tomu dal jeden z rodičů (nebo zákonný zástupce) písemný souhlas, mohou být zaměstnány mimo školní hodiny během dne v práci, která neohrožuje jejich bezpečnost, zdraví, morálku a vývoj. Tato práce je určována kabinetem ministrů.
Cizinci mohou být zaměstnáni pouze v případě, že mají právo být zaměstnán potvrzené vízem nebo zvláštním povolením (mohou existovat výjimky). Toto pravidlo se nevztahuje na občany EU a osoby, které mají právo na volný pohyb v rámci EU v souladu se Schengenskou dohodou.
Řízení o výpovědi a ukončení pracovního poměru
Postupy při výpovědi a výpovědi jsou upraveny v zákoníku práce (§ 100–112, resp. § 113–129). Řízení začíná vydáním nebo podáním výpovědi. Zákon podrobně popisuje, jak a za jakých okolností může kterákoli ze stran vydat výpověď. Stanovuje výpovědní lhůtu ze strany zaměstnavatele, postupy pro snížení počtu zaměstnanců v organizaci a hromadné propouštění, zákaz a omezení výpovědi a preferenci pokračování pracovního poměru při snížení počtu zaměstnanců, zvláštní požadavky na členství v odborové organizaci, pomoc při hledání nového zaměstnání a odstupné, Mimo jiné.
Zaměstnanec má právo písemně oznámit výpověď z pracovního poměru jeden měsíc předem, není-li v pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě stanovena kratší doba. Zákon vymezuje 11 situací, kdy může zaměstnavatel podat výpověď, a to na základě okolností souvisejících s chováním zaměstnance nebo jeho schopnostmi, případně na základě ekonomických, organizačních, technologických opatření nebo opatření obdobné povahy v podniku.
Zaměstnavatel má povinnost písemně informovat zaměstnance o okolnostech, které jsou základem pro ukončení pracovní smlouvy.
Zaměstnavateli je zakázáno dát výpověď z pracovního poměru zaměstnanci, který je členem odborové organizace, bez souhlasu příslušné odborové organizace.
Mateřská a otcovská dovolená
Délku rodičovské, mateřské a otcovské dovolené stanoví zákoník práce (§ 154–156). Rodičovská, mateřská a otcovská dovolená jsou regulovány lotyšským systémem sociálního pojištění, který poskytuje dávky pobírané během dovolené. Příslušné sociální dávky jsou k dispozici sociálně pojištěným osobám, pokud osoba odvedla povinné nebo dobrovolné příspěvky na sociální pojištění do zvláštního rozpočtu sociálního pojištění (jak je stanoveno zákonem o státním sociálním pojištění (§ 12 odst. 1 a 2), přijatým dne 1. října 1997 a platným od 1. ledna 1998). Výše dávky závisí na celkovém příspěvku příjemce a vypočítává se na základě jeho platu na sociálním pojištění.
Otcovská dovolená byla zavedena v roce 2004. V tomto roce pobíralo tuto dávku 4 521 otců (z 20 551 novorozených dětí). V roce 2019 bylo otcovské vyplaceno 10 508 otcům (z 18 589 novorozených dětí).
Zákonná úprava dovolené
Maternity leave
| |
| Maximum duration |
|
| Reimbursement | 80% of the average insurance wage of the beneficiary |
| Who pays? | Social insurance budget (valsts sociālās apdrošināšanas speciālais budžets), administered by the State Social Insurance Agency (Valsts sociālās apdrošināšanas aģentūra, VSAA) |
| Legal basis |
|
| Parental leave | |
| Maximum duration | According to Article 156 of the Labour Law, every employee, whether a mother or a father, has the right to parental leave in connection with the birth or adoption of a child. Parental leave for a period not exceeding 1.5 years can be requested at any time up to the day the child reaches the age of eight years. Parental leave, upon the request of an employee, should be granted as a single period or in parts. The employee has a duty to notify the employer in writing one month in advance about the beginning of parental leave or its parts and the duration of parental leave. Parental leave cannot be shorter than one continuous calendar week The early termination of parental leave and an early return to work should be facilitated according to the procedures stipulated by a collective agreement or an employment contract or based on an agreement between the employee and the employer. The employee is entitled to return to work, subject to notifying the employer at least two weeks in advance, where for objective reasons there is no need for them to provide further childcare. The employee has the right to flexible parental leave. |
| Reimbursement | A beneficiary may choose the time the benefit is received, and the amount of the benefit is calculated on the basis of the duration of parental leave. The amount of the benefit is established according to the chosen duration of receiving the benefit:
For recipients of parental benefit who are employed during the period in which they are caring for their child and are not on childcare leave or are earning income during the period as a self-employed person, the benefit is 50% of their nominal wage. Once the choice is made regarding the duration of receiving the benefit (until the child reaches the age of 13 or 19 months) and the benefit is granted, the chosen duration for the same child may not be changed. |
| Who pays? | Social insurance budget (valsts sociālās apdrošināšanas speciālais budžets), administered by the VSAA |
| Legal basis |
|
| Paternity leave | |
| Maximum duration | The father of a child is entitled to leave of 10 calendar days. This leave should be granted immediately after the birth of the child, but no later than six months from the birth of the child (amended from two months on 16 June 2022). A new clause regulates cases when the child’s paternity has not been established or the child’s father has died or has had his custody revoked. In such cases, a person other than the child’s mother has the right to 10 days of childcare leave at the request of the child’s mother. If a mother dies in childbirth or any time up to the 42nd day of the postnatal period, or, in accordance with the procedures prescribed by law, refuses to take care of the child during the period up to the 42nd day of the postnatal period, the father of the child or another person who is willing to take care of the child should be granted leave for the period up to the 70th day of the child’s life. If a mother cannot take care of their child during the period up to the 42nd day of the postnatal period due to illness, injury or other health-related reasons, the father or another person who is willing to take care of the child should be granted leave for those days on which the mother herself is not able to take care of the child. For a family that has adopted a child up to 18 years of age, one of the adoptive parents should be granted 10 calendar days of leave. A child’s father, an adoptive parent or another person who cares for the child and who makes use of the leave referred to in this section should have their job position kept for them. If this is not possible, the employer should ensure that similar or equivalent work with conditions and employment provisions that are not less favourable is available on their return. |
| Reimbursement | 80% of the average wage of the beneficiary, derived from insurance contributions |
| Who pays? | Social insurance budget (valsts sociālās apdrošināšanas speciālais budžets), administered by the VSAA |
| Legal basis |
|
Zdravotní dovolená
Právní základ pracovní neschopnosti zahrnuje:
zákoníku práce (přijatého dne 20. června 2001, účinného od 1. června 2002)
zákon o státním sociálním pojištění (přijatý dne 1. října 1997 a platný od 1. ledna 1998)
zákon o mateřském a nemocenském pojištění (přijatý dne 6. listopadu 1995 a platný od 1. ledna 1997)
Nařízení kabinetu ministrů č. 753 o pravidlech pro dávky státního sociálního pojištění (přijaté dne 16. listopadu 2021)
Nařízení kabinetu ministrů č. 152 o postupech při vydávání potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti (přijato dne 3. dubna 2001 a platné od 1. května 2001)
Zákon o rozpočtovém a finančním řízení (přijatý dne 24. března 1994 a platný od 24. dubna 1994)
Roční zákon o státním rozpočtu na příslušný rok
Nemocenské dávky jsou hrazeny z rozpočtu sociálního pojištění. Přiznává se, pokud příjemce platil příspěvky na státní sociální pojištění po dobu nejméně 3 měsíců v období 6 měsíců před událostí, která vyžaduje pracovní neschopnost, nebo nejméně 6 měsíců během 24 měsíců před událostí. Osoba by měla mít po dobu své pracovní neschopnosti stále postavení zaměstnané osoby nebo osoby samostatně výdělečně činné.
Nemocenská dávka je poskytována ve výši 80 % průměrné mzdy příjemce, která je odváděna z pojistného.
Zaměstnavatel nemá právo podat výpověď z pracovního poměru v době dočasné neschopnosti zaměstnance, s výjimkou zvláštních případů spojených s nepřijatelným chováním zaměstnance v práci.
Důchodový věk
Věk odchodu do důchodu je stanoven v článku 11 zákona o státních důchodech (přijatého dne 2. listopadu 1995 a platného od 1. ledna 1996). Věk odchodu do důchodu se bude postupně zvyšovat, až dosáhne 65 let pro muže i ženy. V roce 2023 byl důchodový věk 64 let a 6 měsíců. Ženy a muži, kteří dosáhli stanoveného důchodového věku a kteří platili příspěvky na pojištění po dobu nejméně 20 let, mají právo na starobní důchod.
Rodič nebo opatrovník dítěte, které v době do dovršení věku 18 let pečovalo o pět nebo více dětí po dobu nejméně 8 let nebo o zdravotně postižené dítě po dobu nejméně 8 let, může požádat o starobní důchod ve věku 60 let, pokud platil příspěvky na pojištění po dobu nejméně 25 let.
Osoby, jejichž doba trvání pojistného není kratší než 30 let, mají právo žádat o starobní důchod od věku 62 let.
