Aktéři a instituce v Rumunsku

V Rumunsku jsou orgány veřejné správy a instituce působící v oblasti pracovněprávních vztahů podrobně popsány níže.

Národní tripartitní rada pro sociální dialog (CNTDS) je poradní orgán na národní úrovni, který zahrnuje zástupce odborů a organizací zaměstnavatelů a zástupce vlády, Rumunské národní banky a Hospodářské a sociální rady (CES).

ČSE je národní instituce – tvořená zástupci občanské společnosti, odborů a organizací zaměstnavatelů – s níž je třeba konzultovat jakékoli právní změny s důsledky pro hospodářské, sociální a fiskální aktivity. V roce 2017 byl ČSE znovu spuštěn poté, co byla jeho činnost na několik let zablokována z důvodu nejasných legislativních ustanovení.

Ministerstvo práce a sociální solidarity je orgánem veřejné správy odpovědným za sociální ochranu, zaměstnanost a mobilitu pracovních sil. Odpovídá za vypracování a uplatňování politik a strategií týkajících se sociálního začlenění, sociální ochrany, zaměstnanosti a trhu práce. Ministerstvo koordinuje tři veřejné instituce odpovědné za pracovní podmínky: inspektorát práce, Národní agentura pro zaměstnanost pracovních sil (ANOFM) a Národní dům veřejných důchodů. ANOFM dohlíží na uplatňování strategií zaměstnanosti a odborné přípravy a na provádění sociální ochrany nezaměstnaných.

Inspektorát práce dohlíží a kontroluje uplatňování pracovněprávních předpisů zaměstnavateli týkajících se například pracovních podmínek a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Ačkoli neexistují samostatné pracovní soudy, pracovních sporů nebo řešení konfliktů lze dosáhnout zahájením soudního řízení prostřednictvím běžných soudů.

V souvislosti s řešením sporů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem zavádí nově vydaný občanský zákoník kogentní ustanovení, které stranám ukládá povinnost účastnit se jednání, na kterém jsou prezentovány výhody mediačního řízení. Po absolvování tohoto informativního setkání se strany mohou rozhodnout, že budou pokračovat v mediačním řízení za účelem vyřešení konfliktu nebo předloží svůj případ soudu.

Zákoník práce a zákon č. 319/2006 Sb. poskytují právní rámec pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Zákon stanoví vytvoření výborů pro bezpečnost a ochranu zdraví ve společnostech s více než 50 zaměstnanci. Inspektorát práce však může stanovit povinné zřizování výborů pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci ve firmách s méně než 50 zaměstnanci, pokud to povaha činnosti a rizika spojená s pracovištěm vyžadují. Výbory, které tvoří zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců a specialisté na ochranu zdraví při práci, koordinují uplatňování ustanovení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví a dohlížejí na ně.

Ministerstvo práce a sociální solidarity je orgánem dohlížejícím na zdraví a bezpečnost na pracovišti. Má také na starosti navrhování strategií a politik a sledování právních předpisů a jmenování společností/osob poskytujících služby prevence a ochrany v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti.

Klíčovým orgánem v oblasti pomoci v oblasti veřejného zdraví je Ministerstvo zdravotnictví. Vypracovává předpisy pro ochranu zdraví na pracovišti. Ministerstvo zdravotnictví rovněž sleduje zdraví pracovníků a je odpovědné za poskytování odborného vzdělávání v oblasti ochrany zdraví při práci.

Inspektorát práce kontroluje uplatňování právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaváděním programů týkajících se profesních rizik, prováděním vyšetřování a v případě potřeby ukládáním sankcí.

A konečně, Národní institut pro vědecký výzkum při Ministerstvu práce a sociální solidarity provádí vědecký výzkum, který odůvodňuje politická opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Odborová organizace se považuje za reprezentativní na vnitrostátní úrovni, pokud přidružené organizace představují alespoň 5 % celkového počtu zaměstnanců v národním hospodářství a mají územní strukturu alespoň v 50 % + 1 žup, včetně hlavního města Bukurešti. Obdobně se organizace zaměstnavatele považuje za reprezentativní, pokud její členové tvoří alespoň 7 % z celkového počtu zaměstnanců na celostátní úrovni a má územní strukturu v 50 % + 1 župách, včetně Bukurešti.

O odborovém zastoupení

Nový zákon o sociálním dialogu upravil minimální počet zaměstnanců potřebných k založení odborové organizace a snížil jej z 15 na 10 ze stejné provozovny nebo na 20 zaměstnanců pracujících ve stejném sektoru. Nezaměstnaní lidé a nezávislí pracovníci mohou vstoupit do odborů; Nezaměstnaní členové však nejsou při stanovování počtu členů odborů pro určení reprezentativnosti brány v úvahu.

Lidé, kteří zastávají veřejnou funkci, jako jsou soudci, lidé v armádě, zaměstnanci ministerstva vnitra a zaměstnanci tajných služeb, nemohou zakládat odbory ani do nich vstupovat.

V současné době pět národních reprezentativních konfederací – Národní odborový blok (Blocul Naţional Sindical, BNS), Národní konfederace odborových svazů "Cartel Alfa" (Confederaţia Naţională Sindicală "Cartel Alfa", Cartel Alfa), Národní konfederace svobodných odborových svazů Rumunska – Bratrstvo (Confederaţia Naţională a Sindicatelor Libere din România – Frăţia, CNSLR Fratia), Konfederace demokratických odborových svazů v Rumunsku (Confederaţia Sindicatelor Democratice din România, CSDR) a Meridian National Trade Union Confederation (Confederaţia Sindicală Naţională Meridian, CSN Meridian) – zveřejňují své oficiální dokumenty na webových stránkách Ministerstva práce a sociální solidarity. Dohromady představují 1,349,677 členů z 5,700,035 (leden 2023). Databáze Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj / Amsterdam Institute for Advanced Labour Studies uvádí v roce 2018 hustotu odborů 24,1 %. Existuje určitá obtížnost při posuzování přesnosti hustot sjednocení, protože data z různých zdrojů jsou často protichůdná.

Členství v odborech

Zdá se, že na odvětvové úrovni existují velké rozdíly v hustotě odborů: v některých odvětvích, jako je veřejná správa, vzdělávání a zdravotnictví, je hustota odborů vyšší než 50 %, zatímco ve výrobě, oděvním průmyslu a obchodu je mnohem nižší. Jedním z hlavních důvodů je vysoký počet společností s méně než 15 zaměstnanci, které nemohly být odborově organizovány podle předchozího zákona o sociálním dialogu (zákon č. 62/2011); Podle některých odhadů pracuje v provozovnách s méně než 15 zaměstnanci 45 % zaměstnanců obchodního sektoru a 32,6 % zaměstnanců ve stavebnictví.

Členství v odborech a hustota odborů, 2010–2019

Poznámky: * Podíl zaměstnanců, kteří jsou členy odborů. ** Celkový počet členů odborů (včetně osob samostatně výdělečně činných a neaktivních členů odborů – tj. studentů, důchodců nebo nezaměstnaných osob) na celostátní úrovni.

Zdá se, že dosažení reprezentativnosti je obtížnější na odvětvové a podnikové úrovni. Údaje z konce roku 2015 ukazují, že reprezentativní odborové svazy existují v 21 z 29 hospodářských odvětví. Velká odvětví – jako je textilní průmysl a obchod, která dohromady představují přibližně jeden milion zaměstnanců – nemají zastupitelské federace. Výzkum ukazuje, že skutečný práh reprezentativnosti pro některá odvětví je mnohem vyšší než práh právní: zákonný práh je 13,3 % pro komerční sektor, 10,4 % pro stavebnictví a 8,7 % pro informační a komunikační technologie.

Hlavní odborové konfederace a federace

V roce 2023 existovalo v Rumunsku pět národních reprezentativních odborových konfederací: CNSLR Fratia, Cartel Alfa, BNS, CSN Meridian a CSDR. Počet reprezentativních odborových konfederací se od roku 2018 nezměnil. Níže uvádíme reprezentativní odborové konfederace a nejdůležitější federace (které jsou nejpočetnější a jsou reprezentativní na odvětvové úrovni).

Hlavní odborové konfederace a federace

Poznámka: * Odhadované údaje jsou založeny na záznamech zástupců, které jsou k dispozici na webových stránkách Ministerstva práce a sociální solidarity.

O zastupování zaměstnavatele

Zaměstnavatelé mohou založit organizaci zaměstnavatele nebo se k ní připojit. Organizace zaměstnavatele může být přidružena pouze k hierarchicky nadřazené organizaci zaměstnavatele.

Zákon o sociálním dialogu stanoví, že organizace zaměstnavatelů, které usilují o národní reprezentativnost, musí prostřednictvím svých přidružených společností představovat nejméně 7 % celkové pracovní síly v ekonomice (s výjimkou zaměstnanců veřejného sektoru). Federace zaměstnavatelů musí prostřednictvím svých členů tvořit nejméně 10 % celkové pracovní síly v příslušném sektoru.

Důsledkem těchto právních ustanovení bylo snížení počtu národně reprezentativních konfederací, a to z 12 v roce 2011 na 3 v roce 2023.

V následující části uvádíme seznam konfederací organizací zaměstnavatelů reprezentativních na národní úrovni a nejvýznamnějších federací organizací zaměstnavatelů (s největším počtem členů a zástupců na odvětvové úrovni) v roce 2023.

Členství a hustota členství v organizacích zaměstnavatelů, 2012–2019 (%)

Poznámky: * Procento zaměstnanců pracujících v podniku, který je členem jakékoli organizace zaměstnavatele, která se podílí na kolektivním vyjednávání. není k dispozici.

Hlavní organizace zaměstnavatelů a konfederace

Ministerstvo práce a sociální solidarity dokumentuje nejreprezentativnější zaměstnavatelské federace a konfederace.

Hlavní organizace zaměstnavatelů a konfederace

Poznámka: * Odhadované údaje jsou založeny na záznamech zástupců, které jsou k dispozici na webových stránkách Ministerstva práce a sociální solidarity.

Tripartitní sociální dialog je organizován na vnitrostátní, územní a odvětvové úrovni. Ve snaze reformovat sociální dialog na všech úrovních bylo v roce 2011 změněno složení ČSE – tripartitního orgánu pro sociální dialog na vnitrostátní úrovni. Po legislativní změně v roce 2011 (implementace zákona č. 62/2011 Sb.) zástupci vlády vystoupili z ČSE a byli nahrazeni zástupci občanské společnosti, čímž se podle názoru některých zainteresovaných stran rada transformovala z tripartitního orgánu na bipartitní strukturu sociálního dialogu. ČSE je poradním fórem a musí s ní být konzultovány všechny návrhy zákonů v oblastech její působnosti (hospodářství, daně, práce, sociální ochrana, zdravotnictví, vzdělávání, výzkum, kultura a mzdy).

Zákon o sociálním dialogu z roku 2011 (zákon č. 62/2011) stanovil vytvoření nového orgánu pro sociální dialog: CNTDS, tripartitního poradního orgánu tvořeného zástupci organizací zaměstnavatelů, odborů, vlády, Národní banky a prezidenta ČSE. CNTDS je poradní fórum pro stanovení minimální mzdy na vnitrostátní úrovni; pro analýzu vládních strategií a programů; a pro řešení hospodářských a sociálních sporů prostřednictvím tripartitního dialogu. Při několika příležitostech odbory obvinily vládu z toho, že CNTDS nesvolává pravidelně nebo že se na zasedání tohoto orgánu nedostatečně připravuje, a tím brání sociálnímu dialogu. Nový zákon o sociálním dialogu proto stanoví postup pro pravidelné svolávání CNTDS.

Na místní úrovni jsou na úrovni prefektur zřizovány komise pro sociální dialog. Účastníci se skládají ze zástupců místní samosprávy, zástupců každé národně reprezentativní konfederace a dalších relevantních zúčastněných stran, pokud je jejich přítomnost dohodnuta.

Na vnitrostátní úrovni jsou v rámci 18 veřejných orgánů a institucí, jako je Ministerstvo práce a sociální solidarity, Ministerstvo financí a Ministerstvo zdravotnictví vytvořeny tripartitní výbory pro sociální dialog.

Hlavní tripartitní a bipartitní tělesa

Zaměstnanci jsou na pracovišti zastoupeni odbory na úrovni podniků. V Rumunsku neexistují podnikové rady ani jiné orgány na úrovni podniků, které by zajišťovaly zastoupení zaměstnanců. Odborovou organizaci může tvořit nejméně 10 zaměstnanců pracujících ve stejné provozovně nebo 20 zaměstnanců pracujících ve stejném sektoru. Ve firmách s více než 10 zaměstnanci, ale bez odborové organizace, jsou zaměstnanci zastoupeni zástupci zaměstnanců.

V roce 2005 byly zavedeny právní předpisy umožňující zřizování evropských rad zaměstnanců, ale tento zákon se vztahuje pouze na "podniky působící na úrovni Společenství" (podniky s nejméně 1 000 zaměstnanci v členských státech a nejméně 150 zaměstnanci v každém z nejméně dvou členských států).

Regulace, složení a působnost zastupitelských orgánů