Aktéři a instituce na Slovensku

Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny (MPSVR SR) je hlavním orgánem veřejné moci v oblasti právní úpravy pracovněprávních vztahů. MPSVR SR prostřednictvím zákoníku práce upravuje základní individuální a kolektivní pracovněprávní vztahy, podmínky zaměstnávání a práce, mzdy a zprostředkovává bipartitní sociální dialog. Zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, upravuje kolektivní vyjednávání, jakož i smírčí či mediační a rozhodčí řízení pro řešení kolektivních pracovních sporů s cílem usnadnit vymáhání práv zaměstnanců. MPSVR SR také upravuje legislativu, která definuje pravidla a normy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Svou roli v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci hraje také Úřad veřejného zdravotnictví Slovenské republiky, který působí pod záštitou Ministerstva zdravotnictví. MPSVR SR dále reguluje poskytování služeb zaměstnanosti uchazečům o zaměstnání prostřednictvím Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny.

Státní inspektorát práce (Národný inšpektorát práce, NIP) je státním orgánem odpovědným za prosazování pracovněprávních předpisů. Její činnost je upravena zákonem č. 125/2006 Sb. Inspektoráty práce provádějí kontroly ve firmách, a pokud je u zaměstnavatele zjištěno porušování právních předpisů, může jim inspektorát práce uložit příkaz k nápravě a uložit sankce.

Pravidla týkající se reprezentativnosti sociálních partnerů jsou stanovena pouze ve vztahu k tripartitnímu orgánu na vnitrostátní úrovni, HSR. Podle zákona č. 103/2007 Sb., o tripartitním projednání na celostátní úrovni (tripartitní zákon), se mohou VRT účastnit pouze odborové organizace a organizace zaměstnavatelů na nejvyšší úrovni, které zastupují alespoň 100 000 zaměstnanců a zaměstnavatelů alespoň v pěti (z osmi) regionů (vyšších územních celků). Odbory musí být aktivní v několika sektorech. Od března 2021, pokud se do VRT zapojí méně než tři odborové organizace nebo zaměstnavatelé, se mohou zapojit i organizace zastupující méně než 100 000 zaměstnanců (zákon č. 76/2021 Sb.). Pro odbory neexistuje žádné kritérium reprezentativnosti v oblasti kolektivního vyjednávání a uzavírání kolektivních smluv (kritérium reprezentativnosti bylo dočasně zavedeno od 1. září 2011 do 31. prosince 2012 prostřednictvím novely zákoníku práce).

O odborovém zastoupení

Odbory mají na Slovensku dlouholetou tradici. Členství je dobrovolné a – s výjimkou vojáků z povolání – není ze vstupu do odborů vyloučena žádná konkrétní skupina zaměstnanců. Činnost odborových organizací je upravena zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Odbory jsou obvykle organizovány podle odvětví – pozůstatek z organizace odborů fungujících v socialistickém politickém systému před rokem 1989. Jsou přítomny jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru.

Hustota odborů neustále klesá. Například zatímco v roce 2011 byla hustota přibližně 14,5 %, v roce 2018 klesla na přibližně 11,3 %. Od roku 2014 do roku 2019 se pohybovala kolem 12–13 %. Odbory jsou organizovány na úrovni sektorů a místních společností. Jejich členové jsou obvykle aktivní pracovníci v pracovní síle, ale některé odbory si ponechávají členství i svých členů v důchodu.

Členství v odborech a hustota práce, 2011–2019

Poznámky: * Podíl zaměstnanců, kteří jsou členy odborů. ** Přibližné údaje. *** Celkový součet členů odborových svazů (včetně osob samostatně výdělečně činných a neaktivních členů odborů, tj. studentů, důchodců a nezaměstnaných) na vnitrostátní úrovni.  Není k dispozici: Nevztahuje se.

Zdroje: 1 OECD a AIAS (2021); 2 Vlastní odhad autorů; 3 Údaje za období 2013–2018 jsou založeny na informacích od KOZ SR, NKOS a VSOZ a odhadech o KUK; údaje za rok 2019 jsou založeny na údajích od KOZ SR, SOS, NKOS a odhadech o KUK a dalších nepřidružených svazech.

Hlavní odborové konfederace a federace

V zemi existuje jedna dominantní odborová konfederace: Konfederace odborových svazů Slovenské republiky (Konfederace odborových zvazov Slovenskejrepubliky, KOZ SR). V roce 2022 měla KOZ SR 25 odvětvových odborových sdružení jako přidružené subjekty s přibližně 211 200 členy. V říjnu 2018 byla založena nová konfederace odborových svazů, Společné odbory Slovenska (SOS). Další největší odborovou konfederací jsou Nezávislé křesťanské odbory Slovenska (NKOS), které mají podstatně nižší členskou základnu – podle dostupných informací a odhadů mohou mít celkem asi 3 000 členů.

Hlavní odborové konfederace a federace

Až do roku 2006 nedošlo v KOZ SR k výraznějším organizačním změnám. K fúzím sektorových odborových svazů přidružených k KOZ SR docházelo zejména v letech 2007–2009. Během tohoto období se s Asociací odborových svazů kovů (OZ Kovo) sloučilo několik odborových svazů, a to v roce 2007 Slovenský odborový svaz veřejných služeb, v roce 2008 Nezávislý svaz veřejné silniční dopravy a v roce 2009 Hutnický svaz. Kromě toho se v roce 2008 Textilní, oděvní a vedoucí svaz a Odborový svaz dopravy sloučily s Asociací stavebních odborových svazů (OZ Stavba) a dne 1. ledna 2009 založily Integrovanou asociaci odborových svazů (IOZ). V roce 2009 se Odborový svaz chemického průmyslu sloučil se Slovenským odborovým svazem pracovníků v energetice a vznikl společný Odborový svaz pracovníků v energetice a chemickém průmyslu (ECHOZ).

Od roku 2012 někteří odboráři vystupují z odborových svazů přidružených k KOZ SR a zakládají nové odborové organizace: Nové odborové svazy vzdělávání, Odborový svaz sester a porodních asistentek, Nový odborový svaz policie, Moderní odbory Volkswagen a Moderní odbory AIOS. V roce 2018 tyto odbory založily SOS. Od roku 2021 je SOS členem národního tripartitního orgánu, VRT, a to na základě zákona č. 76/2021 Sb., kterým se mění tripartitní zákon. Všeobecné sdružení svobodných odborových svazů (Všeobecný slobodný odborový zväz, VSOZ), organizace, která měla do roku 2018 přibližně 500 členů, byla v roce 2019 rozpuštěna.

O zastupování zaměstnavatele

Před rokem 1990 byl jediným zaměstnavatelem stát. Zaměstnavatelské organizace vznikaly na počátku 90. let prakticky na zelené louce. Hustota zaměstnavatelských organizací se postupně zvyšovala a od roku 2012 je relativně stabilní. Podle dostupných informací se jejich hustota mezi lety 2012 a 2016 pohybovala kolem 35 %, pokud jde o pokrytí aktivních zaměstnanců. V letech 2019 a 2022 se zvýšila na přibližně 45 %.

Organizace zaměstnavatelů, které jsou zřízeny podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, jsou oprávněny účastnit se kolektivního vyjednávání (obdobně jako odborové organizace). Členství v organizacích zaměstnavatelů je dobrovolné. Zaměstnavatelé jsou organizováni podle odvětví (podobně jako odbory). V roce 2019 byly organizace zaměstnavatelů přidruženy ke čtyřem špičkovým organizacím zaměstnavatelů na vnitrostátní úrovni. Zástupci odvětvových organizací zaměstnavatelů se mohou účastnit kolektivního vyjednávání s více zaměstnavateli. Aby se vyhnuli tomu, že se na ně vztahují kolektivní smlouvy pro více zaměstnavatelů, někteří zaměstnavatelé se neúčastnili odvětvového kolektivního vyjednávání nebo co nejvíce blokovali prodloužení kolektivních smluv. Organizace zaměstnavatelů, které splňují kritéria, se účastní tripartitního sociálního dialogu na vnitrostátní úrovni.

Členství a hustota členství v organizacích zaměstnavatelů, 2012–2022

Poznámky: *Přibližné údaje, zahrnují AZZZ SR, RUZ a ZMOS. **Přibližné číslo, zahrnuje AZZZ SR, RUZ, ZMOS a APZ. ***Přibližné údaje, zahrnují AZZZ SR, RUZ, ZMOS, APZ a SZZ. ****Přibližné údaje, údaje pro AZZZ SR, RUZ, APZD a ZMOS. †Procento zaměstnanců pracujících v zařízení, které je členem jakékoli zaměstnavatelské organizace, která se podílí na kolektivním vyjednávání. Není k dispozici: Nevztahuje se.

Zdroje: 1OECD a AIAS (2021); 2Na základě informací od zaměstnavatelů a výpočtů autorů; 3Evropský průzkum společností 2019.

Hlavní organizace zaměstnavatelů a konfederace

Od roku 1991 jsou všechny organizace zaměstnavatelů přidruženy k Federaci zaměstnavatelských svazů Slovenské republiky (Asociacia zaměstnavľských zvazov a združeni Slovenskejrepubliky, AZZZ SR). V roce 2004 byl založen Národní svaz zaměstnavatelů (Republikova unia zamestnanvatelov, RUZ) jako druhá organizace zaměstnavatelů na nejvyšší úrovni. AZZZ SR a RUZ mají přidružené organizace zaměstnavatelů na odvětvové úrovni a jejich členové zaměstnávají přibližně 660 000 lidí. Kromě AZZZ SR a RUZ zastupuje zaměstnavatele také Sdružení měst a obcí Slovenska (ZMOS). Jejími přidruženými společnostmi jsou zaměstnavatelé zřizovaní městy a obcemi za účelem poskytování veřejných služeb.

V roce 2016 opustily AZZZ SR a RUZ organizace zaměstnavatelů z oboru a založily novou vrcholnou zaměstnavatelskou organizaci: Asociaci průmyslových svazů (Asociacia priemyselnych zvažov, APZ), která je od roku 2021 Asociací průmyslových svazů a dopravy (Asociácia priemyselných zvazov a dopravy, APZD). AZZZ SR, RUZ, APZD a ZMOS se účastní tripartitních konzultací na národní úrovni v VRT. V roce 2022 představovali přibližně 982 000 zaměstnanců. ZMOS se také účastní kolektivního vyjednávání více zaměstnavatelů za účelem uzavírání kolektivních smluv pro státní zaměstnance (zaměstnance vykonávající činnost ve veřejném zájmu). Organizace přidružené k ZMOS zaměstnávají přibližně 142 000 lidí. Koncesovaná živnostenská sdružení, cechy a další řemeslníci a malé a střední podniky jsou organizovány ve Slovenské federaci řemeslného průmyslu (SZZ), která má přibližně 20 000 členů. Je členem APZD.

Hlavní organizace zaměstnavatelů a konfederace

V letech 1993 až 2004 probíhal v Radě pro hospodářskou a sociální harmonizaci národní tripartitní sociální dialog. V roce 2004 byl tento orgán přejmenován na Radu pro hospodářské a sociální partnerství (RHSP) a od roku 2007 funguje jako HSR. Vysokorychlostní železnice je konzultačním orgánem pro sociální dialog mezi vládou a sociálními partnery. Sociální partnery v VRT zastupují společnosti KOZ SR (na straně zaměstnanců) a RUZ, AZZZ SR a ZMOS (na straně zaměstnavatelů). Tripartitní sociální dialog se obvykle zabývá implementací veřejných politik a přijímáním právních předpisů souvisejících s rozvojem podnikatelského prostředí, životní úrovní občanů a podmínkami zaměstnávání jako nejdůležitějšími otázkami.

uzavření sociálních paktů na národní úrovni, nazývaných Generalna dohoda. V letech 1993 až 2000 bylo na Slovensku uzavřeno sedm rámcových dohod, ale od té doby žádná taková dohoda uzavřena nebyla. Během hospodářské krize bylo přijetí protikrizových opatření nejprve projednáváno v rámci tripartitního sociálního dialogu v rámci vysokorychlostní železnice. V některých odvětvích se také uskutečňuje odvětvový tripartitní sociální dialog. Příkladem odvětvové tripartity jsou například odvětví dopravy, poštovních služeb a telekomunikací a zdravotnictví. V roce 2013Průmyslová bipartita (Priemyselna bipartita), mimo jiné, aby se lépe připravili na tripartitní konzultace v rámci VRT. APZ se stala členem tripartitní VRT v roce 2018 (nyní APZD) a SOS se stala členem v roce 2021. S výjimkou roku 2020 se HSR schází pravidelně v souladu s harmonogramem dohodnutým se sociálními partnery, a to přibližně 10krát ročně.

Hlavní tripartitní a bipartitní tělesa

Zastupování zaměstnanců upravuje zákoník práce. Do roku 2001 byli zaměstnanci zastoupeni pouze odborovými organizacemi. Od roku 2002 mohou být zaměstnanci zastupováni buď odborovými organizacemi, nebo podnikovými radami nebo správci zaměstnanců. Od roku 2003 je zaveden duální kanál zastoupení, kdy podnikové rady nebo zaměstnanci mohou koexistovat s odbory v podnicích.

Zástupci zaměstnanců mají právo na informace, konzultace, spolurozhodování a kontrolu činností. Kolektivní vyjednávání však mohou uzavírat pouze odborové organizace. V podnicích bez kolektivní smlouvy mohou rady zaměstnanců uzavírat s vedením dohody o pracovních a pracovních podmínkách (tyto dohody však nemají stejný status jako kolektivní smlouvy). Odborové organizace, členy podnikových rad a členy správní rady zaměstnanců volí zaměstnanci podniků. Ve většině případů jsou hlavními orgány zastupujícími zaměstnance na pracovišti odbory. Podrobnosti o fungování odborových organizací a jejich spolupráci s managementem jsou obvykle sjednávány v kolektivních smlouvách.

Regulace, složení a působnost orgánů