Profil pracovního života na Slovensku
Tento profil popisuje klíčové charakteristiky pracovního života na Slovensku. Jeho cílem je poskytnout relevantní základní informace o strukturách, institucích, aktérech a příslušných předpisech týkajících se pracovního života.
To zahrnuje ukazatele, údaje a regulační systémy týkající se těchto aspektů: subjekty a instituce, kolektivní a individuální pracovněprávní vztahy, zdraví a dobré životní podmínky, odměňování, pracovní doba, dovednosti a odborná příprava a rovnost a nediskriminace na pracovišti. Profily jsou systematicky aktualizovány každé dva roky.
Mezi lety 2012 a 2022 se hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele na Slovensku výrazně zvýšil, a to o 23,5 %. Jednalo se o vyšší tempo růstu než průměrný růst EU-27 ve výši 15,3 % za stejné období. Míra nezaměstnanosti výrazně poklesla ve všech kategoriích, přičemž největší pokles zaznamenala míra nezaměstnanosti mladých lidí, která se v tomto období snížila o 15,4 procentního bodu a v roce 2022 dosáhla 19,9 %. Celková míra nezaměstnanosti v roce 2022 činila 6,1 %, což se blížilo průměru EU ve výši 6,2 % za stejný rok. S výjimkou míry zaměstnanosti mladých lidí se míra zaměstnanosti zvýšila, přičemž míra růstu byla obzvláště vysoká u žen a od roku 2012 do roku 2022 vzrostla o 6,1 procentního bodu.
Od 1. dubna 2002 upravuje zákoník práce (zákon č. 311/2001 Sb.) pracovní podmínky a pracovněprávní vztahy v soukromém i veřejném sektoru. Zákon č. 552/2003 Sb. a zákon č. 553/2003 Sb. upravují podmínky zaměstnávání ve veřejné správě. Od 1. června 2017 jsou pracovní podmínky ve státní službě upraveny zákonem č. 55/2017 Sb. Zaměstnanci byli tradičně zastoupeni odbory, a když odbory nebyly, podnikovými radami. Od 1. července 2003 však zákoník práce umožňuje podnikové rady v odborově organizovaných podnicích. Nicméně pouze odbory mají právo být zapojeny do kolektivního vyjednávání.
Kromě zákoníku práce upravuje pracovní podmínky, včetně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zákon č. 124/2006 Sb. Kolektivní vyjednávání, včetně prodlužování smluv a řešení pracovněprávních sporů, je upraveno zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání.
Současný systém pracovněprávních vztahů byl vytvořen na počátku 90. let 20. století, kdy byly založeny organizace sociálních partnerů. Sociální dialog probíhá na tripartitní i bipartitní úrovni. Vláda konzultuje se sociálními partnery prostřednictvím tripartitního sociálního dialogu. Dvoustranný sociální dialog spočívá ve dvoustupňovém kolektivním vyjednávání vedeném na úrovni odvětví a podniků.
Průmyslové vztahy na Slovensku jsou většinou konsensuálně orientované a relativně mírové. Většina kolektivních sporů se řeší smírčím řízením nebo mediací a jen málo z nich vyžaduje rozhodčí řízení. Stávky jsou vzácné a zaznamenané kolektivní spory vedou ke stávce jen výjimečně.
Kolektivní vyjednávání hraje důležitou roli při tvorbě pracovních podmínek a mezd. Kolektivní smlouvy na národní úrovni na Slovensku neexistují. Kolektivní vyjednávání je dobrovolné, ale uzavřené smlouvy jsou právně závazné. Kolektivní smlouvy pro jednoho zaměstnavatele a více zaměstnavatelů se uzavírají v soukromém i veřejném sektoru. Kolektivní smlouvy s více zaměstnavateli jsou uzavírány ve většině relevantních odvětví ekonomiky. Prodloužení kolektivních smluv je povoleno. Ve veřejném sektoru se uzavírají samostatné kolektivní smlouvy s více zaměstnavateli (více sektory) pro občanské a veřejné služby.
Hustota odborů se od finanční krize v letech 2008–2009, která vedla ke ztrátě tisíců pracovních míst, snížila. Systém pracovněprávních vztahů však nebyl významně ovlivněn. Během krize se odbory zaměřily především na udržení zaměstnanosti v podnicích ohrožených recesí a neorganizovaly žádné významné sociální akce. Jakékoli změny v systému pracovněprávních vztahů od pandemie COVID-19 byly nevýznamné. Pandemie neměla v roce 2020 žádný významný dopad na systém pracovněprávních vztahů, ale se sociálními partnery, kteří se účastní tripartitní Hospodářské a sociální rady (HSR), vláda změny přijaté v právních předpisech konzultovala jen zřídka.
