Kolektivní vyjednávání na Slovensku

Kolektivní vyjednávání je pro sociální partnery dobrovolné a probíhá bez zásahů státu. Dvoustupňové kolektivní vyjednávání probíhá na sektorové a podnikové úrovni, kde lze uzavírat kolektivní smlouvy s více zaměstnavateli a jedním zaměstnavatelem. Na Slovensku neexistuje kolektivní vyjednávání na celostátní úrovni. Ustanovení sjednaná v kolektivních smlouvách pro více zaměstnavatelů i pro jednoho zaměstnavatele jsou pro smluvní strany právně závazná. Neexistuje žádné oddělené kolektivní vyjednávání pro bílé a modré límečky. Kolektivní smlouvy sdružených zaměstnavatelů lze rozšířit i na zaměstnavatele vykonávající srovnatelné činnosti, jak vyplývá ze statistické klasifikace ekonomických činností (NACE). Kolektivní smlouvy se vztahují stejně na všechny zaměstnance bez ohledu na to, zda jsou či nejsou členy odborové organizace.

Od hospodářské krize se objevuje trend decentralizace vyjednávání z úrovně odvětví na úroveň společnosti. Například v roce 2011 zaregistrovala MPSVR SR 27 nových kolektivních smluv pro více zaměstnavatelů a v roce 2012 23 nových kolektivních smluv. V letech 2017 i 2018 bylo zaregistrováno 14 nových dohod s více zaměstnavateli. Některé dohody s více zaměstnavateli jsou uzavřeny na dobu delší než jeden rok, což má vliv na počet nových dohod uzavřených v daném roce. Například v letech 2019 a 2020 bylo zaregistrováno 20 a 11 nových dohod s více zaměstnavateli. V roce 2022 bylo zaregistrováno 13 nových smluv.

Pokrytí mzdových vyjednávání

Podle sociálních partnerů se kolektivní smlouva vztahuje až na 35 % zaměstnanců na celostátní úrovni. Podle průzkumu European Company Survey (ECS) 2013 bylo na úrovni společnosti zahrnuto přibližně 30 % zaměstnanců, pokud se vezmou v úvahu všechny úrovně. Na odvětvové a regionální úrovni je pokrytí přibližně 10 %. Podobně na profesní a meziodvětvové úrovni je pokrytí rovněž 10 %.

Kolektivní mzdové vyjednávání o zaměstnancích z různých zdrojů

* Procento zaměstnanců pracujících v místních jednotkách, kde se na více než 50 % zaměstnanců vztahuje kolektivní mzda, v porovnání s celkovým počtem zaměstnanců, kteří se průzkumu zúčastnili.

Zdroje: Eurofound, Evropský průzkum společností 2013 a 2019 (včetně soukromých podniků s >10 zaměstnanci (kódy NACE B–S), s možností více odpovědí); Eurostat [earn_ses10_01], [earn_ses14_01], [earn_ses18_01], Zjišťování o struktuře výdělků v letech 2010, 2014 a 2018 (včetně společností s >10 zaměstnanci (kódy NACE B–S, kromě O), s jedinou odpovědí pro každou místní jednotku).

Podle KOZ SR činilo v roce 2019 celkové pokrytí zaměstnanců firemními kolektivními smlouvami na Slovensku 26,4 %. V soukromém sektoru činilo pokrytí 15,4 %, což je více než pokrytí odhadované ECS 2019. Celkové pokrytí kolektivními smlouvami je však vyšší (přibližně 35 %), protože na zaměstnance v několika společnostech, na které se nevztahují podnikové smlouvy, se vztahují dohody s více zaměstnavateli. Od roku 2021, kdy bylo zrušeno prodloužení dohod o zastoupení více zaměstnavatelů, se pokrytí snížilo. Podle KOZ SR se počet zaměstnanců, na které se vztahují kolektivní smlouvy, mezi lety 2021 a 2022 snížil o zhruba 140 000 zaměstnanců.

Kolektivní vyjednávání probíhá na dvou úrovních: kolektivní vyjednávání jednoho zaměstnavatele na úrovni společnosti nebo provozovny a kolektivní vyjednávání více zaměstnavatelů ve většině odvětví ekonomiky. Kolektivní vyjednávání mezi více zaměstnavateli a jedním zaměstnavatelem hraje důležitou roli při určování pracovních podmínek, pracovní doby a mezd zaměstnanců. Zatímco kolektivní vyjednávání s více zaměstnavateli je důležité, kolektivní vyjednávání s jedním zaměstnavatelem je dominantní.

Kolektivní vyjednávání existuje v soukromém i veřejném sektoru. Například ve veřejném sektoru se uzavírají samostatné kolektivní smlouvy s více zaměstnavateli (více sektory) pro občanské a veřejné služby. Kolektivní smlouva ve veřejné správě se vztahuje především na zaměstnance ve školství (včetně výzkumu) a zdravotnictví.

Úrovně kolektivního vyjednávání, 2022

Artikulace

Vertikální koordinace existuje, protože kolektivní vyjednávání na úrovni odvětví a podniků je vzájemně propojeno. V kolektivních smlouvách na podnikové úrovni lze sjednat výhodnější pracovní a pracovní podmínky, než jaké jsou definovány v příslušné kolektivní smlouvě pro více zaměstnavatelů.

Kola vyjednávání obvykle začínají několik měsíců před koncem kalendářního roku, kdy obvykle končí platnost kolektivních smluv. Obě strany mohou zahájit vyjednávání, ale odbory obvykle udělají první krok tím, že předloží svůj první návrh zaměstnavateli, vedení společnosti nebo organizaci zaměstnavatele. Očekává se, že zástupci zaměstnavatelů odpoví do 60 dnů. Kolektivní vyjednávání se obvykle skládá z jednoho nebo více kol vyjednávání. Výše obvykle závisí na požadavcích odborů a ekonomické situaci na straně zaměstnavatele. Může být také ovlivněna stylem vyjednávání (konsensuálním nebo konfliktním).

Kolektivní vyjednávání je koordinováno vertikálně na různých úrovních vyjednávání. Existuje přímá souvislost mezi kolektivním vyjednáváním mezi více zaměstnavateli a jedním zaměstnavatelem. Vzhledem k této vazbě kola vyjednávání s více zaměstnavateli obvykle předcházejí kolům vyjednávání s jedním zaměstnavatelem. Podle zákoníku práce lze v podnikových kolektivních smlouvách sjednat pouze ustanovení, která jsou pro zaměstnance stejně výhodná nebo výhodnější než ta, která stanoví zákoník práce nebo ustanovení sjednaná v kolektivní smlouvě sdružujícího zaměstnavatele. Lze se například dohodnout na stejném nebo vyšším zvýšení mezd. Neexistuje žádné kolektivní vyjednávání nebo dohoda, která by "stanovila vzorec". Kolektivní vyjednávání v jednotlivých odvětvích je formálně nezávislé bez formalizované horizontální koordinace.

Prodloužení platnosti kolektivních smluv je povoleno zákonem. Kolektivní smlouvy s více zaměstnavateli mohou být rozšířeny na další zaměstnavatele ve stejném odvětví nebo odvětví podle pravidel stanovených zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů. Návrh na prodloužení lhůty může podat kterýkoli ze smluvních sociálních partnerů, obvykle tak však činí odborové organizace. Návrh je předložen MPSVR SR a zabývá se jím speciální pracovní skupina. Vzhledem k častým změnám v úpravě prodloužení týkající se souhlasu zaměstnavatelů, kterých se prodloužení týká, jsou prodloužení uplatňována jen zřídka. Například v letech 2005–2006 došlo ke čtyřem prodloužením, v roce 2009 k pěti prodloužením a v letech 2010–2013 k žádnému prodloužení.

Od roku 2014 bylo možné prodloužit kolektivní smlouvu bez souhlasu zaměstnavatele, kterého se prodloužení týkalo. Některé odborové svazy, zejména OZ Kovo, této možnosti využily ve svůj prospěch. V březnu 2016 Ústavní soud rozhodl, že mechanismus prodlužování není v souladu s ústavně přijatelným duchem právní úpravy. Dne 1. září 2017 byl novelizován právní předpis a zavedl se pojem "reprezentativní kolektivní smlouva pro více zaměstnavatelů". Nyní bylo možné pouze takové smlouvy prodloužit a souhlas zaměstnavatelů, kteří kolektivní smlouvu nepodepsali, nebyl vyžadován. V letech 2019 i 2020 bylo prodlouženo pět dohod s více zaměstnavateli. Dne 1. března 2021 bylo zrušeno prodlužování smluv o zastupování (zákon č. 76/2021 Sb., § II.) a v roce 2022 nedošlo k prodloužení kolektivní smlouvy s více zaměstnavateli.

Odchylky od kolektivních smluv sdružených zaměstnavatelů jsou povoleny pouze ve prospěch zaměstnanců. Například není možné odchýlit se od kolektivních mzdových smluv za účelem vyplácení mezd pod úrovní kolektivně sjednané. Doložky o odstoupení od smlouvy se v kolektivních smlouvách obvykle neuplatňují a možnosti otevření jsou předmětem vzájemné dohody mezi smluvními stranami.

Kolektivní smlouva může zůstat v platnosti, pokud v ní není doba platnosti některých závazků sjednána jinak. Pokud není datum platnosti nebo vypršení platnosti uvedeno v kolektivní smlouvě, platí po dobu jednoho roku. Kolektivní smlouvy společností a kolektivní smlouvy s více zaměstnavateli ve veřejném sektoru se dříve uzavíraly na jeden rok, ale v poslední době se smlouvy s více zaměstnavateli ve veřejném sektoru sjednávají na delší dobu. Kolektivní smlouvy s více zaměstnavateli v podnikatelské sféře platily dva až tři roky.

Po celou dobu trvání kolektivní smlouvy by měl převládat průmyslový mír. Mírové doložky jako takové však obvykle nejsou v kolektivních smlouvách obsaženy. Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, obsahuje ustanovení, podle kterého může kolektivní pracovněprávní spor vzniknout neplněním ustanovení nebo práv sjednaných v existující kolektivní smlouvě (spor o práva). V takovém případě mohou smluvní sociální partneři využít postup řešení pracovněprávních sporů. Pro řešení vznikajících pracovněprávních sporů jsou v některých podnikových kolektivních smlouvách stanoveny interní mechanismy.

Kromě týdenní pracovní doby a zvyšování mezd patří mezi běžné předměty kolektivních smluv právo zaměstnanců na zastoupení, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, pravidla týkající se výpovědi (zejména odstupného), příplatků (například za práci přesčas, práci o svátcích nebo noční práci), flexibilní formy pracovní doby, vytváření sociálního fondu ve firmách a jeho využívání, nediskriminace a rovnost žen a mužů na pracovišti. V roce 2020 byly podmínky pro práci z domova v době pandemie COVID-19 sjednány ve firemních kolektivních smlouvách.