Aktéři a instituce ve Slovinsku

Ministerstvo práce, rodiny, sociálních věcí a rovných příležitostí (Ministrstvo za delo, družino, socialne zadeve in enake možnosti) se zabývá především sociálním dialogem a pracovními podmínkami, včetně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jejím cílem je poskytovat nezbytný legislativní rámec a informace, poradenské služby a služby řešení sporů a minimální úroveň ochrany pracovníků prostřednictvím právních předpisů. Mezi oblasti činnosti, kterou sekce ministerstva bezpečnosti a ochrany zdraví při práci spadá, patří tvorba zákonů a dalších předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; Spolupracuje také s ostatními resortními ministerstvy při přípravě jednotlivých předpisů. Stát se také účastní národních tripartitních konzultací nebo jednání o hospodářských a sociálních otázkách a je partnerem v odvětvových tripartitních orgánech. Stát byl silně zapojen do pracovněprávních vztahů veřejného sektoru jako zaměstnavatel. Patří sem státní služba (státní správa na ústřední, regionální a místní úrovni), veřejné sociální služby (např. bezpečnost a ochrana zdraví při práci, vzdělávání a péče o děti) a průmyslové a obchodní podniky (např. poštovní služby a železnice).

Inspektorát práce Republiky Slovinsko dohlíží na provádění zákonů, jiných předpisů, kolektivních smluv a obecných zákonů, které upravují pracovněprávní vztahy, mzdy a jiné výhody plynoucí ze zaměstnání, zaměstnávání pracovníků doma i v zahraničí, účast pracovníků na řízení, stávky a bezpečnost pracovníků při práci, pokud předpisy nestanoví jinak. Pracovník může požádat o soudní ochranu u příslušného pracovního soudu. Pracovník a zaměstnavatel se také mohou dohodnout na urovnání sporu prostřednictvím mediace. Zastupující odborové svazy a organizace zaměstnavatelů navrhují mediační experty pro mediaci v jednotlivých případech a rozhodce pro řešení pracovněprávních sporů. Údaje o znalcích a rozhodcích jsou vedeny Ministerstvem práce, rodiny, sociálních věcí a rovných příležitostí.

Sekce bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Ministerstva práce, rodiny, sociálních věcí a rovných příležitostí sleduje a vyhodnocuje situaci v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Reprezentativnost odborových organizací je upravena zákonem o reprezentativnosti odborových svazů. V § 6 tohoto zákona jsou stanovena kritéria reprezentativnosti, podle kterých musí být reprezentativní odborový svaz demokratický, umožňovat dobrovolné členství, být aktivní po dobu šesti měsíců, být nezávislý na orgánech státní správy a zaměstnavatelích, být financován převážně z členských příspěvků a jiných interních zdrojů a mít určitý počet členů (alespoň 10 % zaměstnanců v určitém odvětví, činnosti nebo povolání).

Reprezentativnost organizací zaměstnavatelů není upravena zvláštním zákonem. Nepřímo je však upravena zákonem o kolektivních smlouvách. Článek 12 zákona stanoví, že pokud byla uzavřena kolektivní smlouva mezi jednou nebo více reprezentativními odborovými organizacemi a jednou nebo více reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů, může jedna ze stran požádat ministra práce, aby rozšířil kolektivní smlouvu na všechny zaměstnavatele v činnosti, na kterou se dohoda vztahuje. Organizace zaměstnavatelů musí v tomto případě zaměstnávat více než polovinu všech pracovníků ve společnostech, na které se prodloužení vztahuje.

O odborovém zastoupení

Zastoupení odborů je zaručeno Ústavou Republiky Slovinsko. Článek 76 ústavy stanoví, že organizace a práce odborů, stejně jako členství v odborech, jsou bezplatné. V důsledku toho neexistují žádná legislativní omezení týkající se práva vstupovat do odborů.

Podle údajů OECD a AIAS (2021) členství v odborech před finanční krizí klesalo (ze 43,7 % pracovní síly v roce 2003 na 26,2 % v roce 2013) a během krize dále klesalo.

Členství v odborech a hustota práce, 2011–2019

Poznámky: * Podíl zaměstnanců, kteří jsou členy odborů. ** Celkový počet členů odborů (včetně osob samostatně výdělečně činných a neaktivních členů odborů – tj. studentů, důchodců a nezaměstnaných osob) na celostátní úrovni.

Hlavní odborové konfederace a federace

Nejdůležitější odborové konfederace a federace ve Slovinsku jsou:

• ZSSS, největší odborová organizace

• Konfederace odborových svazů veřejného sektoru (Konfederacija Sindikatov javnega Sektorja Slovenije, KSJS)

• Konfederace odborových svazů Slovinska Pergam (Konfederacija Sindikatov Slovenije Pergam, Pergam)

• Konfederace odborových svazů 90 Slovinska (Konfederacija Sindikatov 90 Slovenije, KS90)

• Nezávislá konfederace nových odborových svazů Slovinska (Konfederacija novih sindikatov Slovenije, KNSS)

• Svaz dělnických odborových svazů Slovinska – Solidarita (Zveza delavskih sindikatov Slovenije – Solidarnost, Solidarnost)

• Slovinský svaz odborových svazů Alternativa (Slovenská zveza sindikatov Alternativa, Alternativa)

• Asociace reprezentativních odborových svazů Slovinska (Zveza reprezentativnih sindikatov Slovenije, ZRSS)

• (Konfederacija slovenskih sindikatov, KSS)

Hlavní odborové konfederace a federace

Zdroje: Eurofound, 2014a; ZSSS, interní data

O zastupování zaměstnavatele

Největší pokles členství v organizacích zaměstnavatelů utrpěl po zrušení povinného členství v Obchodní a průmyslové komoře Slovinska (Gospodarska zbornica Slovenije, GZS) v roce 2006. O dva roky později to bylo u 55 % zaměstnavatelů (Glassner, 2013).

Sdružení zaměstnavatelů Slovinska (Združenje delodajalcev Slovenije, ZDS) bylo prvním dobrovolným ekonomickým sdružením ve Slovinsku, které zastupovalo a chránilo zájmy zaměstnavatelů. Tvrdí, že polovina všech zaměstnanců v soukromém sektoru je zaměstnána více než 1 000 jejími členy, což představuje více než polovinu celkového kapitálu ve Slovinsku.

Členství a hustota členství v organizacích zaměstnavatelů, 2012–2019 (%)

Poznámky: * Procento zaměstnanců pracujících v podniku, který je členem jakékoli organizace zaměstnavatele, která se podílí na kolektivním vyjednávání. není k dispozici.

Hlavní organizace zaměstnavatelů

Nejdůležitější meziodvětvové organizace zaměstnavatelů ve Slovinsku jsou:

• GZS

• ZDS

• Slovinská obchodní komora (Trgovinska zbornica Slovenije, TZS)

• Komora řemesel a drobného podnikání Slovinska (Obrtno-Podjetniška zbornica Slovenije, OZS)

• Asociace zaměstnavatelů v řemeslech a malých podnicích Slovinska (Združenje delodajalcev obrti in podjetnikov Slovenije, ZDOPS)

Ve Slovinsku existují čtyři mezioborové organizace zaměstnavatelů, z nichž všechny splňují práh pro to, aby byly považovány za reprezentativní. Všechny čtyři jsou zapojeny do mezioborového kolektivního vyjednávání a do dvoustranných a tripartitních struktur sociálního dialogu.

TZS pokrývá pouze komerční sektor a není zapojena do mezisektorového kolektivního vyjednávání, ale je součástí tripartitní struktury sociálního dialogu.

Hlavní organizace zaměstnavatelů a konfederace

Zdroje: Eurofound, 2014a; ZDS (rejstřík členů); TZS (registr členů); OZS (nedatováno); GZS (rejstřík členů)

HSR byla zřízena tripartitní dohodou o mzdové politice v soukromém sektoru v červnu 1994. Na základě této dohody vláda, organizace zaměstnavatelů a odbory zřídily ústřední orgán pro tripartitní spolupráci ve Slovinsku. Evropský sbor solidarity významně přispěl k úspěšnému provádění základních hospodářských a sociálních reforem a procesu transformace, jakož i ke sbližování s EU a integraci do mezinárodní ekonomiky. Kromě toho pomohla s prosazováním sociální spravedlnosti a sociálního smíru, které jsou považovány za klíčové pro úspěšný hospodářský rozvoj. Oblast působnosti HSR se týká zejména pracovněprávních vztahů, pracovních podmínek, pracovněprávních předpisů, sociálních práv a politiky zaměstnanosti. další širší ekonomické a sociální otázky, které se týkají pracovníků a jejich rodin; a zájmy zaměstnavatelů a vládní politika.

Primární funkce HSR je poradní, což znamená, že se aktivně podílí na přípravě právních předpisů a dalších dokumentů. Může také vydávat vlastní stanoviska k různým záležitostem, jako jsou pracovní dokumenty a návrhy dokumentů (včetně státního rozpočtu a rozpočtového memoranda).

ESC má rovněž funkci kvazivyjednávání (i když se neúčastní kolektivního vyjednávání v pravém slova smyslu), což znamená, že v jeho rámci jsou sjednávány "sociální dohody", dohody o mzdové politice a další tripartitní dohody.

V lednu 2017 byl přijat pozměněný jednací řád HSR. Každý partner je nyní zastoupen osmi členy. To je vítaná změna, protože odráží větší počet odborů.

Jednací řád HSR byl v roce 2019 opět novelizován. V rámci své činnosti by se HSR měl jakožto důležitá zúčastněná strana podílet na přípravě právních předpisů v hospodářských a sociálních oblastech, kterými se zabývá (před veřejnou diskusí a během ní), a to formulováním stanovisek, stanovisek a doporučení týkajících se pracovních dokumentů, návrhů a návrhů zákonů, nařízení a nařízení předložených vládou Republiky Slovinsko.

Hlavní tripartitní a bipartitní tělesa

Na úrovni podniků existují dva kanály zastoupení: podnikové odbory a podnikové rady / správci zaměstnanců. Výsledky evropského průzkumu společností nadace Eurofound z roku 2019 naznačují, že odboroví předáci hrají ve slovinském dvoukanálovém systému významnou roli. Výsledky také naznačují, že tam, kde existují duální formy zastoupení, se odbory zaměřují především na kolektivní vyjednávání, zatímco podnikové rady se většinou podílejí na informování a konzultacích. Ve Slovinsku existuje vymezení pravomocí mezi radami zaměstnanců a odbory. Právní úprava stanoví, že právo pracovníků podílet se na řízení nesmí zasahovat do práv a povinností odborových organizací a organizací zaměstnavatelů chránit zájmy jejich členů.

Podle nadace Eurofound (2009) mají slovinské struktury zastoupení zaměstnanců ve srovnání s Evropou jako celkem střední až vysoké pokrytí, přičemž 42 % podniků zapojených do průzkumu a 66 % pracovníků se vztahuje na nějakou formu orgánu a dalších 15 % podniků využívá zastoupení v případě potřeby. Odbory mají nejvyšší prevalenci jednokanálového zastoupení (23 % provozoven pokrývajících 25 % zaměstnanců). Z hlediska pokrytí zaměstnanců je nejrozšířenější dvoukanálové zastoupení (15 % provozoven s 39 % zaměstnanců). Podnikové rady jako jednokanálové zastupitelské orgány jsou velmi vzácné a vyskytují se převážně v menších podnicích (4 % podniků, což zahrnuje pouze 2 % zaměstnanců).

Úprava těchto orgánů je kodifikována jak zákonem, tak kolektivními smlouvami.

Regulace, složení a pravomoci orgánů