Profil země pracovního života ve Slovinsku
Tento profil popisuje klíčové charakteristiky pracovního života ve Slovinsku. Jeho cílem je poskytnout příslušné základní informace o strukturách, institucích a příslušných předpisech týkajících se pracovního života.
To zahrnuje ukazatele, údaje a regulační systémy týkající se těchto aspektů: subjekty a instituce, kolektivní a individuální pracovněprávní vztahy, zdraví a dobré životní podmínky, odměňování, pracovní doba, dovednosti a odborná příprava a rovnost a nediskriminace na pracovišti. Profily jsou systematicky aktualizovány každé dva roky.
Mezi lety 2012 a 2022 se slovinský HDP výrazně zvýšil, a to o 25,92 %. Tento nárůst byl vyšší než průměr EU-27 ve výši 15,29 % za stejné období. Míra nezaměstnanosti ve všech kategoriích se snížila. Největší pokles zaznamenala nezaměstnanost mladých lidí, která klesla o 10,7 procentního bodu z 20,8 % v roce 2012 na 10,1 % v roce 2022. Celková míra nezaměstnanosti ve Slovinsku v roce 2022 činila 4 % a byla pod průměrem EU, který činí 6,2 %. Mezi lety 2012 a 2022 došlo k nárůstu zaměstnanosti žen (o 6,4 procentního bodu) na 72,9 %. Zaměstnanost mladých lidí se ve stejném období zvýšila o 3,1 procentního bodu a v roce 2022 činila 35,9 %.
Institut makroekonomické analýzy a rozvoje uvádí, že slovinská ekonomika zaznamenala v roce 2021 rychlé oživení díky silným vládním opatřením, která udržela materiální a finanční situaci obyvatelstva relativně stabilní (IMAD, 2022). Opatření přijatá ke zmírnění dopadu pandemie COVID-19 významně přispěla k rychlému oživení HDP (který již v roce 2021 překročil úroveň před krizí), neboť umožnila zachovat hospodářský potenciál země a zároveň provádět přísná omezující opatření.
Pracovní vztahy ve Slovinsku jsou upraveny zákonem o pracovněprávních vztazích (Zakon o delovnih razmerjih, Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 21/2013). V roce 2022 nedošlo v zákoně k žádným zásadním změnám.
V červnu 2017 přijala vláda změny zákona o regulaci trhu práce (Zakon o urejanju trga dela) a zákona o inspekci práce (Zakon o inšpekciji dela, Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 55/2017 ) poté, co konečně dosáhla dohody se sociálními partnery. Novely právních předpisů týkajících se trhu práce se týkají různých opatření, jejichž cílem je aktivovat politiky trhu práce pro nezaměstnané, zatímco novely právních předpisů o inspekci práce zahrnují nové pravomoci inspektorů práce při prevenci práce na základě občanskoprávních smluv a při ochraně pracovníků, pokud jim zaměstnavatel neplatí včas.
V květnu 2014 vstoupil v platnost zákon o prevenci nehlášené práce a zaměstnávání (Zakon o preprečevanju dela in zaposlovanja na črno, Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 32/2014).
Kolektivní vyjednávání je upraveno zákonem o kolektivních smlouvách (Zakon o kolektivnih pogodbah, Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 43/2006). Tento zákon upravuje smluvní strany, obsah a postup při podpisu kolektivní smlouvy, její formu, platnost a zánik; mírové řešení kolektivních pracovních sporů; a registrace a zveřejňování kolektivních smluv. Zastoupení odborových svazů je upraveno zákonem o reprezentativnosti odborových svazů (Zakon o reprezentativnosti sindikatov, Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 13/1993).
Průmyslové vztahy ve Slovinsku zapustily kořeny v 70. letech 19. století, kdy se odbory staly právnickými osobami. Na přelomu století existovalo 17 průmyslových svazů. Po druhé světové válce došlo k centralizaci odborů, členství bylo povinné. Organizace zaměstnavatelů neexistovaly.
Po změně sociálně-ekonomického systému a prvních svobodných volbách se postupně vynořil demokratický systém pracovněprávních vztahů se svobodným kolektivním vyjednáváním. Studie Stanojeviće a Kanjua Mrčely (2014) zjistila, že povaha pracovněprávních vztahů ve Slovinsku se mění. Ačkoli sociální partneři popsali kolektivní vyjednávání ve Slovinsku jako spíše kooperativní než konfliktní, uváděli také, že existují odvětví, kde již prakticky neprobíhá sociální dialog. Tato studie potvrdila zjištění dřívější analýzy nadace Eurofound (2013), která ukázala zhoršení sociálního dialogu od počátku finanční krize (například rostoucí porušování kolektivních smluv ze strany zaměstnavatelů, rostoucí nepokoje mezi pracovníky, rostoucí počet stávek a nárůst jednostranných a ukvapených vládních zásahů souvisejících s pracovními podmínkami ve veřejném sektoru). Sociální partneři však v únoru 2015, po mnoha letech vyjednávání, podepsali sociální dohodu na období 2015–2016.
Na začátku pandemie COVID-19 se odbory cítily vyloučeny ze sociálního dialogu. Zdůraznili, že je vláda zcela ignorovala a jejich návrhy nezohlednila při přípravě prvního a druhého balíčku opatření ke zmírnění ekonomických dopadů pandemie. Některé návrhy odborů byly později přijaty v po sobě jdoucích balíčcích, ale vláda odbory ignorovala, pokud šlo o klíčové otázky. Asociace svobodných odborových svazů Slovinska (Zveza Svobodnih Sindikatov Slovenije, ZSSS), největší odborová konfederace, tvrdí, že vláda porušila pravidla Hospodářské a sociální rady Republiky Slovinsko (Ekonomsko-socialni svet, ESC) při přijímání opatření v reakci na pandemii COVID-19. Největší odborové svazy na protest proti tomu vystoupily K tomuto kroku se odhodlali proto, že vláda přijímala zákony bez konzultace se sociálními partnery. V červenci 2022, po volbách do Hospodářské a sociální rady, se sociální partneři znovu sešli a podepsali preambuli dohody o obnovení sociálního dialogu. V této preambuli se uvádí, že sociální dialog je důležitým demokratickým aktivem, které má zásadní význam pro rozvoj Slovinska, blahobyt občanů, sociální smír a obnovení důvěry mezi sociálními partnery. Nově jmenovaný předseda Rady solidarity a solidarity zdůraznil význam obnovení sociálního dialogu a sociálního partnerství.
