Kolektivní vyjednávání ve Slovinsku

Kolektivní vyjednávání ve Slovinsku je vysoce strukturované. V soukromém sektoru probíhá kolektivní vyjednávání mezi odbory a zaměstnavateli na úrovni průmyslu a společností. Celostátní vyjednávání pro soukromý sektor jako celek však skončilo na konci roku 2005 poté, co se zaměstnavatelé rozhodli z něj vystoupit. Dohoda, která se do té doby vztahovala na celý soukromý sektor, Všeobecná kolektivní smlouva pro nekomerční sektor, byla v roce 2005 ukončena.

Ve veřejném sektoru existuje dohoda pokrývající celý nekomerční sektor a samostatné smlouvy pro jeho různé části.

Dohody na úrovni odvětví musí být registrovány u Ministerstva práce, rodiny, sociálních věcí a rovných příležitostí.

Vyjednávání na úrovni podniků je velmi důležité a ve většině odvětví doplňuje odvětvové vyjednávání. Ve Slovinsku neexistují významné (meziodvětvové) dohody mezi sociálními partnery nebo zvýšení minimální mzdy předepsané vládou.

Kolektivní smlouvy jsou právně závazné. V soukromém sektoru je vyjednávání o mzdách koordinováno na odvětvové úrovni. Odvětvové kolektivní smlouvy obsahují minimální standardy, které mohou být změněny k lepšímu pouze kolektivními smlouvami na nižší úrovni (na podnikové úrovni). Ve veřejném sektoru existuje centralizovaný systém určování mezd a dalších práv. Hlavním trendem kolektivního vyjednávání je decentralizace (Eurofound, 2013).

Podle údajů z průzkumu European Company Survey 2019 činila míra kolektivního vyjednávání mezi podniky v soukromém sektoru v roce 2019 68 %.

Z údajů průzkumu European Company Survey z roku 2013 vyplývá, že v roce 2013 činila míra pokrytí kolektivními smlouvami 78 %, což naznačuje, že se toto pokrytí snižuje.

Kolektivní mzdové vyjednávání zaměstnanců

Zdroje: Eurofound, Evropský průzkum společností 2013/2019 (zahrnoval společnosti ze soukromého sektoru s provozovnami s více než 10 zaměstnanci (kódy NAACE B–S), otázka v průzkumu byla otázka s možností výběru z více odpovědí a bylo možné odpovědět na více odpovědí); Eurostat [earn_ses10_01], [earn_ses14_01], [earn_ses18_01] (včetně společností s více než 10 zaměstnanci (kódy NACE B–S, kromě O), s jedinou odpovědí pro každou místní jednotku); OECD a AIAS, 2021.

Po dlouhou dobu byla ve Slovinsku dominantní úrovní vyjednávání a stanovování mezd sektorová úroveň, ale současným trendem kolektivního vyjednávání je decentralizace.

Pracovní doba je ve Slovinsku vymezena právními předpisy. Kolektivní smlouvy stanoví zákonnou týdenní pracovní dobu, která činí 40 hodin.

Úrovně kolektivního vyjednávání, 2022

Artikulace

Obecně platí, že dohody na nižší úrovni mohou pouze zlepšit ujednání dosažená na vyšší úrovni. Zákon o kolektivních smlouvách z roku 2006 však zavedl ustanovení, podle kterého může dohoda vyšší úrovně konkrétně stanovit, že dohody na nižší úrovni zhoršují podmínky. Je však třeba zdůraznit, že jen málo dohod toto ustanovení v praxi provádí.

Kola vyjednávání probíhají v průběhu celého roku. Neexistuje žádné konkrétní období nebo vzor v průběhu roku.

Ve Slovinsku neexistují žádné kolektivní smlouvy, které by udávaly tempo nebo "odvětví, která by udávala trendy", která by stanovila rámec pro jiná odvětví. V soukromém sektoru v současné době neexistuje žádná meziodvětvová kolektivní smlouva. Neexistuje žádná skutečná koordinace kolektivního vyjednávání, ale existuje určité vzorové vyjednávání (napříč různými sektory). Vertikální koordinace také hraje roli, protože vyjednavači ze zaměstnavatelů a odborů také zastupují různé společnosti, a proto práva dohodnutá na nižších úrovních mají dopad na vyšší úrovně kolektivního vyjednávání.

Některé odvětvové kolektivní smlouvy, které poskytují zaměstnancům nižší úroveň práv než jiné odvětvové kolektivní smlouvy, jako je kolektivní smlouva pro textilní, oděvní, kožedělný a kožedělný průmysl, využívají zaměstnavatelé při vyjednávání jiných odvětvových kolektivních smluv ve snaze snížit standardy pro zaměstnance.

Pokud jde o mechanismy prodloužení, články 12 a 13 zákona o kolektivních smlouvách uvádějí následující.

• Pokud je kolektivní smlouva o jedné nebo více činnostech uzavřena mezi jednou nebo více reprezentativními odborovými organizacemi a jednou nebo více reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů, může jedna ze stran navrhnout ministrovi práce prodloužení platnosti celé kolektivní smlouvy nebo její části na všechny zaměstnavatele v činnosti nebo činnostech, pro které byla dohoda uzavřena.

• Ministr uznává prodlouženou platnost celé kolektivní smlouvy nebo její části, pokud byla smlouva uzavřena mezi jednou nebo více reprezentativními odborovými organizacemi. Totéž platí i v případě, že dohoda byla uzavřena mezi jednou nebo více organizacemi zaměstnavatelů, jejichž členové zaměstnávají více než polovinu všech zaměstnanců zaměstnavatelů, pro které je prodloužení kolektivní smlouvy navrženo.

• V rozhodnutí ministra o prodloužení platnosti celé kolektivní smlouvy nebo její části jsou vázáni návrhem stran smlouvy.

• Ministr uznává prodlouženou platnost celé kolektivní smlouvy nebo její části prostřednictvím rozhodnutí, které je zveřejněno v Úředním věstníku Republiky Slovinsko.

Odchylka od minimálních standardů je stanovena v některých kolektivních smlouvách. Od těchto kolektivních smluv je možné se odchýlit dohodou mezi zastupujícím podnikovým odborovým svazem (nebo vnitrostátním odborovým svazem) a zaměstnavatelem, a to zejména za účelem zachování pracovních míst. Toto ustanovení vstoupilo v platnost samostatně pro každou kolektivní smlouvu ve Slovinsku, většinou od roku 2006 (Eurofound, 2015).

Podmínky pro odstoupení od kolektivní smlouvy a lhůtu pro odstoupení od smlouvy určují smluvní strany. Pokud kolektivní smlouva neobsahuje lhůtu pro odstoupení od smlouvy, může být ukončena do šesti měsíců. Kolektivní smlouvy uzavřené na dobu určitou nelze předčasně zrušit (§ 16 zákona o kolektivních smlouvách).

Článek 17 zákona o kolektivních smlouvách stanoví, že po skončení platnosti kolektivní smlouvy by měla být až do uzavření nové smlouvy nadále uplatňována ustanovení procesní části, která upravují práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů. Tato ustanovení se týkají uzavírání pracovních smluv, práv a povinností při výkonu pracovního poměru, ukončování pracovních smluv, odměňování a jiných osobních odměn a náhrad za práci, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Platí však maximálně po dobu jednoho roku, pokud strany nestanoví jinak.

Ve Slovinsku nejsou v kolektivních smlouvách žádné mírové doložky. Nicméně téměř všechny kolektivní smlouvy obsahují klauzuli o "pozitivní a negativní povinnosti z plnění", ve které se strany zavazují usilovat o řádné vymáhání kolektivní smlouvy a respektovat její ustanovení. Tato doložka je téměř obecným předpisem a je obsažena v části kolektivní smlouvy specifikující povinnosti. V případě porušení kolektivní smlouvy má odborová organizace k dispozici mechanismy pro uplatňování práv zaměstnanců a není omezena závazkem dodržovat pracovní smír.