Individuální pracovněprávní vztahy ve Slovinsku

Náležitosti pracovní smlouvy

Podle § 21 zákona o pracovněprávních vztazích lze pracovní smlouvu uzavřít s osobami, které dosáhly věku 15 let. Článek 22 tohoto zákona stanoví, že pracovník, který uzavírá pracovní smlouvu, musí splňovat požadavky na výkon práce stanovené kolektivní smlouvou nebo obecnými předpisy zaměstnavatele nebo požadavky zaměstnavatele a zveřejněné v souladu s veřejnou vyhláškou o volném pracovním místě, která musí obsahovat požadavky na pracovní místo.

Pracovníci mladší 18 let nesmějí vykonávat práce, které mohou být škodlivé nebo nebezpečné. Pracovní smlouva musí být uzavřena před zahájením práce.

Řízení o výpovědi a ukončení pracovního poměru

Zákon o pracovních vztazích z roku 2013 upravuje postupy výpovědi a ukončení pracovního poměru, včetně povinností zaměstnavatele při ukončení pracovní smlouvy. V případě zrušení pracovní smlouvy z důvodu nezpůsobilosti musí zaměstnavatel podat výpověď nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy k tomu vznikl oprávněný důvod. V případě pochybení musí zaměstnavatel podat výpověď nejpozději do 60 dnů ode dne zjištění oprávněného důvodu a nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy oprávněný důvod nastal. Pokud má pochybení pracovníka všechny znaky trestného činu, může zaměstnavatel podat výpověď z pracovní smlouvy do 60 dnů ode dne, kdy zjistí pochybení k řádnému ukončení pracovního poměru; To platí po celou dobu, po kterou může být pachatel trestně stíhán.

V případě výpovědi z důvodu pochybení na straně pracovníka, které vykazuje všechny znaky trestného činu, může zaměstnavatel pracovníkovi zakázat výkon práce po dobu trvání řízení. Po dobu zákazu výkonu práce má pracovník nárok na náhradu mzdy ve výši poloviny průměrného výdělku, kterého dosáhl v době tří měsíců před zahájením řízení o ukončení pracovního poměru.

Mateřská a otcovská dovolená

Matka má právo na mateřskou dovolenou. Za určitých podmínek může toto právo uplatnit i otec nebo jiná osoba. Matka nastupuje na mateřskou dovolenou standardně 28 dní před předpokládaným datem porodu, které určí gynekolog. Pokud matka v té době nenastoupí na mateřskou dovolenou, nelze nevyčerpanou část mateřské dovolené po narození dítěte čerpat, ledaže by se jednalo o předčasný porod. Pokud matka v den porodu nenastoupila na mateřskou dovolenou, měla by začít v tento den. Mateřská dovolená trvá 105 dní a musí být vyčerpána v jednom bloku v podobě úplné nepřítomnosti v práci.

Otec má právo na mateřskou dovolenou, pokud matka zemře, opustí dítě, je kompetentním lékařem považována za trvale nebo dočasně neschopnou samostatného života a práce nebo je mladší 18 let a má status učně, žáka nebo studenta. V posledním případě musí matka dát souhlas k tomu, aby otec mohl vyčerpat zbývající mateřskou dovolenou. Otec má právo na stejnou dobu mateřské dovolené jako matka, minus počet dní, které matka již vyčerpala, což bude nejméně 28 dní.

Otec má právo na otcovskou dovolenou v délce až 30 dnů. Toto právo je nepřevoditelné. Otec musí čerpat alespoň 15 dnů otcovské dovolené ve formě nepřítomnosti v práci na plný nebo částečný úvazek v době 6 měsíců od narození dítěte; Musí si vzít maximálně 15 dnů formou nepřítomnosti v práci na plný nebo částečný úvazek, než dítě dokončí první třídu základní školy. Otcové dostávají za tuto dovolenou náhradu ve výši 100 % mzdy.

Rodiče mají právo na dovolenou za účelem péče o dítě po celkovou dobu 260 dnů bezprostředně po skončení mateřské dovolené. Výše jejich příspěvku na domácí péči se určuje na základě průměrné mzdy, kterou příjemce pobíral v předchozích 12 měsících. Příspěvek však nesmí překročit 2,5násobek průměrné hrubé mzdy ve Slovinsku. Každý rodič má právo na 130 dní rodičovské dovolené. Matka může převést 100 dnů rodičovské dovolené na otce, zatímco 30 dnů je nepřenosných. Otec může převést všech 130 dnů své rodičovské dovolené na matku.

Zákonná úprava dovolené

Zdravotní dovolená

Podle zákona o změně pracovních poměrů (Zakona o spremembah in dopolnitvah Zakona o delovnih razmerjih, Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 114/2023) je zaměstnavatel povinen vyplatit náhradu mzdy z vlastních zdrojů v případech, kdy pracovníci nejsou schopni pracovat z důvodu nemoci nebo úrazu nesouvisejícího s prací po dobu až 20 pracovních dnů z důvodu individuální nepřítomnosti v práci, nejvýše však 80 pracovních dnů v kalendářním roce. V případě, že pracovník není schopen pracovat v důsledku nemoci z povolání nebo pracovního úrazu, je zaměstnavatel povinen vyplatit pracovníkovi náhradu mzdy z vlastních zdrojů až do výše 30 pracovních dnů za každou jednotlivou nepřítomnost v práci. V případě delší nepřítomnosti v práci je zaměstnavatel povinen vyplatit doplatek mzdy, který je hrazen ze zdravotního pojištění. Není-li zákonem stanoveno jinak, náleží pracovníkovi náhrada mzdy ve výši průměrného měsíčního výdělku za práci na plný úvazek v předchozích třech měsících nebo za dobu, kterou odpracoval v posledních třech měsících před začátkem pracovní neschopnosti. Pokud pracovník během doby zaměstnání v předchozích třech měsících nepracoval a pobíral náhradu mzdy za celou dobu, měl by být základ pro tuto náhradu stejný jako základ pro náhradu mzdy v období tří měsíců před začátkem pracovní neschopnosti. Pokud pracovník v předchozích třech měsících nepobíral alespoň jeden měsíční plat, má nárok na náhradu mzdy ve výši základního platu stanoveného v jeho pracovní smlouvě. Výše náhrady mzdy nesmí přesáhnout výši mzdy, kterou by pracovník pobíral, pokud by během tohoto období pracoval.

V případě nepřítomnosti pracovníka v práci z důvodu nemoci nebo úrazu, který nesouvisí s prací, by náhrada mzdy, kterou má zaměstnavatel hradit, měla činit 80 % mzdy pracovníka v předchozím měsíci za práci na plný úvazek.

Zdravotní pojišťovna vyplácí dávku od prvního dne nepřítomnosti pracovníka v práci, pokud

• daruje živou tkáň nebo orgány ve prospěch jiné osoby

• trpí následky darování krve

• musí pečovat o blízkého člena rodiny

• má zdravotní stav vyžadující izolaci

• je nařízen lékařem k doprovodu pacienta

• má zranění, která byla způsobena za určitých okolností

Základem pro výpočet příspěvku je průměrná měsíční mzda pracovníka za práci na plný úvazek v předchozím roce.

Pracovní poměr pracovníka, jehož pracovní smlouva byla zrušena z podnikatelských důvodů nebo z důvodu nezpůsobilosti a který je po uplynutí výpovědní doby nepřítomen v práci z důvodu dočasné neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu, by měl být ukončen dnem, kdy se pracovník vrátí do práce nebo by se měl vrátit do práce, nejpozději však do šesti měsíců po uplynutí jejich výpovědní lhůty.

Důchodový věk

Věk odchodu do důchodu pro muže i ženy je stanoven na 65 let nebo 60 let, pokud mají za sebou 40 odpracovaných let. Věk odchodu do důchodu pro muže a ženy byl sjednocen důchodovou reformou, která je v platnosti od 1. ledna 2013. Vyrovnání věku odchodu do důchodu bylo dosaženo postupně v průběhu šesti let.