Profil země pracovního života ve Slovinsku

Tento profil popisuje klíčové charakteristiky pracovního života ve Slovinsku. Jeho cílem je poskytnout příslušné základní informace o strukturách, institucích a příslušných předpisech týkajících se pracovního života.

To zahrnuje ukazatele, údaje a regulační systémy týkající se těchto aspektů: subjekty a instituce, kolektivní a individuální pracovněprávní vztahy, zdraví a dobré životní podmínky, odměňování, pracovní doba, dovednosti a odborná příprava a rovnost a nediskriminace na pracovišti. Profily jsou systematicky aktualizovány každé dva roky.

Tato část zkoumá nedávný vývoj v oblasti protestních akcí a ukazuje počet pracovních dnů ztracených kvůli stávkám. Pojednává o právních a institucionálních – kolektivních i individuálních – mechanismech používaných k řešení sporů a okolnostech, za kterých mohou být použity.

Neexistují žádné celostátní údaje (oficiální ani neoficiální) o stávkách ve Slovinsku. Hlavními důvody pro kolektivní akci bylo snižování mezd a nedoplatky mezd. Mechanismy pro řešení kolektivních sporů jsou obsaženy v kolektivních smlouvách. Neexistují však žádné údaje o jejich využití.

Právo na stávku je upraveno zákonem o stávce (Zakon o stavki, Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 23/1991). Tento zákon definuje stávku jako organizované zastavení práce pracujícími za účelem uplatnění hospodářských a sociálních práv a zájmů vyplývajících z práce. Dělníci se mohou svobodně rozhodnout zúčastnit se stávky. Zákon o stávce stanoví, že stávka může být organizována v podniku nebo jiné organizaci, v části organizace, v hospodářském odvětví nebo jako generální stávka.

Právo na stávku pracovníků v organizacích, které vykonávají činnosti zvláštního významu pro vojenskou obranu, lze uplatnit pouze za těchto podmínek: poskytovat minimální úroveň práce, která zajišťuje bezpečnost osob a majetku nebo je nenahraditelnou podmínkou pro život a práci občanů nebo pro fungování jiných organizací; nebo k zajištění plnění mezinárodních závazků Slovinska.

Dělníci účastnící se stávky si zachovávají svá základní práva vyplývající z pracovního poměru, s výjimkou práva na mzdu. Zůstávají jim zachována práva na důchodové a invalidní pojištění v souladu s předpisy v těchto záležitostech. Finanční kompenzace během stávky může být poskytnuta, pokud je to stanoveno v kolektivní smlouvě nebo obecném právním dokumentu (viz Eurofound, 2002).

Vývoj v oblasti protestních akcí v letech 2013–2019

 2013201420152016201720182019Source
Working days lost per 1,000 employees14.9n.a.     Labour Force Survey 2012
Percentage of establishments experiencing strikesn.a.16% of establishments in the private sectorn.a.n.a.n.a.n.a.1% of establishments in industryEuropean Company Survey 2019

Poznámka: není k dispozici.

Mechanismy kolektivního řešení sporů

Článek 18 zákona o kolektivních smlouvách stanoví, že:

  • Kolektivní pracovní spory se řeší smírnou cestou prostřednictvím vyjednávání, mediace a rozhodčího řízení a v souladu se zákonem o pracovních a sociálních soudech (Zakon o delovnih in socialnih sodiščih, Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 2/04 a 61/04) u příslušného pracovního soudu

  • Spory jsou řešeny v souladu s tímto zákonem, pokud v příslušné kolektivní smlouvě není stanoven postup řešení sporu

Zákon o kolektivních smlouvách rozlišuje mezi postupy pro řešení sporů o zájmy prostřednictvím mediace nebo rozhodčího řízení a postupy pro smírné řešení sporů o práva.

Článek 87 (o řešení kolektivních sporů) kolektivní smlouvy pro maloobchodní odvětví stanoví, že strany dohody se dohodly, že kolektivní spory by měly být řešeny v souladu s postupem stanoveným zákonem o kolektivních smlouvách.

Od roku 2010 je nejčastěji využívaným mechanismem řešení sporů mediace; Do té doby to byla arbitráž. Veškeré mechanismy kolektivního řešení sporů jsou zaváděny dobrovolně. V kvalitativní studii Stanojeviće a Kanjua Mrčely (2014) informoval zástupce zaměstnavatelů v oblasti řemesel a podnikání o zavedení mediace jako nástroje řešení konfliktů v jejich kolektivní smlouvě.

Individuální mechanismy řešení sporů

Článek 5 zákona o pracovních a sociálních soudech stanoví, že pracovní soud je příslušný rozhodovat o individuálních (i kolektivních) pracovněprávních sporech. Mezi zahrnuté aspekty patří pracovní smlouvy; práva, povinnosti a odpovědnost vyplývající z pracovněprávního vztahu mezi pracovníkem a zaměstnavatelem nebo jejich právními nástupci; práva a povinnosti vyplývající ze vztahů mezi pracovníkem a podnikem, který je uživatelem; postup při zaměstnávání; práva a povinnosti průmyslového vlastnictví vyplývající z pracovněprávního vztahu; práce dětí mladších 15 let; práce učňů, žáků a studentů; stipendia; dobrovolné učňovské vzdělávání; a další otázky stanovené zákonem.

Využití mechanismů alternativního řešení sporů

Neexistují žádné údaje týkající se mechanismů alternativního řešení sporů (rozhodčí řízení a mediace).

Flag of the European UnionThis website is an official website of the European Union.
How do I know?
European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions
The tripartite EU agency providing knowledge to assist in the development of better social, employment and work-related policies