Profil země pracovního života ve Slovinsku
Tento profil popisuje klíčové charakteristiky pracovního života ve Slovinsku. Jeho cílem je poskytnout příslušné základní informace o strukturách, institucích a příslušných předpisech týkajících se pracovního života.
To zahrnuje ukazatele, údaje a regulační systémy týkající se těchto aspektů: subjekty a instituce, kolektivní a individuální pracovněprávní vztahy, zdraví a dobré životní podmínky, odměňování, pracovní doba, dovednosti a odborná příprava a rovnost a nediskriminace na pracovišti. Profily jsou systematicky aktualizovány každé dva roky.
Neexistují žádné celostátní údaje (oficiální ani neoficiální) o stávkách ve Slovinsku. Hlavními důvody pro kolektivní akci bylo snižování mezd a nedoplatky mezd. Mechanismy pro řešení kolektivních sporů jsou obsaženy v kolektivních smlouvách. Neexistují však žádné údaje o jejich využití.
Právo na stávku je upraveno zákonem o stávce (Zakon o stavki, Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 23/1991). Tento zákon definuje stávku jako organizované zastavení práce pracujícími za účelem uplatnění hospodářských a sociálních práv a zájmů vyplývajících z práce. Dělníci se mohou svobodně rozhodnout zúčastnit se stávky. Zákon o stávce stanoví, že stávka může být organizována v podniku nebo jiné organizaci, v části organizace, v hospodářském odvětví nebo jako generální stávka.
Právo na stávku pracovníků v organizacích, které vykonávají činnosti zvláštního významu pro vojenskou obranu, lze uplatnit pouze za těchto podmínek: poskytovat minimální úroveň práce, která zajišťuje bezpečnost osob a majetku nebo je nenahraditelnou podmínkou pro život a práci občanů nebo pro fungování jiných organizací; nebo k zajištění plnění mezinárodních závazků Slovinska.
Dělníci účastnící se stávky si zachovávají svá základní práva vyplývající z pracovního poměru, s výjimkou práva na mzdu. Zůstávají jim zachována práva na důchodové a invalidní pojištění v souladu s předpisy v těchto záležitostech. Finanční kompenzace během stávky může být poskytnuta, pokud je to stanoveno v kolektivní smlouvě nebo obecném právním dokumentu (viz Eurofound, 2002).
Vývoj v oblasti protestních akcí v letech 2013–2019
| 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | Source | |
| Working days lost per 1,000 employees | 14.9 | n.a. | Labour Force Survey 2012 | |||||
| Percentage of establishments experiencing strikes | n.a. | 16% of establishments in the private sector | n.a. | n.a. | n.a. | n.a. | 1% of establishments in industry | European Company Survey 2019 |
Poznámka: není k dispozici.
Mechanismy kolektivního řešení sporů
Článek 18 zákona o kolektivních smlouvách stanoví, že:
Kolektivní pracovní spory se řeší smírnou cestou prostřednictvím vyjednávání, mediace a rozhodčího řízení a v souladu se zákonem o pracovních a sociálních soudech (Zakon o delovnih in socialnih sodiščih, Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 2/04 a 61/04) u příslušného pracovního soudu
Spory jsou řešeny v souladu s tímto zákonem, pokud v příslušné kolektivní smlouvě není stanoven postup řešení sporu
Zákon o kolektivních smlouvách rozlišuje mezi postupy pro řešení sporů o zájmy prostřednictvím mediace nebo rozhodčího řízení a postupy pro smírné řešení sporů o práva.
Článek 87 (o řešení kolektivních sporů) kolektivní smlouvy pro maloobchodní odvětví stanoví, že strany dohody se dohodly, že kolektivní spory by měly být řešeny v souladu s postupem stanoveným zákonem o kolektivních smlouvách.
Od roku 2010 je nejčastěji využívaným mechanismem řešení sporů mediace; Do té doby to byla arbitráž. Veškeré mechanismy kolektivního řešení sporů jsou zaváděny dobrovolně. V kvalitativní studii Stanojeviće a Kanjua Mrčely (2014) informoval zástupce zaměstnavatelů v oblasti řemesel a podnikání o zavedení mediace jako nástroje řešení konfliktů v jejich kolektivní smlouvě.
Individuální mechanismy řešení sporů
Článek 5 zákona o pracovních a sociálních soudech stanoví, že pracovní soud je příslušný rozhodovat o individuálních (i kolektivních) pracovněprávních sporech. Mezi zahrnuté aspekty patří pracovní smlouvy; práva, povinnosti a odpovědnost vyplývající z pracovněprávního vztahu mezi pracovníkem a zaměstnavatelem nebo jejich právními nástupci; práva a povinnosti vyplývající ze vztahů mezi pracovníkem a podnikem, který je uživatelem; postup při zaměstnávání; práva a povinnosti průmyslového vlastnictví vyplývající z pracovněprávního vztahu; práce dětí mladších 15 let; práce učňů, žáků a studentů; stipendia; dobrovolné učňovské vzdělávání; a další otázky stanovené zákonem.
Využití mechanismů alternativního řešení sporů
Neexistují žádné údaje týkající se mechanismů alternativního řešení sporů (rozhodčí řízení a mediace).
