Protestní akce a spory ve Španělsku

Právo na stávku je upraveno královským legislativním nařízením č. 17/1977, španělskou ústavou a rozsudkem Ústavního soudu (č. 11/1981).

Podle těchto předpisů existují dva typy protestních akcí: stávka (la huelga) a výluka (cierre patronal). Stávka je kolektivní akce dělníků spočívající v dohodnutém odchodu jejich práce. Obvykle je namířeno proti zaměstnavateli, aby podpořil proces kolektivního vyjednávání a vynutil si dodržování zákonných nebo smluvních předpisů.

Na druhou stranu výluka je kolektivní akce podniknutá jednostranně zaměstnavatelem a spočívající v úplném nebo částečném zastavení výrobní činnosti. Základem může být fyzické uzavření společnosti, nebo nějaké jiné opatření učiněné za účelem zabránění výkonu práce. Aby bylo chráněno právo na stávku, španělská legislativa povoluje výluky pouze v případě, že jsou lidé nebo majetek v ohrožení, jako policejní opatření. Jedná se však o opatření, které zaměstnavatelé zřídka uvádějí do praxe.

Ve Španělsku může stávku vyhlásit většina zástupců zaměstnanců na pracovišti, všichni zaměstnanci společnosti (prostou většinou) a odbory, které jsou v daném odvětví reprezentativní. Rozhodnutí o vyhlášení stávky musí být oznámeno společnosti a pracovnímu úřadu pět dní před jejím konáním. U veřejných společností je oznamovací lhůta 10 dní. Konečně musí být také zřízen stávkový výbor složený z maximálně 12 členů.

Během stávky jsou pracovní smlouvy pozastaveny. Právo na stávku je individuální právo, které je kolektivně vykonáváno. Jednotliví pracovníci se proto mohou svobodně rozhodnout, zda se zúčastní nebo ne.

Jediné stávky, které jsou zakázány, jsou politické stávky, stávky solidarity a stávky, jejichž cílem je zpochybnit platnou kolektivní smlouvu; Španělsko má však tradici těchto typů stávek, často ve formě generální stávky (kvůli zákazu konkrétních typů).

Nedávno, v roce 2015, byla v souvislosti s reformou španělského trestního zákoníku (organický zákon 1/2015) zavedena změna v otázce stávky. Článek 315 odst. 3 stanoví, že ti, kteří jednají ve skupině nebo jednotlivě, ale po dohodě s ostatními, kteří nutí jiné osoby k zahájení nebo pokračování stávky, by měli být potrestáni odnětím svobody na 1 rok a 9 měsíců až 3 roky nebo pokutou a odnětím svobody na 18 měsíců až 24 měsíců.

Výskyt různých forem protestních akcí, 2010–2019

Poznámka: Procento provozoven v soukromém sektoru, které během uvedeného období nahlásily jakoukoli formu protestních akcí. není k dispozici.

Zdroj: Eurofound, Evropský průzkum společností 2019

Vývoj v oblasti protestních akcí, 2012–2022

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálního hospodářství, "Stávky se vyvíjely, dělníci se účastnili a dny nepracovaly, podle odvětvových, institucionálních, územních a motivačních aspektů" ("Huelgas desarrolladas, trabajadores participantes y jornadas no trabajadas, por ámbitos sectorial, institucional, territorial y por motivación"), Statistická ročenka 2022.

Mechanismy kolektivního řešení sporů

V roce 1996 byla uzavřena Dohoda o mimosoudním řešení pracovněprávních sporů (Acuerdo de Solución Extrajudicial de Conflictos). V roce 2020 byl obnoven do roku 2024 UGT, CCOO (odbory) a CEOE a Cepyme (organizace zaměstnavatelů). Tato dohoda otevřela dveře k vytvoření soukromé nadace spravované Mezikonfederální službou pro mediaci a rozhodčí řízení, která je plně financována státem a autonomně řízena sociálními partnery. Poskytuje bezplatné služby, podobné těm, které poskytují společné instituce komunit.

Podle dohody zahrnují postupy a aspekty:

• Výklad a aplikace státních právních předpisů, kolektivní smlouvy, dohody nebo paktu bez ohledu na jejich účinnost nebo rozhodnutí nebo praxe společnosti

• konflikty, které vznikají při vyjednávání kolektivní smlouvy a které mají za následek její blokádu

• konflikty, které vedou k blokádě v jednání nebo dohodě

• konflikty, které vyplývají z výzvy ke stávce nebo z opatření pro bezpečnostní a údržbové služby v případě stávky

• konflikty, které ovlivňují několik pracovních středisek společnosti, skupiny společností nebo spřízněných společností, které se nacházejí v různých autonomních komunitách

Kromě toho byly od konce 90. let 20. století zřízeny různé regionální rozhodčí instituce na základě dohod sociálních partnerů v Andalusii, na Baleárských ostrovech, v Katalánsku, Kantábrii a Kastilii-La Mancha. V roce 2022 oznámila regionální vláda Kastilie-La Mancha, tvořená koalicí krajně pravicových a konzervativních stran, uzavření regionální služby pro průmyslové vztahy s údajným nedostatkem finančních prostředků (La Razón, 2023).

Individuální mechanismy řešení sporů

V případě individuálních konfliktů se v první řadě jedná o kolize právních norem – tedy konflikty, které se týkají výkladu zákonů nebo vyplývají z provádění kolektivních smluv. Tyto spory mohou být předloženy soudnímu řízení, které bude zahájeno poté, co je žaloba předložena kteroukoli ze stran, po povinném pokusu o smír ve správním ústředí prostřednictvím smírčích orgánů vytvořených na základě dohod uzavřených mezi odbory a organizacemi zaměstnavatelů.

Pokud jde o správní spory, smírčí řízení probíhá za přítomnosti smírčího advokáta přiděleného státem, jehož úloha je omezena na pouhé zprostředkování porozumění. Zdrží se předkládání návrhů. Pokud se obě strany nedohodnou, mohou se obrátit na institucionální arbitráž. Prostřednictvím tohoto procesu strany podle své vlastní vůle podřizují svůj konflikt rozhodnutí osoby mimo soudní správu (státního úředníka, který je jmenován státem a není soudcem). Vydá závazné rozhodnutí, které musí být dodrženo a bude mít stejný účinek jako rozhodnutí vydané soudcem, proti kterému se nelze odvolat. Pokud je smírčí a/nebo rozhodčí řízení ukončeno bez dohody, bude u sociálních soudů provedena následující fáze.

A konečně, spory mohou být předloženy sociálním soudům. Tato fóra jsou organizována podle svých soudních pravomocí na regionální úrovni (Vrchní soud) a na vnitrostátní úrovni (Národní soud a Nejvyšší soud).

Níže uvedená tabulka uvádí informace o počtu kolektivních konfliktů vyřešených prostřednictvím soudních mechanismů a konfliktů řešených prostřednictvím Mezikonfederální služby pro mediaci a rozhodčí řízení a regionálních mechanismů mimosoudního řešení sporů. Lze pozorovat, že s ekonomickým oživením (2012-2020) se počet konfliktů řešených prostřednictvím soudních nebo mimosoudních mechanismů velmi výrazně snížil. Nejnovější dostupné údaje za rok 2021 však ukazují nárůst počtu otázek řešených prostřednictvím různých mechanismů řešení sporů. Tento trend lze vysvětlit masivním přijetím režimů zkrácené pracovní doby, které společnostem bránily v propouštění zaměstnanců během prvních šesti měsíců pandemie.

Využívání mechanismů kolektivního řešení sporů, 2012–2021

Poznámka: SIMA, Mezikonfederální služba pro mediaci a arbitráž.

Zdroj: Roční statistiky Ministerstva práce a sociálního hospodářství.