Od svého založení si nadace Eurofound vybudovala silnou znalostní základnu týkající se životních a pracovních podmínek v Evropské unii. Klíčovým úkolem agentury je sledovat vývoj v členských státech v průběhu času, pro což agentura vypracovala tři opakující se průzkumy založené na pravděpodobnosti v rámci celé EU, které poskytují vysoce kvalitní údaje.
Reprezentativní vzorky
Pokrytí všech členských států EU i (potenciálních) kandidátských zemí a často Norska a Švýcarska
Srovnatelnost mezi zeměmi
Více vln, umožňující analýzu časových řad
Vyvinuto v úzké spolupráci s tripartitními zúčastněnými stranami nadace Eurofound a odborníky v této oblasti
Dotazníky pokrývající širokou škálu témat navržených tak, aby odpovídaly potřebám evropské politiky
Dotazníky postavené na interdisciplinárním vědeckém základě
Vypracovat strategii pro zajištění kvality
Včasná dostupnost výsledků ve zprávách relevantních pro politiku, online vizualizace dat a mikrodatech.
Cílem průzkumné činnosti nadace Eurofound je poskytovat vysoce kvalitní informace o kvalitě životních a pracovních podmínek v Evropě. Aby bylo možné tento cíl realizovat, každý z průzkumů cílí na jinou populaci a získává konkrétní informace.
Průzkum pracovních podmínek v Evropě se dotazuje pracovníků, aby získal přehled o kvalitě práce a zaměstnanosti.
Evropský průzkum společností se zaměřuje na manažery a zástupce zaměstnanců ve společnostech s cílem shromáždit informace o postupech na pracovišti.
Průzkum kvality života v Evropě vede rozhovory s evropskými občany, aby získal pohled na životní podmínky a vnímání kvality života.
Navzdory těmto rozdílům, pokud jde o cílovou populaci, se nadace Eurofound snaží harmonizovat metodiku průzkumu, kdykoli je to možné, aby zajistila, že poznatky získané v jednom průzkumu budou uplatněny i v ostatních.
Stejně jako u všech výzkumných projektů jsou do přípravy, provádění a hodnocení každé vlny každého průzkumu zapojeny zúčastněné strany nadace Eurofound i odborníci v příslušné oblasti, aby byla zajištěna jejich relevance pro tvůrce politik a sociální partnery na evropské a vnitrostátní úrovni.
Prostřednictvím zapojení odborníků do tvorby dotazníků a zapojení našich odborníků na vnitrostátní úrovni do procesu překladu se nadace Eurofound snaží zajistit, aby všechny otázky průzkumu zachycovaly skutečné jevy, které mají zachytit (platnost).
Pečlivým výběrem reprezentativních vzorků, výběrem nejvhodnějšího způsobu administrace dotazníků s využitím nejmodernějších technologií, náborem zkušených tazatelů a poskytováním komplexního školení pro dotazování a kódování, jakož i prostřednictvím podrobné kontroly shromážděných údajů, sofistikovaného vážení a vhodné analýzy se nadace Eurofound snaží zajistit konzistenci měření v průzkumu (spolehlivost).
Závazek nadace Eurofound poskytovat vysoce kvalitní informace se dále projevuje v její strategii zajištění kvality průzkumů.
Bez ohledu na to, zda jsou cílovou populací průzkumu evropští občané, pracovníci nebo podniky, není možné shromáždit informace od všech členů této populace. Vzorek respondentů je vybrán tak, aby byl co nejreprezentativnější pro celkovou populaci.
Cílem nadace Eurofound je používat vzorkovací rámce nejvyšší možné kvality. V každé zemi se snaží najít registr, který pokrývá alespoň 95 % cílové populace. V případě evropského dědického průzkumu obsahují tyto rejstříky přednostně kontaktní údaje provozoven a jiných společností. V případě průzkumů pracovních podmínek v Evropě a průzkumu kvality života v Evropě registry obvykle obsahují informace o adresách domácností a někdy i jednotlivců. V průzkumech pracovních podmínek v Evropě a v průzkumu kvality života, pokud takový rejstřík není k dispozici, je seznam možných respondentů vygenerován tzv. postupem "náhodné cesty".
Cílem nadace Eurofound je vybírat vzorky, které jsou dostatečně velké, aby poskytly platné výsledky na úrovni jednotlivých zemí, a které dostatečně dobře odrážejí rozložení evropské populace, aby umožnily zobecnění na Evropu jako celek. První cíl vyžaduje, aby velikost vzorku na úrovni země byla alespoň 1000 respondentů, což snižuje chybovost na přijatelnou úroveň. Druhým cílem je důvod pro výběr většího vzorku ve větších zemích, jak tomu bylo v nejnovějších průzkumech pracovních podmínek v Evropě a kvalitě života v Evropě.
Někdy je nutné klást otevřené otázky, tj. otázky, na které nelze přímo odpovědět předem stanoveným souborem odpovědí. To může být případ například sektoru. Tazatel si danou odpověď nejprve podrobně všimne a později ji zařadí do příslušné kategorie v Celoevropské statistické klasifikaci ekonomických činností (NACE).
Programování se obvykle musí používat u otevřených otázek týkajících se příjmu, úrovně vzdělání respondentů (prostřednictvím ISCED) a regionu, ve kterém žijí (prostřednictvím NUTS).
Jakmile je fáze práce v terénu dokončena, musí být soubory dat zváženy, aby se kompenzovaly různé možné příčiny nerovnováhy ve vzorku. Například různí lidé mají různou pravděpodobnost, že budou vybráni do průzkumu, což je třeba statisticky zohlednit. Čím větší jednotka (domácnost/firma) lidé žijí nebo pracují, tím menší je jejich šance na rozhovor. Rozdíly v míře ochoty účastnit se průzkumu mohou také vést k nedostatečnému zastoupení určitých skupin respondentů. Rozdíly mezi zeměmi ve velikosti jejich pracovní síly se (plně) neodrážejí ve velikosti vzorku v jednotlivých zemích, takže váha se používá k zajištění toho, aby větší země měly ve výsledcích na úrovni EU větší váhu.
Evropské šetření pracovních sil (LFS) se často používá jako zdroj referenčních údajů pro posouzení míry, do jaké jsou údaje reprezentativní pro populaci.
Metodika je přizpůsobena specifickým požadavkům jednotlivých anket - více informací je k dispozici na stránkách jednotlivých anket.
Průzkumy nikdy nebyly jediným zdrojem rozsáhlých kvantitativních dat a diskuse o lepší integraci dat z jiných zdrojů do sociálního výzkumu probíhají již delší dobu. V posledních desetiletích však s rostoucí propojeností jednotlivců a organizací s internetem explodovalo množství dat dostupných ze zdrojů, jako jsou webové aplikace, mobilní zařízení, senzory, video streamy a sociální média.
V této souvislosti nadace Eurofound zkoumá možnosti využití dat velkého objemu k doplnění a kontextualizaci údajů ze svých stávajících výzkumných snah, zejména ze svých průzkumů. Projekt se v současné době zaměřuje na tři oblasti a tato práce je diskutována ve třech pracovních dokumentech.
Dotazníky pro tři celoevropské průzkumy nadace Eurofound – EWCS, EQLS a ECS – jsou k dispozici ke stažení v různých jazycích. K dispozici jsou také datové sady pro různá vydání průzkumu.
Všechny dotazníky jsou k dispozici po dokončení průzkumu v terénu.
Soubory údajů z průzkumu nadace Eurofound jsou k dispozici nejpozději do dvou let po dokončení práce v terénu. Soubory údajů nadace Eurofound jsou uloženy u UK Data Service(opens in new tab)This link opens in a new tab (UKDS) v Essexu ve Spojeném království a propagovány online prostřednictvím jejich internetových stránek. Údaje jsou k dispozici bezplatně těm, kteří je hodlají použít pro nekomerční účely. Žádosti o použití pro komerční účely budou předány nadaci Eurofound ke schválení.
Registrací u UKDS mají uživatelé zajištěn přístup k nejnovější verzi a přijímání informací o důležitých aktualizacích. Chcete-li si data stáhnout, nejprve se zaregistrujte online u UKDS. Pokud nejste z univerzity nebo vysoké školy ve Velké Británii, požádejte o uživatelské jméno pro UK Data Archive(opens in new tab)This link opens in a new tab nebo se podívejte na stránku o přístupu k datům.
Po registraci zadejte do pole "Údaje pro vyhledávání" text "Eurofound". Měl by se zobrazit seznam průzkumů nadace Eurofound, poté kliknutím na název příslušného průzkumu získáte další informace a stáhnete je pomocí svého uživatelského jména a hesla.
Nadace Eurofound zpřístupňuje pro vybrané průzkumy specializované online vizualizace údajů. Lze je nalézt přechodem na jednotlivé kolo průzkumu.
S cílem zajistit vysoce kvalitní údaje z průzkumů dodržuje nadace Eurofound společně dohodnuté standardy pro svou metodiku a postupy průzkumů. Nadace Eurofound dodržuje kritéria kvality Evropského statistického systému (ESS) při koncipování, provádění a hodnocení kvality.
Nadace Eurofound uplatňuje ve všech průzkumech soubor kritérií kvality.
Relevance: Zajištění toho, aby průzkum splňoval současné i potenciální potřeby uživatelů
Přesnost: Mít k dispozici data, jejichž odhady se co nejvíce blíží skutečným hodnotám. V praxi se to provádí minimalizací případných chyb v průzkumu
Včasnost a dochvilnost: Šíření údajů co nejblíže referenčnímu období a dodržování harmonogramu stanoveného pro zveřejnění údajů
Přístupnost a srozumitelnost: Umožnění snadného přístupu k zjištěním a údajům z průzkumu a nabídka potřebných podkladových informací pro interpretaci zjištění
Soudržnost a srovnatelnost: Přezkoumání údajů ve srovnání s jinými souvisejícími údaji pocházejícími z jiných zdrojů a posouzení, zda lze rozdíly připsat rozdílům mezi skutečnými hodnotami. Zajištění srovnatelnosti dat napříč geografickými oblastmi a v čase.
Cílem nadace Eurofound je neustále zlepšovat kvalitu a nákladovou efektivnost každého průzkumu. Kritéria kvality a nezbytné kroky v procesu jejich splnění jsou stanoveny jak v zadávací dokumentaci, tak v podrobném plánování procesu průzkumu. Jsou stanoveny postupy pro kontrolu všech aspektů přípravy průzkumu, práce v terénu a zpracování dat a pro shromažďování komplexní dokumentace o tom, jak jsou splněna kritéria kvality.
Nadace Eurofound pravidelně sleduje dopad průzkumů na tvorbu politik a využívání údajů ve výzkumu. Shromažďuje informace o tom, jak průzkumy splňují potřeby uživatelů. Agentura dále zadává a zveřejňuje externí hodnocení kvality údajů a procesů po dokončení průzkumu.
Hlavní dodavatel nadace Eurofound a její národní partneři jsou povinni dodržovat profesní kodexy chování pro MRS a ESOMAR, které jsou navrženy tak, aby splňovaly právní předpisy a podporovaly vysoce kvalitní výzkum. Kódy zahrnují mimo jiné respekt k respondentovi a důvěrnost údajů. Zhotovitel také dodržuje normy ISO týkající se průzkumů.
Tazatelé pracující na průzkumech nadace Eurofound jsou povinni při vedení pohovorů dodržovat etická pravidla a pravidla důvěrnosti. Pro každou zemi jsou vypracována stejná pravidla, aby byla zajištěna harmonizovaná práce v terénu. Data jsou shromažďována a zaznamenávána podle školení tazatelů a pokynů k projektu a tazatelé musí zajistit, aby účast respondentů v průzkumu byla založena na dobrovolném informovaném souhlasu.
Informace o průzkumech nadace Eurofound jsou poskytovány jejímu internímu pověřenci pro ochranu osobních údajů, aby byl zajištěn soulad s obecným nařízením Evropské unie o ochraně osobních údajů (GDPR). Údaje předávané UKDS jsou plně anonymizovány z důvodu ochrany důvěrnosti respondentů.
Metodika a dotazníky používané v celoevropských průzkumech nadace Eurofound jsou volně dostupné pro použití jinými výzkumnými pracovníky, s výhradou určitých autorských práv, a mnoho z nich vyjádřilo zájem o používání našich materiálů nebo o spolupráci s nadací Eurofound.
V nedávných vydáních průzkumu pracovních podmínek v Evropě financovaly vlády členských států v Belgii, Francii, Slovinsku a Španělsku zvýšení velikosti vzorku na vlastní náklady, aby mohly provést hlubší analýzu. Norsko i Švýcarsko jsou do průzkumu pracovních podmínek v Evropě zapojeny již řadu let.
Podobně italský Národní institut pro analýzu veřejné politiky (INAPP) financoval v roce 2016 zvýšení velikosti vzorku pro Itálii pro průzkum kvality života v Evropě (EQLS).
Na základě memoranda o porozumění s Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) poskytla nadace Eurofound agentuře EU-OSHA užitečné informace o vývoji metodiky a koncepce průzkumu. Agentura EU-OSHA použila metodiku z Evropského průzkumu společností (ECS) nadace Eurofound ve svém Evropském průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) z roku 2009. Týmy pracující na evropském průzkumu společností a průzkumu ESENER jsou v pravidelném kontaktu, aby zajistily, že agentury budou sdílet poznatky získané na každém z projektů. Evropský průzkum společností 2019 se uskutečnil ve spolupráci s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop). Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) používá údaje z průzkumu pracovních podmínek v Evropě pro svůj index rovnosti žen a mužů. Nadace Eurofound rovněž podpořila Agenturu pro základní práva (FRA) při přípravě průzkumu.
Evropská komise (GŘ NEAR) podporuje zahrnutí kandidátských a potenciálních kandidátských zemí EU do průzkumů nadace Eurofound.
Dotazník a metodika průzkumu pracovních podmínek v Evropě jsou zdrojem inspirace pro další průzkumy ve světě: například průzkum pracovních podmínek v USA, průzkum pracovních podmínek v Jižní Koreji a sociální průzkum Izraele 2016. Některé země ve Střední Americe a také Argentina, Chile a Uruguay používají při provádění národních průzkumů přizpůsobené dotazníky průzkumu pracovních podmínek. Do průzkumu práce ve městech v Číně z roku 2016 byl zahrnut omezený počet otázek týkajících se pracovních podmínek v pracovních podmínkách.
Rand: Průzkum pracovních podmínek v Americe(opens in new tab)This link opens in a new tab
Izraelský ústřední statistický úřad: Izraelský sociální průzkum(opens in new tab)This link opens in a new tab
Aby překonaly nedostatek spolehlivých údajů a informací o pracovních podmínkách v rozvojových a transformujících se zemích, spojily nadace Eurofound a Mezinárodní organizace práce (MOP) své síly a vytvořily projekty zaměřené na monitorování a analýzu pracovních podmínek na celém světě.
Nadace Eurofound spolupracovala s MOP na průkopnickém projektu monitorování pracovních podmínek po celém světě, který analyzuje vývoj kvality pracovních míst a kvality pracovního života v Evropě, Asii a Americe.
Výzkumná zpráva: Working conditions in a global perspective
Obě organizace také vyvinuly standardní metodiku pro globální průzkum pracovních podmínek (GWCS) s cílem vytvořit otevřený nástroj na národní úrovni, který lze nejlépe přizpůsobit potřebám tripartitních aktérů dané země, což je zásadní součástí programů MOP pro důstojnou práci v zemi.
Rozvojový program Organizace spojených národů (UNDP) v minulosti používal dotazník nadace Eurofound European Quality of Life Survey (EQLS) k provádění průzkumů kvality života v Chorvatsku a Severní Makedonii.
Nadace Eurofound rovněž přispěla k vypracování mezinárodních statistických pokynů pro měření kvality pracovních míst a pracovního života prostřednictvím průzkumů. Příklady:
EHK OSN: Příručka pro měření kvality zaměstnání(opens in new tab)This link opens in a new tab
OECD: Směrnice OECD pro měření kvality pracovního prostředí(opens in new tab)This link opens in a new tab
Průzkum pracovních podmínek v Evropě se také používá ke sledování vývoje v oblasti kvality pracovních míst, například ve společném hodnotícím rámci Evropské komise, nebo práce OECD v oblasti kvality pracovních míst. Eurostat používá některé otázky týkající se průzkumu pracovních podmínek v Evropě ke sledování kvality zaměstnanosti v Evropě.
Evropská komise: Společná zpráva o zaměstnanosti(opens in new tab)This link opens in a new tab; vývoj zaměstnanosti a sociální situace v Evropě(opens in new tab)This link opens in a new tab; Monitor výkonnosti v oblasti zaměstnanosti(opens in new tab)This link opens in a new tab
OECD: Kvalita pracovních míst(opens in new tab)This link opens in a new tab
Eurostat: Kvalita zaměstnanosti(opens in new tab)This link opens in a new tab
V mezinárodním kontextu je průzkum kvality života v Evropě výrazným příspěvkem, protože zahrnuje všechny členských států EU, mnohostranné informace v jednom souboru údajů, jakož i pokrytí pracující i nepracující populace. Údaje o průzkumu kvality života v Evropě jsou součástí několika mezinárodních monitorovacích iniciativ:
Index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) využívá údaje z průzkumu kvality života v Evropě a pracovních podmínek v Evropě k pokrytí časové oblasti(opens in new tab)This link opens in a new tab
Index aktivního stárnutí, podporovaný Evropskou komisí a Evropskou hospodářskou komisí OSN (EHK OSN)
Radar sociální soudržnosti (2013 a 2014) Bertelsmannovy nadace
Průzkum kvality života v Evropě byl důležitým zdrojem jak ve výzkumu, tak ve veřejné diskusi a přispěl k rozvoji agendy Komise Beyond GDP. Byla také použita při vývoji souboru ukazatelů Eurostatu o kvalitě života.
