Organizace práce
Organizace práce je o dělbě práce, koordinaci a kontrole práce: jak je práce rozdělena na pracovní úkoly, sdružování úkolů do pracovních míst a úkolů, vzájemná závislost mezi pracovníky a jak je práce koordinována a kontrolována za účelem splnění cílů organizace. Zahrnuje prováděné úkoly, kdo je provádí a jak jsou prováděny v procesu výroby produktu nebo poskytování služby. Organizace práce se tedy týká toho, jak je práce plánována, organizována a řízena v rámci společností, a rozhodování v řadě aspektů, jako jsou pracovní procesy, návrh práce, odpovědnosti, přidělování úkolů, plánování práce, pracovní tempo, pravidla a postupy a rozhodovací procesy.
Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.
Přechod na hybridní práci: Výzvy v řízení – Digitální příběh
Tento digitální příběh představuje hlavní poznatky o tom, jak hybridní práce mění manažerské postupy na úrovni přímého manažera: Proč hybridní práce vyžaduje nové formy koordinace; Jak manažeři udržují přehled a dohled nad výkonem bez fyzické spoluúčasti; Co udržuje soudržnost a pohodu týmu napříč rozptýlenými týmy; Jak lze zajistit spravedlivý přístup k informacím a příležitostem; Kde je nejvíce potřeba politické vedení nebo podpora.Přechod na hybridní práci: Výzvy v řízení
Pandemie COVID-19 urychlila přechod na hybridní práci, kdy zaměstnanci dělí svůj čas mezi práci na dálku a na pracovišti. Ačkoliv tento model nabízí větší flexibilitu, přináší také nové výzvy pro přímé manažery a další nadřízené. Tato zpráva zkoumá, jak hybridní práce přetváří organizaci práce a ovlivňuje každodenní manažerské postupy na úrovni přímého manažera, se zaměřením na změny v koordinaci, komunikaci, řízení výkonu a pohodě zaměstnanců.Algoritmické řízení na evropských pracovištích: Důsledky pro organizaci práce a pracovní podmínky
Tato studie představuje sekundární analýzu dat ze sedmého evropského průzkumu pracovních podmínek Eurofoundu (EWCS 2024), který zkoumá rozšířenost digitálních technologií na moderních pracovištích a šíření algoritmických manažerských praktik. Propojením hlášené expozice pracovníků počítačovým programům, které monitorují výkon, přidělují úkoly a plánují práci, s ukazateli kvality práce, analýza hodnotí, jak technologie přetváří práci. Také identifikuje odlišné profily pracovníků na základě vzorců používání digitálních technologií a charakteristik spojených s každým profilem. Zjištění budou informovat tvorbu politik zaměřených na podporu kvalitních pracovních míst v stále digitálnějších pracovištích.Výzkum nadace Eurofound zkoumá různé způsoby organizace práce a jejich potenciální dopady na produktivitu, efektivitu a konkurenceschopnost, jakož i na pracovní podmínky, dobré životní podmínky pracovníků a udržitelnost práce v průběhu celého života. Některé typy organizace práce jsou spojeny s lepší kvalitou práce a zaměstnání. Tyto formy organizace práce, které jsou více zaměřeny na lidi, zdůrazňují hodnotu týmové práce, využívání dovedností a rozvoje dovedností, jakož i zapojení a samostatnost zaměstnanců.
Organizace práce je klíčovým prvkem podporujícím hospodářský a obchodní rozvoj, což má významné důsledky pro produktivitu, inovace, pracovní podmínky a dobré životní podmínky pracovníků. Podpora určitých forem organizace práce přispívá k dosažení cílů stanovených Evropskou agendou dovedností Evropské komise pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost, která byla zahájena dne 1. července 2020, a jejími inovačními projekty na pracovišti. Cílem těchto cílů je posunout Evropu směrem ke konkurenceschopnější znalostní ekonomice, která se soustředí na kvalifikovanou pracovní sílu a inovace – nejen pokud jde o výrobky a procesy, ale také o organizaci práce a normy kvality práce při přechodu na digitální a uhlíkově neutrální ekonomiku. Evropská komise vyhlásila rok 2023 Evropským rokem dovedností s cílem podpořit rozvoj dovedností a pomoci podnikům řešit nedostatek dovedností v EU.
Inovace na pracovišti a jejich propojení s organizací práce se může odehrávat různými způsoby, včetně změn ve struktuře a obchodních modelech, řízení lidských zdrojů, vztazích s klienty a dodavateli nebo v samotném pracovním prostředí. Sociální dialog hraje důležitou úlohu také při organizaci práce zaměřené na rozvoj potenciálu zaměstnanců, jak je zdůrazněno ve směrnici EU o informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci. Evropský pilíř sociálních práv znovu zdůrazňuje význam sociálního dialogu a zapojení pracovníků do procesů souvisejících s organizací práce.
Evropská komise: Agenda dovedností pro Evropuopens in new tab
Evropská komise: Evropský rok dovednostíopens in new tab
Evropská komise: Inovace na pracovištiopens in new tab
Evropská komise: 20 zásad evropského pilíře sociálních právopens in new tab
Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.
25 May 2023
Hybrid work in Europe: Concept and practice
The term ‘hybrid work’ was popularised with the upsurge of telework during the COVID-19 pandemic, when companies and employees started to discuss ways of organising work after the crisis. The term has been increasingly used to refer to situations in which (teleworkable) work is carried out from two sites: at the usual place of work (normally the employer’s premises) and from home (as experienced during the pandemic) or other locations. However, the concept of hybrid work is still fuzzy and various meanings are attributed to it. This report aims to bring clarity to this concept by exploring the available information from two main sources: recent literature and contributions provided by the Network of Eurofound Correspondents from across the European Union. It summarises the main debates around hybrid work in the Member States and shows how hybrid work has been implemented in practice across Europe. The main hindrances, challenges, benefits and opportunities of hybrid work are also discussed.
9 December 2021
Business not as usual: How EU companies adapted to the COVID-19 pandemic
This report aims to support European businesses in navigating the challenges of the COVID-19 pandemic. The focus is on workplace practices and features that have helped establishments across the EU to develop operational resilience while keeping employees and customers safe. The report investigates how EU establishments initially reacted to the external shock brought about by the outbreak of the pandemic and how they subsequently adapted their workplaces. It also explores the impact of the pandemic on the health and well-being of workers and how the COVID-19 outbreak and subsequent disruptions affected business operations and work organisation.
24 October 2021
Digitisation in the workplace
Research into the transformative potential of the digital revolution tends to take a quantitative approach in an attempt to monitor changes in employment levels due to digitalisation. The fear of potential job losses and negative disruption brought about by digital technologies has permeated the policy debate on digitalisation. In contrast, this report, based on case study research, takes a more qualitative approach to exploring the impact of selected digital technologies (internet of things, 3D printing, and virtual and augmented reality) in the workplace. While digital technologies can bring many opportunities and have been shown to be beneficial for both workers and organisations, there is a need to put safeguards in place to ensure employee data protection and privacy. A well-functioning social dialogue is also key to reaping the benefits of digital technologies and preventing – or minimising – any negative outcomes.
26 February 2021
Working conditions and sustainable work: An analysis using the job quality framework
This flagship report summarises the key findings of Eurofound’s research on working conditions conducted over the programming period 2017–2020. It maps the progress achieved since 2000 in improving working conditions and examines whether all workers have benefited equally from positive change. It highlights which groups are the most at risk of experiencing poor working conditions and being left behind. Given the changes in the world of work, emerging challenges for good job quality are identified. The report also provides evidence for measures that could lead to the further improvement of work and the achievement of fair working conditions for all in the EU. The analysis shows that, overall, job quality in the EU is improving, if slowly. Not all workers are benefiting to the same extent, however. Furthermore, gender, age and contractual status have a significant bearing on a person’s working conditions. And while digitalisation helps to address some job quality issues, it also creates new challenges. The COVID-19 pandemic has exacerbated trends, reinforcing concerns and highlighting the importance of achieving job quality for all.
12 October 2020
European Company Survey 2019 - Workplace practices unlocking employee potential
This report is based on the fourth edition of the European Company Survey (ECS), which was carried out jointly by Eurofound and Cedefop in 2019. It describes a wide range of practices and strategies implemented by European companies in terms of work organisation, human resource management, skills use and skills development, and employee voice. The report shows how these practices are combined and how the resulting ‘bundles of practices’ are associated with two outcomes beneficial to employees and employers: workplace well-being and establishment performance.
The analysis finds that the establishments that are most likely to generate this win–win outcome are those that combine a high degree of worker autonomy, a balanced motivational strategy, a comprehensive training and learning strategy, and high levels of direct employee involvement in decision-making, as well as offering managerial support for these practices. To boost the adoption of employee-oriented practices – particularly in relation to autonomy, skills and employee involvement – managers should be offered appropriate support, as they play a key role in the decision to initiate workplace change. They are also crucial to its success, as they must continuously support the workplace practices implemented.
6 July 2020
How does employee involvement in decision-making benefit organisations?
How do organisations get the best out of their employees? Research on human resource management has found that a key practice is employee involvement: enabling employees to make decisions on their own work and to contribute to organisational decision-making. A high degree of employee involvement creates work environments that are highly motivational and that emphasise skill development. And this is the type of work environment that organisations need to meet the demands for innovation and adaptability to technological change in a knowledge-driven economy. This policy brief examines the empirical evidence that workplaces where employee involvement is high are more successful in developing the capacity for high performance in workers than workplaces with lower levels of involvement. It examines the influence of work organisation on two factors contributing to performance: work engagement and skill development.
Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.
Gijs van Houten
Senior research managerGijs van Houten je vedoucím výzkumným pracovníkem v oddělení pro zaměstnanost nadace Eurofound. Má specifické odborné znalosti v oblasti metodiky mezinárodních průzkumů a analýzy postupů a organizačních strategií na pracovišti. Vede pracovní skupinu nadace Eurofound pro sběr údajů a je odpovědný za koncepci a metodiku průzkumu pracovních podmínek v Evropě 2024, který bude klíčovým krokem v průzkumech Eurofound, které obstojí i v budoucnu. Před nástupem do nadace Eurofound v roce 2010 pracoval v Nizozemském institutu pro sociální výzkum (SCP). V roce 2016 strávil Gijs rok prací v Pew Research Center ve Washingtonu, DC. Je držitelem magisterského titulu v oboru sociologie na Radboud University Nijmegen a doktorátu ze sociálních věd na univerzitě v Utrechtu.
Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.
