COVID-19
Abstract
Za pouhých několik týdnů změnila pandemie COVID-19, způsobená novým koronavirem, radikálním způsobem životy lidí na celém světě. Kromě ničivých dopadů na zdraví lidí, kteří jsou virem postiženi přímo, pandemie COVID-19 zásadním způsobem ovlivnila způsob života a práce lidí, což má závažný dopad na jejich tělesnou i duševní pohodu. S cílem zaznamenat bezprostřední hospodářské a sociální dopady této krize, nadace Eurofound dne 9. dubna zahájila rozsáhlý on-line průzkum v celé Evropské unii i mimo ni. Cílem tohoto průzkumu s názvem Život, práce a COVID-19 je prozkoumat dopad na spokojenost, práci a práci z domova a na finanční situaci Evropanů. Zahrnuje celou řadu otázek týkajících se osob z různých věkových skupin a v různých životních situacích. Většina otázek vychází z průzkumu kvality života v Evropě (EQLS) a průzkumu pracovních podmínek v Evropě (EWCS) nadace Eurofound, některé jsou však nové nebo byly upraveny z jiných zdrojů, například statistiky EU v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC).
Key findings
Země, které pandemie zasáhla nejvíce, zaznamenaly také největší dopad na dobré životní podmínky svých občanů. Výsledky z některých zemí jsou obzvláště zarážející, například ve Francii je nyní spokojenost se životem ve srovnání s průzkumy provedenými před krizí nejnižší.
V důsledku krize související s onemocněním COVID-19 má více než polovina Evropanů obavy o svou budoucnost, přičemž pouze 45 % z nich je optimistických. Na rozdíl od průzkumů provedených před propuknutím pandemie v některých zemích, např. ve Francii, Belgii, Itálii a Řecku, poklesla míra optimismu pod průměr EU.
Evropané uvádějí velice nízké úrovně důvěry v EU a ve vnitrostátní vlády, zejména v několika tradičně proevropských členských státech, například ve Francii, Itálii a Španělsku . To vyvolává zásadní otázky ohledně toho, jak Evropané vnímají opatření EU přijatá během krize.
Více než čtvrtina respondentů v EU v této fázi uvádí, že přišli o práci buď dočasně (23 %), nebo trvale (5 %) , přičemž nejvíce postižení jsou mladí muži. U poloviny Evropanů rovněž došlo ke zkrácení pracovního úvazku, zejména v Rumunsku, Itálii, Francii, na Kypru a v Řecku. Nejmenší zkrácení pracovního úvazku uvádějí severské země.
Téměř 40 % Evropanů uvádí, že jejich finanční situace je horší než před vypuknutím pandemie, což je v porovnání s průzkumy před krizí dvojnásobek. Téměř polovina jich uvádí, že jejich domácnost nedokáže vyjít s penězi, a více než polovina přiznává, že bez příjmu dokáže svoji životní úroveň udržet nejvýše tři měsíce. Situace je ještě dramatičtější u tří čtvrtin nezaměstnaných, kteří nedokáží vyjít s penězi déle než tři měsíce, přičemž 82 % jich uvádí, že jejich domácnost má finanční potíže.
List of graphs:
Figure 1: Respondents’ life satisfaction by country
Figure 2: Respondents’ optimism about their future by country (%)
Figure 3: WHO-5 mental well-being index by country
Figure 4: Trust in the European Union by country
Figure 5: Trust in the healthcare system by country
Figure 6: Changes in working time during the COVID-19 pandemic by country (%)
Figure 7: Proportion of workers who started teleworking as a result of COVID-19 by country (%)
Figure 8: Uptake of telework and decrease in working time by country (%)
Figure 9: Work–life conflict dimensions, by gender, EU27 (%)
Figure 10: Work–life conflict dimensions, by type of household, EU27 (%)
Figure 11: Respondents’ financial situation three months ago and in three months’ time by country* (%)
Figure 12: Proportion of respondents with no savings or who can only maintain current living standards without income for less than three months by employment status, EU27 (%)
Figure 13: Proportion of respondents with financial insecurities, EU27 (%)
Figure 14: Difficulties making ends meet by employment status, EU27 (%)
Figure 15: Proportion of respondents reporting household arrears, by employment status, EU27 (%)
Figure 16: Risk of losing home, EU27 (%)
Cite this publication
Related publications
Publication series
