Cílem průzkumů nadace Eurofound je poskytnout vysoce kvalitní informace o kvalitě životních a pracovních podmínek v Evropě. Pro naplnění tohoto cíle se každý z průzkumů zaměřuje na jinou populaci, aby získal specifické informace.
Průzkum pracovních podmínek v Evropě se dotazuje pracovníků, aby získal poznatky o kvalitě práce a zaměstnání. Evropský průzkum společností se zaměřuje na vedoucí pracovníky a zástupce zaměstnanců v podnicích, aby shromáždil informace o postupech na pracovišti. Průzkum kvality života v Evropě se dotazuje evropských občanů, aby získal pohled na životní podmínky a vnímání kvality života.
I přes tyto rozdíly z hlediska cílové populace se nadace Eurofound snaží metodiku průzkumů co možná nejvíce harmonizovat, aby zajistila, že poučení získaná v jednom průzkumu budou uplatněna v průzkumech ostatních.
Jako u všech výzkumných projektů se na přípravě, provádění a vyhodnocování každé vlny průzkumu podílejí zúčastněné strany nadace Eurofound a odborníci v příslušném oboru, což zajišťuje relevantnost průzkumů pro tvůrce politik a sociální partnery na evropské a vnitrostátní úrovni.
Prostřednictvím účasti odborníků na přípravě dotazníku i zapojení odborníků na národní úrovni do procesu překladu se nadace Eurofound snaží zajistit, aby všechny otázky v dotazníku zachycovaly jevy skutečného světa, které zachytit mají (platnost).
Pomocí pečlivého výběru reprezentativních vzorků, volby nejvhodnějšího způsobu šíření dotazníků pomocí nejmodernější technologie, náboru zkušených tazatelů a zajištění komplexního školení v oblasti vedení rozhovorů a kódování, jakož i pomocí přesné kontroly shromážděných údajů, propracovaného uplatnění vah a vhodné analýzy se nadace Eurofound snaží zajistit konzistentnost hodnocení průzkumu (spolehlivost).
Snaha nadace Eurofound o produkování vysoce kvalitních informací se projevuje i v její strategii zajištění kvality určené pro průzkumy.
Výběr vzorku
Bez ohledu na to, zda jsou cílovou populací průzkumu evropští občané, pracovníci nebo podniky, nelze shromáždit informace od všech příslušníků dané populace. Vzorek respondentů je zvolen tak, aby co nejlépe reprezentoval příslušnou celkovou populaci.
Cílem nadace Eurofound je používat co nejkvalitnější rámce výběru vzorku. V každé zemi se nadace snaží najít registr, který pokrývá alespoň 95 % cílové populace. Pro ECS tyto registry přednostně obsahují kontaktní a jiné údaje podniků. Pro EWCS a EQLS registry obvykle obsahují informace o adresách domácností a někdy i jednotlivců. Pokud žádný takový registr není k dispozici, je v průzkumech EWCS a EQLS generován seznam možných respondentů pomocí tzv. postupu „náhodné cesty“.
Nadace Eurofound se snaží vybírat vzorky, které jsou dostatečně velké na to, aby mohly poskytovat platné výsledky na úrovni jednotlivých zemí, a které dostatečně odrážejí rozložení evropského obyvatelstva, aby umožňovaly zobecnění pro Evropu jako celek. První cíl vyžaduje, aby velikost vzorku na úrovni země činila nejméně 1 000 respondentů, což snižuje rozmezí chyby na přijatelnou míru. Druhý cíl je důvodem pro výběr větších vzorků ve větších zemích, jak tomu bylo v posledních průzkumech EWCS a EQLS.
Kódování
Někdy je nutné pokládat otevřené otázky, tedy otázky, na které nelze odpovědět přímo pomocí předem určeného souboru odpovědí. To může být například případ odvětví. Tazatel nejprve podrobně zaznamená danou odpověď a později ji zařadí do příslušné kategorie v celoevropské klasifikaci hospodářských činností (NACE).
Kódování se bude obvykle používat u otevřených otázek týkajících se příjmu, úrovně vzdělání respondentů (pomocí ISCED) i regionu, v němž žijí (pomocí NUTS).
Váhy
Jakmile je dokončena práce v terénu, je třeba na dané datové soubory použít váhy, aby se vyrovnaly různé možné příčiny nevyváženosti vzorku. Například je třeba statisticky zohlednit skutečnost, že u různých lidí existuje různá pravděpodobnost toho, že budou do průzkumu vybráni. Čím větší je jednotka (domácnost/společnost), v níž lidé žijí nebo pracují, tím menší jsou jejich šance na to, že s nimi bude proveden rozhovor. Také odchylky v míře ochoty k účasti v průzkumu mohou vést k nedostatečnému zastoupení určitých skupin respondentů. Velikost vzorku v každé zemi (plně) nepřihlíží k rozdílům mezi zeměmi z hlediska počtu jejich pracovních sil, vážení se tedy používá k zajištění toho, aby větší země měly ve výsledcích za EU větší váhu.
Jako zdroj referenčních údajů pro posouzení míry, v níž jsou údaje vzhledem k populaci reprezentativní, se často používá evropský průzkum pracovních sil (Labour Force Survey, LFS).
Metodika je přizpůsobena konkrétním požadavkům každého průzkumu – na stránkách jednotlivých průzkumů je k dispozici více informací.
Exploring the potential of big data for Eurofound research
Surveys have never been the only source of large-scale, quantitative data, and discussions about better integrating data from other sources in social research have been ongoing for quite some time. However, in recent decades, with the increasing connectedness of individuals and organisations to the internet, the amount of data available from sources such as web applications, mobile devices, sensors, video streams and social media has exploded.
In this context, Eurofound is exploring the potential use of big data to complement and contextualise the data from its existing research efforts, its surveys in particular. The project currently focuses on three strands, and this work is discussed in three working papers.
- Working paper: Using big data to improve survey sampling
Reflects on the current and possible future opportunities for using big data to enhance sampling frames or even to generate sampling frames for online surveys, and examines the extent to which a full probability approach is achievable or can at least be approximated. Also discusses the possible gains in efficiency.
- Working paper: Using big data analytics to support decision-making
Offers insight into the most appropriate analytical techniques for collecting and analysing ‘true’ big data (such as the number of people visiting a place or doing an action online, movements of people based on mobile data, and geolocation). Indicates where approaches differ from ‘regular’ statistical analysis, highlights techniques that Eurofound would need to familiarise itself with, and describes the software and hardware requirements.
Explores the potential and limitations of using social media content as a data source and of the various social media platforms to which this approach could be applied (for example, Facebook, LinkedIn and Twitter), using one or more practical examples.