Přesun zaměření z energetických dotací na snižování závislosti na energii
Ruská invaze na Ukrajinu a následné sankce způsobily prudký růst cen energií. Vlády, které se snaží zmírnit negativní dopady zdražování na domácnosti, zavedly energetické dotace a snížení DPH na elektřinu, plyn a paliva. I když takové politiky mohou být nutné k ochraně těch, kteří to nejvíce potřebují, dotování spotřeby energie je krátkodobé řešení – jde o dočasnou, částečnou kompenzaci, která se ne vždy dostane k těm, kteří jsou nejvíce postiženi. K tomu se přidává i dotování využívání energie z fosilních paliv, což je v rozporu s cíli EU omezit emise uhlíku a udržuje její energetickou závislost na třetích zemích, jako je Rusko.
Nedostupnost energie by však mohla být řešena v souladu s klimatickou politikou EU a jejími geopolitickými zájmy, pokud by vlády přešly od energetických dotací k investicím do snižování energetických potřeb domácností a závislosti na energii z externích zdrojů.
Snižování spotřeby energie domácností
Termín "energetická chudoba" se často objevuje v diskusích o současném tlaku cen energií, což naznačuje, že hlavním cílem je přístup k energii. Ale spotřeba energie není cílem sama o sobě – je to prostředek k dosažení cíle, který slouží k vytápění domů, elektrických spotřebičů atd. Cílem by proto mělo být snížit množství energie potřebné k dosažení těchto cílů.
Domácnosti budou energii vždy potřebovat, ale tuto potřebu lze snížit nebo ji uspokojit jinak než tím, že jim pomůžete ji koupit. Toho lze například dosáhnout podporou izolace domů a podporou používání energeticky úsporných topných systémů a spotřebičů – existuje několik chytrých zařízení, která umožňují domácnostem efektivně řídit ústřední topení.
Více domů může být například vybaveno solárními panely, což by mohlo snížit účty za energie lidí. Střechy jsou stále málo využívaným prostorem pro solární panely a jejich využití pro tento účel má větší veřejnou přijetost než solární farmy, které kazí krajinu.
V EU funguje mnoho energetických modernizačních programů, které nabízejí domácím grantům na izolaci jejich domovů a instalaci solárních panelů. Takové programy však často neoslovují ty, kteří žijí v nekvalitním, energeticky neefektivním bydlení – především lidi s nízkými příjmy. Tato skupina nemusí být obeznámena s dostupnou podporou nebo nemusí mít dostatek peněz na povinné předem platby či spoluúčasti. Nájemníci nemusí mít nárok, pokud opatření cílí na majitele domů. Výzkum Eurofoundu ukázal, že nízkopříjmové skupiny často nevyužívají podpůrná opatření, na která mají nárok, proto jsou potřeba proaktivní přístupy, kde jsou osloveni ti, kteří to nejvíce potřebují, a řeší se překážky. 1 V zemích, kde poskytovatelé sociálního bydlení hrají důležitou roli, lze prostřednictvím nich realizovat opatření. V případě pronajatého bytu by pronajímatelé měli získat správné pobídky k instalaci solárních panelů a zajištění efektivních topných systémů a spotřebičů pro své nájemníky.
Podpora klimaticky šetrnější dopravy
Doprava je další důležitou oblastí, kde lidé trpí rostoucími cenami energií. Je také jedním z hlavních přispěvatelů ke změně klimatu, představuje téměř čtvrtinu emisí skleníkových plynů v Evropě. 2
Obrázek: Dopravní sektor nezaznamenal tak postupný pokles emisí jako jiné sektory
Zdroj: ec.europa.eu
Aby se tento problém řešili, mohou se tvůrci politik zaměřit na dvě věci: snížení potřeby lidí po dopravě a snížení energetických potřeb dopravy.
Například služby jako školy, péče o děti a zdravotní péče by mohly být dostupnější lidem, kterým slouží. Jak ukazuje výzkum Eurofoundu o přístupu ke službám péče, zajistit, aby lidé využívali služby v okolí, není jen otázkou jejich dostupnosti, ale musí být také kvalitní a dostupné v jiných ohledech (například absence čekací doby), aby se snížila motivace cestovat za lepšími a dostupnějšími možnostmi. 3
Technologie mohou hrát důležitou roli: práce na dálku, e-government a e-zdravotní péče všechny snižují potřebu cestování. Pandemická situace ukázala obrovský potenciál tohoto procesu.
Dopravní potřeby lze naplnit způsoby, které sníží závislost na fosilních palivech. Zajištění dobrého přístupu k veřejné dopravě je klíčovým prvkem takových snah a podpora veřejné dopravy je více v souladu s energetickou politikou EU než usnadňováním soukromé dopravy. Navíc lidé s nižšími příjmy častěji využívají veřejnou dopravu a jsou citlivější na náklady, takže investice do kvalitní veřejné dopravy je prioritou pro spravedlivý přechod. Ve své připravované práci o přístupu k nezbytným službám pro lidi s nízkými příjmy Eurofound mapuje, do jaké míry členské státy a místní samosprávy usnadňují přístup k veřejné dopravě tím, že snižují náklady na uživatele pro nízkopříjmové skupiny.
Pracovní dokument: Místní aspekty kvality života: Ilustrovaný rámec
Města musí nadále podporovat cyklistiku a pěší cestu investicemi do dobře propojené, na budoucnost orientované cyklistické a pěší infrastruktury. Takové aktivní dopravní prostředky jsou zdaleka nejčistší, nejzdravější a nejlevnější na použití a protože většina Evropanů žije ve městech, široká část populace by z toho těžila. Pracoviště se často nacházejí v městských centrech, kde se nájmy a ceny domů staly pro mnohé nedostupnými, což znamená, že bydlení blízko práce je nemožné. Lepší propojení předměstí infrastrukturou, která usnadňuje aktivní dopravní prostředky, může těmto pracovníkům prospět.
Venkovské komunity by neměly být přehlíženy; Potřebují lepší služby. I když v krátkodobém horizontu může být nutné uchýlit se k dotaci na palivo, lze hledat chytřejší řešení. Mezi tyto možnosti patří lepší přístup k širokopásmovému internetu, což by mohlo snížit potřebu cestovat do práce. Nebo tam, kde jsou čistší alternativy cyklodálnic a veřejné dopravy nereálné, by mohl být zajištěn přístup k elektrickým autům a nabíjení poháněným solárními články.
Zlepšování odolnosti pro nejistou budoucnost
Invaze na Ukrajinu nás opět naučila, že budoucnost je nejistá – konflikt je novým hybatelem změn. 4 Jedním z výsledků může být, že ceny energie zůstanou vysoké nebo ještě vzrostou. Na rozdíl od ad hoc finanční podpory spotřeby energie by snížení závislosti domácností na externích zdrojích energie zlepšilo jejich odolnost vůči takovým nárůstům cen. Energetické dotace mohou být sníženy a DPH může být postupně zvyšována, a to současnými či budoucími vládami. Většina opatření ke snížení závislosti na vnější energii však nelze snadno rozebrat: jakmile jsou solární články instalovány, domy izolované a infrastruktura pro cyklisty či pěší vybudována, lidé vědí, že se na ně mohou dlouhodobě spolehnout.
Růst cen energií hrozí vznikem zelené transformace, kde chudí čelí největším výzvám. Snížení jejich potřeby energie a tam, kde potřeby zůstávají, jejich závislosti na fosilních palivech, by zajistilo skutečně spravedlivý přechod: dosažení klimatické neutrality do roku 2050, aniž by někdo zůstal pozadu.
Obrázek Sergey ©/Adobe Stock
1.Eurofound (2015), Access to social benefits: Reducing non-take-up
2.European Commission, Climate action, webpage.
3.Eurofound, Access to care services: Early childhood education and care, healthcare and long-term care
4.Eurofound, Recovery and resilience in the EU – Back to the future? Some reflections on Foundation Forum 2022
Autor
Hans Dubois
Senior research managerHans Dubois je vedoucím výzkumným pracovníkem v oddělení sociálních politik nadace Eurofound. Mezi jeho výzkumná témata patří bydlení, předlužení, zdravotní péče, dlouhodobá péče, sociální dávky, důchod a kvalita života v místní oblasti. Před nástupem do nadace Eurofound působil jako odborný asistent na Kozminského univerzitě ve Varšavě. Získal doktorát v oboru Business Administration and Management na Bocconiho univerzitě (Milán) poté, co pracoval jako výzkumný pracovník na Evropské observatoři zdravotnických systémů a politik (Madrid).
Related content
30 May 2023
Unaffordable and inadequate housing in Europe
Unaffordable housing is a matter of great concern in the EU. It leads to homelessness, housing insecurity, financial strain and inadequate housing. It also prevents young people from leaving their family home. These problems affect people’s health and well-being, embody unequal living conditions and opportunities, and result in healthcare costs, reduced productivity and environmental damage. Private tenants have faced particularly large housing cost increases, and owners with mortgages are vulnerable to interest rate increases. In addition, many owners without mortgages, especially in post-communist and southern European countries, experience poverty and housing inadequacy. The cost-of-living crisis affects people in all tenancies. Social housing and rent subsidies support many, but capacity differs across and within countries, and these measures exclude certain groups in vulnerable situations and fail to reach everyone who is entitled to them. Three quarters of Member States have Housing First initiatives – providing housing for homeless people – but these mostly operate on a small scale. This report maps housing problems in the EU and the policies that address them, drawing on Eurofound’s Living, working and COVID-19 e-survey, European Union Statistics on Income and Living Conditions and input from the Network of Eurofound Correspondents.
8 October 2020
Access to care services: Early childhood education and care, healthcare and long-term care
The right of access to good-quality care services is highlighted in the European Pillar of Social Rights. This report focuses on three care services: early childhood education and care (ECEC), healthcare, and long-term care. Access to these services has been shown to contribute to reducing inequalities throughout the life cycle and achieving equality for women and persons with disabilities. Drawing on input from the Network of Eurofound Correspondents and Eurofound’s own research, the report presents an overview of the current situation in various EU Member States, Norway and the UK, outlining barriers to the take-up of care services and differences in access issues between population groups. It pays particular attention to three areas that have the potential to improve access to services: ECEC for children with disabilities and special educational needs, e-healthcare and respite care.
4 August 2016
Inadequate housing in Europe: Costs and consequences
This report aims to improve understanding of the true cost of inadequate housing to EU Member States and to suggest policy initiatives that might help address its social and financial consequences. The full impact of poor housing tends to be evident only in the longer term, and the savings to publicly funded services, the economy and society that investment in good quality accommodation can deliver are not always obvious. While housing policies are the prerogative of national governments, many Member States face similar challenges in this field. In some, projects to improve inadequate housing have already provided valuable practical experience that can usefully be shared, and this report presents eight such case studies. While improving poor living conditions would be costly, the report suggests the outlay could be recouped quite quickly from savings on healthcare and a range of publicly funded services – in the EU as a whole, for every €3 invested in improving housing conditions, €2 would come back in savings in one year.
With contributions from Robert Anderson, Pierre Faller, Jan Vandamme (Eurofound) and Madison Welsh.
