Základní výzvy: Bytové boje evropské mládeže

Evropa zažívá krizi nedostupného bydlení. Od roku 2010 vzrostly průměrné prodejní ceny v EU o 55,4 % a nájmy o 26,7 %, což překonalo růst příjmů mnoha skupin. Tyto průměry zakrývají závažnost problému, který se vyskytuje v některých regionech a skupinách. Například v některých členských státech EU ceny více než ztrojnásobily. A v členských státech jsou trendy cen a nájmů velmi nerovnoměrné napříč regiony a stupni urbanizace. Obvykle nárůst cen bydlení ve městských centrech výrazně předčil průměrné trendy. Mnoho mladých lidí v Evropě zažívá tuto krizi dostupnosti obzvlášť akutně. Jejich pracovní příjmy jsou relativně nízké a častěji pracují v dočasném nebo nejistém zaměstnání než starší lidé. Často mají problém pronajmout si dům, kde by si sami vybrali bydlení. Pokud chtějí koupit dům, mohou mít potíže s úsporami na zálohu nebo s kvalifikací na hypotéku. Mladí lidé se nadále stěhují do měst, kde jsou pracovní příležitosti koncentrované, ale bydlení je nejméně dostupné. Těmto překážkám čelí v klíčovém období svého života, zatímco přecházejí k samostatnému dospělému životu a rozhodují o vzdělání, kariéře, vztazích a zakládání rodiny. Pro ně je současná krize dostupnosti bydlení v Evropě základním problémem.

Problém nedostupného bydlení není nový. V některých evropských regionech a městech jsou náklady na bydlení dlouhodobou výzvou pro mnoho skupin. V posledních letech se však problém rozšířil a postihuje větší část populace. Vysoké ceny energií, nedostatek pracovní síly, environmentální regulace, územní plány a nedostatek půdy omezily stavební aktivitu. Také došlo k nárůstu využívání bydlení jako investičního nástroje. To znamená, že jednotlivci a rodiny soupeří s investory na stále těsnějším trhu s bydlením. Ačkoliv EU nemá přímou pravomoc v oblasti bydlení, má významný vliv prostřednictvím příslušných pokynů, legislativy a financování. Jak se evropská bytová krize vyostřovala, Evropská komise poprvé reagovala tím, že zařadila bydlení jako samostatnou součást portfolia komisaře. Dan Jørgensen, nový komisař pro energetiku a bydlení, má za úkol podporovat členské státy při řešení příčin nedostatku bydlení a uvolňovat veřejné i soukromé financování pro investice do dostupného a udržitelného bydlení. Další orgány EU, včetně Evropského parlamentu a Evropské investiční banky, se také ujímají výzvy odhalit příčiny bytové krize, identifikovat řešení a zajistit financování.

• Současná krize dostupnosti bydlení v EU má zvláště výrazné dopady na mladší věkové skupiny.

• V několika členských státech se průměrný věk, kdy mladý člověk opouští rodičovský domov, zvyšuje. Mnoho mladých lidí, včetně těch zaměstnaných, si nemůže dovolit žít samostatně.

• Současně se bezdomovectví v mnoha členských státech zvyšuje. Mezi skupinami, které jsou obzvlášť postiženy, patří mladí lidé ve městech.

• Pro mladé lidi, kteří dosáhnou samostatného života, výzvy pokračují. Mladí lidé, zejména ti z mladší skupiny ve věku 18–29 let, mají větší pravděpodobnost, že budou mít zpoždění s platbami za bydlení a energie. Mladí lidé také častěji uvádějí, že možná budou muset opustit svůj domov, protože si ho už nemohou dovolit.

• Mladí lidé, kteří žijí nezávisle na rodičích, utrácejí výrazně více svých příjmů za bydlení a častěji jsou přetíženi náklady na bydlení ve srovnání s ostatními věkovými skupinami.

• Přestože mladí lidé utrácejí více svých příjmů za bydlení, mají tendenci žít v méně kvalitních obydlích.

• Mezi geografickými regiony existují významné rozdíly v dostupnosti nemovitostí, které jsou aktuálně nabízeny k prodeji nebo pronájmu.

• V celé EU lze jen velmi málo nemovitostí nabízených k pronájmu ve městech považovat za dostupné pro mladého člověka s mediánovou mzdou. To platí zejména v hlavních městech a oblíbených turistických destinaciích.

• V Bulharsku, Irsku, Polsku, Portugalsku a Španělsku, a v některých částech Rakouska a Itálie, je míra nedostupnosti na trhu s nájmy taková, že v mnoha oblastech by bylo potřeba více než 80 % mediánové mzdy k pronájmu standardního dvoupokojového bytu.

• Možnou odpovědí na výzvu dostupnosti by bylo zmenšit bydlení a pokusit se pronajmout menší nemovitost. To však může přinášet problémy s dostatečností a cena za metr čtvereční je vyšší u menších nemovitostí.

• Po celé Evropě staví krize bydlení mnoho mladých dospělých do situace, kdy nejsou schopni dosáhnout požadovaného bydlení (například žít sami nebo s partnerem), což vede k výrazným neshodám mezi skutečnou a preferovanou bydlení mladých lidí.

• Data z průzkumů ze čtyř členských států (Česko, Nizozemsko, Španělsko a Švédsko) ukazují, že mnohem více lidí žije u přátel, příbuzných nebo rodičů, než by si přáli. Mnohem méně lidí žije s partnery nebo sami, než by si přáli.

• Nenaplněné preference bydlení jsou spojeny s řadou negativních důsledků. Patří sem neschopnost dosáhnout samostatného života, neschopnost zvolit si kariéru, negativní dopady na duševní zdraví a rozhodnutí odkládat narození dětí.

• Abychom plně pochopili a řešili krizi dostupnosti bydlení, je důležité zohlednit jak kvantitativní data o problémech mladých lidí s bydlením, tak kvalitativní data o jejich preferencích a o tom, jak se orientují v systému bytových politik.

• Tvůrci politik by se měli vyvarovat roztříštěného politického prostředí, kde jsou politiky realizovány postupně s protichůdnými cíli.

• Pokud jde o financování bytových iniciativ, revolvingové fondy využívající kapitál na bydlení jsou efektivním způsobem financování projektů.

• Pokud jde o vytváření nových bytových příležitostí pro mladé lidi (například dostupné "startovní domy"), mají řešení na straně nabídky větší potenciál než finanční a daňové výhody na straně poptávky.

• Vlády by měly zajistit neutralitu držby ve fiskální politice a stejně přistupovat k vlastnictví i pronájmu.

• Aby se řešil nedostatek bydlení, je nezbytné zvýšit počet dostupných bytů. Stávající zásoba prázdných a málo využívaných budov nabízí v tomto ohledu značný nevyužitý potenciál, i když často vyžaduje rozsáhlé renovace.

• Politiky regulující nájmy a zvyšující jistotu vlastnictví musí zohlednit jak insidery (stávající nájemníky), tak outsidery (nové nebo potenciální nájemníky, často mladé lidi), stejně jako poskytovatele bydlení.

• Mladí lidé mohou hrát aktivní roli při tvorbě politik – nejen při tvorbě nových nebo revidovaných bytových politik, ale také při vytváření inovativních, zdola nahoru orientovaných konceptů bydlení, jako je spolupráce s bydlením.