Mládež
Mládí je termín používaný k popisu období mezi dětstvím a dospělostí. I když se může jednat o proměnlivou definici, používá se také v termínech zásad k označení konkrétních věkových skupin. Zajištění dobrého prostředí pro mladé lidi, aby mohli vyrůstat, učit se a pracovat, je klíčovým cílem Evropy a nadace Eurofound, který však čelí zvláštním výzvám. Mladí lidé jsou již dlouho důležitým středem zájmu politiky na úrovni EU, což platí zejména dnes.
Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.
Generace uzamčené: evropský trh s bydlením selhává své mladé lidi
V hlavních městech Evropy došlo k tichému, ale hlubokému oddělení. Po desetiletí implicitní společenská smlouva naznačovala, že jak ekonomiky rostou a mladí pracovníci vstupují na trh práce, nakonec si zajistí klíče od vlastních dveří.Je duševní zdraví Evropy stále v krizi?
Duševní zdraví v Evropě se nachází na kritické křižovatce. I když se některé ukazatele od pandemie zlepšily, nová zpráva nadace Eurofound odhaluje znepokojivé trendy, včetně znepokojivého zastavení desetiletí trvajícího poklesu počtu sebevražd. V této epizodě pořadu Eurofound Talks hovoří Mary McCaugheyová s vedoucím výzkumným manažerem Hansem Duboisem o tomto složitém problému a zdůrazňuje, že špatné duševní zdraví neúměrně postihuje zranitelné skupiny.Základní výzvy: Bytové boje evropské mládeže
Evropa čelí krizi dostupnosti bydlení, která zasahuje všechny věkové skupiny, s obzvláště výraznými důsledky pro mladé lidi. Pro ně může mít krize dalekosáhlé důsledky, které ovlivní vzdělávací a pracovní příležitosti, složení a formování domácností a současnou i budoucí pohodu. Tato zpráva zkoumá bytovou situaci obyvatel EU, se zvláštním zaměřením na mladé lidi. Ukazuje, že podle několika ukazatelů mladí lidé obecně zažívají bytovou krizi intenzivněji než starší skupiny.Míra zaměstnanosti mladých lidí v EU je vyšší než kdykoli od roku 2007 a procento mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), je historicky nízké (11 % v roce 2024). Kromě toho je podíl odrazených pracovníků mezi mladými lidmi, kteří se NEET pohybují, na nejnižší zaznamenané úrovni. To představuje zlepšení ve srovnání s pandemií COVID-19, během níž byli mladí lidé nejvíce zasaženi ztrátou zaměstnání, neboť byli nadměrně zastoupeni v odvětvích nejvíce zasažených pandemickými omezeními a s větší pravděpodobností pracovali na základě smluv na dobu určitou nebo na částečný úvazek.
Objevují se známky zlepšení kvality pracovních míst mladých lidí, kteří mají méně nedobrovolných smluv na dobu určitou, větší vnímanou jistotu zaměstnání a lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem než v letech pandemie.
Krize COVID-19 měla ve srovnání se staršími skupinami nepřiměřený dopad na životní spokojenost a duševní pohodu mladých lidí. To se zlepšilo mezi jarem a létem 2020, kdy se lockdowny zmírnily, ale kleslo na nejnižší hodnotu na jaře 2021, kdy se vrátila omezení a uzavření škol, což přispělo ke snížení životní spokojenosti a duševní pohody, kde byly téměř dvě třetiny mladých lidí ohroženy depresí. Od pandemie se duševní pohoda mládeže zlepšila, i když v menší míře než u starší populace.
Nová zjištění ukazují, že nesoulad mezi aspiracemi a konkrétními plány, zejména pokud jde o hledání práce, je spojen s vyšším rizikem deprese u mladých lidí. Nesoulad mezi přáními a plány je nejčastější, pokud jde o bydlení: stěhování z domova rodičů nebo stěhování k partnerovi a koupě domu.
Bydlení je jednou z hlavních překážek pro to, aby se mladí lidé stali nezávislými, přičemž u těch méně finančně zajištěných je méně pravděpodobné, že se budou moci odstěhovat z domova rodičů, což vytváří další finanční zátěž pro domácnost. Mladí lidé žijící se svými rodiči budou mít s největší pravděpodobností potíže vyjít s penězi.
Důvěra mladých lidí v instituce zůstává celkově vyšší než u jiných skupin, přestože jsou krizí COVID-19 nejvíce zasaženy z hlediska duševního zdraví a zaměstnanosti. Bude důležité, aby tvůrci politik na tomto sociálním kapitálu stavěli a zajistili, že investice do mládeže zůstanou na prvním místě politické agendy EU.
Na podporu mladých lidí během pandemie byla zavedena široká škála opatření. Patří mezi ně posílené evropské záruky pro mladé lidi, vnitrostátní iniciativy zaměřené na udržení mladých lidí ve vzdělávání a opatření ke snížení překážek stávající finanční podpory a sociální ochrany speciálně pro mladé lidi; mnohé z těchto politických reakcí však byly dočasné. Aby byla zajištěna větší odolnost vůči budoucím krizím, bude zásadní, aby tvůrci politik upřednostnili dlouhodobá opatření pro mladé lidi, jako je trvalé zlepšení přístupu k práci a učňovské přípravě a opatření ke zvýšení jistoty zaměstnání.
Rozhovory nadace Eurofound
Nadace Eurofound vykonala rozsáhlý soubor prací v oblasti otázek mládeže souvisejících se zaměstnaností, kvalitou života a sociální soudržností. Výzkum se i nadále zaměřuje na problémy, které se dotýkají mladých lidí v několika tematických oblastech, zejména v oblasti zaměstnanosti a trhů práce, životních podmínek a kvality života, jakož i přístupu k veřejným službám.
Zaměstnanost mladých lidí a otázky, které se týkají mladých lidí, zůstávají jednou z priorit politické agendy EU. Poté, co si již zaplatili nejvyšší daň za předchozí recesi, se ukázalo, že mladí lidé patří mezi nejzranitelnější vůči závažným sociálním a ekonomickým dopadům pandemie COVID-19 a restriktivních opatření.
Aby se historie neopakovala, zahájila Komise v červenci 2020 balíček na podporu zaměstnanosti mladých lidí, který je strukturován do čtyř oblastí a má poskytnout "most k pracovním místům" pro příští generaci. Komise předložila návrh doporučení Rady "Most k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi", které má nahradit doporučení z roku 2013 jako konkrétní politický nástroj pro řešení důsledků pandemie COVID-19 v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti. Cílem je zajistit, aby všichni mladí lidé mladší 30 let obdrželi kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy nebo stáže do čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými nebo ukončili formální vzdělávání. Tato iniciativa je v souladu s potřebami podniků poskytovat dovednosti potřebné zejména pro ekologickou a digitální transformaci. Rozšiřuje věkové rozmezí, na něž se vztahují záruky pro mladé lidi, z 15–24 let na 15–29 let.
Balíček na podporu zaměstnanosti mladých lidí zahrnuje také návrh týkající se odborného vzdělávání a přípravy, nový impuls pro učňovskou přípravu a další opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí.
Tato iniciativa vychází z předchozích opatření na evropské úrovni. Sdělení Komise z roku 2016 "Investice do evropské mládeže" se zaměřilo na podporu mladých lidí ve formě balíčku opatření pro mládež. Balíček podporuje lepší příležitosti k přístupu k zaměstnání prostřednictvím záruk pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, která byla zahájena v roce 2013, lepší příležitosti prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy, jakož i lepší příležitosti pro solidaritu, mobilitu ve vzdělávání a účast.
V rámci tohoto úsilí stanoví nejnovější strategie EU pro mládež (2019–2027), která byla přijata dne 26. listopadu 2018 a stanoví rámec pro spolupráci s členskými státy v oblasti jejich politik v oblasti mládeže. Aktivity jsou seskupeny do tří hlavních oblastí činnosti, kolem slov "Zapojit", "Propojit" a "Posílit postavení".
V lednu 2020 předložila Komise sdělení "Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci". Tím se připravila půda pro akční plán pro provádění evropského pilíře sociálních práv, který potvrzuje závazek EU týkající se záruk pro mladé lidi. Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv, který Evropská komise navrhla v březnu 2021 a po němž následovalo prohlášení na sociálním summitu v Portu v květnu 2021, zavedl nové ambiciózní cíle pro mladé lidi, jako je snížení podílu mladých lidí ve věku 15–29 let, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), z 11 % (2024) na 9 % do roku 2030.
Evropská komise: Posílené záruky pro mladé lidiopens in new tab
EUR-Lex: Podpora zaměstnanosti mladých lidí: most k pracovním místům pro příští generaciopens in new tab
Evropská komise: Strategie EU pro mládežopens in new tab
Evropská komise: Akční plán pro evropský pilíř sociálních právopens in new tab
Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.
21 May 2024
Becoming adults: Young people in a post-pandemic world
During the pandemic, many young people had to change their plans for the future. While at the end of 2023 young people’s labour market situation was more favourable than it had been in recent years, many obstacles remained on their route to independence, such as the rising cost of living and inability to move out of the parental home. This report explores young people’s wishes and plans for the future – and the well-being outcomes related to these plans – in the context of the current labour market and housing situation and progress on the implementation of the EU’s reinforced Youth Guarantee.
6 July 2022
Fifth round of the Living, working and COVID-19 e-survey: Living in a new era of uncertainty
The fifth round of Eurofound's e-survey, fielded from 25 March to 2 May 2022, sheds light on the social and economic situation of people across Europe two years after COVID-19 was first detected on the European continent. It also explores the reality of living in a new era of uncertainty caused by the war in Ukraine, inflation, and rising energy prices.
The findings of the e-survey reveal the heavy toll of the pandemic, with respondents reporting lower trust in institutions than at the start of the pandemic, poorer mental well-being, a rise in the level of unmet healthcare needs and an increase in the number of households experiencing energy poverty.
16 December 2021
The impact of COVID-19 on young people in the EU
&w=3840&q=75)
23 October 2020
Youth in a time of COVID
Watch the webinar - Being young in the COVID-19 pandemic
3 July 2019
Inequalities in the access of young people to information and support services
In recent years, concerns have been expressed at EU and national level that the combined stresses arising from school, parental expectations and societal pressures can make the transition to adulthood difficult for young people – with the risk of a long-lasting negative impact. One way of easing the transition is to provide appropriate information and support services during these critical life-changing years. However, it appears that not all young people have access to such services. This report describes the characteristics of the young people who face most difficulties in accessing social and health services, the types of services most relevant to them and the main challenges they face in accessing information and support services. It also looks at what service providers can do to ensure they reach young people in need of their support and presents innovative examples of how to tackle inequalities in access to services.
Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.
Eszter Sándor
Senior research managerEszter Sandor je vedoucí výzkumnou manažerkou v oddělení sociální politiky nadace Eurofound. Má odborné znalosti v oblasti metodologie průzkumů a statistické analýzy, pracovala na přípravě a řízení průzkumu kvality života v Evropě a naposledy elektronického průzkumu Život, práce a COVID-19 a je zodpovědná za kvalitu datových souborů. Jejími výzkumnými oblastmi jsou well-being mládeže a kvalita života v domácnostech a rodinách, včetně subjektivní well-being, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem a životní podmínky. Dříve pracovala jako ekonomická konzultantka ve Skotsku, kde se zaměřovala na hodnocení ekonomických dopadů, hodnocení a analýzu vstupů a výstupů. Má magisterský titul v oboru ekonomie a mezinárodních vztahů na Korvínově univerzitě v Budapešti.
Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.
