&w=3840&q=90)
Sociální dialog
Sociální dialog lze definovat jako jednání, konzultace, společné akce, diskuse a sdílení informací mezi zaměstnavateli a pracovníky. Dobře fungující sociální dialog je klíčovým nástrojem pro formování pracovních podmínek, do kterého se zapojuje řada aktérů na různých úrovních. Vyvažuje zájmy pracovníků a zaměstnavatelů a přispívá jak k ekonomické konkurenceschopnosti, tak k sociální soudržnosti.
Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.
Průmyslové vztahy: Diskurz a vývoj v uspořádání pracovní doby v roce 2025
Změny v uspořádání pracovní doby v rámci EU v roce 2025 odrážejí rozmanitost národních systémů pracovních vztahů a úrovně, na kterých probíhá sociální dialog. Tento článek analyzuje diskurz a vývoj v roce 2025 týkající se přesčasů, záznamu pracovní doby, každoroční dovolené a zkracování pracovní doby.Reprezentativnost evropských organizací sociálních partnerů: Železniční sektor
Tato studie poskytuje informace umožňující zhodnotit reprezentativnost aktérů zapojených do evropského sektorového sociálního dialogu pro železniční sektor.Representativeness of the European social partner organisations: Commerce sector – 2026
This study provides information allowing for an assessment of the representativeness of the actors involved in the European sectoral social dialogue committee for the commerce sector.Tvůrci politik potřebují pevné důkazy, aby pochopili změny probíhající na trhu práce a reagovali na měnící se dynamiku průmyslových vztahů v Evropě. Eurofound využívá data a analýzy získané ze své sítě korespondentů v členských státech EU a Norsku k mapování trendů a vzorců a k ukázání příkladů dobře fungovaného sociálního dialogu na evropské i národní úrovni.
Výzkum Eurofoundu zkoumá aspekty jako zapojení sociálních partnerů do tvorby politik, zapojení a participaci zaměstnanců, kolektivní vyjednávání, systémy odměňování a odměňování, zastoupení zaměstnanců a průmyslové vztahy na všech úrovních. Zkoumá, do jaké míry se průmyslové vztahy přizpůsobily vzniku nadnárodních organizací.
Agentura vytvořila rozsáhlé portfolio prací trvající více než 40 let, které mapují mnohé a měnící se aspekty sociálního dialogu v Evropě na různých úrovních: firemní, sektorové, národní, evropské i mezinárodní.
Vlajková zpráva o průmyslových vztazích zveřejněná v roce 2022 představuje přehled nejdůležitějších vývojů v oblasti průmyslových vztahů, včetně sociálního dialogu, v letech 2015 až 2019. Další práce v této oblasti mapují klíčové rozměry průmyslových vztahů.
Publikace: Průmyslové vztahy: Vývoj 2015–2019
Sociální dialog je klíčovým principem Evropského pilíře sociálních práv vyhlášeného v roce 2017. Vznik nových debat o sociální spravedlnosti, demokracii, kvalitě práce a nových modelech pracovních vztahů představuje výzvu pro tradiční systémy průmyslových vztahů a sociálního dialogu.
Třicet let po historickém zahájení evropského sociálního dialogu ve Val Duchesse v Bruselu Evropská komise znovu zahájila proces nového začátku sociálního dialogu na vysoké úrovni na akci, která 5. března 2015 spojila organizace sociálních partnerů z celé Evropy. Evropský sociální dialog je nástrojem sociální politiky EU, který přímo přispívá k formování pracovního práva a politik EU.
Dne 25. ledna 2023 Komise navrhla doporučení Rady o "posilování sociálního dialogu v EU" a vydala novou komunikaci o posilování a podpoře sociálního dialogu, "využití jeho plného potenciálu pro řízení spravedlivých přechodů", jak bylo oznámeno v Evropském akčním plánu pro pilíř sociálních práv. V září 2023 předsedkyně Komise von der Leyen oznámila summit sociálních partnerů v roce 2024, který by navázal na summit z roku 1985.
V březnu 2025 Komise a meziprůmysloví sociální partneři podepsali společný pakt o posílení evropského sociálního dialogu. Tento pakt navazuje na lednový summit Val Duchesse z roku 2024 a jeho Deklaraci sociálních partnerů.
Evropská komise: Summit sociálních partnerů Val Duchesse 2024opens in new tab
Blog Eurofound: Od Val Duchesse po Rigu: jak znovu spustit sociální dialog?
Evropská komise: Komise stanovuje konkrétní kroky pro větší zapojení sociálních partnerů na národní a evropské úrovniopens in new tab
Evropská komise: Evropský pilíř akčního plánu pro sociální právaopens in new tab
Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.
20 November 2024
Tripartite Exchange Seminar 2024: The role of social dialogue in a green just transition
20 March 2023
Trends in national social dialogue in responding to external shocks or crises: Background paper
This paper provides an overview of the involvement of the social partners in policymaking and social dialogue in recent years, primarily at national peak level. It will focus on the evolution of social dialogue over the past decade and a half in terms of its response to external shocks, focusing on three key periods: the financial and economic crisis between 2008 and 2012; the subsequent recovery and consolidation phase between 2013 and early 2020; the recent series of new crises, starting in 2020 with the COVID-19 pandemic up to today’s combined challenges of inflation, the ‘cost of living crisis’ and the Russian invasion of Ukraine.
1 December 2022
Social dialogue and collective bargaining in the hospital sector during the COVID-19 pandemic
This report analyses the role of social dialogue and collective bargaining in addressing the challenges created or exacerbated by the COVID-19 pandemic in the hospital sector. It also explores whether existing social dialogue and collective bargaining processes at national level were adapted in order to address these new challenges. The research included a literature review to contextualise the structural features of the hospital sector and an analysis of policy initiatives to manage the crisis implemented across the EU27 and Norway. The findings indicate that the level and nature of the social partners’ involvement in pandemic responses varied across Europe. Social dialogue and collective bargaining played a prominent role in some countries, while in others the social partners were less involved. Although no substantial changes were identified in social dialogue institutions and processes, the breadth of issues they deal with expanded beyond the traditional areas of employment and working conditions.
7 February 2022
Collective labour disputes in the EU
In recent years, apart from some intermittent spikes, there has been a general decrease in industrial action across the EU Member States. During the COVID-19 pandemic, this trend has continued, with the most significant labour disputes not surprisingly occurring in the human health and social services sector, the education sector and the transport and logistics sector. This report analyses the data collected in 2018–2019 by Eurofound during the piloting of its Industrial Action Monitor (IAM) database. Using cluster analysis, the research classified industrial action in Europe into five categories: national disputes of interest and rights, sometimes involving different forms of employment; extended disputes about collective pay agreements; localised disputes about employment problems, working time and restructuring, with short work stoppages; localised disputes about workers’ rights and grievances over company policies; and disputes concerning public policies.
In terms of specific issues, problems over pay accounted for over 40% of disputes, employment problems accounted for 20%, other aspects of working conditions accounted for 16% and protests accounted for 13%. Noting the lack of complete data on industrial action in Europe, the analysis points to the need for a systematic collection of empirical evidence in the future to provide a sound basis for comparative analysis.
23 March 2021
Working life in the COVID-19 pandemic 2020
This publication consists of individual country reports on working life during 2020 for 29 countries – the 27 EU Member States, Norway and the United Kingdom. The country reports summarise first evidence on the impact of the COVID-19 pandemic on working life based on national research and survey results. They outline the policy responses of governments and social partners in their efforts to cushion the socioeconomic effects and include a focus on policy areas that have been accelerated or disrupted due to the crisis. Finally, the reports explore the impact of the pandemic on industrial action, working time and wages.
Please note that there is no consolidated report on working life in the EU in 2020.
9 March 2021
Involvement of social partners in policymaking during the COVID-19 outbreak
Since 2016, Eurofound has closely monitored the involvement of national social partners in policymaking as part of the European Semester cycle. In 2020, the focus was on their involvement during the first months of the COVID-19 outbreak. While the pandemic has presented a huge challenge to social dialogue, the results of the analysis highlight how social dialogue can be an effective tool in shaping policy initiatives and finding solutions to emergency situations affecting businesses, workers, the economy and society. It is clear that the participation of social partners in the design and implementation of national recovery and resilience plans in 2021 will be key in the recovery process and for strengthening social dialogue going forward.
11 December 2020
Industrial relations: Developments 2015–2019
As part of its mandate to promote dialogue between management and labour, Eurofound has monitored and analysed developments in industrial relations systems at EU level and in EU Member States for over 40 years. This flagship report is based on the work done in this context during the last programming period (2015–2019). It draws on the extensive monitoring of industrial relations systems and social dialogue carried out by Eurofound on an ongoing basis. The overall aim of the report is to assist policymakers and industrial relations actors both to understand the challenges facing social dialogue and to identify possible ways to contribute to balanced and well-functioning industrial relations systems going forward.
12 October 2020
European Company Survey 2019 - Workplace practices unlocking employee potential
This report is based on the fourth edition of the European Company Survey (ECS), which was carried out jointly by Eurofound and Cedefop in 2019. It describes a wide range of practices and strategies implemented by European companies in terms of work organisation, human resource management, skills use and skills development, and employee voice. The report shows how these practices are combined and how the resulting ‘bundles of practices’ are associated with two outcomes beneficial to employees and employers: workplace well-being and establishment performance.
The analysis finds that the establishments that are most likely to generate this win–win outcome are those that combine a high degree of worker autonomy, a balanced motivational strategy, a comprehensive training and learning strategy, and high levels of direct employee involvement in decision-making, as well as offering managerial support for these practices. To boost the adoption of employee-oriented practices – particularly in relation to autonomy, skills and employee involvement – managers should be offered appropriate support, as they play a key role in the decision to initiate workplace change. They are also crucial to its success, as they must continuously support the workplace practices implemented.
Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.
Tina Weber
Senior research managerTina Weber je vedoucí výzkumu v jednotce Working Life společnosti Eurofound. Její práce se zaměřuje na nedostatek pracovní síly, dopad hybridní práce a kulturu "vždy zapnutou" a právo na odpojení, pracovní podmínky a opatření sociální ochrany pro osoby samostatně výdělečně činné a dopad dvojí transformace na zaměstnanost, pracovní podmínky a průmyslové vztahy. Je zodpovědná za studie hodnotící reprezentativnost evropských organizací sociálních partnerů. Také prováděla výzkum evropských pracovních rad a vývoje průmyslových vztahů a sociálního dialogu v Evropské unii. Před nástupem do Eurofoundu v roce 2019 pracovala v soukromém výzkumném institutu, kde se primárně věnovala posouzení dopadů a hodnocení pracovního práva EU a politik trhu práce. Tina má doktorát z politologie z University of Edinburgh, který se zaměřoval na roli národních odborů a zaměstnavatelských organizací v evropském sociálním dialogu.
Peter Kerckhofs
Senior research managerPeter Kerckhofs je vedoucím výzkumným pracovníkem v oddělení pracovního života nadace Eurofound. Jeho práce se zaměřuje na úlohu sociálních partnerů v evropském semestru a také na podávání zpráv na vnitrostátní úrovni o vývoji pracovněprávních vztahů. Peter má rozsáhlé odborné znalosti v oblasti vývoje metodiky pro studie reprezentativnosti, uplatňování evropských a národních kritérií reprezentativnosti ve specifickém kontextu různých odvětví a zároveň shromažďuje hluboké znalosti prostředí pracovněprávních vztahů v různých odvětvích. Peter také pracoval na projektech souvisejících s evropskými radami zaměstnanců a evropským odvětvovým sociálním dialogem. Před nástupem do nadace Eurofound pracoval jako výzkumný pracovník pro ETUI a UCL, jako politický tajemník pro EMCEF a byl vědeckým koordinátorem doktorandské školy fakulty sociálních věd KU Leuven. Je držitelem bakalářského titulu v oboru sociální práce a magisterského titulu v oboru politologie na KU Leuven a jednoho v oboru mezinárodních vztahů na UCL a má doktorát z průmyslových vztahů na University of Manchester.
Mária Sedláková
Research officerMária Sedláková je výzkumná pracovnice v jednotce Working Life ve společnosti Eurofound, specializující se na komparativní průmyslové vztahy, sociální dialog a kolektivní vyjednávání. Má odborné znalosti v obsahové analýze kolektivních smluv. Její současná práce zkoumá roli sociálních partnerů při správě národních veřejných služeb zaměstnanosti a institucí sociálního zabezpečení, stejně jako roli sociálního dialogu v pracovní migraci. Také přispívá k hodnocení reprezentativnosti sektorových sociálních partnerů na úrovni EU a usnadňuje dvouleté Tripartitní výměnné semináře. Před nástupem do Eurofoundu prováděla Mária výzkum kolektivního vyjednávání na oddělení správy a tripartismu Mezinárodní organizace práce v Ženevě (2020–2022), po působení jako výzkumnice v Institutu pro studia práce ve Střední Evropě v Bratislavě (2013–2020). Má magisterský titul v politologii se specializací na komparativní evropskou politiku ze Střední evropské univerzity.
Victoria Cojocariu
Research officerVictoria Cojocariu je výzkumnou pracovnicí v jednotce Working Life ve společnosti Eurofound, kde se zabývá sociálním dialogem a průmyslovými vztahy. Intenzivně se podílí na studiích reprezentativnosti, které Eurofound provádí na podporu evropského sociálního dialogu, stejně jako na studiích analyzujících roli sociálních partnerů na národní i evropské úrovni a kolektivní vyjednávání. Mezi její výzkumné zájmy patří digitalizace, organizace práce a pracovní praxe. Od roku 2025 Victoria spravuje databázi EU PolicyWatch. Před nástupem do Eurofoundu v roce 2019 byla Victoria výzkumnicí v Centru pro veřejné inovace v Bukurešti a pro Open Society Foundation Romania, kde přispívala k národním i mezinárodním výzkumným projektům v oblasti migrace, vzdělávání, přístupu na trh práce pro občany třetích zemí a lidských práv. Má bakalářský a magisterský titul ze sociologie.
Valeria Virgili
Project support officerValeria Virgili je pracovnicí pro podporu projektů v jednotce Working Life ve společnosti Eurofound. V současnosti pracuje na Social Dialogue Network, což je dohoda o úrovni služeb financovaná Generálním ředitelstvím Evropské komise pro zaměstnanost, sociální záležitosti a začleňování, koordinovaná Eurofoundem na podporu analýzy a podpory evropského sociálního dialogu. Předtím absolvovala stáž a 11měsíční dočasné působení ve společnosti Eurofound, kde přispívala k aktivitám souvisejícím se sítí sociálního dialogu. Před nástupem do agentury pracovala dva roky v ADAPT, italském výzkumném centru specializujícím se na mezinárodní a srovnávací pracovní právo a výzkum průmyslových vztahů. Valeria má magisterský titul z politiky a sociální politiky z Univerzity v Bologni.
Angelina Atanasova
Research support officerAngelina Atanasova je výzkumnou podporující pracovnicí v jednotce Working Life ve společnosti Eurofound. Mezi její aktuální výzkumná témata patří sociální dialog a průmyslové vztahy, stejně jako práva osob se zdravotním postižením a začlenění osob se zdravotním postižením na trh práce. Před nástupem do Eurofoundu v roce 2024 strávila deset let výzkumem politiky v Bruselu, jako výzkumnice v Evropské sociální observatoři, jako výzkumná pracovnice na Právnické fakultě KU Leuven a jako konzultantka pro politiku v oblasti rovnosti a boje proti diskriminaci v Open Society European Policy Institute. Má doktorát z práva EU a sociologie z KU Leuven a magisterský titul z veřejné politiky ze Středoevropské univerzity. Mezi její hlavní výzkumné zájmy patří práva osob se zdravotním postižením, rovnost, sociální začlenění a sociální dialog.
Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.
