Mládež

15 Září 2022

Mládí je termín používaný k označení období mezi dětstvím a dospělostí. Ačkoli může jít o volnou definici, používá se také v politických termínech k označení konkrétních věkoRead more

Mládí je termín používaný k označení období mezi dětstvím a dospělostí. Ačkoli může jít o volnou definici, používá se také v politických termínech k označení konkrétních věkových skupin. Zajištění vhodného prostředí, ve kterém mohou mladí lidé vyrůstat, učit se a pracovat, představuje pro Evropu i nadaci Eurofound jeden z klíčových cílů, který se však potýká se značnými problémy. Mladí lidé byli dlouhodobě ve středu zájmu politiky na úrovni EU a je tomu tak zejména dnes. 

Read less

Nejnovější zprávy

Youth first! Employment, skills and social policies that work for young Europeans in times of uncertainty

In the European Year of Youth, five EU Agencies, the European Centre for the Development of Vocational Training (...

Fifth round of the Living, working and COVID-19 e-survey: Living in a new era of uncertainty

Páté kolo elektronického průzkumu nadace Eurofound, které probíhalo od 25. března do 2. května 2022, objasňuje sociální...

Watch the webinar: A better Europe for young people – What matters most?

The European Commission’s Directorate General for Education and Culture (DG EAC), Eurofound and the International...

Souvislosti v EU

Top

Zaměstnanost mládeže a otázky týkající se mladých lidí zůstávají na předních místech politické agendy EU a panují velké obavy, že mladí lidé budou mezi hlavními oběťmi sociálních a ekonomických dopadů krize CORead more

Zaměstnanost mládeže a otázky týkající se mladých lidí zůstávají na předních místech politické agendy EU a panují velké obavy, že mladí lidé budou mezi hlavními oběťmi sociálních a ekonomických dopadů krize COVID-19. Vzhledem k tomu, že již předchozí recese si na mládeži vybrala svou daň, aby se předešlo opakování historie Evropská komise navrhla posílený systém záruk pro mladé lidi jako konkrétní nástroj politiky k řešení důsledků, jaké měla pandemie COVID-19 na zaměstnanost a sociální situaci. Cílem této snahy je zajistit, že mladí lidé do věku 30 let získají ve lhůtě čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými nebo ukončili formální vzdělávání, nabídku kvalitního zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy nebo stáže.

Tato iniciativa navazuje na předchozí opatření na evropské úrovni. Cílem sdělení Komise „Investice do evropské mládeže“ z roku 2016 bylo podpořit mladé lidi formou tzv. balíčku pro mládež. Tento balíček podporuje větší dostupnost zaměstnání, a to prostřednictvím záruk pro mladé lidi a iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, lepších příležitostí díky vzdělávání a odborné přípravě, stejně jako více příležitostí pro solidaritu, mobilitu ve vzdělávání a pro účast na vzdělávání.

Nejnovější Strategie EU pro mládež (2019–2027), přijatá 26. listopadu 2018, stanoví v rámci tohoto úsilí rámec pro spolupráci s členskými státy na jejich politikách týkajících se mládeže. Činnosti jsou seskupeny do tří hlavních oblastí opatření podle klíčových slov „Zapojovat", „Propojovat“ a „Posílit“.

V lednu 2020 představila Komise své sdělení „Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci“. To připravilo cestu pro akční plán k zavedení Evropského pilíře sociálních práv, který znovu potvrzuje závazek EU vzhledem k zárukám pro mladé lidi.

Když se ukázalo, že mladí lidé jsou skupinou, která patří mezi nejzranitelnější vůči vážným sociálním a ekonomickým dopadům pandemie COVID-19 a restriktivním opatřením, Komise v červenci 2020 vydala balíček na podporu zaměstnanosti mladých lidí strukturovaný do čtyř prvků, který má zajistit „most k pracovním místům“ pro další generaci. Komise předložila návrh doporučení Rady „Most k pracovním místům – posílení záruky pro mladé lidi“, které nahradí doporučení z roku 2013. Tato iniciativa je propojena s potřebami firem, aby poskytla dovednosti potřebné zejména pro zelenou a digitální transformaci. Rozšiřuje věkové rozmezí, na které se vztahuje záruka pro mladé, z 15–24 na 15–29 let. Balíček rovněž obsahuje návrh na odborné vzdělávání a přípravu, obnovený podnět pro učňovskou přípravu a další opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí.

Akční plán Evropského pilíře sociálních práv, navržený Evropskou komisí v březnu 2021, po němž následovalo prohlášení na sociálním summitu v Portu v květnu 2021, zavedl nové, ambiciózní cíle pro mladé lidi, jako např. snížení počtu mladých lidí ve věku 15–29 let, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. NEET) z 12,6 % (2019) na 9 % do roku 2030.

Práce nadace Eurofound v otázkách mládeže souvisí s prioritou Komise na období 2019–2024 pro ekonomiku, která slouží lidem, a je zde vysoce relevantní.

Read less

Výzkum

Top

Youth infographic
Infografika

Nadace Eurofound vykonala značné množství práce v souvislosti s problémy zaměstnanosti mladých lidí, jejich kvalitou života a sociální soudržností. Ve světle hospodářské a sociální krize po pandemii COVID-19 se výzkum nadále zabývá problémy, které ovlivňují mladé lidi v několika tematických oblastech, zejména v oblasti zaměstnanosti a trhů práce, životních podmínek a kvality života a také přístupu k veřejným službám.

COVID-19 a jeho dopad na mladé lidi

Jedinečný elektronický průzkum nadace Eurofound Život, práce a COVID-19 poskytuje pohled na dopad pandemie na životy lidí, včetně mladých lidí, s cílem pomoci tvůrcům politik utvářet reakci na krizi. Průzkum proběhl v několika kolech a umožňuje srovnání výzev, kterým čelí mladí lidé v různých fázích života během pandemie.

Na základě tohoto výzkumu nadace Eurofound analyzovala dopad pandemie COVID-19 na mladé lidi v EU, pokud jde o zaměstnanost, jejich ekonomickou situaci, sociální vyloučení, duševní pohodu a důvěru v instituce. Výzkum poskytuje přehled politických opatření přijatých ke snížení ekonomického a sociálního dopadu pandemie na mladé lidi.

Krize 2008–2013 a pracovní místa

Po krizi v letech 2008–2013 vyletěla nezaměstnanost v EU na alarmující úroveň, atakovala hranici 20 % u osob ve věku 15–29 let a v jednotlivých členských státech dosáhla ještě vyšší úrovně. Díky záruce pro mladé a dalším opatřením nezaměstnanost mladých v posledních letech opět klesala a v roce 2019 konečně dosáhla úrovně před krizí. Otázkou však zůstává, kde aktuálně pracovní místa jsou a jak lze mladým lidem pomoci, zejména těm, kteří se trhu práce dlouhodobě neúčastní. Posílená záruka pro mladé zde bude mít zásadní význam pro reakci na krizi COVID-19 a pro zamezení dalšího prudkého nárůstu nezaměstnanosti u mladých lidí. Z výzkumu nadace Eurofound vzešla široká škála vstupních informací pro přípravu politiky v oblasti mládeže zaměřující se na:

  • dlouhodobě nezaměstnané mladé lidi,
  • podporu zahájení podnikání mladých lidí,
  • podnikatelské aktivity mladých lidí v Evropě,
  • mapování přechodu mladých lidí do pracovního prostředí v Evropě,
  • práci mládeže a politické ukazatele zaměřené na zlepšení tohoto aspektu života mladých lidí,
  • pomoc mladým pracovníkům během krize a na příspěvek sociálních partnerů a orgánů veřejné moci,
  • zkušenosti se zárukou pro mladé lidi ve Finsku a Švédsku,
  • mladé lidi, kteří nemají zaměstnání, ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy“.

Zaměření výzkumu bylo nedávno upraveno tak, aby zkoumalo účinky pandemie COVID-19 na mladé lidi v Evropě.

Lidé, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy a vyloučení

Kromě vysoké nezaměstnanosti se členské státy od roku 2008 potýkají s nepřiměřeným dopadem hospodářského úpadku na mladé lidi do 30 let, a to i na ty s vyšším vzděláním. Počet lidí ve věku 15–29 let, kteří nebyli zaměstnaní ani se neúčastnili vzdělávání nebo odborné přípravy, po roce 2008 rychle vzrostl, ale od roku 2014 opět klesal a do roku 2018 se vrátil na úroveň před krizí. V některých členských státech, zejména v Itálii a Řecku, však jejich počet zůstal vysoký. Nadace Eurofound se snaží porozumět hospodářským a sociálním důsledkům stahování mladých lidí z trhu práce a vzdělávání.

Výzkum dopadu pandemie COVID-19 na mladé lidi se zaměřil na ekonomickou a sociální situaci mladých lidí na začátku pandemie, zejména na kategorii mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Popisuje účast mladých lidí na trhu práce v období 2007–2020 a pojednává o charakteristikách a rozmanitosti kategorie mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy.

Bez ohledu na krizi se někteří mladí lidé zejména potýkají se obtížemi v přístupu k zaměstnání: např. u lidí s postižením nebo jiným zdravotním problémem je v porovnání s ostatní populací o 40 % vyšší pravděpodobnost, že budou spadat do kategorie osob, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Jako nejvhodnější pro řešení těchto problémů se jeví politika aktivního začleňování. Nadace Eurofound analyzovala politiku aktivního začleňování mladých lidí s postižením nebo zdravotním problémem v 11 členských státech EU.

Rozměr mládeže v průzkumech nadace Eurofound

Rozměr mládeže je významný v řadě oblastí, jež jsou předmětem průzkumů nadace Eurofound.

Elektronický průzkum Život, práce a COVID-19, který proběhl v několika kolech v letech 2020 a 2021, zkoumá dopad pandemie napříč věkovými skupinami. Mezi témata, která se týkají mladých lidí, patří ztráta zaměstnání a nejistota, duševní pohoda, sociální vyloučení a optimismus do budoucna, zkušenosti s online vzděláváním, důvěra v instituce a přístup k veřejným službám. Zjištění průzkumu ukazují, že mladí lidé jsou opět tvrdě zasaženi sociálními a ekonomickými dopady další krize.

V průzkumu kvality života v Evropě 2016 byly zjištěny významné rozdíly mezi věkovými skupinami, pokud jde o kvalitu života, sociální začleňování, kvalitu společnosti a přístup k veřejným službám. Údaje z průzkumu kvality života v Evropě byly rovněž použity k vyhotovení informativní zprávy o sociální situaci mladých lidí v Evropě.

Průzkum pracovních podmínek v Evropě 2010 odhalil, že se některé aspekty pracovních podmínek mladých pracovníků (do 25 let) podstatně liší od podmínek starších pracovníků. Údaje z průzkumu pracovních podmínek v Evropě 2015 ukázaly, že rozdíl v dovednostech mezi mladšími a staršími pracovníky se postupně zmenšuje.

Elektronický průzkum Život, práce a COVID-19 nadace Eurofound použil různé otázky z průzkumů kvality života v Evropě i z průzkumů pracovních podmínek v Evropě a v případě potřeby je upravil pro účely průzkumu.

Read less

Klíčová sdělení

Top
  • Na mladé lidi doléhají značné ekonomické a sociální důsledky kvůli spirálovitě rostoucí nezaměstnanosti od roku 2008. Hospodářská ztráta pro EU v důsledku tak velkého počtu mladých lidí mimo trh práce a vzdělávání se odhaduje na více než 153 miliard EUR ročně.
  • Krize v letech 2008–2013 ukázala, že mladí lidé jsou vůči ekonomické recesi zranitelnější než jiné věkové skupiny. Nezaměstnanost mládeže se v mnoha zemích EU vyšplhala nad 40 % a podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy dosáhl nejvyšší historické úrovně16 % z celé populace EU ve věku 15–29 let.
  • Navzdory snahám EU a členských států o podporu mladých lidí v důsledku finanční krize v roce 2008 byli mladí lidé během krize COVID-19 také nejvíce postiženi ztrátou zaměstnání. Mladí ve věku 18–29 let jsou nadměrně zastoupeni v sektorech nejvíce postižených omezeními kvůli pandemii a je u nich pravděpodobnější, že budou pracovat na dočasné smlouvy nebo částečný úvazek, přičemž 12 % z těch, kteří odpověděli alespoň ve dvou kolech elektronického průzkumu Život, práce a COVID-19, uvedlo, že přišli o práci, a 12 % studentů také čelí nezaměstnanosti.
  • Nezaměstnaní nebo neaktivní mladí lidé se během pandemie s větší pravděpodobností potýkali s nejistotou bydlení než jiné skupiny (17 % na jaře 2021) a uvedli, že mají potíže vyjít s penězi (43 %) a současně nemají žádné úspory (39 %); více než polovina mladých lidí však uvedla, že bydlí se svými rodiči, což jim poskytuje určité zajištění. Pokud se mladí lidé nebudou moci aktivně zapojit do vzdělávání a na trhu práce, existuje vysoké riziko, že se nebudou angažovat dlouhodobě, což by mohlo mít vážné důsledky pro jejich budoucnost i budoucnost společnosti.
  • Krize COVID-19 měla ve srovnání se staršími skupinami neúměrný dopad na životní spokojenost a duševní pohodu u mladých lidí. To se zlepšilo mezi jarem a létem 2020, kdy se omezení volného pohybu osob zmírnilo, ale poté na jaře 2021, kdy se omezení a zavírání škol vrátila, došlo ke snížení životní spokojenosti a duševní pohody na nejnižší hodnoty, přičemž téměř dvě třetiny mladých lidí byly ohroženy depresí.
  • Důvěra mladých lidí v instituce celkově zůstala vyšší než u jiných skupin, přestože byly krizí COVID-19, pokud jde o duševní zdraví a zaměstnanost, nejvíce zasaženy. Pro tvůrce politik bude důležité stavět na tomto sociálním kapitálu a zajistit, aby investice do mládeže zůstaly na prvním místě politického programu EU.
  • Byla zavedena široká škála opatření na podporu mladých lidí během pandemie. Mezi ně patří posílená Evropská záruka pro mladé, vnitrostátní iniciativy na udržení mladých lidí ve vzdělávání a opatření ke snížení překážek stávající finanční podpory a sociální ochrany speciálně pro mladé lidi; mnohé z těchto politických reakcí však byly dočasné. Pro zajištění větší odolnosti v budoucích krizích bude pro tvůrce politik zásadní upřednostňovat dlouhodobá opatření pro mladé lidi, jako je trvalé zlepšování přístupu k práci a učňovské přípravě a opatření ke zvýšení jistoty zaměstnání.
Read less

Publikace a údaje

Top

Níže uvedené sekce umožňují přístup k řadě publikací, údajů a probíhajících činnostech týkajících se tohoto tématu. 

  • Publikace (164)
  • Údaje
  • Probíhající činnost (1)

Údaje

Odkazy na údaje týkající se tohoto tématu jsou uvedeny níže.

Probíhající činnost

Výzkum tohoto tématu pokračuje s ohledem na řadu námětů, jež jsou uvedeny níže s odkazy na připravované tituly.

Intergenerational dynamics over time

Publication Duben 2023