EU se musí orientovat ve veřejném mínění o cestě evropského elektromobilu k realitě
Vize Evropské komise pro kontinent poháněný čistými, cenově dostupnými elektromobily vyráběnými v Evropě – iniciativa pro malá cenově dostupná auta – je ušlechtilá. Přechod k budoucnosti zelené mobility však závisí nejen na technologické zdatnosti a ambiciózních cílech, ale také na ekonomické realitě, které čelí běžné domácnosti. Vzhledem k tomu, že mnoho Evropanů se ještě nepodařilo přesvědčit, aby přešli na elektromobily, mohla by to být hrbolatá cesta.
Spuštěno naprázdno
Ohromujících 51 % lidí uvedlo, že by si nekoupilo elektrický automobil (obrázek 1), jak vyplývá z připravovaného elektronického průzkumu nadace Eurofound Living and Working in the EU (LWE) 2025.
Ochota zaplatit za elektromobil
Procento populace, které uvádí, že je ochotno zaplatit za elektrické vozidlo (EV) ve srovnání s konvenčním vozidlem se spalovacím motorem (ICEV).
Source: Living and Working in the EU e-survey, 2025 wave
Nejvýznamnější překážka masového přijetí elektromobilů je finanční. V době, kdy se domácnosti potýkají s přetrvávající krizí životních nákladů, zůstává cena elektrických vozidel pro mnohé neúnosná.
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová to sama uvedla ve svém projevu o stavu Unie(opens in new tab)This link opens in a new tab při oznámení této iniciativy: "Miliony Evropanů si chtějí koupit cenově dostupné evropské automobily."
Více než 60 % Evropanů(opens in new tab)This link opens in a new tab uvádí jako hlavní nevýhodu elektromobilů vysoké ceny. K tomu se přidávají širší finanční tlaky: téměř třetina evropských domácností se snaží vyjít s penězi, jak odhalila studie LWE 2024
Podíl respondentů s problémy s životními náklady v EU, 2023–2025 (%)
Source: Living and Working in the EU e-survey, 2024
Tyto potíže s vyděláním s penězi jsou také jasně vidět na počtu lidí, kteří očekávají, že budou mít v příštích třech měsících potíže s placením nákladů na provoz auta: v průměru to tvrdí 19 % respondentů, přičemž více lidí to uvádí jako problém ve venkovských oblastech (21 %) než v městských oblastech (17 %). Vzhledem k tomu, že náklady na provoz elektromobilu jsou potenciálně nižší, jsou to přesně tito lidé, kteří by měli prospěch z přístupu na trh s elektromobily, pokud by byly vyřešeny obavy o nabíjecí infrastrukturu a kupní cenu.
To znamená, že jen o něco více než 1 z 10 by si koupil elektromobil, pokud by byl za stejnou cenu nebo levnější než auto s konvenčním motorem. Z těch, kteří uvádějí ochotu zaplatit více, největší počet (20 %) uvedl, že by byli ochotni zaplatit 20% cenovou přirážku za elektromobil ve srovnání s konvenčním vozem. Jakmile však tato prémie dosáhne 30 %, ochota platit prudce klesne.
Zaseknutý v neutrálu
Navzdory těmto finančním výzvám je veřejná podpora peněžních pobídek, jako jsou daňové úlevy nebo cenové bonusy, smíšená. Zatímco 56 % Evropanů je pro, významných 44 % je buď rozpolcených, nebo proti. Tento nedostatek jasné podpory je opět patrnější ve venkovských oblastech (obrázek 3), kdeje závislost na automobilech nejvyšší.
Podpora finančních pobídek pro méně znečišťující automobily, podle stupně urbanizace, průměr EU-27
Procento populace, které uvádí, že jsou buď "poněkud" nebo "silně" pro cenový bonus (nebo daňový odpočet) za nákup méně znečišťujícího auta.
Source: Living and Working in the EU e-survey, 2025 wave
Obyvatelé venkova mají tendenci jezdit na delší vzdálenosti, což potenciálně zvyšuje obavy, že se elektromobilu vybije baterie dříve, než dorazí do cíle nebo k nabíjecímu bodu – pocit známý jako "úzkost z dojezdu". Kromě této obavy z nedostatečné nabíjecí infrastruktury mimo velká města výzkum (opens in new tab)This link opens in a new tab ukazuje, že politiky zelené transformace mohou podněcovat propast mezi venkovem a městy, takže obyvatelé venkova mají pocit, že jsou opomíjeni v procesu, který se považuje za "spravedlivý".
Na plné pecky
Zatímco v budoucnu to může být tak, že evropská ekonomika bude poháněna zelenou energií, dnes se zdá, že ještě nejsou vytvořeny podmínky pro to, aby lidé mohli přejít od trvalého motoru.
Plánovaný zákaz nových automobilů se spalovacími motory do roku 2035(opens in new tab)This link opens in a new tab – navržený tak, aby posunul ekologickou transformaci na vyšší rychlost – se setkal se značným odporem veřejnosti, který vychází z rozhořčení, které již vyjádřil automobilový průmysl a některé národní vlády. Pouze jeden z pěti Evropanů podporuje navrhovaný zákaz, zatímco významných 42 % je "silně proti". Tento odpor je ještě výraznější ve venkovských komunitách, kde je proti tomuto opatření až polovina obyvatel.
Odpor proti zákonu zakazujícímu prodej nových vozidel se spalovacími motory, průměr EU-27
Procento populace, které uvádí, že je "silně proti" zákonu zakazujícímu prodej nových vozidel se spalovacími motory (benzinových nebo naftových).
Source: Living and Working in the EU e-survey, 2025 wave
Zpomalení sektoru
Tyto postoje se začínají projevovat v evropském automobilovém průmyslu.
Zatímco počet plně elektrických vozidel vzrostl mezi lety 2019 a 2024 desetinásobně, meziroční tempo růstu se podle Eurostatu propadlo z maxima 85 % na pouhých 32 % v loňském roce(opens in new tab)This link opens in a new tab.
Zavádění elektrických vozidel v EU: růst pokračuje, ale dynamika se zpomaluje, 2018–2024
Source: Eurostat (road_eqs_zev)
To odráží klíčové obavy, kterými se nadace Eurofound zabývala v informativní zprávě Zaměstnanost v automobilovém průmyslu EU na začátku tohoto roku, jako jsou: zpomalení prodeje elektrických vozidel; zintenzivnění mezinárodní konkurence; zpožděné technologické investice; a rýsující se hrozba rozsáhlého propouštění.
Evropský monitor pro restrukturalizaci (ERM)nadace Eurofound nedávno odhalil, že poprvé po několika letech vedly velké restrukturalizační události spojené s ekologickou transformací k čisté ztrátě job (obrázek 6).
Přírůstky a ztráty pracovních míst v oznámeních o rozsáhlé restrukturalizaci, EU27, 2021–2024
Případy, kdy společnosti uváděly ekologickou transformaci jako důvod pro restrukturalizaci.
Source: European Restructuring Monitor
Tento pokles byl z velké části způsoben poklesem zaměstnanosti souvisejícím s "elektrifikací", který jen v roce 2024 vedl k prudkému nárůstu o 21 334 ztrát lobů. Největší podíl případů "elektrifikace" zaznamenaných v ERM (34 %) souvisel s elektromobily. Tento trend dále dokládá nedávný výzkum, který zaznamenal čistou ztrátu pracovních míst v automobilovém sektoru ve výši 13 142 v důsledku zpomalení prodeje elektromobilů a zvýšení konkurence. Je zřejmé, že je třeba něco udělat, aby se zabránilo rozpadu tohoto proklamovaného "pilíře naší ekonomiky(opens in new tab)This link opens in a new tab".
Cesta vpřed
Iniciativa Evropské komise pro malá cenově dostupná auta musí upřednostnit cenovou dostupnost – je to přímo v názvu. Vize elektromobilů vede Evropu správným směrem, ale musí si uvědomit hlavní překážku, kterou je praktický skepticismus veřejnosti ohledně politik, které neřeší skutečné překážky přijetí elektromobilů – skepse, která není ani tak o odporu vůči ekologickým cílům, jako spíše o váhavosti přijmout politiku, která jednoduše neodráží žitou realitu Evropanů.
Nebude to snadné. Ani cukr (finanční pobídky), ani bič (zákaz spalovacích motorů) se dosud příliš neprosadily, a to vše v době, kdy evropský automobilový průmysl nadále trpí. To naznačuje, že je třeba vyvinout značné úsilí a přijmout nové, inkluzivní politiky.
Předsedkyně von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie hovořila o iniciativě zaměřené na vytvoření čistého, cenově dostupného evropského elektromobilu, který by Evropu přivedl k elektrické budoucnosti. Doufejme, že bude mít dostatečný rozsah, abychom se tam dostali.
Obrázek: © Best_Seller / Adobe Stock
Autoři
Marianna Baggio
Research officerMarianna Baggio je výzkumnou pracovnicí v oddělení pro sociální politiky nadace Eurofound, která se zabývá aspekty průzkumu kvality života v Evropě a také tématy transparentnosti odměňování žen a mužů a neformální péče. Před nástupem do nadace Eurofound působila jako politická analytička v kompetenčním centru pro behaviorální poznatky Společného výzkumného střediska Evropské komise. Působila jako postdoktorandka na Univerzitě Vita-Salute San Raffaele (Milán) a na Univerzitě v Trentu. Přináší také rozsáhlé zkušenosti z předchozí role na pozici manažerky společenské odpovědnosti firem (CSR) v Jihoafrické republice. Marianna je držitelkou doktorátu z ekonomie a managementu na univerzitě v Trentu se specializací na behaviorální ekonomii.
Marie Hyland
Research officerMarie Hylandová nastoupila do nadace Eurofound v roce 2023 jako výzkumná pracovnice v oddělení sociálních politik. Předtím Marie strávila několik let jako ekonomka ve Světové bance, kde pracovala na řadě témat včetně genderu, změny klimatu a rozvoje soukromého sektoru. Mariin výzkum se zaměřil na dopad právní diskriminace na posílení ekonomického postavení žen, zvažoval roli velikosti firmy a manažerských postupů na produktivitu a hospodářský rozvoj a analyzoval ekonomiku politik zmírňování změny klimatu. Marie je držitelkou doktorátu z ekonomie na Trinity College v Dublinu.
Related content
27 November 2025
E-survey 2025
18 September 2025
Restrukturalizace společností a souběžná transformace: důkazy z Evropského monitoru pro restrukturalizaci
29 June 2025
Narrowing the digital divide: Economic and social convergence in Europe’s digital transformation
Digitalisation has been on the EU policy agenda since 2000. While great strides have been made in this area over the past two decades, the digital transformation is not yet complete. This report seeks to deepen our understanding of the evolution towards a digital Europe. By applying the lens of convergence, the report assesses the progress of Member States towards the EU’s policy targets, where Member States are growing together and where digital gaps are expanding. It also considers the gaps in the progress of digitalisation between socioeconomic groups and regions.
According to almost all indicators analysed, historically lower-performing Member States have been catching up with the digital leaders. However, at a more granular level, digitalisation of businesses has been uneven and significant inequalities persist between regions and socioeconomic groups. The report shines a light on the role of digitalisation in the EU’s economic convergence and considers the progress in and benefits of digitalisation for the private sector.
The findings show that access is still an issue for vulnerable groups, in particular low-income households, older individuals and those with lower levels of education. Importantly, these are the groups that are more reliant on public services, and they may struggle to access e-government. While progress is being made, some groups remain at risk of being left behind in the digital transition. Considering this, the report highlights a range of policy approaches being deployed across Europe that aim to narrow the digital divide.
27 January 2025
