&w=3840&q=90)
Péče
Péči lze definovat jako poskytování toho, co je nezbytné pro zdraví, blahobyt, udržení a ochranu osoby nebo něčeho. Zahrnuje předškolní vzdělávání a péči, dlouhodobou péči o starší osoby nebo osoby se zdravotním postižením a zdravotní péči. Pro pochopení důsledků péče je vhodné rozlišit mezi příjemci péče a osobami s odpovědností za péči (pečovateli). Je také důležité rozlišovat mezi péčí jako placenou nebo neplacenou prací a neformální péčí poskytovanou rodinou a přáteli. Poskytování pečovatelských služeb je klíčovou součástí sociální ochrany, zlepšuje kvalitu života a přístup ke vzdělání a zaměstnání pro občany EU.
Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.
Překlenutí propasti: Nerovnosti v přístupu k předškolnímu vzdělávání a péči
Ačkoliv rané dětské vzdělávání a péče (ECEC) byly jádrem řady nedávných iniciativ EU, existuje riziko, že některé děti zůstávají pozadu. Tento článek se zabývá mírou účasti v ECEC a snaží se zkoumat, jak mohou děti ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením získat přístup k této důležité části vzdělávacího systému.Paths towards independent living and social inclusion in Europe for people with a disability - Background paper
This background paper looks at the EU policy context regarding deinstitutionalisation for people with long-term care needs, analyses trends and outlines strategies supporting independent living.Hodnocení pokroku v poskytování služeb dětem v celé Evropské unii
Tato zpráva poskytuje přehled nedávných vývojů politiky EU v oblasti dětské chudoby, nadměrného zatížení náklady na bydlení a předčasného odchodu ze školy. Dále zkoumá opatření ke zlepšení přístupu ke zdravotní péči a předškolnímu vzdělávání a péči o děti. Zpráva zdůrazňuje příklady úspěšných přístupů a oblastí, které je třeba zlepšit, a poskytuje hlubší analýzu vybraných členských států k identifikaci faktorů ovlivňujících implementaci politiky.Výzkum Eurofoundu se zaměřuje na řadu témat souvisejících s péčí. Patří sem práce a péče, iniciativy na podporu neformálních pečovatelů zapojených do placené práce i těch, kteří nepracují, zvýšená potřeba dlouhodobé péče, předškolní vzdělávání a péče (ECEC) a přístup k veřejným službám.
Zlepšený přístup ke kvalitnímu a cenově dostupnému vzdělávání a péči o děti (ECEC) a péči o seniory může pomoci naplnit cíle Evropské komise ve zvyšování zaměstnanosti, zejména účasti žen a starších pracovníků na trhu práce. Evropský pilíř sociálních práv klade velký důraz na péči, především na právo na rovné příležitosti a přístup na trh práce. Zaměřuje se na právo rodičů a osob s pečovatelskými povinnostmi na lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, vhodné volno a flexibilní pracovní podmínky, stejně jako přístup ke službám péče. V oblasti sociální ochrany a začlenění zdůrazňuje právo dětí na dostupné předškolní vzdělávání a kvalitní péči. Zdůrazňuje právo na včasný přístup k dostupné a kvalitní zdravotní péči. Zároveň zdůrazňuje právo všech na dostupné dlouhodobé a kvalitní péče, zejména domácí péči a komunitní služby.
Evropská záruka pro děti, přijatá v červnu 2021, si klade za cíl zajistit, aby každé dítě v Evropě ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením mělo přístup k těm nejzákladnějším právům, jako je zdravotní péče a vzdělání. Doporučení Rady o kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče, přijaté v květnu 2019, má za cíl podpořit členské státy při zlepšování přístupu k jejich službám a jejich kvalitě. Eurofound se účastní tematické pracovní skupiny v rámci této iniciativy. Nová směrnice o rovnováze mezi pracovním a osobním životem rodičů a pečovatelů, přijatá v červnu 2019, si klade za cíl zvýšit účast žen na trhu práce a využít rodinné dovolené a flexibilní pracovní uspořádání.
Dne 7. září 2022 představila Evropská komise novou Evropskou strategii péče jako součást svého pracovního programu 2022, jejímž cílem je zajistit "kvalitní, dostupné a dostupné služby péče" v celé EU.
Evropská komise: Evropský pilíř sociálních právopens in new tab
Evropská komise: Evropská záruka pro dětiopens in new tab
Evropská komise: Doporučení Rady o kvalitním systému předškolního vzdělávání a péče o dětiopens in new tab
Evropská komise: Evropská strategie péče pro pečovatele a příjemce péčeopens in new tab
Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.
25 October 2024
Paths towards independent living and social inclusion in Europe
Increasing emphasis on independent living and social inclusion is driving deinstitutionalisation – the shift away from a reliance on residential institutions towards family- and community-based settings for the provision of care and services. The aim is to ensure that people at risk of marginalisation have opportunities to participate fully in society and to exercise their personal rights and freedoms. An institutional culture that gives rise to social isolation and loss of autonomy can be present in any care setting, but it is commonplace in long-stay residential institutions such as children’s homes and nursing homes. Although deinstitutionalisation strategies have been adopted across the EU, shortcomings are apparent. This report presents evidence on changes in the extent of institutional living in the EU over time, as well as information on national deinstitutionalisation strategies and practices. It includes two person-centred case studies that illustrate the benefits of deinstitutionalisation and greater social inclusion and the challenges encountered in efforts towards these goals.
Evropský monitor záruky pro děti
20 September 2023
Guaranteeing access to services for children in the EU
The European Child Guarantee was established in 2021 to ensure that children in need have access to a set of key services. This policy brief analyses trends and disparities in children’s access to early childhood education and care, education, healthcare, nutrition and housing. This is done using a convergence analysis, which tracks whether Member States are improving in respect of specific performance indicators and whether disparities between them are expanding or narrowing. The analysis, where possible, also looks at the differences between urban and rural areas and between children living in households with different levels of income and risk of social exclusion. The indicators chosen for analysis highlight the links between the Guarantee, the European Semester and the Social Scoreboard.
6 July 2022
Fifth round of the Living, working and COVID-19 e-survey: Living in a new era of uncertainty
The fifth round of Eurofound's e-survey, fielded from 25 March to 2 May 2022, sheds light on the social and economic situation of people across Europe two years after COVID-19 was first detected on the European continent. It also explores the reality of living in a new era of uncertainty caused by the war in Ukraine, inflation, and rising energy prices.
The findings of the e-survey reveal the heavy toll of the pandemic, with respondents reporting lower trust in institutions than at the start of the pandemic, poorer mental well-being, a rise in the level of unmet healthcare needs and an increase in the number of households experiencing energy poverty.
28 January 2022
COVID-19 and older people: Impact on their lives, support and care
This report captures the impact of the COVID-19 crisis on the quality of life of older citizens, including the impact on their well-being, finances, employment and social inclusion. It explores the effects on the use of care services and older people’s reliance on other support. The report presents policy measures that have been implemented in EU Member States to support older people along all of the above-mentioned dimensions. These include measures to support independent living and schemes to support the labour market integration of older people or to prevent unemployment, all of which play a role in the quality of life of older citizens.
30 September 2021
COVID-19: A turning point for upward convergence in health and healthcare in the EU?
The impact of COVID-19 has moved public health up the EU social policy agenda. As the EU directs its efforts towards establishing a European Health Union to guard against future health crises, this policy brief examines the extent to which the EU achieved upward convergence in terms of health and healthcare outcomes, as well as health expenditures and delivery, prior to the pandemic. It also examines convergence patterns in infections and deaths from COVID-19 and in the mitigating measures adopted by the EU and national governments.
The findings indicate that, from 2008 to 2019, the health of EU citizens improved overall, and Member States converged in health outcomes, but disparities in government expenditures and delivery of health services continued to widen. Against this background, the COVID-19 pandemic caused further divergence, with death and infection tolls varying greatly across countries. The policy brief stresses that a European Health Union would ideally not only reinforce the crisis preparedness of the EU but also ultimately enable convergence in health and healthcare indicators across its Member States.
28 January 2021
Education, healthcare and housing: How access changed for children and families in 2020
The COVID-19 pandemic has had a dramatic impact on the accessibility of health, education and care services for all Europeans. This is also the case for children, who in several countries have seen their schools closed and replaced with remote learning. They have been affected, too, by the pandemic’s negative impact on their families’ access to healthcare and their mental health. Many families have also experienced rising housing insecurity. The Child Guarantee aims to ensure access to these resources for children in need.
Over 2020, Eurofound gathered wide-ranging data on Europeans’ lives during the pandemic. Based on this data, this policy brief documents changes in the accessibility of education, healthcare and housing in the EU27 between 2018–2019 and the summer of 2020, so that these developments can be taken into account when designing policy responses and mitigating measures.
Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.
Daniel Molinuevo
Senior research managerDaniel Molinuevo je vedoucím výzkumu v oddělení sociální politiky, který do nadace Eurofound nastoupil v roce 2010. Jeho výzkum v oblasti zdravotní a sociální péče se zaměřil na kvalitu a dostupnost služeb, jejich digitální transformaci a pracovní podmínky zaměstnanců. Jeho práce se zaměřovala především na služby pro děti, a to jak v nadaci Eurofound, tak v UNICEF, kde v roce 2021 podporoval implementaci evropské záruky pro děti. Studoval sociologii v Salamance ve Španělsku a na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Má magisterský titul v oboru evropských politických a správních studií na College of Europe v Bruggách a magisterský titul v oboru evropské sociální politiky na London School of Economics, kde také pracoval jako výzkumný pracovník.
Hans Dubois
Senior research managerHans Dubois je vedoucím výzkumu v jednotce sociálních politik ve společnosti Eurofound. Mezi jeho výzkumná témata patří bydlení, přetížení, zdravotní péče, dlouhodobá péče, sociální dávky, důchod a kvalita života v místní oblasti. Před nástupem do Eurofoundu byl docentem na Kozminskiho univerzitě (Varšava). Doktorát v oboru podnikové administrativy a managementu získal na Bocconi University (Milán) poté, co pracoval jako výzkumný pracovník v Evropské observatoři pro zdravotní systémy a politiky (Madrid).
Sanna Nivakoski
Research officerSanna Nivakoski je výzkumnou pracovnicí v oddělení sociálních politik ve společnosti Eurofound. Její výzkum se zaměřuje na struktury domácností, nezávislé bydlení, bydlení, rovnost pohlaví a neplacenou péči. Před nástupem do Eurofoundu v roce 2021 pracovala jako postdoktorandka na Geary Institute for Public Policy University College Dublin, v Institutu pro ekonomický a sociální výzkum v Dublinu a v Royal College of Surgeons v Irsku. Pracovala v mnoha oblastech mikroekonomie, včetně důchodových příjmů a bohatství, spoření na důchod, mezigeneračních transferů a finančního dopadu vdovství. Sanna má doktorát z ekonomie z Trinity College Dublin.
Marianna Baggio
Research officerMarianna Baggio je výzkumnou pracovnicí v jednotce sociálních politik ve společnosti Eurofound, kde se zabývá aspekty Evropského průzkumu kvality života (EQLS), rovností pohlaví, zelenou transformací a digitálním životem Evropanů, včetně dopadu AI mimo pracovní prostředí. Před nástupem do Eurofoundu působila jako analytička politiky v Centru kompetencí pro behaviorální poznatky Společného výzkumného centra Evropské komise. Pracovala jako postdoktorandka na University Vita-Salute San Raffaele (Milán) a na University of Trento. Přináší také rozsáhlé zkušenosti z předchozí role pracovnice pro společenskou odpovědnost firem (CSR) v Jižní Africe. Marianna má doktorát z ekonomie a managementu z University of Trento, se specializací na behaviorální ekonomii.
Claudia Peroni
Temporary research support officerClaudia Peroni pracuje jako asistentka pro monitorovací nástroje a operace s daty v jednotce sociálních politik ve společnosti Eurofound, dříve působila jako výzkumná podpůrná pracovnice v tomto týmu. Její zaměření je převážně na bydlení a sektor péče. Před nástupem do Eurofoundu pracovala v organizacích občanské společnosti v Itálii a na Kypru. Claudia má magisterský titul z mezinárodních vztahů z University of Bologna a doktorát ze sociologie z Trinity College Dublin.
Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.
