Dovednosti a odborná příprava
"Dovednost" má různé významy. Na úrovni jednotlivce to znamená aktuální úroveň kompetence nebo výkonu osoby v určitém úkolu; Případně se vztahuje k úkolu, který může člověk vykonávat na uspokojivé úrovni. Evropský rámec kvalifikací (EQF) definuje dovednosti jako schopnost aplikovat znalosti a využívat know-how k plnění úkolů a řešení problémů. Dovednosti lze popsat jako kognitivní (zahrnující použití logického, intuitivního a kreativního myšlení) nebo praktické (zahrnující manuální zručnost a používání metod, materiálů, nástrojů a nástrojů). Na národní úrovni se tvůrci politik odvolávají na úroveň dovedností populace; Úroveň, typ a počet kvalifikací se obvykle používají jako zástupné ukazatele pro úroveň dovedností dané populace. Školení je proces zvyšování dovedností, postojů a znalostí zaměstnanců za účelem zvýšení úrovně kompetencí. Součástí veřejně poskytovaného vzdělávacího systému může být také odborná příprava, včetně učňovské přípravy.
Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.
Evropský průzkum pracovních podmínek 2024 – Hlavní body
Tento digitální příběh představuje hlavní body z přehledné zprávy Evropského průzkumu pracovních podmínek 2024. Zkoumá klíčová zjištění z každé kapitoly zprávy se zaměřením na evropskou pracovní sílu, pracovní postupy, měření kvality práce, trendy v kvalitě zaměstnání v průběhu času a kvalitu pracovního života v EU.Evropský průzkum pracovních podmínek 2024: Přehledná zpráva
Nyní již v osmém vydání Evropský průzkum pracovních podmínek 2024 mapuje změny v pracovním životě během více než tří desetiletí. Tento vysoce kvalitní průzkum založený na pravděpodobnosti pokrývá 35 evropských zemí, včetně 27 členských států EU, Norska, Švýcarska, Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Severní Makedonie, Kosova a Srbska. V rámci průzkumu proběhlo přes 36 600 osobních rozhovorů, z nichž každý trval přibližně 45 minut.SME digitalisation in the EU: Trends, policies and impacts
This report discusses the digital transformation of small and medium-sized enterprises (SMEs) in the European Union, highlighting its importance for their competitiveness and the EU’s economy. The report explores the degree of digitalisation in SMEs in the EU, including the adoption of digital technologies, e-commerce and e-business practices.Důležitými rozměry kvality práce a zaměstnanosti jsou dosažení vhodného souladu mezi dovednostmi a úkoly, jakož i vytváření příležitostí pro rozvoj dovedností a kompetencí. Dovednosti jsou vstupenkou k zaměstnání; čím je jedinec kvalifikovanější, tím je zaměstnatelnější. Zaměstnatelnost je kombinací faktorů, jako jsou dovednosti specifické pro danou práci a průřezové dovednosti, které jednotlivcům umožňují vstoupit do zaměstnání, zůstat v zaměstnání a postoupit ve své kariéře.
Nadace Eurofound poskytuje rozsáhlé znalosti o dovednostech na evropském pracovišti, včetně informací o odborné přípravě, organizaci práce a uspořádání pracovních míst, kvalitě pracovních míst a nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi. Dovednosti a potřeby odborné přípravy se objevují také ve výzkumu digitálního věku a práci prostřednictvím platforem.
Trvalá účast na trhu práce je podporována první klíčovou zásadou evropského pilíře sociálních práv , která zdůrazňuje význam udržování a získávání dovedností pro zajištění "rovných příležitostí a přístupu na trh práce". Uvádí, že každý má právo na "kvalitní a inkluzivní vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení, aby si udržel a získal dovednosti, které mu umožní plně se zapojit do společnosti a úspěšně zvládat přechody na trhu práce". Jak je dále uvedeno v Zelené dohodě pro Evropu, změna kvalifikace a prohlubování dovedností posílí zaměstnatelnost v zelené ekonomice prostřednictvím opatření, jako je agenda dovedností a záruky pro mladé lidi.
Evropská komise přijala v červnu 2016 první agendu dovedností pro Evropu, jejímž cílem je zpřístupnit lidem v EU správnou odbornou přípravu, dovednosti a podporu. Na základě toho přijala Komise dne 1. července 2020 novou Evropskou agendu dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost. Jeho 12 akcí se zaměřuje na cíle pro zlepšení stávajících dovedností a odborné přípravy v oblasti nových dovedností a vymezuje cíle, kterých má být dosaženo do roku 2025. Pandemie COVID-19 zdůraznila zásadní úlohu digitálních dovedností a kompetencí při zajišťování kontinuity podnikání, jakož i při poskytování vzdělávání a odborné přípravy na dálku. Komise nyní staví dovednosti do středu politické agendy EU, aby pomohla dosáhnout udržitelného oživení po dopadu pandemie COVID-19.
Komise vyhlásila rok 2023 Evropským rokem dovedností, jehož cílem je zvýšit povědomí o dovednostech a potřebě zlepšovat a rozvíjet dovednosti s cílem řešit nedostatek dovedností a zároveň pomoci lidem získat správné dovednosti pro kvalitní pracovní místa prostřednictvím změny kvalifikace a prohlubování dovedností.
To podporuje již probíhající iniciativy EU na podporu dovedností a odborné přípravy. Dne 1. července 2020 zahájila Komise na podporu zaměstnanosti mladých lidí, který je strukturován do čtyř oblastí, jež poskytnou most k pracovním místům pro příští generaci. Návrh Komise na doporučení Rady o "mostu k pracovním místům" posiluje záruky pro mladé lidi, které byly zahájeny v roce 2013. Tato iniciativa je v souladu s potřebami podniků poskytovat dovednosti potřebné zejména pro ekologickou a digitální transformaci, a zároveň rozvíjet průřezové dovednosti, jako jsou podnikatelské dovednosti a dovednosti v oblasti řízení kariéry. Balíček zahrnuje také návrh týkající se odborného vzdělávání a přípravy, nový impuls pro učňovskou přípravu a další opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí.
Dne 8. června 2020 přijala Rada Evropské unie závěry o změně kvalifikace a prohlubování dovedností jako základu pro zvýšení udržitelnosti a zaměstnatelnosti v souvislosti s podporou hospodářského oživení a sociální soudržnosti.
Komise spolu s agenturou EU Cedefop spustila v roce 2012 internetové stránky Přehled dovedností EU, které poskytují informace o krátkodobých a střednědobých potřebách v oblasti dovedností, nabídce dovedností a nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi v EU. Jeho cílem bylo zlepšit schopnost EU posuzovat a předvídat potřeby v oblasti dovedností, aby systémy vzdělávání a odborné přípravy lépe reagovaly na potřeby trhu práce a lépe odpovídaly nabídce a poptávce po dovednostech. Středisko Cedefop je v současné době odpovědné za vytváření poznatků o dovednostech EU.
Evropská komise: 20 zásad evropského pilíře sociálních právopens in new tab
Evropská komise: Evropský rok dovedností 2023opens in new tab
Evropská komise: Agenda dovedností pro Evropuopens in new tab
EUR-Lex: Návrh Komise na doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravěopens in new tab
Rada Evropské unie: Závěry Rady o změně kvalifikace a prohlubování dovedností jako základu pro zvýšení udržitelnosti a zaměstnatelnostiPDFopens in new tab
Evropská komise: Komise zahajuje projekt Podpora zaměstnanosti mladých lidí: most k pracovním místům pro příští generaciopens in new tab
Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.
10 September 2024
Company practices to tackle labour shortages
This report provides updated evidence on the persistence of labour shortages amid declining levels of labour market slack in the EU and at Member State level. This serves as a background to the main focus of the report, which is on organisational policies aimed at attracting workers to occupations in which shortages are common. Case studies were conducted across sectors and Member States to gain an insight into how organisations deal with recruitment and retention challenges in a tight labour market. The report offers lessons on steps employers can take to fill vacancies, whether acting alone or in partnership with other organisations. It builds on previous Eurofound research that developed a taxonomy of actions employers adopt aimed at addressing labour shortages.
30 March 2023
Fostering skills use for sustained business performance: Evidence from the European Company Survey
Human resources contribute to the success of an organisation though their skills. According to the ability, motivation, opportunity (AMO) model, employee contributions to organisational performance depend on their skills, their motivation to draw on their skills, and the opportunities to do so. Organisations can adopt managerial approaches cultivating ability (A) by facilitating learning, creating opportunity (O) by providing employees with autonomy, and encouraging motivation (M) by leveraging monetary and non-monetary motivational drivers.
This report is based on the 2019 European Company Survey (ECS 2019). It shows that managerial approaches cultivating AMO are positively linked to establishment performance, and that these approaches are driven by an organisational culture that values employees as an asset to the organisation. People-centred managerial approaches that harness workplace wellbeing are central to the mechanism linking human capital utilisation to business outcomes.
27 March 2023
Measures to tackle labour shortages: Lessons for future policy
As economies begin to recover from the COVID-19 pandemic, labour shortages are becoming increasingly evident despite the impact of the war in Ukraine on energy and commodity prices. These include shortages exacerbated by the crisis in some sectors and professions where they had been endemic for some time. This report looks at measures implemented at national level to tackle labour shortages in the health, care, and information and communication technology sectors, as well as those arising from the twin green and digital transition. It assesses what measures are effective and explores the contextual factors supporting or hindering effective policy implementation and outcomes.
29 November 2022
Working conditions in the time of COVID-19: Implications for the future
The strict public health restrictions implemented by governments in 2020 to control the COVID-19 pandemic abruptly changed working life and continued to shape it over the two years that followed. Between March and November 2021, over 70,000 interviews were carried out in 36 countries by the European Working Conditions Telephone Survey (EWCTS), a high-quality probability-based survey. The aim was to provide a detailed picture of the working lives of Europeans in that exceptional time.
The report documents the working conditions of Europeans in 2021. It examines variation in job quality and identifies its positive association with well-being, health, work engagement and the financial sustainability of work. It highlights the divergences in the experiences of workers depending on workers’ own attributes and their place in the workforce. From this analysis, the report aims to derive lessons for the future, particularly in relation to the enduring marks on how we work and the implications for work organisation, the quality of work, and the interaction between work and private life.
20 July 2021
Tackling labour shortages in EU Member States
While unemployment is still a huge challenge in Europe, some countries, sectors and occupations are experiencing labour shortages. This report explores various approaches to identifying labour shortages and maps national policy debates around the issue. It documents public and social partner interventions to tackle labour shortages, such as measures fostering geographical or occupational mobility, addressing skills shortages and underinvestment in skills, improving working and employment conditions, and providing better matching procedures.
30 June 2021
Innovation in EU companies: Do workplace practices matter?
The EU has long supported innovation in business and in workplaces. The challenges facing Europe as it emerges from the COVID-19 crisis make the need for innovation more urgent. The NextGenerationEU recovery package requires a reorientation of business activities towards innovation for resilience. Looking to the longer term, policies such as the European Industrial Strategy aim to support the transition to a green and digital economy.
Against this background, this policy brief investigates the workplace practices of innovative companies and examines the evidence linking them with innovation. These practices aim to encourage employees to work and problem-solve independently, to develop their skills, to include them in organisational decision-making, to motivate them to surpass their job description and to reward them for doing so. Analysis of these workplace practices can improve understanding of how they contribute to increasing the innovation potential of companies. It also provides an evidence base to support the work of policymakers and practitioners.
12 October 2020
European Company Survey 2019 - Workplace practices unlocking employee potential
This report is based on the fourth edition of the European Company Survey (ECS), which was carried out jointly by Eurofound and Cedefop in 2019. It describes a wide range of practices and strategies implemented by European companies in terms of work organisation, human resource management, skills use and skills development, and employee voice. The report shows how these practices are combined and how the resulting ‘bundles of practices’ are associated with two outcomes beneficial to employees and employers: workplace well-being and establishment performance.
The analysis finds that the establishments that are most likely to generate this win–win outcome are those that combine a high degree of worker autonomy, a balanced motivational strategy, a comprehensive training and learning strategy, and high levels of direct employee involvement in decision-making, as well as offering managerial support for these practices. To boost the adoption of employee-oriented practices – particularly in relation to autonomy, skills and employee involvement – managers should be offered appropriate support, as they play a key role in the decision to initiate workplace change. They are also crucial to its success, as they must continuously support the workplace practices implemented.
Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.
Gijs van Houten
Senior research managerGijs van Houten je vedoucím výzkumným pracovníkem v oddělení pro zaměstnanost nadace Eurofound. Má specifické odborné znalosti v oblasti metodiky mezinárodních průzkumů a analýzy postupů a organizačních strategií na pracovišti. Vede pracovní skupinu nadace Eurofound pro sběr údajů a je odpovědný za koncepci a metodiku průzkumu pracovních podmínek v Evropě 2024, který bude klíčovým krokem v průzkumech Eurofound, které obstojí i v budoucnu. Před nástupem do nadace Eurofound v roce 2010 pracoval v Nizozemském institutu pro sociální výzkum (SCP). V roce 2016 strávil Gijs rok prací v Pew Research Center ve Washingtonu, DC. Je držitelem magisterského titulu v oboru sociologie na Radboud University Nijmegen a doktorátu ze sociálních věd na univerzitě v Utrechtu.
Tina Weber
Senior research managerTina Weber is a senior research manager in Eurofound’s Working Life unit. Her work has focused on labour shortages, the impact of hybrid work and an ‘always on’ culture and the right to disconnect, working conditions and social protection measures for self-employed workers and the impact of the twin transitions on employment, working conditions and industrial relations. She is responsible for studies assessing the representativeness of European social partner organisations. She has also carried out research on European Works Councils and the evolution of industrial relations and social dialogue in the European Union. Prior to joining Eurofound in 2019, she worked for a private research institute primarily carrying out impact assessments and evaluations of EU labour law and labour market policies. Tina holds a PhD in Political Sciences from the University of Edinburgh which focussed on the role of national trade unions and employers’ organisations in the European social dialogue.
Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.
