Pilotní projekt minimálních mezd ( 2021 až 2023)
Na základě žádosti Evropského parlamentu a rozhodnutí Evropské komise provádí nadace Eurofound v letech 2021 až 2023 pilotní projekt "Úloha minimální mzdy při zavádění všeobecné záruky práce".
Účelem tohoto pilotního projektu je poskytnout údaje a důkazy z výzkumu, které budou sloužit jako podklad pro monitorování iniciativy Komise týkající se přiměřených minimálních mezd.(opens in new tab)This link opens in a new tab Hlavní cíle budou zkoumány ve třech různých modulech:
Modul 1: Prosazování minimální mzdy a její dodržování – poskytuje měření dodržování nařízení o minimální mzdě a diskutuje metodologické a politické otázky související s tímto měřením
Modul 2: Databáze minimálních mzdových sazeb platných pro špatně placená pracovní místa – vytvoření databáze minimálních mezd v kolektivních smlouvách
Modul 3: Minimální tarify v kolektivních smlouvách – pro ověření přítomnosti minimálních tarifů pro OSVČ v kolektivních smlouvách
Byly zřízeny dvě odborné skupiny, které měly podporovat práci na tomto pilotním projektu po celou dobu jeho trvání. Tyto skupiny spojují odborné znalosti z celé EU v oblasti sledování dodržování minimálních mezd (modul 1) nebo kolektivního vyjednávání/kolektivních smluv (modul 2 a modul 3). Skupiny se skládají z odborníků z odborů, organizací zaměstnavatelů a vlád jmenovaných správní radou nadace Eurofound, odborníků z praxe, kteří spravují vnitrostátní registry údajů o kolektivních smlouvách, akademických odborníků a odborníků z Mezinárodní organizace práce (MOP), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Společného výzkumného střediska (JRC) a Evropské komise.
Modul 1 se zabývá sledováním vymáhání a dodržování minimálních mezd. Vymahatelnost je významným problémem celkově, a to zejména s ohledem na pracovní a sociální předpisy. Dodržování nařízení o minimální mzdě je důležité pro zaručení práv a ochrany pracovníků, jakož i rovných podmínek pro podniky a spravedlivé hospodářské soutěže.
Modul 1 pilotního projektu se skládá ze tří vzájemně propojených pracovních balíčků, které mají být realizovány v letech 2021 až 2023.
Pracovní balíček 1 – Přístupy k odhadu rozsahu nesouladu: První pracovní balíček byl zahájen v polovině roku 2021 a zkoumá, co je (již) známo o míře nedodržování zákonných a kolektivně dohodnutých minimálních mezd v členských státech EU. Identifikuje národní zdroje a metody používané k odhadu rozsahu nedodržování předpisů o minimální mzdě a diskutuje problémy spojené se získáváním spolehlivých odhadů. Kromě národních přístupů poskytuje metodologickou diskusi o problémech při kvantifikaci nedodržování předpisů a zkoumání proveditelnosti použití celoevropských (harmonizovaných) zdrojů dat – k odhadu rozsahu nedodržování předpisů o minimální mzdě. S výhradou proveditelnosti a výhrad jsou prováděny odhady rozsahu nesouladu.
Pracovní balíček 2 – Mapování institucí, politik a postupů v oblasti prosazování práva: Druhý pracovní balíček byl zahájen na konci roku 2021 a zkoumá soubory nástrojů, institucí a předpisů, které členské státy v současné době používají ke sledování, prosazování a prosazování dodržování předpisů týkajících se minimální mzdy. Zkoumá hlavní kontrolní instituce, jejich kapacity a zdroje, úlohu sociálních partnerů při sledování dodržování předpisů, koordinaci mezi různými aktéry, jakož i typy uplatňovaných strategií a opatření, včetně sankcí. Tyto politiky a postupy je třeba vnímat v kontextu právních předpisů nebo jiných forem regulace minimálních mezd a donucovacích orgánů. Tento pracovní balíček vychází ze sítě korespondentů nadace Eurofound (NEC) a jejich rozhovorů s příslušnými vnitrostátními aktéry.
Pracovní balíček 3 – Analýza politik pro vybraná odvětví: Kvalitativní výzkum uzavře třetí pracovní balíček, který byl zahájen v polovině roku 2022. Bude vycházet ze zjištění prvního a druhého pracovního balíčku a bude se snažit do hloubky prozkoumat příčiny a překážky nesouladu, která politická opatření se v jakém kontextu jeví jako dobře fungující, důvody proč a proč ne a zda by některá politická opatření mohla být přenesena do jiných zemí a za jakých okolností. Snažila by se také obecněji poučit z politických opatření týkajících se nedodržování předpisů v jiných oblastech. Konkrétně se analýza měnové politiky zaměří pouze na vybrané sektory, a to v některých vybraných zemích.
Konečná integrovaná zpráva zahrnující všechny tři oblasti byla zveřejněna v listopadu 2023.
27 November 2023
In the EU, non-compliance with statutory or negotiated minimum wages averages 6.93% or 1.3%, depending on the statistics used. The lowest national estimate is 0.01% in Belgium and the highest is 11.59% in Hungary. It mostly affects young workers, those on fixed-term or part-time contracts and those working for small companies. It is more common in services than in manufacturing, and is characterised by shorter working time. Member States monitor, enforce and promote compliance in similar ways, although with some differences. This report identifies hindering and enabling factors. Some countries focus on specific economic sectors, such as construction, domestic work, platform work, agriculture and meat processing. National authorities often enforce minimum wages indirectly by helping employers comply, raising workers’ awareness, and helping stakeholders increase cooperation and develop faster procedures. Combining these soft initiatives with tougher measures increases the effectiveness of inspectorates’ actions in enforcing compliance with minimum wages.
Ve druhém modulu je konceptualizováno a pilotováno vytvoření databáze kolektivně dohodnuté minimální mzdy týkající se nízko a středně placených pracovních míst a odvětví.
Práce na tomto modulu začaly v roce 2021 vypracováním koncepční poznámky. Zpráva popisuje, jak lze vybrat soubor málo až středně placených pracovních míst nebo odvětví a jak lze vybrat reprezentativní vzorek kolektivních smluv vztahujících se k těmto pracovním místům nebo odvětvím. Na základě dostupnosti a přístupnosti vnitrostátních rejstříků kolektivních smluv navrhuje přístupy k výběru vzorků pro jednotlivé země. Popisuje také, které parametry budou zahrnuty do sběru dat.
Souběžně s koncepční prací spolupracoval projektový tým v průběhu roku 2021 s národními registry a poskytovateli údajů z kolektivních smluv, aby stanovil rozsah a přístupnost jejich databází a usiloval o jejich spolupráci.
V roce 2022 začala nadace Eurofound vyvíjet infrastrukturu on-line databáze, která umožňuje kódování mzdových sazeb obsažených v kolektivních smlouvách v letech 2015 až 2022, jakož i všech dalších relevantních informací.
Metodika kódování a soubor ukazatelů vývoje kolektivně dohodnutých sazeb minimální mzdy jsou popsány v závěrečné konsolidované zprávě.
Specifika země a další metadata jsou zdokumentována v pracovních dokumentech o 27 zemích, které budou zveřejněny v březnu 2024.
Konsolidovaná závěrečná zpráva byla zveřejněna v lednu 2024 a v únoru 2024 následovala databáze
26 January 2024
In this pilot project, Eurofound successfully established the feasibility of, and piloted, an EU-wide database of minimum pay rates contained in collective agreements related to low-paid workers. A conceptual and measurement framework was devised, a total of 692 collective agreements – related to 24 low-paid sectors of interest – were selected to be ‘fully coded’ and representative data on negotiated minimum pay were compiled for 24 EU Member States. Based on more than 3,202 renewal texts, time series of collectively agreed minimum rates were created from 2015 to 2022 for 19 countries. This is the first time that an EU-wide data collection has provided comparative time series on negotiated pay. Key findings are is that in some countries outdated agreements contain rates below the applicable statutory minima, and that the potential of collective agreements to regulate pay generally or for employees earning higher wages than the minimum pay is not always fully capitalised on.
See also the national country reports (Eurofound papers), providing meta-data for the data collection, at the end of this web page.
Třetí modul byl zahájen v roce 2021 a jeho cílem je zmapovat vnitrostátní/odvětvové přístupy k regulaci minimálních mezd nebo jiných forem odměňování (mzdové sazby, tarify, poplatky, ceny) osob samostatně výdělečně činných, aby bylo možné pochopit, jak je lze stanovit pro konkrétní pracovní místa nebo profese v odvětvích s vysokým podílem osob na volné noze/zranitelných a skrytých osob samostatně výdělečně činných.
Hlavní výzkumné otázky tohoto modulu jsou následující:
Je právně možné, aby osoby samostatně výdělečně činné vstupovaly do odborů nebo aby byly zastoupeny jinými formami zastoupení zaměstnanců na vnitrostátní úrovni?
Existují konkrétní příklady odborů nebo jiných forem zastoupení zaměstnanců pro osoby samostatně výdělečně činné na vnitrostátní úrovni?
Existují na vnitrostátní úrovni kolektivní vyjednávání a dohody pro osoby samostatně výdělečně činné?
Existují zákony a/nebo pravidla a nařízení týkající se minimálních mezd a jiných forem odměňování (například mzdových sazeb, tarifů, poplatků, cen) pro osoby samostatně výdělečně činné?
Existují kolektivní vyjednávání a/nebo dohody o minimálních mzdách a jiných formách odměny pro osoby samostatně výdělečně činné (například mzdové sazby, tarify, poplatky, ceny)?
Zpráva pro tento modul byla zveřejněna v listopadu 2022.
30 November 2022
This report is carried out in the context of the three-year pilot project (2021–2023), ‘Role of the minimum wage in establishing the Universal Labour Guarantee’, mandated to Eurofound by the European Commission. Its focus is module 3 of the project, investigating minimum wages and other forms of pay for the self-employed. Out of concern for the challenging conditions faced by certain groups of self-employed workers, some Member States have established or are in discussions about proposing some statutory forms of minimum pay for selected categories of the self-employed. The main objective of the report is to understand how minimum wages, wage rates, tariffs, fees and other forms of pay could be fixed for specific jobs or professions in sectors having a high level of ‘vulnerable’ workers, as well as ‘concealed’ self-employed. While the majority of Member States allow trade union representation, the right to collective bargaining for the self-employed is much more limited. Only a small number of Member States provide examples of collectively agreed minimum wages or other forms of pay for the self-employed.
All content
This list provides access to all Eurofound outputs published on this subject.
Eurofound expert
Christine Aumayr-Pintar
Senior research managerChristine Aumayr-Pintar je vedoucí výzkumná manažerka v oddělení pracovního života nadace Eurofound. Koordinuje výzkum nadace Eurofound v oblasti sociálního dialogu a pracovněprávních vztahů a dohlíží na síť korespondentů nadace Eurofound (NEC). Její hlavní výzkumná odbornost – přístupná ze srovnatelného hlediska EU – se zaměřuje na minimální mzdy, kolektivně vyjednané odměňování a transparentnost odměňování žen a mužů. Před nástupem do nadace Eurofound v roce 2009 působila jako výzkumná pracovnice v oblasti trhů práce a regionální ekonomie ve společnosti Joanneum Research v Rakousku. Získala magisterský titul v oboru ekonomie a doktorát v oboru společenských věd/ekonomie studiem ekonomie ve Štýrském Hradci, Vídni a Jönköpingu.
Topics of expertise
