Pilotní projekt minimální mzdy (2021 až 2023)
Na žádost Evropského parlamentu a rozhodnutí Evropské komise Eurofound realizuje pilotní projekt na téma "Role minimální mzdy při zavádění univerzální pracovní záruky" v EU v letech 2021 až 2023.
Na žádost Evropského parlamentu a rozhodnutí Evropské komise provedl Eurofound pilotní projekt na téma "Role minimální mzdy při zavádění univerzální pracovní záruky" v EU v letech 2021 až 2023.
Cílem tohoto pilotního projektu bylo poskytnout data a výzkumné důkazy pro monitorování iniciativy Komise ohledně přiměřených minimálních mezdopens in new tab. Hlavní cíle byly zkoumány ve třech samostatných modulech:
Modul 1: Vymáhání minimální mzdy a dodržování – poskytnutí měření souladu s regulací minimální mzdy a diskuse metodologických a politických otázek spojených s tímto měřením
Modul 2: Databáze sazeb minimální mzdy platných pro nízko placená zaměstnání – budování databáze minimálních mezd v kolektivních smlouvách
Modul 3: Minimální tarify v kolektivních smlouvách – ověření přítomnosti minimálních tarifů pro osoby samostatně výdělečně činné v kolektivních smloucích
Byly zřízeny dvě expertní skupiny, které měly podpořit práci na tomto pilotním projektu po celou dobu jeho trvání. Tyto skupiny spojily celonárodní odborné znalosti v oblasti monitorování dodržování minimálních mezd (Modul 1) nebo kolektivních smluv (Modul 2 a Modul 3). Skupiny tvořili odborníci z odborů, organizací zaměstnavatelů a vlád jmenovaní Správní radou Eurofoundu, odborníci spravující národní registry kolektivních smluv, akademičtí experti a experti z Mezinárodní organizace práce (ILO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Společného výzkumného centra (JRC) a Evropské komise.
Modul 1 se zabýval monitorováním vymáhání a dodržování minimální mzdy. Vymáhání je celkově významnou otázkou, zejména při zohlednění pracovních a sociálních předpisů. Dodržování regulace minimální mzdy je důležité pro zajištění práv a ochrany pracovníků, stejně jako pro rovné podmínky pro podnikání a spravedlivou konkurenci.
Modul 1 pilotního projektu se skládal ze tří propojených pracovních balíčků, které měly být realizovány mezi lety 2021 a 2023.
Pracovní balíček 1 – Přístupy k odhadu rozsahu nesouladu: První pracovní balíček začal v polovině roku 2021 a zkoumal, co je (již známo) o míře nesouladu se zákonnými a kolektivně dohodnutými minimálními mzdami v členských státech EU. Identifikoval národní zdroje a metody používané k odhadu rozsahu nesouladu s předpisy o minimální mzdě a diskutoval výzvy spojené s získáváním spolehlivých odhadů. Kromě národních přístupů poskytl metodologickou diskusi o problémech kvantifikace nesouladu a zkoumání proveditelnosti využití celoevropských (harmonizovaných) zdrojů dat – k odhadu rozsahu nedodržení předpisů o minimální mzdě. S ohledem na proveditelnost a výhrady byly provedeny odhady rozsahu nedodržení.
Pracovní balíček 2 – Mapování institucí vymáhání, politik a postupů: Druhý pracovní balíček začal na konci roku 2021 a zkoumal sady nástrojů, institucí a předpisů, které členské státy používají k monitorování, vymáhání a podpoře dodržování předpisů o minimální mzdě. Zkoumal hlavní kontrolní instituce, jejich kapacity a zdroje, roli sociálních partnerů při monitorování dodržování předpisů, koordinaci mezi různými aktéry, stejně jako typy strategií a opatření, která se uplatňují, včetně sankcí. Tyto politiky a postupy je třeba vnímat v kontextu legislativy nebo jiných forem regulace minimální mzdy a vymáhacích institucí. Tento pracovní balíček vycházel ze Sítě zpravodajů Eurofoundu (NEC) a jejich rozhovorů s příslušnými národními aktéry.
Pracovní balíček 3 – Analýza politiky pro vybrané sektory: Třetí pracovní balíček, zahájený v polovině roku 2022, uzavřel kvalitativní výzkum. Vycházel z výsledků prvního a druhého pracovního balíčku a snažil se podrobně prozkoumat příčiny a překážky nedodržení předpisů, která opatření se v jakém kontextu ukázala jako úspěšná, důvody proč či ne, a zda by některá opatření mohla být přenesena do jiných zemí a za jakých okolností. Také se snažil obecně poučit z politických opatření týkajících se nesouladu v jiných oblastech. Konkrétněji řečeno, analýza politiky se zaměřila pouze na vybrané sektory v některých vybraných zemích.
Konečná integrovaná zpráva, která zahrnovala všechny tři oblasti, byla zveřejněna v listopadu 2023.
Minimum wages: Non-compliance and enforcement across EU Member States – Comparative report
In the EU, non-compliance with statutory or negotiated minimum wages averages 6.93% or 1.3%, depending on the statistics used. The lowest national estimate is 0.01% in Belgium and the highest is 11.59% in Hungary. It mostly affects young workers, those on fixed-term or part-time contracts and those working for small companies. It is more common in services than in manufacturing, and is characterised by shorter working time. Member States monitor, enforce and promote compliance in similar ways, although with some differences. This report identifies hindering and enabling factors. Some countries focus on specific economic sectors, such as construction, domestic work, platform work, agriculture and meat processing. National authorities often enforce minimum wages indirectly by helping employers comply, raising workers’ awareness, and helping stakeholders increase cooperation and develop faster procedures. Combining these soft initiatives with tougher measures increases the effectiveness of inspectorates’ actions in enforcing compliance with minimum wages.
Ve druhém modulu byla koncipována a pilotována tvorba databáze kolektivně dohodnutých minimálních mezd týkajících se nízko a středně placených pracovních míst a sektorů.
Práce na tomto modulu začala v roce 2021 vypracováním konceptuální poznámky. Poznámka nastínila, jak lze vybrat soubor nízko až středně placených pracovních míst nebo sektorů a jak lze vytvořit reprezentativní vzorek kolektivních smluv souvisejících s těmito pracovními pozicemi nebo sektory. Na základě dostupnosti a přístupnosti národních registrů kolektivních smluv navrhla přístup k výběru vzorku podle jednotlivých zemí. Také popsala, které parametry budou zahrnuty do sběru dat.
Paralelně s koncepční prací v roce 2021 projektový tým spolupracoval s národními registry a poskytovateli dat kolektivních smluv, aby stanovil rozsah a přístupnost jejich databází a získal jejich spolupráci.
V roce 2022 začal Eurofound vyvíjet infrastrukturu online databáze, která umožnila kódování sazeb obsažených v kolektivních smlouch mezi lety 2015 a 2022, stejně jako všechny další relevantní informace.
Metodologie kódování a soubor indikátorů týkajících se vývoje kolektivně dohodnutých minimálních mezd byly popsány ve finální konsolidované zprávě.
Specifika zemí a další metadata byla zdokumentována ve 27 pracovních dokumentech o zemích, které byly zveřejněny v březnu 2024.
Konsolidovaná závěrečná zpráva byla zveřejněna v lednu 2024, následovaná databází v únoru 2024.
Databáze byla aktualizována v roce 2025 na základě nové dohody o úrovni služeb s Evropskou komisí.
Minimum wages for low-paid workers in collective agreements
In this pilot project, Eurofound successfully established the feasibility of, and piloted, an EU-wide database of minimum pay rates contained in collective agreements related to low-paid workers. A conceptual and measurement framework was devised, a total of 692 collective agreements – related to 24 low-paid sectors of interest – were selected to be ‘fully coded’ and representative data on negotiated minimum pay were compiled for 24 EU Member States. Based on more than 3,202 renewal texts, time series of collectively agreed minimum rates were created from 2015 to 2022 for 19 countries. This is the first time that an EU-wide data collection has provided comparative time series on negotiated pay. Key findings are is that in some countries outdated agreements contain rates below the applicable statutory minima, and that the potential of collective agreements to regulate pay generally or for employees earning higher wages than the minimum pay is not always fully capitalised on.
See also the national country reports (Eurofound papers), providing meta-data for the data collection, at the end of this web page.
Database on minimum wages for low-paid workers in collective agreements
The database was developed and is maintained by Eurofound. It covers collective agreement texts from 2015 to 2025 related to a selection of low-paid sectors from all 27 EU Member States, except for Poland where data is only available until 2022. In summer 2025 the database contains coded minimum wage rates from 678 series of collective agreement texts (and where available, also the highest rates in these agreements were coded).Třetí modul začal v roce 2021 a snažil se mapovat národní/sektorové přístupy k regulaci minimálních mezd nebo jiných forem odměňování (mzdové sazby, cla, poplatky, ceny) osob samostatně výdělečně činných, aby bylo možné pochopit, jak je lze upravit pro konkrétní pracovní pozice nebo profese v sektorech s vysokým podílem freelancerů/zranitelných a skrytých OSVČ.
Hlavní výzkumné otázky tohoto modulu byly následující:
Je právně možné, aby osoby samostatně výdělečně činné vstoupily do odborů nebo byly zastoupeny jinými formami zastoupení zaměstnanců na národní úrovni?
Existují konkrétní příklady odborů nebo jiných forem zastupování zaměstnanců pro osoby samostatně výdělečně činné na národní úrovni?
Existují kolektivní jednání a dohody o samostatně výdělečně činných osobách na národní úrovni?
Existují zákony a/nebo pravidla a předpisy týkající se minimálních mezd a dalších forem odměňování (například sazby, tarify, poplatky, ceny) pro osoby samostatně výdělečně činné?
Probíhají kolektivní jednání a/nebo dohody o minimální mzdě a dalších formách odměňování osob samostatně výdělečně činných (například mzdy, cla, poplatky, ceny)?
Zpráva k tomuto modulu byla zveřejněna v listopadu 2022.
Regulating minimum wage and other forms of pay for the self-employed
This report is carried out in the context of the three-year pilot project (2021–2023), ‘Role of the minimum wage in establishing the Universal Labour Guarantee’, mandated to Eurofound by the European Commission. Its focus is module 3 of the project, investigating minimum wages and other forms of pay for the self-employed. Out of concern for the challenging conditions faced by certain groups of self-employed workers, some Member States have established or are in discussions about proposing some statutory forms of minimum pay for selected categories of the self-employed. The main objective of the report is to understand how minimum wages, wage rates, tariffs, fees and other forms of pay could be fixed for specific jobs or professions in sectors having a high level of ‘vulnerable’ workers, as well as ‘concealed’ self-employed. While the majority of Member States allow trade union representation, the right to collective bargaining for the self-employed is much more limited. Only a small number of Member States provide examples of collectively agreed minimum wages or other forms of pay for the self-employed.
All content
This list provides access to all Eurofound outputs published on this subject.
Eurofound expert
Christine Aumayr-Pintar
Senior research managerChristine Aumayr-Pintar je vedoucí výzkumná manažerka v oddělení pracovního života nadace Eurofound. Koordinuje výzkum nadace Eurofound v oblasti sociálního dialogu a pracovněprávních vztahů a dohlíží na síť korespondentů nadace Eurofound (NEC). Její hlavní výzkumná odbornost – přístupná ze srovnatelného hlediska EU – se zaměřuje na minimální mzdy, kolektivně vyjednané odměňování a transparentnost odměňování žen a mužů. Před nástupem do nadace Eurofound v roce 2009 působila jako výzkumná pracovnice v oblasti trhů práce a regionální ekonomie ve společnosti Joanneum Research v Rakousku. Získala magisterský titul v oboru ekonomie a doktorát v oboru společenských věd/ekonomie studiem ekonomie ve Štýrském Hradci, Vídni a Jönköpingu.
