&w=3840&q=90)
Plat a příjmy
Mzda a příjmy jsou klíčové pro pracovní vztahy a kvalitu života. Tato problematika získala na úrovni EU ještě větší pozornost kvůli krizovým událostem v ekonomice i ve společnosti jako celku.
Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.
Minimální mzdy na růstu: Dopady a politické lekce z desetiletí změn
Tento politický přehled zkoumá, jak mohou národní zvýšení minim ovlivnit úroveň platů zaměstnanců, mzdovou nerovnost, kolektivní vyjednávání a širší strukturu zaměstnanosti.Nízko placená zaměstnání: Trendy zaměstnanosti a dopad politiky minimální mzdy
Tato zpráva zkoumá dlouhodobé dopady politiky minimální mzdy na struktury zaměstnanosti v rámci EU-27 za poslední dvě desetiletí. Systematicky analyzuje, jak jsou změny v sektorových a pracovních vzorcích zaměstnání spojeny s těmito politikami.Minimální mzdy v roce 2026: Roční přehled
Stanovení minimální mzdy v celé EU se stalo stále dynamičtější a pečlivě sledovanou oblastí politiky, formovanou transpozicí směrnice EU o minimální mzdě a desetiletím trvalého reálného růstu zákonných sazeb. Tato zpráva zkoumá diskuse o stanovení mezd, které probíhaly mezi členskými státy a Norskem v roce 2025, se zaměřením na země s a bez národní minimální mzdy, na vzájemné působení mezi minimálními mzdami a kolektivním vyjednáváním v nízko placených sektorech a rostoucí roli indikativních referenčních hodnot při formování národních rozhodnutí.Eurofound informuje o různých aspektech odměňování a příjmů s ohledem na měnící se ekonomické podmínky v celé Evropě.
Evropský pilíř sociálních práv stanovuje závazky EU ohledně mezd: právo pracovníků na spravedlivé mzdy, které zajišťují důstojnou životní úroveň; zajištění přiměřených minimálních mezd; prevenci chudoby v zaměstnání.
Na základě návrhu Evropské komise v říjnu 2020 přijal Evropský parlament a Rada EU dne 19. října 2022 novou směrnici o přiměřených minimálních mzdách. Jejím cílem je snížit chudobu mezi zaměstnanci, podpořit kolektivní vyjednávání o mzdách a zvýšit přístup k ochraně minimální mzdy.
Dne 30. ledna 2023 Rada přijala doporučení o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění.
Aby se posílil princip rovné mzdy za práci stejné hodnoty mezi muži a ženami, Rada přijala dne 24. dubna 2023 novou směrnici o transparentnosti odměňování. Cílem směrnice je řešit diskriminaci v odměňování a pomoci snížit rozdíly v odměňování mezi pohlavími v EU.
Evropská komise: Evropský pilíř akčního plánu pro sociální právaopens in new tab
EUR-Lex: Směrnice (EU) 2022/2041 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské uniiopens in new tab
Evropská komise: Rada přijala doporučení ohledně přiměřeného minimálního příjmuopens in new tab
Rada Evropské unie: Transparentnost odměňování v EUopens in new tab
Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.
26 June 2024
Minimum wages in 2024: Annual review
This 2024 annual review of minimum wages provides a synopsis of minimum wage setting during 2023 in the EU27 and Norway. It reports in detail on the processes and outcomes of setting the minimum wage rates for 2024 and beyond. It investigates the extent to which minimum wage earners were affected by the cost-of-living crisis and shows how minimum wage workers are distributed across households over the entire income distribution. The report also addresses the criteria that minimum wage setters considered when setting the new rates for 2024 and to what extent these criteria already include the minimum elements mentioned in Article 5 of the EU Minimum Wage Directive. It provides some initial insights into Member States’ activities around the transposition of the directive, which was a moving target at the time of drafting the report. Finally, an overview of the latest minimum wage research related to the EU27 and Norway completes this report.
5 September 2023
Tackling rising inflation in sectoral collective wage bargaining
After a long period of price stability, inflation has made a remarkable comeback in the EU. In the aftermath of the COVID-19 pandemic, the energy crisis spurred by Russia’s war of aggression against Ukraine and the disruption of the international supply chain, among other factors, have driven up the prices of commodities and goods. While nominal wages picked up in 2021 and 2022, real wage growth has remained below inflation, affecting mainly low-income groups. Even though EU institutions expect inflation to slowly decline by 2025, many collective bargaining rounds have barely been able to keep up with the rapid increase in prices in 2022. Consequently, trade unions’ demands for compensation and pay increases in collectively agreed wages put pressure on some sectors. Updating minimum wages (in line with the directive on adequate minimum wages) plays a key role in protecting the purchasing power of low wages. With wages not keeping up with inflation rates, tensions may resurface in social dialogue and collective bargaining over the coming years.
18 June 2021
Gender pay transparency: Advancing the cause through a truly European proposal
7 September 2022
Access to essential services for people on low incomes: Energy, public transport and digital communications
In collecting information on essential services, the European Commission requested Eurofound to provide input on certain aspects of existing and planned measures in the Member States to improve access to essential services in reference to Principle 20 of the European Pillar of Social Rights. For this exercise, the scope was on energy services, public transport, and digital communications, and the focus on people at risk of poverty or social exclusion (in most cases in practice, people on low incomes). This paper provides an overview of the measures in the Member States based mainly on the inputs from the Network of Eurofound Correspondents, collected in February–March 2022. The paper reviews the measures across the entire EU by clustering the major types or targets of the measures to make essential services accessible, and by succinctly listing main country-level examples. It provides information for understanding the diversity and similarities of the measures applied and suggests pointers on areas where policy action could be developed.
24 January 2023
Economic and social inequalities in Europe in the aftermath of the COVID-19 pandemic
The COVID-19 pandemic had varying impacts on social groups, depending on existing disadvantages, and it was widely believed that it triggered a rise in inequalities across different areas of life. Using indicators from the EU’s Multidimensional Inequality Monitoring Framework (MIMF), this report shows how inequality in the spheres of income, health, employment and education changed between 2010 and 2020. It also examines the main drivers of this change during the pandemic and explores the relationships between government policies in several domains and inequality.
30 March 2021
Wealth distribution and social mobility
This report explores the distribution of household wealth in the EU Member States and analyses the role of wealth in social mobility. Using data from three datasets (the Household Finance and Consumption Survey, the Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe and the Luxembourg Wealth Study), it focuses on wealth per household member. Wealth composition is compared across social groups and countries, and the role of housing assets in wealth distribution and negative wealth is assessed. The findings show that parental background, including parental wealth, has an impact on educational and wealth mobility. In order to promote equality of opportunities in terms of access to education and housing, the impact of wealth inequalities, including differences in parental wealth, should be counterbalanced. The report also suggests that regularising wealth declaration in the EU could be a way of promoting social justice by minimising hidden wealth and combating tax evasion.
Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.
Christine Aumayr-Pintar
Senior research managerChristine Aumayr-Pintar je vedoucí výzkumu v jednotce Working Life ve společnosti Eurofound. Její hlavní výzkumná odbornost – přistupovaná z pohledu komparativní celoevropské – se zaměřuje na minimální mzdy, kolektivně vyjednávané mzdy, sociální dialog a transparentnost genderového odměňování. Za poslední desetiletí je spoluautorkou každoročních přehledů Eurofoundu o minimální mzdě, má vášeň pro data o průmyslových vztazích a vyvinula mimo jiné databázi minimálních mezd v kolektivních smlouvách pro nízko placené pracovníky a databázi EU PolicyWatch. V letech 2021 až 2026 také koordinovala výzkum Eurofoundu v oblasti sociálního dialogu a vedla síť korespondentů Eurofoundu. Před nástupem do Eurofoundu v roce 2009 byla výzkumnicí trhu práce a regionální ekonomie ve společnosti Joanneum Research v Rakousku. Má magisterský titul z ekonomie a doktorát ze sociálních věd/ekonomie, přičemž studovala ekonomii v Grazu, Vídni a Jönköpingu.
Carlos Vacas Soriano
Senior research managerCarlos Vacas Soriano je vedoucím výzkumu v oddělení zaměstnanosti ve společnosti Eurofound. Pracuje na tématech souvisejících s nerovnostmi v mzdách a příjmech, minimálními mzdami, nízkými mzdami, kvalitou práce, dočasným zaměstnáním a segmentací a kvalitou práce. Před nástupem do Eurofoundu v roce 2010 pracoval jako makroekonomický analytik pro Evropskou komisi a jako výzkumník evropských pracovních trhů ve Španělské centrální bance. Má magisterský titul z evropských ekonomických studií z College of Europe v Bruggách a doktorát z ekonomie práce z Univerzity v Salamance (Doctor Europaeus).
Felix Appler
Research support officerFelix Appler je výzkumný podpůrný pracovník v jednotce Working Life ve společnosti Eurofound. Jeho práce se zaměřuje na průmyslové vztahy, minimální mzdy a budování databází spojených s těmito tématy. Dříve pracoval ve Spolkovém statistickém úřadu Německa (Destatis) a Světové bance ve východní Africe, kde prováděl průzkumy domácností a výzkum trhu práce a chudoby. Felix má magisterský titul z ekonomie z Univerzity v Bonnu.
Marianna Baggio
Research officerMarianna Baggio je výzkumnou pracovnicí v jednotce sociálních politik ve společnosti Eurofound, kde se zabývá aspekty Evropského průzkumu kvality života (EQLS), rovností pohlaví, zelenou transformací a digitálním životem Evropanů, včetně dopadu AI mimo pracovní prostředí. Před nástupem do Eurofoundu působila jako analytička politiky v Centru kompetencí pro behaviorální poznatky Společného výzkumného centra Evropské komise. Pracovala jako postdoktorandka na University Vita-Salute San Raffaele (Milán) a na University of Trento. Přináší také rozsáhlé zkušenosti z předchozí role pracovnice pro společenskou odpovědnost firem (CSR) v Jižní Africe. Marianna má doktorát z ekonomie a managementu z University of Trento, se specializací na behaviorální ekonomii.
Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.





