Plat a příjem
Plat a příjem jsou zásadní pro pracovněprávní vztahy a kvalitu života. Této otázce se na úrovni EU dostalo ještě větší pozornosti v důsledku vývoje v hospodářství a ve společnosti jako celku způsobeném krizí.
Nejnovější obsah k tomuto tématu naleznete níže.
Minimální mzdy v roce 2026: Roční přehled
Stanovení minimální mzdy v celé EU se stalo stále dynamičtější a pečlivě sledovanou oblastí politiky, formovanou transpozicí směrnice EU o minimální mzdě a desetiletím trvalého reálného růstu zákonných sazeb. Tato zpráva zkoumá diskuse o stanovení mezd, které probíhaly mezi členskými státy a Norskem v roce 2025, se zaměřením na země s a bez národní minimální mzdy, na vzájemné působení mezi minimálními mzdami a kolektivním vyjednáváním v nízko placených sektorech a rostoucí roli indikativních referenčních hodnot při formování národních rozhodnutí.Národní minimální mzdy v EU: růst řízený politikou, pokračující konvergence a větší blízkost vyjednaných mezd
Během uplynulého roku národní minimální mzdy nadále výrazně rostly v celé EU, zejména ve středoevropských a východoevropských zemích, což pokračovalo v snižování regionálních rozdílů. Směrnice EU o minimální mzdě se stala významným faktorem zvyšování minimální mzdy v mnoha zemích, překračovala inflaci a zvyšovala mzdy rychleji, než bylo kolektivně dohodnuto, v mnoha nízko placených sektorech.Nízko placená zaměstnání: Trendy zaměstnanosti a dopad politiky minimální mzdy
Tato zpráva zkoumá dlouhodobé dopady politiky minimální mzdy na struktury zaměstnanosti v rámci EU-27 za poslední dvě desetiletí. Systematicky analyzuje, jak jsou změny v sektorových a pracovních vzorcích zaměstnání spojeny s těmito politikami. Díky širšímu a dlouhodobějšímu pohledu poskytla zpráva další hloubku stávajícímu výzkumu, který se často zaměřuje spíše na okamžité dopady konkrétních skupin, jako jsou mladí nebo nízkokvalifikovaní pracovníci, než na strukturální změny a širší dynamiku trhu práce.Nadace Eurofound podává zprávy o různých aspektech odměňování a příjmů s ohledem na měnící se ekonomickou situaci v celé Evropě.
Evropský pilíř sociálních práv stanoví závazky EU v oblasti mezd: právo pracovníků na spravedlivou mzdu, která jim zajistí důstojnou životní úroveň; zajištění přiměřené minimální mzdy; předcházení chudobě pracujících.
Na základě návrhu Evropské komise z října 2020 přijaly Evropský parlament a Rada EU dne 19. října 2022 novou směrnici o přiměřených minimálních mzdách. Jeho cílem je snížit chudobu pracujících, podpořit kolektivní vyjednávání o mzdách a zlepšit přístup k ochraně formou minimální mzdy.
Dne 30. ledna 2023 přijala Rada doporučení o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začleňování.
S cílem posílit zásadu stejné odměny mužů a žen za rovnocennou práci přijala Rada dne 24. dubna 2023 novou směrnici o transparentnosti odměňování. Cílem směrnice je bojovat proti diskriminaci v odměňování a pomoci odstranit rozdíly v odměňování žen a mužů v EU.
Evropská komise: Akční plán pro evropský pilíř sociálních právopens in new tab
EUR-Lex: Směrnice (EU) 2022/2041 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské uniiopens in new tab
Evropská komise: Rada přijala doporučení o přiměřeném minimálním příjmuopens in new tab
Rada Evropské unie: Transparentnost odměňování v EUopens in new tab
Toto je výběr nejdůležitějších výstupů k tomuto tématu.
26 June 2024
Minimum wages in 2024: Annual review
This 2024 annual review of minimum wages provides a synopsis of minimum wage setting during 2023 in the EU27 and Norway. It reports in detail on the processes and outcomes of setting the minimum wage rates for 2024 and beyond. It investigates the extent to which minimum wage earners were affected by the cost-of-living crisis and shows how minimum wage workers are distributed across households over the entire income distribution. The report also addresses the criteria that minimum wage setters considered when setting the new rates for 2024 and to what extent these criteria already include the minimum elements mentioned in Article 5 of the EU Minimum Wage Directive. It provides some initial insights into Member States’ activities around the transposition of the directive, which was a moving target at the time of drafting the report. Finally, an overview of the latest minimum wage research related to the EU27 and Norway completes this report.
5 September 2023
Tackling rising inflation in sectoral collective wage bargaining
After a long period of price stability, inflation has made a remarkable comeback in the EU. In the aftermath of the COVID-19 pandemic, the energy crisis spurred by Russia’s war of aggression against Ukraine and the disruption of the international supply chain, among other factors, have driven up the prices of commodities and goods. While nominal wages picked up in 2021 and 2022, real wage growth has remained below inflation, affecting mainly low-income groups. Even though EU institutions expect inflation to slowly decline by 2025, many collective bargaining rounds have barely been able to keep up with the rapid increase in prices in 2022. Consequently, trade unions’ demands for compensation and pay increases in collectively agreed wages put pressure on some sectors. Updating minimum wages (in line with the directive on adequate minimum wages) plays a key role in protecting the purchasing power of low wages. With wages not keeping up with inflation rates, tensions may resurface in social dialogue and collective bargaining over the coming years.
18 June 2021
Gender pay transparency: Advancing the cause through a truly European proposal
7 September 2022
Access to essential services for people on low incomes: Energy, public transport and digital communications
In collecting information on essential services, the European Commission requested Eurofound to provide input on certain aspects of existing and planned measures in the Member States to improve access to essential services in reference to Principle 20 of the European Pillar of Social Rights. For this exercise, the scope was on energy services, public transport, and digital communications, and the focus on people at risk of poverty or social exclusion (in most cases in practice, people on low incomes). This paper provides an overview of the measures in the Member States based mainly on the inputs from the Network of Eurofound Correspondents, collected in February–March 2022. The paper reviews the measures across the entire EU by clustering the major types or targets of the measures to make essential services accessible, and by succinctly listing main country-level examples. It provides information for understanding the diversity and similarities of the measures applied and suggests pointers on areas where policy action could be developed.
24 January 2023
Economic and social inequalities in Europe in the aftermath of the COVID-19 pandemic
The COVID-19 pandemic had varying impacts on social groups, depending on existing disadvantages, and it was widely believed that it triggered a rise in inequalities across different areas of life. Using indicators from the EU’s Multidimensional Inequality Monitoring Framework (MIMF), this report shows how inequality in the spheres of income, health, employment and education changed between 2010 and 2020. It also examines the main drivers of this change during the pandemic and explores the relationships between government policies in several domains and inequality.
30 March 2021
Wealth distribution and social mobility
This report explores the distribution of household wealth in the EU Member States and analyses the role of wealth in social mobility. Using data from three datasets (the Household Finance and Consumption Survey, the Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe and the Luxembourg Wealth Study), it focuses on wealth per household member. Wealth composition is compared across social groups and countries, and the role of housing assets in wealth distribution and negative wealth is assessed. The findings show that parental background, including parental wealth, has an impact on educational and wealth mobility. In order to promote equality of opportunities in terms of access to education and housing, the impact of wealth inequalities, including differences in parental wealth, should be counterbalanced. The report also suggests that regularising wealth declaration in the EU could be a way of promoting social justice by minimising hidden wealth and combating tax evasion.
Výzkumní pracovníci agentury Eurofound poskytují odborné informace a lze je kontaktovat s dotazy nebo mediálními požadavky.
Marianna Baggio
Research officerMarianna Baggio je výzkumnou pracovnicí v oddělení pro sociální politiky nadace Eurofound, která se zabývá aspekty průzkumu kvality života v Evropě a také tématy transparentnosti odměňování žen a mužů a neformální péče. Před nástupem do nadace Eurofound působila jako politická analytička v kompetenčním centru pro behaviorální poznatky Společného výzkumného střediska Evropské komise. Působila jako postdoktorandka na Univerzitě Vita-Salute San Raffaele (Milán) a na Univerzitě v Trentu. Přináší také rozsáhlé zkušenosti z předchozí role na pozici manažerky společenské odpovědnosti firem (CSR) v Jihoafrické republice. Marianna je držitelkou doktorátu z ekonomie a managementu na univerzitě v Trentu se specializací na behaviorální ekonomii.
Carlos Vacas‑Soriano
Senior research managerCarlos Vacas Soriano je vedoucím výzkumu v oddělení zaměstnanosti ve společnosti Eurofound. Pracuje na tématech souvisejících s nerovnostmi v mzdách a příjmech, minimálními mzdami, nízkými mzdami, kvalitou práce, dočasným zaměstnáním a segmentací a kvalitou práce. Před nástupem do Eurofoundu v roce 2010 pracoval jako makroekonomický analytik pro Evropskou komisi a jako výzkumník evropských pracovních trhů ve Španělské centrální bance. Má magisterský titul z evropských ekonomických studií z College of Europe v Bruggách a doktorát z ekonomie práce z Univerzity v Salamance (Doctor Europaeus).
Christine Aumayr-Pintar
Senior research managerChristine Aumayr-Pintar je vedoucí výzkumná manažerka v oddělení pracovního života nadace Eurofound. Koordinuje výzkum nadace Eurofound v oblasti sociálního dialogu a pracovněprávních vztahů a dohlíží na síť korespondentů nadace Eurofound (NEC). Její hlavní výzkumná odbornost – přístupná ze srovnatelného hlediska EU – se zaměřuje na minimální mzdy, kolektivně vyjednané odměňování a transparentnost odměňování žen a mužů. Před nástupem do nadace Eurofound v roce 2009 působila jako výzkumná pracovnice v oblasti trhů práce a regionální ekonomie ve společnosti Joanneum Research v Rakousku. Získala magisterský titul v oboru ekonomie a doktorát v oboru společenských věd/ekonomie studiem ekonomie ve Štýrském Hradci, Vídni a Jönköpingu.
Tato část poskytuje přístup k veškerému obsahu, který byl k danému tématu publikován.





